Bylo nádherné sluncem provoněné únorové odpoledne a mě začaly svrbět prsty. Znáte to . . .Přijdete brzy z práce, na překližku se vám moc nechce když je venku tak krásně, ale v pět už zase zapadá slunce a tak mne napadlo udělat si výlet do Hlubočep. I když jsem z Prahy, ještě jsem tam nikdy nelezl. Autem jsme tam byli s Lucií za 15 minut. Zaparkovali jsme a hurá k plotnám. Díky průvodčíkovi z Lezce jsem se zorientoval a zamířil nejdříve k pravé plotně, první díl průvodčíka totiž nemůžu nají
Tak konečně něco pro labužníky. Zde je zachyceno vystoupení skupiny Kočky Liberec, o které se toho již mnoho napsalo. Již s předstihem se pracuje na programu na letošní závody a tak se můžeme těšit.
Ještě jednou všechny zveme na závody Českého poháru v boulderingu, které se konají tuto sobotu 1.března v Obchodním korzu v Šumperku. Prezentace závodníků je mezi 9.00-10.00. Start v 10.00, startovné 120,- Kč, pro diváky vstup zdarma. Kdo bude mít zájem může přímo na korze přespat ve vlatním spacáku za 30,- Kč na osobu. Všechny ještě jednou srdečně zveme. Cesty staví Tom Doubravský a Ivo Kašparék, což slibuje pšknou podívanou.
On 15 and 16 March, the 1st edition of Polish Cup 2003 in senior climbing is taking
place.
COMPETITION PROGRAMME
15 March Saturday
8:30 a.m. - opening of the isolation zone - all categories
10:00 a.m.- closing of the isolation zone- all categories
10:45 a.m.- start of the qualification route in difficulty climbing
3:30 p.m.- semi-finals in difficulty climbing
6:00 p.m.- st
Navštivte www.planetmountain.com a přečtěte si pár novinek z poslední doby. Alex Huber v trenkách sóluje Oportunist za 8b na Schleieru nad závějemi a s rampouchy v pozadí. Vertical limits M12 Roberta Jaspera se dočkalo záhy opakování od Simona Anthamatena, podle fotek by se to spíše mělo jmenovat horizontal limits, všechny zprávy doplněny fotografiemi a odkazy na další informace. Dále stojí za zmínku slovinská cesta za 7c+ na Mount Poi v severní Keni. Tak neváhejte a zaserfujte.
V sobotu 22.02..2003 sme v kežmarskom klube mladých, poriadali boulderingové preteky s názvom INDOOOR BOULDERING PONORCUP 2003.Preteky boli otvorené pre všetkých s chuťou, zabouldrovať si na ľahkých bouldroch, pri chutnom pivku, pohodovej muzičke, ale hlavne v kamarátskej atmosfére...!!!
V sobotu 22.02..2003 sme v kežmarskom klube mladých, poriadali boulderingové preteky s názvom INDOOOR BOULDERING PONORCUP 2003. Preteky boli otvorené pre všetkých s chuťou,&n
Horoškola H. O. Loko Brno
V březnu bude zahájen další ročník horoškoly horolezeckého oddílu H. O. Loko Brno.
Horoškola trvá celý rok a je složena z jarního bloku přednášek, výuky na umělé stěně a ve skalních oblastech České republiky a Slovenska zakončeného závěrečnými zkouškami získaných znalostí a dovedností v červnu na Vysočině.
Na tento jarní blok skalního lezení navazujeme týdenním soustředěním ve Vysokých Tatrách
Tak se nám zase sešel rok s rokem a v Plzni se bouralo a zase stavělo... No a na tom, co se postavilo, se pak lezlo ( vlastně závodilo ).
Nevim, kdo všechno Pajdu boural, ale Bolek s Chlastou jí pak oblíkly do úplně novejch barviček ( ta idea namohla nepocházet z fakt dobrýho tripu ). Stěna je teď krásně nová... celá
Lidí, těch stavělo víc. Něco Hopák, něco Venda Šlacha, ale hlavním stavěčem byl bezesporu Lepán. Postavil 3 úplně zupa kvalifikačky, klasicky jednu v k
Jen jsem si vzpoměl na jednu komickou situaci z Ostrova (teda moc komická nebyla, ale když se nic nestalo, tak se tomu tlemím do dnes).
Asi dva roky zpět jsme v létě v Ostrově šlapali od jedné skály ke druhé a někde u Velké Ostrovské stěny (možná to byla Netopýří) jsem začali pozorovat kluka asi 5 metrů pod vrcholem jak se leze. Byl na druhém laně a měl dost viditelný obtíže. Náhle už asi měl dojem, že to prostě dál nejde a začal řvát (mimochodem dost dramaticky):"Drrrrž, drrrrž!". Chvilk
Bylo nádherné sluncem provoněné únorové odpoledne a mě začaly svrbět prsty. Znáte to . . .Přijdete brzy z práce, na překližku se vám moc nechce když je venku tak krásně, ale v pět už zase zapadá slunce a tak mne napadlo udělat si výlet do Hlubočep. I když jsem z Prahy, ještě jsem tam nikdy nelezl. Autem jsme tam byli s Lucií za 15 minut. Zaparkovali jsme a hurá k plotnám. Díky průvodčíkovi z Lezce jsem se zorientoval a zamířil nejdříve k pravé plotně, první díl průvodčíka totiž nemůžu najít. Jako první padla Železniční za V. První rozpačité setkání s vápnem, trochu nejisté zimní kroky, sluníčko ale hřeje a všude panuje mír a klid. Krása . . . Dolézám ke třetímu kruhu, cvakám a při spouštění prohlížím cestu Při hraně. Má nádhernou expozici, nýty dost blízko na to, abych se po zimě moc nemusel bát. Spolulezkyně vyběhne Železniční a já už se třesu na první 7+ na skále. Trochu tréma, ale hladina adrenalinu roste a roste a nenechá mne v klidu ani chviličku. Alespoň si vyzkouším, jestli ta překližka několikrát týdně k něčemu byla. Trochu oklouzaný nástup, raz dva a mám díru, pak je to v pohodě až na hranu. Přemýšlím jak se to asi leze? Bez hrany mi to přijde nemožné. Nohy žádné, hladká plotna klouže jako únorové ledy, ale zapírám se a mastím dál. Nýt pár baletních kroků, další jištění a další nejisté kroky a najednou jsem nahoře. Nádhera, jásám radostí, vyšlo to. První prásk po zimě je na světě. Slaňuji, vycvakávám, projíždí vlak a zase ten boží klid velkoměsta. Jdeme ještě k pravé plotně, ale ztratila se mi půlka průvodce takže vybírám cesty zprava v malé plotně. Ta radost z pohybu venku předčí i fakt, že při nástupu se bořím pokotníky do suti i to, že cesta má jen pár metrů, ale je to nádhera. Padla Lucina za 6, pak Hádavá za 6- a poslední paprsky slunce ještě zahřívají cestu A Doj za 7. Je pět hodin, slunce se přehouplo za obzor a začíná mrznout. Balíme a rychle se klidíme do vařící vany v Nuslích. Je super, že 15minut od domu je taková minioblástka, kde mám ještě co lézt. Těším se příště. . .