Můj článek o bezpečnosti „příhoda v Řeži“ vzbudil zatím rekordní množství ohlasů. Mám takový pocit, že stejně se nakonec všichni neshodneme, ale troufám si tvrdit, že diskuse o podobných tématech je velice důležitá, a že se snad pár lidí probudilo a začalo vůbec o takových problémech uvažovat. Mám tady další téma: Jištění na štandu.

Zase to budu demonstrovat na našem cvičení nováčků. Cvičné chytání pádů se odehrávalo v opuštěném lomu v Betlémských skalách, kde je vybudován perfektní areál. Zajede se do Liberce, půjčí se pytel na písek, kladkostroj a provazový žebřík. Pytel se naplní pískem do hmotnosti prvolezce – cvalíka a vytáhne se kladkostrojem nad kruh a může se vesele tahat za „splachovadlo“ a tím pouštět pytel do volného pádu – celková délka pádu je až 14 metrů. Může se cvičit chytání pádu ze země (pádový faktor 0,9) nebo ze štandu (faktor až 1,9 nebo 0,9).

Náš předseda je surovec. Mínil, že nejlépe si člověk zapamatuje co má a nemá dělat, když má pěkně hluboko v paměti vyrytou nepříjemnou zkušenost. Proto 12 metrové pády s faktorem 1,8 musel každý nováček chytit od štandu nejprve „přes tělo“ a pak „přes štand“, aby si důkladně zapamatoval rozdíl.

Stanoviště k chytání dlouhých pádů s vysokým faktorem je vyřešeno tak, že jeden kruh slouží k zaštandování jističe a druhý, vzdálený 1,2 metru doleva vzhůru slouží jako vratný bod, simuluje první mezijištění. Trhnutí tak směřuje šikmo vzhůru. Tento způsob je zvolen proto, aby nedocházelo k zranění jistícího pytlem, resp. jistícím lanem.
Jištěním „přes tělo“se rozumí, že je jistič odsedlý do jistícího kruhu, HMS karabinu (nebo jiné jistítko) má cvaklou v jistícím oku sedáku. Jištěním „přes štand“ se rozumí, když je HMS cvaknuta v jistícím kruhu.
„Sportovní“ úmyslně dlouhý a měkký prokluz se v obou případech nedává, protože pád končí 1,5 metru nad zemí (běžná situace na pískovci).

Naprosto standardní průběh při jištění přes tělo: pád je zachycen, i při pokusu udržet lano zuby nehty bez prokluzu projede HMS karabinou cca 0,4 až 0,6 m lana (je tedy v každém případě jištěno dynamicky). Jistič je vymrštěn k vratnému bodu, naráží hlavou (v helmě) a levým bokem, loktem a kolenem na skálu. Robustnější chlapci jsou po chycení potlučeni, ale schopni pytel spustit dolů (a nebo zafixovat a „zachraňovat). Útlejší chlapci a všechny dívky jsou doslova přikováni ke kruhu a v některých případech potřebují k pouhému spuštění pytle na zem pomoc instruktora. Levá ruka a levé koleno mají větší nebo menší odřeniny a potlučeniny.

Standardní průběh při jištění „přes štand“: pád je spolehlivě zachycen, HMS karabinou opět projelo 0,4 až 0,6 m lana, jistič je v pohodě a je v 100% případů s úsměvem schopen pytel „zachraňovat“.

A tak jsem velmi protivný a dotěrný, když při štandování na naprosto bezpečném štandu (kruh, nýt, borhák, několik dobrých skob, tutová smyce v hodinách apod.) vidím nekoho, jak jistí přes sedák. Jistě, dokud nikdo nespadne, tak je to příjemné, pohodlné, pohodlněji se lano povoluje při cvakání. Ale chycení pádu velmi bolí.
Ale i jištění přes tělo má své místo. Především na jednodélkových cestách při jištění ze země (Srbsko, Roviště), na cestách s hustým jištěním celou cestu (husté jištění zejména nad štandem) a na překližce. Jištění přes tělo na štandu v horách je přípustné jen v případě, že je štand úplně mizerný, jelikož není namáhán přímo štand a jištění přes tělo je výrazně měkčí. Tedy pouze v totálně rozchroustané skále nebo někde na poličce bez pořádného jištění. Samozřejmě je to dost nebezpečné a obezřetnost by se měla projevit už u plánování výstupu.
Jistě, při správném posouzení situace je možno oba způsoby zkombinovat, např. prvolezec je při delším těžkém odlezu od štandu bez mezijištění jištěn přes štand, a po cvaknutí několika jistících bodů a při hustě odjištěném pokračování délky se může u jednoho jištění na chvilku zajistit a jistící si jej přepne na tělo.

Jištění ze země. Podle všech „chytání pneumatik“, kterých jsem se kdy zůčastnil, můžu říct: když chytám pneumatiku stejně těžkou jako já, a chytám-li trochu více natvrdo, (aby pneumatika nešla až na podlahu) jsem zpravidla vymrštěn kousek do vzduchu. Zejména když stojím dál od skály. Děvčátka lehčí než pneumatika obvykle při chytání pádu pneumatiku potkávají ve vzduchu pár metrů nad zemí. Proto když jistíte ze země, tak se važte ke kořenům, k pařezům, k šutrům nebo k čemu to jen trochu jde. Cvalíci, vždy pečlivě přivazujte své štíhlé slečny.