Freeride, skialpy, heliskiing, sněžnice, horolezectví, VHT, … takových a ještě víc dobrodružství, kdy se můžete setkat s něčím takovým, jako je lavina. Mám tady pro vás proto několik zajímavých tipů, které by se vám snad mohli hodit.
Nezávislý test lavinových přístrojů HS ČR
V roce 2007 jsme se v rámci Lavinové prevence Horské služby ČR rozhodli porovnat jednotlivé a u nás zcela běžně dostupné lavinové přístroje. Hlavním důvodem našeho testu bylo především získání základní orientace o jejich opravdových vlastnostech. Srovnávat je totiž pouze z informací či reklamních článků například na internetu nebo z ústního podání některých jejich agilních prodejců nebo obchodníků prostě rozhodně bohužel nelze... Právě pečlivým a především neustálým měřením a porovnáváním vlastností všech dostupných lavinových přístrojů dostaneme aktuální a pro nás důvěryhodný přehled.
Snažili jsme se vytvořit tento náš porovnávací systém tak, abychom do něj mohli postupně doplňovat údaje o nových či vylepšených lavinových přístrojích a měli tak neustálý aktuální přehled. Proto jsme si vymysleli metodiku (vychází především z předchozích renomovaných testů, viz. náš test), která by to svojí univerzálností mohla snadno obsáhnout. Jak a co jsme měřili, porovnávali, jaká jsme nastavili kritéria, … tyto všechny podrobnosti naleznete přímo v něm.
Přesto, že veškeré podrobnosti naleznete v našem testu, chtěli bychom na tomto místě zdůraznit, že kromě klasických parametrů jsme kvůli lepšímu mapování vlastností jednotlivých přístrojů nadefinovali i nové pojmy a kritéria:
Ø – celkově dopočítaný průměrný dosah přístroje (ze všech pokusů a poloh)
LEŽ - tedy určitá „lživost“ lavinových přístrojů. (jak moc se liší vzdálenost udávaná přístrojem od reálné)
OBLOUK - poměrná hodnota mezi odchylkou a hlavní osou hledací křivky
Tady máte naši aktualizovanou výslednou srovnávací tabulku:
Rozklikávací obr (hi res)
Jaký přístroj je tedy pro vás ten nejlepší?
Výše uvedená tabulka nebo rovnou celý test by se mohl stát pro vás i jakýmsi vodítkem při výběru nového lavinového přístroje. Jenže … jenže, jako jsme my všichni trochu jiní a každému vyhovuje v životě něco jiného, je problém ukázat prstem na konkrétní přístroj a říct:
„TAK A TEN SI KUP!!!“.
Lavinové přístroje se dnes v hrubých rysech dělí podle použití do čtyř základních skupin (v závorkách jsou srovnány dle výsledků našeho testu):
1. NEJMODERNĚJŠÍ TŘÍ ANTÉNOVÉ PŘÍSTROJE
(PULSE Barryvox, Ortovox S1, Pieps DSP)
Vyšší cena je daní za to, že vás tyto přístroje víceméně dovedou za ruku až k cíli. Daní za lepší dohledávání je ale menší dosah. Možnost snadnějšího vyhledávání více zasypaných.
Pro velmi častý pohyb v lavinami ohroženém terénu, pro opravdové nadšence, pro záchranáře, profesionály a jejich klienty, ale také se hodí především pro majetnější začátečníky, hodí se proto i do seriózních půjčoven.
Pozor:
Pouze snad asi jenom naší veřejnosti je svévolně dovozcem lavinového přístroje Pieps DSP do ČR
(článek v Hory Doly) překládán a snad jen omylem velmi nebezpečný fakt, že Pieps DSP má dosah více jak 40 m (na jejich stránkách dokonce 60 m!!!) a navíc je tento dosah údajně stejný nezávisle na poloze hledaného přístroje a že není potřeba přístrojem v prvotní fázi jakkoliv pohybovat!!!
TOTO JE ALE OBROVSKÝ OMYL, KTERÝ BY MOHL STÁT NĚKOHO ŽIVOT!!
Je také velice zajímavé, že sám výrobce udává diametrálně odlišný rozměr!!!
(článek v Pieps.com) Výrobce totiž zcela jasně hovoří o tzv. šířce pátracího pásma, která je podle něj 50 m při které už není potřeba přístrojem jakkoliv při hledání pohybovat!!! A tím zcela jasně říká, že takovýto dosah přístroje je 25 m!!! Sráží tak skutečný maximální dosah 50 m z opatrnosti na polovinu (tedy 25 m) a nikde také nehovoří, že by jejich přístroj měl mít maximální skutečný dosah stejný nezávisle na poloze hledaného přístroje!!!
Toto vyjádření výrobce Piepsu DSP také přesně koresponduje i s naším testem, ze kterého je opravdu tento nejmenší bezpečný dosah patrný:
Tady máte naši aktualizovanou výslednou srovnávací tabulku:
Rozklikávací obr (hi res)
Pro zajímavost prosím porovnejte naše měření a doporučení samotného výrobce s testem, který pro časopis SNOW
(článekSnow.cz) zorganizoval externí spolupracovník dovozce Piepsu DSP do ČR:
2. KLASICKÉ DVOU NEBO TŘÍ ANTÉNOVÉ PŘÍSTROJE
(Arva – 3 AXES, Arva Evolution+, Tracker DTS, Patroller)
Tyto přístroje si už nedělají ambice, že jsou úplně nejlepší na světě jako ještě některé před pár lety. Relativně snadná obsluha, ale menší dosah. U některých problém i s vícenásobným vyhledáváním.
Jsou vhodnou alternativou především kvůli ceně a celkem snadné obsluze do půjčoven, do oddílů, … pro méně majetné začátečníky, prostě pro nenáročné uživatele.
3. KVALITNÍ ANALOGOVÉ PŘÍSTROJE
(Ortovox F1, Barryvox VS 2000 Pro, Barryvox VS68)
Pro opravdové znalce nebo jen pro ty, kteří rozhodně neváhají s nimi fest trénovat!!! Pak se jim ale dokážou královsky odměnit!!! Teprve pak máte v rukou jedny z nejlepších lavinových přístrojů na světě!!!
Rozhodně bych je nedoporučoval začátečníkům, pouze pro velké a zkušené nadšence nebo profesionály, záchranáře. V půjčovnách opět jen na vyžádání zkušených.
4. NEBEZPEČNÉ PŘÍSTROJE
(Pieps Freeride)
Tento přístroj může být díky své opětovně nesmyslně použité technologii pro běžné používání nebezpečný!!! Velmi krátký dosah a velmi špatné jemné dohledávání jsou totiž smrtící kombinací pro vaše zasypané kamarády. Téměř nemožnost nalezení více zasypaných u sebe.
U tohoto tzv. moderního lavinového přístroje byla použita technologie, která se ukázala jako slepá ulička už v minulosti např. u přístrojů Ortovox M2 nebo Arva 9000. Bohužel v případě Piepsu Freeride je tato technologie znovu oprášena a navíc celá nesmyslnost je ještě podtržena tím, že byl zrušen tzv. analogový zvukový signál. Dalším problémem je i, na rozdíl od Ortovoxu F1, nemožnost „ztlumení“ přijímaného signálu a tím dosažení určité separace signálů při vícenásobném hledání ...
BEZ DISKUSE NEJHORŠÍ LAVINOVÝ PŘÍSTROJ V NAŠEM TESTU!!!
Doporučil bych ho jen a jen pouze kamarádům těch, kteří ostatním lidem vnucují myšlenku, že pro freeride či skialp není nic lepšího!!!
Soukromý dotaz:
Že by touto výše uvedenou myšlenkou chtěl kdosi všem freeriderům či skialpinistům doporučit, aby se zcela programově a vypočítavě vyhnuli své odpovědnosti za záchranu svých kamarádů a koupili si tento nejlevnější ale zároveň nejhorší lavinový přístroj v našem testu a trochu neskromně doufali, že v případě jejich vlastního zasypání lavinou budou ostatní z jejich party vybavení lepšími?
Měl jsem to štěstí a s celou řadou kluků a holek, kteří milují jízdu ve volném terénu, jsem měl možnost se setkat. A s jedinou vypočítavostí, se kterou jsem se u nich setkal je závod o tu nejlepší „lajnu“ na svahu plném netknutého prašanu …
Jsem si ale na 200% jistý, že by svého kamaráda nebo kamarádku v průšvihu rozhodně nechat nechtěli!! Svědčí o tom také i jejich nebývalý zájem o lavinovou problematiku, záchranné vybavení a právě i kvůli nim se snažíme tyto „informace“ alespoň takhle krapet narovnávat ...
Poznámka:
Líbila se mi také reakce špičkového švýcarského lavinového experta Manuela Gensweina na SNOWFESTU 2008 v Davosu loňskou zimu. Kdosi mu ukázal Pieps Freeride při přednášce ve zcela zaplněném sálu a on ho vzal do ruky a zvedl nad hlavu se slovy, že to je velmi špatný lavinový přístroj a že by na túru nikdy nevzal někoho vybaveného tímto přístrojem …
Ukázka z výsledků nejhoršího lavinového přístroje v našem testu:
DOSAH
Rozklikávací obr (hi res)
Asi nejvíc rozhodující vlastností lavinového přístroje je jeho dosah. Právě velikost dosahu lavinového přístroje může hrát klíčovou roli při urychlení hledání zasypaného pod lavinou! Právě v tomto momentu máme totiž největší šanci ušetřit tolik cenný čas!!!
Poznámka:
Nepleťte si prosím DOSAH PŘÍSTROJE a ŠÍŘKU PÁTRACÍHO PÁSMA!!! Šířka pátracího pásma (uváděná výrobci) nám totiž říká, že lavinový přístroj má na obě strany daný optimální bezpečný dosah. Z toho jednoduchou logikou vyplývá, že pokud výrobce udává šířku pátracího pásma například 30 m, zároveň tím říká, že bezpečný optimální dosah přístroje je poloviční, tedy 15 m!!!
Pozor:
Vědecké práce navíc také zcela jasně potvrzují krutý fakt, že lavinové přístroje se skutečným maximálním dosahem 20 m mají o 1/3 menší šanci s porovnáním s přístroji se skutečným maximálním dosahem 50 m!!!
JEMNÉ DOHLEDÁNÍ
Rozklikávací obr (hi res)
Takhle výrazné odchylky od ideální křivky jsou obrovským problémem!!! Výrazně zpomalují závěrečné dohledání a pro nezkušeného to znamená, že může mít v této závěrečné fázi až neřešitelné problémy určit konkrétní polohu byť i jednoho jediného zasypaného, což se bohužel projevuje při každém našem lavinovém kurzu, kdy si lidé mají možnost vyzkoušet celou řadu různých lavinových přístrojů …
Slovo závěrem
No a co říci závěrem?
Snažíme se tady poskytovat ale také narovnávat informace o lavinách už od roku 2002 a budeme samozřejmě rádi, pokud bude i tento náš porovnávací systém opět sloužit nejen nám, ale budete ho hojně využívat také i vy (stejně jako spoustu dalších informací a nejen o lavinách), které u nás naleznete. Abyste si mohli vytvořit svůj vlastní a komplexní názor, doporučujeme vám samozřejmě shlédnout i testy jiné (naleznete je hned v úvodu našeho testu).
Ať vám toto naše srovnání alespoň trochu pomůže. Budeme rádi, pokud nám pošlete i vaše další případné postřehy.
A rozhodnutí, jaký lavinový přístroj si nakonec pořídit?
Než si koupíte ten váš nový „pípák“, rozhodněte z jaké skupiny byste si ho chtěli vybrat. A pak se pokuste vypůjčit si, co nejvíce odpovídajících lavinových přístrojů a přímo v praxi si vyzkoušejte, který vám bude asi nejvíce vyhovovat. Optimální možností k tomuto rozhodnutí jsou také Lavinové kurzy.
Přejeme vám dobrou volbu
a ať své lavinové přístroje s sebou taháte vždy a pokud možno vždy úplně zbytečně!!!
Zdroje:
Tady naleznete ještě pár dalších informací:
Lavinové záchranné vybavení
http://www.alpy4000.cz/laviny-info-basic-lavinove-zachranne-vybaveni.php
http://www.alpy4000.cz/ laviny-info-expert-hledani- prvotniho-signalu.php
Člen Lavinové prevence HS ČR a Horský vůdce UIAGM