O výkonu, který vás vytrhne z trudnomyslnosti a povzbudí, nejde nenapsat. 47-letá Lynn Hill vylezla v Huecu Tanks boulder „Chablanke“ 8A/A+. Tento boulder od Freda Nicola má osm ženských opakování.
Kdo by neznal Lynn Hill, ikonu ženského lezení, která se drží ve světové špičce už od 70. let a pyšní se překonáním několika významných lezeckých milníků, nad kterými i v dnešní době kroutíte obdivně hlavou. Tato talentovaná ženština, i když měří pouhých 155 cm a leze jako 175cm vysoký šlachovitý atlet, už léta dokazuje, že lezecké výkony nejsou jen o vaší tělesné dispozici, ale hlavně o duši, odhodlání, houževnatosti a víře.
Lynn Hill se narodila v Detroitu v roce 1961 a s lezením jí seznámili sourozenci v jejích 14ti letech. Protože se v té době „top-roping“ moc „nenosil“, její první kontakt ze skálou proběhl hned na ostrém konci lana v Joshua Tree. Díky průpravě z gymnastiky, které se věnovala celé své dětství, a určitě i notné dávce talentu, jí pohyb na skále nedělal žádné potíže. V 16ti letech už přišly na řadu Yosemitské bigwally a na seznámení si hned s kamarádem dala Half Dome. Svůj lezecký um zdokonalovala na bouldrech, v kratších cestách nebo bigwallech, v různých oblastech Států. Připisuje si spoustu prvních, nejen ženských, opakování. Mezi její skvělé výkony té doby patří například první volný přelez desetidélkové cesty „Levitation 29“ (5.11c) v Red Rocks (s Johnem Longem, Jorge a Joanne Urioste), první volný a první ženský přelez „Ophir Broke“ II 5.12d v Telluride (s Johnem Longem), první ženský přelez „Pea Brain“ 5.12d v Independence Passu v Koloradu.
V roce 1983 se na čas odstěhovala do blízkosti tradiční oblasti Shawangungs do městečka New Paltz (2 hod od New Yorku). Rychle se na místní lezení adaptuje a v roce 1983 dává svou první cestu za 5.13a „Vandals“. V roce 1986 odjíždí poprvé do Francie, kde jí při lezení uvidí jeden z organizátorů mezinárodních závodů a pozve jí na venkovní závody do Arca (dnešní Rock Master). Tam odstartuje svojí závodní kariéru, která trvá dalších šest let. Lynn vyhrává jeden závod za druhým. V roce 1989, při tréninkovém lezení na Styx Wallu v Boux ve Francii, se z nepozornosti nenaváže a při odsednutí u slaňáku padá z 20ti metrů na zem.
Naštěstí se tento hrozivý pád obešel bez trvalých následků a už za rok přelézá v Cimai, jako první žena světa, za devět nacvičovacích dní, cestu v obtížnosti 8b+ „Masse Critique“. V roce 1992 opět posunuje ženské lezení kupředu a to ve Frankenjuře onsightem cesty "Simon" 10-. Ve stejný rok udělá závěrečnou tečku za závodní kariérou a hledá nové lezecké cíle. Kde jinde je nachází, než ve velkých stěnách, v domácích Yosemitech.
V roce 1993 se jí daří to, o co se pokoušejí jiní špičkový lezci už desítky let- první volný přelez „The Nose“ na El Capitana (VI 5.14a). O rok později volný přelez ještě jednou zopakuje, ale tentokrát za pouhých 23 hodin. Takové skvělé výkony pořádně překvapily i mužský lezecký svět a Lynn na jejich adresu jen suše vzkázala „It Goes Boys.“
Mezi její další skvělé přelezy patří „To Bolt or Not to Be“ 5.14a (8b+, první ženské opakování, 1998, Smith Rocks, Oregon), „Midnight Lightning“ V8 (Yosemity, první ženské opakování, 1998), prvovýstup „Bravo les Filles“ VI 5.13d A0 (13 délek, Tsaranoro Massif, Madagaskar, s Nancy Feagin, Kath Pyke, Beth Rodden, 1999) a první volný přelez „West Face“ 5.13b/c A0 (Leaning Tower, Yosemity, s Katie Brown).
Lynn je maminkou pětiletého Owena a žije v Boulderu v Koloradu.
Pokud ovšem osoba s 35 nohou nepodlehne "zkušenostem" těch, co mají "normální" nohu a podle rady si nekoupí lezečky, do kterých se ještě vejde, protože se přece roztáhnou. Ano, pravdu díš. Malý lezky se neroztáhnou. Tedy určitě ne o dvě čísla. Není z čeho :-)
Jo jo přesně to jsem udělala a pak se je marně snažila prodat (po tom, co jsem v nic trávila 3 večery u televize). Teď leží chuděry ve skříni, nikdo nechce pidiboty :-)
Zřejmě brutální masochistka :-) Nicméně 36/37 je pořád spíš "normální" noha. Já mám čistou 35. Taky každý výrobce čísluje lezečky jinak. U některých máš svoje číslo správně natěsno, u některých ne. Navíc každý se natáhnou trochu jinak. To, o čem mluvím, však byla stará latina, kdy ti řekli: "Vem si ty nejmenší, který ještě obuješ, ony se roztáhnou". Samozřejmě ti to radili lidi, kteří maj 40tky. Nejmenší jsi obula, ale chodit se v tom nedalo ("Jo! To je ono!"), nedalo se v tom ani pořádně stát, při lezení jsi trpěla jako zvíře a s každou vylezenou cestou jsi je zahazovala do dáli a oživovala nohy. Ty boty se vešly do dlaně a vypadaly jako pro dítě ve školce. Dodnes nechápu, jak jsem je vůbec dokázala obout a ještě v nich lízt. Nikdy se neroztáhly. Když už jsem nechtěla dál trpět, koupila jsem větší a tyhle darovala nějakému dítěti.
Prostě výborná. Navíc v takovejch letech. Úžasná inspirace, život nekončí ve třicíti, ani ve čtyřicíti, ani... Konči buď průserem a nebo, častěji, když to vzdáme.
To máš, Jendo, z vlastní hlavy?
To je ale opravdu moudrá myšlénka!
Ale z5 k té šílené babě. Pozoruju její kariéru už pár desítek let - s pokleslou čelistí. Nejen že je krásná a výborně leze... ale podle všeho taky není blbá, a v palici to má záviděníhodně srovnaný.
A mimochodem, když už jsi psal o tom průseru... co mi přijde fakt obdivuhodný, že se po té proslavené tlamě vrátila strašně brzo zpátky k lezení (a do světový špičky). Sám vím, že po pořádný tlamajzně se tak nějk ne a ne vrátit morál... Ale asi i toho morlu má na rozdávání :-)
Registrace
Metodika
lezec.cz
O výkonu, který vás vytrhne z trudnomyslnosti a povzbudí, nejde nenapsat. 47-letá Lynn Hill vylezla v Huecu Tanks boulder „Chablanke“ 8A/A+. Tento boulder od Freda Nicola má osm ženských opakování. 
Zdroje: 
GPS a mapové aplikace