Když se k tomu přidá 7. místo z Saas Fee tak nám z toho vyjde celkové 4. místo a to už stojí za zmínku. Lucka si za odměnu odjela na měsíc užívat tepla a sluníčka do Španělska, kde bude odpočívat a nabírat síly do nové lezecké sezony. Takže místo rozhovoru s Luckou Vám musí stačit rozhovor s jejím trenérem. Ale i tak to bude více než zajímavé čtení. Trenérem není to nikdo jiný, než Lucčin taťka, známý to Rebel, Libor Hroza. A právě s Liborem jsme pro Vás sepsali pár následujících řádku. Kde jinde než na baru na stěně v Holešovicích.
Kuba: Takže Lucka odjela svým novým červeným sportovní vozem nejmenované značky na měsíční dovolenou do své nové luxusní vilky ve Španělsku, kde bude lézt ve své soukromé lezecké oblasti. Nebo to tak není?
Libor: Úplně doslova to tak není. Sice odjela červeným vozem, ale spíš než sporťák to byla červená dodávka. Luxusní vilka bude vypadat spíš jako stan a o soukromou lezeckou oblast se bude dělit se spoustou lezců.
Kuba: Ti lezci možná nebudou úplně k zahození :). Třeba Lucce pomůžou poladit formu ještě víc. To, že ji Lucka má bylo vidět už na ME, kde obsadila parádní 4. místo v lezení na rychlost a stala se tam tak 2. nejúspěšnější z naší výpravy. V českých luzích a hájích vyhrála co se dalo, ale jaké jsi očekával výsledky v drytoolu?
Libor: Popravdě řečeno, odjížděli jsme s tím, že dostat se do finále bude velký úspěch. Lucka musela kvůli nemoci vysadit plánovaný podzimní silový trénink, takže jsme doufali, že to dožene vytrvalostí a technikou. Jak se ukázalo, největší devizou byla její bojovnost a houževnatost.
Kuba: Takže všechno je v hlavě?
Libor: Dalo by se to tak říct. Lucka má rozhodně vyšší výkonnost na závodech než v tréninku. Dokáže se zkoncentrovat a nabudit se na danou závodní cestu.
Kuba: A jak trénujete zrovna tohle?
Libor: Lucka, pokud si dobře vzpomínám, to dokázala v dětství. Byla hodně soutěživá. Ale potom během těch „klackovitých“ let to nějak přestalo fungovat. A teď to v sobě začíná znovu nacházet. Poslední dobou je radost s ní trénovat. Nehádá se, nediskutuje a hlavně si nechá poradit. Řekl bych, že tohle se naučila od svého přítele Lukáše, který je v olympijském výběru rychlostní kanoistiky.
Kuba: A co přítel, nebojí se, že Lucka přijde domů s cepínem v zádech? A co ty na to jako táta?
Libor: Vím, že drytool je nejnebezpečnější lezecká disciplína, ve které se závodí. Snažíme se možné riziko maximálně eliminovat tréninkem a používáním ochranného štítu na helmě. Ale občas nějaké to zranění se holt přihodí. Ve Valle Di Daone si uštípla kousek zubu. Není to ale holka z cukru, něco vydrží.
Kuba: Ale pojďme k jádru pudla. Zpátky k tomu svěťáku. Jak se to povede, že holka z nížiny, kde o ledopád nezavadíš, dvakrát stojí na bedně?
Libor: Lucka měla k dobru několik věcí. Je velice dobrá sportovní lezkyně, u které jde výkonnost nahoru. Je od přírody šikovná a cepín ji prostě padnul do ruky. Změna pravidel, kdy se přestaly používat patní hroty, hrála taky pro ni. A k tomu když přidáš její bojovnost tak máš doma holku, která se neztratí… Málem bych zapomněl, taky dobrej trenér dělá hodně :).
Kuba: Takže software má Lucka naistalovanej dobře. Trenér taky ví co má dělat. A co hardware?
Libor: To byla spíš moje záležitost, jsem takovej tajnej domácí kutil.
Kuba: Zaslechl jsem něco o karbonu? Můžeš o tom vůbec mluvit :).
Libor: Podařilo se mi zblbnout několik lidí, a to šéfa firmy GMS Composites Petra Velka a Zdenka Urbánka z Bufa, kteří podle mých představ vyrobili Lucce drytoolové nádobíčko, které bylo nejlehčí v SP. Cepín je Nomic od Petzla výrazně upravenej karbonem. Hroty jsem upravil doma flexou. Geometrie přebroušení hrotů je moje tajemství a setsakra na tom záleží. I vítěž SP Markus Bendler mi hroty pochválil.
Kuba: Takže NASA by se divila, co dokážou dvě šikovné české ručičky. Jak tvoje tak hlavně Lucky. Jen pro zajímavost, o kolik jsi tuhle svoji závodní výbavu odlehčil oproti ostatním?
Libor: Kvalitní drytoolové boty s mačkama váží v průměru 1500 g. Lucka má botky, které váží 900 gramů. Cepín se mi povedlo dostat z 630 gramů na 490 gramů. Ale ve výrobě už je nový model, takže do příští sezony půjdeme s cepíny o hmotnosti 350 gramů. A věřte mi, že je to znát. Vítězka SP, Tolokonina, má od Grivelu speciální cepín, žádná sériovka, a váží taky 490 gramů.
Kuba: A co na to soupeři a soupeřky?
Libor: Na začátku si Lucky nikdo nevšímal. Ale potom, co začala dávat jeden top za druhým, se zájem o Lucku a její výbavu zvyšoval geometrickou řadou. V podstatě v Saas Fee už Lucku všichni brali jako rovnocenného soupeře se vším všudy. Všechny kvalifikační a semifinálové cesty topovala. Celkově z 9 lezených cest dala 7 topů, takže se díky tomu dostala mezi top lezkyně :).
Kuba: A pravidla?
Libor: Pravidla hovoří jen o velikosti cepínu, ten se musí vejít do speciální bedny. A hroty maček nesmí přesahovat určitou velikost. Takže zůstává dost místa pro vlastní fantazii :).
Kuba: Teď mě tak napadlo, leze se venku. Není u toho tak trochu zima?
Libor: Tak to jsi trefil hřebík na hlavičku. Lucce je zima jen vidí fotku se zimní tématikou. I tohle jsme museli řešit, protože při čekání na start v izolaci může být pěkně chladno.
Kuba: Takže Lucka má peří?
Libor: Používá hodně oblečení od Alpine Pro a peří od Raka. Ale na druhou stranu, leze v rukavičkách na golf, které se ukázaly jako to nejlepší pro tuhle disciplínu. Zajímavostí je, že se prodávají jen levé nebo pravé :). Takže může být problém sehnat dvě stejné.
Kuba: Takže Lucka má na závody peří ala Rak a po závodech paří jako drak?
Libor: Pařba po závodech musí být! Na každém svěťáku organizátoři pořádají after party pro uvolnění atmosféry a sblížení národů z celého světa :). Je sranda pozorovat, jak holky obletují Bendlera (mistra světa), jak někteří kluci, kteří se cepíny ohání jako nic, jdou s ostychem pro Lucku tancovat. Při tanci se pak řeší technika lezení a jiné romantickolezecké záležitosti. Prostě se normálně baví jako my, když po celém dnu ve skalách popíjíme jedno pivko za druhým a líčíme si svoje zážitky.
Kuba: Takže jsme probrali výbavu, závody, party…a co dál? Jaké jsou plány?
Libor: Myslím si, že Lucka chce ty placky z lesklejšího kovu a udělá pro to maximum.
Kuba: A co uděláme my? Nedáme jedno pivko? Po úspěšném rozhovoru?
Libor: Už ho točím….