Představovat tuto známou italskou oblast je téměř zbytečné, ale možná se najdou i lezci, kteří zde ještě nebyli, a možná se něco nového dozví i ti, kteří už krásu lezení v Ceredu okusili.
Tomuto údolí zamáváte, když stoupáte k vysněnému Ceredu
Ceredo se rozkládá na svazích parku
Lessini Mountains asi 20 km severně od Verony.
Skála je kvalitní kompaktní vápenec s žílami, tufy, hrankami a vesměs pozitivními chyty. Je zde více než 180 cest dobře odjištěných borháky a nýty.
Lezci cestující do Cereda by měli mít osvojeno jedno zaklínadlo tím zaklínadlem je
V.Y.T.R.V.A.L.O.S.T., ne že by si zde nikdo bez vytrvalosti nezalezl, ale jisto jistě mu uniknou perly krásných linií, v táhlých až stropovitých převisech.
Nejdříve dorazíte k sektoru Mangiafuoco
Příjezd: V průvodcích jsou popsány dva příjezdy. Pro většinu z nás přijíždějících ze severu od Arca nebo přímo po dálnici z Roveretta má význam popsat hlavně tento směr. Od Brenneru po A22 přes Trento do Roveretta, za ním sjeďte na Ala-Avio, pokračujte ještě kus na jih po levé straně dálnice na Peri a po asi 10km odbočte doleva do kopce na Fosse. Po 10 serpentinách dorazíte do Fosse, jeďte směrem na Grezzanu a Veronu. Po několika km klikaté klesajíci silničky (SP 14) je doleva odbočka na Ceredo, jeďte ovšem rovně a asi po 3km je na pravé straně u cedule s číslem 8 dřevěná informační tabule a rozšířené místo k parkování. Stěny prosvítají v té chvíli nad vámi.
Situ plánek oblasti
Situ plánek oblasti
Ostramandra a většina oblasti (klikni pro větší rozlišení)
Přístup:
z parkoviště svahem vzhůru, za 5 minut jste v sektoru
A- Mangiafuoco
Lezení: Vápno té nejlepší kvality, všechny profily, všechny čísla od 5b do 8b+, ale čím lezete lépe, tím více si tu zalezete. Celkem je zde okolo 135 cest v 8 sektorech. O víkendech bývá v Ceredu dost plno, vyplatí se přivstat. Přes týden je zde naopak klid.
Varování:
Délka cest se pohybuje většinou kolem 25 m, nejsou ovšem vyjímkou i cesty s délkou přes 30 m! Doporučená délka lana je tedy 70m.
Sektory:
A „Mangiafuoco": Pěkný sektor na rozhýbání s lehčími cestami. Těch je 31, vlastně 29, protože dvě 5c jsou v oblasti trusu, obtížnost 5b až 7a+. Doporučuji všechny cesty mezi Rose di Bosco 6b a La Santa Inquisizione 6a+. Všechny jsou přes 20 m dlouhé a pěkné. Cesty vlevo i vpravo jsou sice kratší, ale o to jedovatější, nepříjemné bouldry, kolmá technika se špatnou orientací. O trochu lepší jsou Il Segretario 7a+ a Lokomotiv 7a+.
B „Torre d´Acciaio":
Super! Lehčích cest méně, ale stojí za to. Blanco Canyon 6b, Polska 6b, Pioggia di Luce 6b+, všechny mají 26 m, na tak trochu kout překvapivou expozici a nejen pestrost barev, ale i lezení. V cestách od 6c po 7a+ už přituhne, ale ta radost z krápníků a chytů všech druhů, kdy vám pěkně natéká a to jste teprve v půlce. A pak je tu pár skvostů od 7b po 7c. Nejhezčí jsou krápníkové Petra 7b+ a Supercanna 7b+, hrubou sílu prověří Baron Cervone 7b+ a bouldry vás potrápí v ostatních, nejvíc asi v Eroi di Pietra 7c (někde 7b+/c).
C „Del Peci":Zase super! Převislé cesty od 20 do 32 m, jen jedno 6b+, pak několik 6-céček a pak veskrze vytrvalostní sedmy. Výjimkou jsou jen 2 stropy, Gelida 8a+ a trochu kontroverzní Exis 7c+ s několika našroubovanými umělými chyty. Zvláště vydařené jsou Diretta Dell Altro Mondo 7a, Ceredosaurus test 6c+/7a, Piedi di Piombo 7a+, lehce podhodnocená Cavalca il serpente 7b a naprosto vynikající Hot Line 7b+, Zaquete 7b+/c a Vertigo 7c+. Připravte se na všechno: bouldry za dírky, krápníky, technický fleky, vše pod drtivým tlakem kyseliny mléčné.
D „Ostramandra":Královský sektor!!! Hřiště sportovních lezců, většinou tu jen projdete a nad vámi to často drtí všelijaký ti majstrí svetá Frosteci, či bývalí majstrí jako Dino Lagni a další jim podobní cyborgové Fojti a podobně. Pak zástup těch, co se jim chtějí podobat a tak je tam dalších 10 visatců a nadávky padaj dolů naproti pokřikům: "Alé, alé! Dai, dai! Komm, Johan, komm!" Jen vpravo se krčí 2 cesty za 6a+ a 6b+, vedlejší Sogni di Veia 7a+ zaujme nádhernou technickou plazenicí v modrošedookrové plotně nad nástupním převisem. Jinak je všechno strášně převislý a strášně těžký, no, jak pro koho... 7-béčka docela jdou, a pak to jde hůře až vůbec. Ombra del Lupo 7b+/c a Drakula 7b+/c už prověří vaše odhodlání (vůbec nechápu ta místní lomena, když to vyšší číslo sedí). Krom Apokastasis za 7c+ je vše 8a a více. Se nedivím, že pod skalami nic neroste a jističi potřebují pláštěnku, všude kape laktát. Vzduch je tak kyselý, že musíte dýchat buď v oblaku magnézia nebo s filtrem z šátku a jedlé sody přes ústa. Po 2-3 denním lezení se stanete na kyselé krvi tak závislí, že večer nebudou stačit ani dvě láhve Merlotu, malý tip - zkuste Grapu.
E „Dolomitica":
Nad Ostramandrou vpravo je dlouhý a nevyužitý sektor Dolomitica, prý lámavá skála. Projdete kolem několika kyselých hoven (opět děkuji kulturním lezcům, co znají shithole) a po ocelovém laně vyšplháte vzhůru. Je zde jen 7 lezených cest poněkud horského typu od 6a+/b po 6c+/7a (takže od 6b po 7a:-)).
F „Pec Blenda":Velmi přísný převis, tak přísný, že jsme v něm nikdy neviděli nikoho lézt. Jsou v něm i menší problémy s orientací, co je co. Čeká tu na vás 8 cest od 7a+ po 8a/b (zase/).
G „Dei tre Amici":(věnováno 3 přátelům Andreovi, Davidovi a Paole, co zmizeli na Grandes Jorasses 2.8.1993): Konečně něco lehčího a i hezkého. 15 cest od 5c po 7a v na Ceredo poněkud kolmějším vápenci. V technicky vypečených cestách jako Andrea 6a+, My Life 7a či v krápníku v Bussando alle porte di paradiso 6c se nejednou pobavíte ve velmi vtipných místech.
„New Ceredo": Pokud naleznete odvahu a projdete minovým polem exkrementů doleva od Mangiafuoco dojdete s trochou štěstí bez hnědky na botách k 6 cestám od 6b do 7?. My jsme se nikdy neodvážili. Tímto bych chtěl poděkovat všem slušným lezcům, co serou nenápadně.
Pás skal se táhne daleko za sektor G, ale nemá se tam chodit. Skoro to vypadá, že v Ceredu nic nového nevznikne. O opaku svědčí lezci, které jsme viděli ze silnice na Erbezzo v parádně vypadajících sektorech. Snad to nebudou tajné soukromé oblasti jako mnohé nové ve Francii. Jestli se s námi o ně místní podělí záleží na chování každého z nás.
Kemp, bivak:
Celá oblast se nachází v chráněném území Monte Lessinia, tak se podle toho chovejte, hlavně nebivakujte ve skalách a nedělejte ohně. Oblíbená přespávací louka nad Bellori je ohrazena ostnatým drátem, v noci sem sice občas nějaké auto přijede, ale po vykonání rozličných biologických potřeb posádky opět zmizí. Se stany stavěnými jen na noc jsme neměli problém. Auta se dají nechat na přilehlém smeťáku, odtud nás fakt nikdo nevyhnal. Až poslední den přijeli pracovníci parku klestit cestu k potoku a zvuk motorových pil a křovinořezů by probudil i Martina Pelikána. Oproti letům 2000-2003, kdy byl na cestě Bellori - Fosse zákaz vjezdu kvůli opravě silnice po sesuvech půdy, který stejně nikdo nerespektoval, se tu silně zvýšil provoz, nečekejte, že budete chrnět do 10 hodin. A ještě jedno nové nebezpečí, je tu ohromné množství španělských zrzavých slimáků, nejraději lezou spáčům na obličej, jsou strašně slizký a až metr dlouhý:-) Další spací místo je „mraznička" v zatáčce u křižovatky Fosse - Ceredo, cca 2 km nad skalami, aneb velmi chladný luxus s tekoucí vodou. Legální spaní je v pizzerii „Al Gavinel" v Ceredu nebo v kempu v Boscochiesanuova, obojí nevyzkoušeno.
Super Nino, 7b leze Jára Loučím
Klima:Ideální je období od září do května, nevhodné pro lezení po silných deštích skála prosakuje. Jelikož je oblast trochu v horách, střídá se zde více počasí. Sektory A až D jsou orientovány na jih slunce je zde odpoledne a v sektorech E až G (JV) je slunce od rána do odpoledne.
Průvodce, mapy navigace:V ČR vydal Šťáva velmi vydařenou a hlavně levnou kopii italského průvodce. V Itálii ho lze koupit v Turnover sportu nebo i v Arcu za cca 10,-Euro. Na internetu je pak stručně Ceredo na Lezci i na planetmountain.com.
GPS souřadnice:
Parkoviště: N 46.50548 E 12.07750 1685 m.n.m
Skály: N 46.50548 E 12.07750 1685 m.n.m
Potraviny a voda: Voda je v Lugu naproti kostelu, nejbližší market je také v Lugu (o něco nížeji před benzínovou pumpou je možné nakoupit v malém supermarketu AandO).
, pak ve Stallavenně, kdo chce něco většího, musí do Verony. Lezecké věci dokoupíte nejlépe v Turnover sportu na konci Grezzany směrem na Veronu. Voda je také v zátočině silnice směrem na Ceredo, lépe převařit.
Ostramandra
Doporučené cesty: Všechny zmíněné v popisu sektorů a mnoho dalších.
Okolní oblasti:Chce-li část zájezdu z nějakého velmi nerozumného důvodu přejet do jiné oblasti, pošlete je do ..., no do
Stallaveny.
Jedete-li Stallavenou do Verony, jistě nepřehlédnete dlouhý pás skal ve svahu po pravé straně. Nad skalami je vidět kostel. Najděte odbočku ke kostelu a zaparkujte u hřbitova nad poslední zatáčkou. Pod zatáčkou začíná pěšina ke skalám. Po ní cca 5 minut z kopce a vyjdete mezi sektory D a E.
Průrva, jíž jste sestoupili, rozděluje pás na 2 části, vlevo jsou sektory A-D, vpravo E-H. V levé části je 67 cest od 4 po 7a+, v pravé 64 cest od 3 po 8a. Těžiště obtížnosti leží na hranici 5. a 6. stupně, těžších cest je málo, stupně 7b a 7c tu nejsou vůbec, to 8a je naprostá výjimka. Stěna je otočena k východu a 25 až 50 m vysoká, některé cesty mají 2 délky. Průvodce se donedávna dal stáhnout z internetu na stránkách juniorů DAV, bohužel to zmizelo, nebo na coronn.com je Stallavena v rámci průvodce Arco, ale chybějí v něm těžší cesty. Knižního průvodce jsme zahlédli v Arcu.
Ostramandra
Ostramandra
Tip:
Je možné podniknout pěší výlet kaňonem pod skalami (pod silnicí) je zde výskyt vzácného pazourku a otužilí se mohou opláchnout v pěkných vodopádech. Z parkoviště pod skalami vyrazíte z kopce po silnici, až dojdete na značenou cestu, po ní prudce doprava, cesta vede prudkým srázem pod silnicí a je opatřena zábradlím. Po ní až k potoku, který přejdete a vydáte se bočním údolím kolem tůněk s malými vodopády až k většímu vodopádu, nad kterým je samotný mostu. Ti kteří vyklopýtají cestou kolem kaskádovitých vodopádků, budou odměněni nevšední přírodně historickou zajímavostí. Pod jedním z impozantních skalních mostů (Ponte di Veia) ala Pravčická brána je k vidění řada jeskyní, v pradávných dobách prý obývaných pravěkými lidmi, to vše je doplněno popisy s nákresy. Je zde také neolitická chatrč.
Prehistorické neoclimbičské sídliště
Je zde vybudována jakási naučná stezka, bouldrovali tu už pračlověci, na parkovišti si můžete vyzkoušet štípat pazourky, ochutnat jedlé kaštany, nebo navštívit místní restauraci. Pilíře mostu jsou prý od sebe 52 m a nejvyšší bod oblouku je 60 m nad zemí. Dalším tipem na výlet je vydat se výše do hor do okolí obce Boscochiezanuova nebo ještě výše k nejvyšším vrcholům Lessinie. Vegetace se rychle změní v horskou, lesy střídají pastviny s poházenými domy s místními typickými střechami z vápencových desek. Romantičnost místa dotvářejí opuštěná náměstíčka s renesančními kostely ve větších obcích. Kdo chce ještě větší kulturu, nesmí si nechat ujít návštěvu Verony. Děvčata určitě zaslzí u balkonu Julie, kterou vzápětí osahají. Fakt už si nepamatuji, kdo ji vlastně má držet za ruku a kdo za ňadro, aby byl pár šťastný. Mnohem zajímavější je římská aréna, most, středověká radnice s vysokou věží, Danteho pomník a ještě nějaký ty kostely, zkrátka pěkný výlet, pokud jste auto nenechali v černošské čtvrti.
Dům, kde žila Jůlie Kapuletů
foto by© JirkaS
Verona - historie vtesaná v kámen
Zdroje:
Průvodce na Lezci
Ceredo na Lezci
Průvodce v angličtině na Planet Mountains
Ceredo Planet Mountains