Další den volíme jako odpočinkový. Kolem 11 hodiny vyrážíme po ledovci Grosser Aletschfirn k chatě Hollandiahütte, vzdušnou čarou cca 7,5 km. Cesta je pohodová takřka bez stoupání, kolem lítají stíhačky, terén od určitého úseku připomíná poušť, sníh je nahnědlý a sypký jako písek. Ke konci údolí se terén zvedá a objevuje se pár skrytých trhlin. U chaty se pár větších trhlin obchází. Na chatě jsme asi v 15 hodin, dáváme polévku a kujeme pikle na zítra. Jako cíl byl zvolen vzhledem k očekávané obtížnosti (přístup, blízkost chaty) MÖNCH s nástupem zprava přes ledopád a ledovec Enigschneefäld . Celou noc jemně prší. Je středa 20.8 4h ráno a bolí mě hlava. Po nebi se honí mraky, občas se prodere měsíc. Nastupujeme do želez, vážeme se na lano a já začínám hledat cestu královstvím ledopádu. Vcelku bez problému postupujeme při jeho pravém okraji ke skalnímu prahu, kde začíná téměř nekonečná pláň ledovce Enigschneefäld. Nebe se vyjasňuje a každým okamžikem očekáváme východ slunce. Svítání nad Fiescherhornem
I hlava mě přestává bolet Trpělivě se asi hodinu probíjím lehce se bořícím sněhem a před očima se zvětšuje jižní stěna Eigeru. V dálce se objevuje další vláček (čtveřice) sestupující ze sedla ObersMönchjoch a mířící zřejmě k Fiescherhornu. Po další hodině se objevuje předvrchol našeho dnešního cíle - Möncha. To už mě střídá v prošlapávání Bob a pod již pražícím sluncem stoupáme k sedlu a zároveň i chatě Monchsjochhütte (3657m). Na chatě se chvíli zdržíme, je nutno vyměnit ponožky a něco posvačit. Je něco po 10 hodině. Zakoupil jsem samolepku a lepím ji na přilbu. Po dotazu, zda šel někdo nahoru, dostáváme odpověď, že dnes ještě ne. Zase prošlapování .. nu což. Nástup nacházíme bez problému, problém tuším po asi 100m, kdy se ukazuje skála pod ledovým příkrovem. První výšvih ovšem zdoláváme a další obavy vyvrací v dalších partiích takřka suchá skála. Nahoře zřejmě jen sněžilo a vítr to hezky vyfoukal. Lezení mě začíná bavit. Střídají se úseky obtížnosti 3 UIAA se sněhovými výšvihy a převějemi.
Tento terén mi na rozdíl od Roberta vyhovuje a proto ho co chvíli dobírám u tyčí. U poslední tyče nás čeká pohled na závěrečný super ostrý hřebínek, který si žádá odvahu a jistotu chůze. Pomalu ale jistě postupujeme po dobře promrzlých převějích k vrcholu. Občas docela fouká a proto všemu velí nejvyšší opatrnost. Jakákoliv chyba by mohla být tou poslední. Jsme tady. Vrchol Möncha je docela prostorný. Pod námi je moře mraků. Pod horami v údolí Grindelwaldu si asi počasí moc nepochvalují. Nám je ale krásně, i když trochu zima, protože dosti fouká. Raději se po chvíli ubíráme k sestupu. Na hřebínku je lépe nikoho nepotkat. Stalo se tak naštěstí až na jeho začátku/konci, kde potkáváme dva Japonce, kteří vypadají jako šerpové z Nepálu a kteří si mě zuřivě fotí. Cestou dolů ještě potkáváme jednoho vůdce s klientem a ti zřejmě tento den budou na hoře poslední. Ještě z nostalgie a kvůli turistickému razítku navštěvujeme Sfinx, kde se promenáduje horda turistů v turbanech a ustupujeme známou rozbředlou cestou do BC. Další den dopoledne balíme. Všichni, až na Boba, už toho mají dost a tak velíme k ústupu po ledovci Grosser Aletschsgletcher k jezeru Märjelesee. Po složení stanu se ukazuje, jak rychle ledovec mizí. Tam, kde stál náš stan, led netál a zůstala tam plošina asi 5 cm nad úrovní ostatního ledovce. Za čtyři dny slušná práce. Před sto lety bychom byli asi o 100m výše a k chatě Konkordii bychom asi doskákali přes pár kamenů. Loučíme se s BC a s krysami na zádech neméně těžkými, než jsme sem přišli, se vydáváme po ledovci dolů. Asi po kilometru se objevují trhliny, které se s přibývajícími metry stávají stále hůře překonatelnými. Nakonec jsme se dostali do stádia bloudění zleva doprava, až jsme se navzájem ztratili. Bloudění mezi trhlinami, kde ledacos i najde Asi 100m přede mnou se po chvíli objevilo několik postav, to ale nemohli být mí parťáci. Každopádně jsem se k nim mně neznámým způsobem dostal. Sdělení, že dál již je cesta „very easy“ mě trochu uklidnila a totální jistotu mi dodala SMS od kolegů „ jsme v pořádku, jdeme po pravém kraji ledovce, sejdeme se u rozcestí“. Což se do puntíku splnilo a mezi posledními velkými trhlinami jsme prošli k jednomu z úpatí ledovce. Focení v ledovcové azurové jeskyni ukončilo naši misi po ledu, což jsme po většinou kvitovali.
Pod ledovcem
Následovalo menší stoupání k chatě Gletscherstübe (2360m), kde jsme se výborně zkonsolidovali (převlékání, sušení, jídlo) a probrali trasu dalšího postupu. Přehrada Vordersee
Úkol byl jasný – donést do pekla Dorotu Máchalovou ... pardon, to mi uteklo – najít do večera nějakou salaš nebo bivakovací místo, co možná nejblíže civilizace. Sestup ze sedla byl zpočátku dost prudký a začalo být dost vedro. Zvolili jsme variantu přes chatu Burghütte (1800m.) kam vedla výborná „pašerácká“ stezka zajištěná občas lany a skobami. Pod chatou jsme nastoupili do vybetonované stezičky kolem skal, kudy zřejmě vedla dříve značená stezka. Po chvíli se stezka setkala s oficiální a ta nás dovedla do horolezeckého tábora Titter, který se ukázal jako cílový pro dnešní den. Pod ochozovými stříškami jsme si ustlali a u ohníčku usušili boty. Pěkné místo. Ráno jsme sestoupili do Fiesche až do kempu „z´moosji-eggishorn“ kam jsme dorazili asi v 11 hodin. Bob a Mac se vydali na cestu pro auto, které jsme nechali u jezera Oberaarsee. Stopem jim to trvalo asi 4 hodiny. V té době jsem se rozhodoval k poslednímu kroku a to ještě ten den odjet a stihnout tak sobotní dědečkův pohřeb. Děkuji kamarádům, že souhlasili a pomohli mi i tento úkol splnit, i když ta noční cesta byla dost náročná. Tím také skončilo naše letošní putování po Bernských Alpách. Děkuji za pozornost.
Suma sumárum : 1.den 15.8.08 Oberaarsee 2303m – chata Oberaarjoch 3256m 953 vm. nahoru Chata Oberaarjoch 3256m – bivak 2700m 556 vm. dolů 2.den 16.8.08 Bivak 2700m - Finsteraarhorn 4274m 1574 vm. nahoru Finsteraarhorn 4274m – bivak 2950m 1324 vm. dolů 3.den 17.8.08 Bivak 2950 m – sedlo Grünhornlücke 3280m 330 vm. nahoru sedlo Grünhornlücke 3280m - BC Konkordiaplato 2750m 530 vm. dolů 4.den 18.8.08 BC Konkordiaplato 2750m – Jungfrau 4158m a zpět 1408 vm. nahoru a dolů 5 den. 19.8.08 BC Konkordiaplato 2750m – Holandiahütte 3240m a zpět 490 vm. nahoru a dolů 6.den 20.8.08 BC Konkordiaplato 2750m – Mönch 4107m a zpět 1357 vm. nahoru a dolů 7.den a 8.den 21.-22.8.08 BC Konkordiaplato 2750m – Fiesch 1070m 1680 vm. dolů
CELKEM cca 6112 vm. stoupání / 7345 vm. klesání
|