Sedíme na vrcholu Half Dome a pozorujeme mraky honící se po obloze. Splnil se velký sen dvou tatíků, kteří se urvali na necelé tři týdny od rodin, aby poznali a zažili to, o čem slyšeli jen z vyprávění. Za těch deset dnů v Yosemite Valley jsme nepřekonali žádné obdivuhodné výstupy vysokých obtížností, přesto jsme si splnili všechny cíle a nakonec i nějaký ten Big Wall padl.
Před časem jsme vás informovali o novém prvovýstupu Stefana Glowacze a Roberta Jaspera v odlehlých žulových stěnách na Baffinových ostrovech v Kanadě. Cestu nazvali "Take the long way home" (700m, 21 pitches, A4 10-)a jak sám název cesty napovídá, lezci se museli potýkat nejen s obtížným lezením v nízkých arktických teplotách, ale také museli absolvovat nekonečnou cestu po zamrzlém moři a pevnině pod stěnu, a poté i zpět do civilizace. Robert Jas
Vylezeno, hotovo! Přinášíme vám hotový filmeček dvou lezcofilních bigwallových krys z Olomóca a Dobrochova! Náš cíl? Arco - Monte Brento - Via Vertigine.
Plán vylézt si tuhle cestu uzrál už loni v létě, když jsem sestupoval z vrcholu Eigeru Z stěnou s Láďou Nejedlým.
Bivakovali jsme na sestupu u Magic Mushroom a říkal jsem si, že Eiger už jedině v lezečkách a ne žádnou klasickou nekonečně dlouhou cestou v mačkách a s mizerným jištěním. Kubu Cicvárka jsem přemluvil už letos v červnu, ale buď nebylo počasí nebo do toho něco vlezlo. Na minulý víkend byla předpověď slušná, takže v pátek, ne na Levej nebo na Pravej, ale na Eiger. Vyrážíme v pátek odpoledne po práci a okolo půlnoci za hrozný bouřky parkujeme s Multivanem pod Gridenwaldem u řeky. Mám sebou i oblíbený polštářek se šnekem od syna, tak noc byla jako doma v posteli. Ráno modro podle předpovědi, tak pobalit před nádražím, zaplatit u parkovacího automatu rozumný poplatek 4 CHF za den parkování, potom lístek na vlak do stanice Eigergletscher za 58 CHF.
V poledne vystupujeme z vlaku, žádný spěch, po včerejším dešti je stěna stejně mokrá a nahoře nasněžilo. V sobotu potřebujeme dojít jen na SZ hranu a tam si postavit stan u pilíře. Od nádraží to je tak asi 2 hodiny po SZ hraně do cca 1/3 výšky stěny na vyhlídnuté místo pod převisem. Stavíme stan dáváme každý pivko a těšíme se na neděli do stěny. Odpoledne se zatahuje a trochu mrholilo, v neděli vstáváme až okolo 7, abychom měli na lezení teplo. Ráno zase modro, tak to snad vyjde. Slaňujeme 3 délky ze SZ hrany do severní stěny, potom je traverz asi 2 délky doleva po polici pod pilíř k nástupu. Začínám já asi v 9hod, protože to mám vypočítaný, aby na Kubu vyšlo nahoře první 7b+. Je přeci jen o 10 let mladší a taky mu to leze výrazně líp. Lezeme na střídačku s přáním to nezkazit a dát to vše OS. Lezení je pěkný, trochu jako v Ratikonu. Jištění nýty ve vzdálenosti cca 6-8 m. První dvě lehčí délky jsou v kolmé skále, a pak už je celý pilíř lehce převislý. Nejhezčí dýlka za 7a+ se střechovitým převisem s madly vyšla na mě a je to parádní lezení. Když dolézám asi ve 2 odpoledne předposlední těžkou dýlku za 7a+ na štand a furt to máme OS, říkám si, že už to bude dobrý, tu poslední už Kuba nezkazí. Na štandu je ale jasný, že tak jednoduchý to nebude. Skála je tu úplně mokrá a z převisu nám kape na hlavu. Kuba se snaží osušit chyty trikem při lezení, ale pak smekne a je po OS. Nakonec to asi na třetí pokus přelejzá a za hodinku jsme na vrcholu pilíře. Dáme sváču, kocháme se pohledem na zaledněné vrcholy Mnicha a Jungfrau a potom sestupujeme k našemu stanu. Sedí tam dva chlapíci a pijou pivo. Jeden, který vypadá jak Dean Potter se ptá co jsme lezli a po naší odpovědi nám hned jedno nabízí. Posedíme a zjišťujeme, že to je opravdu Dean a tu naši cestu už asi týden nacvičuje na solo přelez. A ten druhej chlapík s dlouhejma vlasama je Beat Kammerlander. Musíme balit stan a běžíme dolů stihnout poslední vlak v 18.17. To se povedlo a supr víkend je u konce. Do práce hned na pondělí se ještě nechce, tak ještě dva dny popolejzáme jen tak na pohodu pár 7a –7b nad Interlakenem na skalkách v oblasti Lehn s výhledem na severní stěnu Eigeru.
Klasifikace: 9- Typ cesty: horská Sektor: Eiger - Severní Stěna Oblast: Bernské Alpy Poloha: Alpy Obtíže: vytrvalost Sklon: kolmá Délka: 320 m Jištění: nýty, vlastní Autor: B.Rathmayer, R.Ruhstaller, 2001-2 Popis:
Sportovní horská cesta, nastupuje zhruba v 1/3 výšky severní stěny v pravé části, vede výrazným lehce převislým pilířem a dolezá na SZ hraně. Poznámka: Pevná skála, v cestě jsou osazeny nýty je však třeba nutné lízt jistě 7a - 7b+, vzdálenosti jsou delší než na skalkách (cca 6-8m)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Plán vylézt si tuhle cestu uzrál už loni v létě, když jsem sestupoval z vrcholu Eigeru Z stěnou s Láďou Nejedlým. 
Po měsíční pauze je tady opětovné nakouknutí do mrazničky Silvretta. Snad přijde v tropických dnech vhod.
Od 28.8 do 31.8 se uskuteční 25. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují.
Adama jsme poprosili, aby poslal upřesnění a přidal nějakou fotku po jeho návratu z Rätikonu. A tady to je.
Sedíme na vrcholu Half Dome a pozorujeme mraky honící se po obloze. Splnil se velký sen dvou tatíků, kteří se urvali na necelé tři týdny od rodin, aby poznali a zažili to, o čem slyšeli jen z vyprávění. Za těch deset dnů v Yosemite Valley jsme nepřekonali žádné obdivuhodné výstupy vysokých obtížností, přesto jsme si splnili všechny cíle a nakonec i nějaký ten Big Wall padl.
Vždy se rád podívám na sestřih z Petzl RocTripu. Nejznámější lezci, krásné cesty a hlavně uvolněná atmosféra, která z oněch videí přímo září. 
Před časem jsme vás informovali o novém prvovýstupu Stefana Glowacze a Roberta Jaspera v odlehlých žulových stěnách na Baffinových ostrovech v Kanadě. Cestu nazvali "Take the long way home" (700m, 21 pitches, A4 10-)a jak sám název cesty napovídá, lezci se museli potýkat nejen s obtížným lezením v nízkých arktických teplotách, ale také museli absolvovat nekonečnou cestu po zamrzlém moři a pevnině pod stěnu, a poté i zpět do civilizace. Robert Jas
Adam Ondra o víkendu úřadoval ve švýcarském Rätikonu. Kde se mu podařilo vytýčit nový milník, tentokráte ve vícedélkovém sportovním lezení.
I když Schleier, kde sóluje Huber bauer je velmi známý, pro lezce z ČR je nejznámnější a nejvíce navštěvovanou rakouskou skalní oblastí Adlitzgräben.
Vylezeno, hotovo! Přinášíme vám hotový filmeček dvou lezcofilních bigwallových krys z Olomóca a Dobrochova! Náš cíl? Arco - Monte Brento - Via Vertigine.
Ano – aktivně si zjišťuji informace