Snad dobrá zpráva pro příznivce lezení na českém vápenci. Do tisku se konečně dostal rozsáhlý průvodce zahrnující celou oblast Českého krasu.
Průvodce je v praktickém formátu A5 na šířku a čítá úctyhodných 352 stran a je v něm zdokumentováno téměř 1371 cest. V obchodech by se měl objevit koncem tohoto měsíce.
Autoři Jirka Sika a Petr Resch na průvodci makali poslední dva roky. Toto dílko by samozřejmě nevzniklo bez pomoci řady kamarádů, kteří nám poskytli informace, fotografie, rady. Je jich opravdu pěkná řádka, s jejich jména jsou uvedena v průvodci. Moc jim všem děkujeme.
Průvodce obsahuje všechny aktuálně k lezení povolené skály geologického útvaru Český kras, tedy pás vápencových skal od Braníka až po Koukolovu horu.
Zahrnuje tyto oblasti:
1. BRANICKÉ SKÁLY
2. HLUBOČEPSKÉ PLOTNY
3. PROKOPSKÉ ÚDOLÍ
4. RADOTÍNSKÉ ÚDOLÍ
5. SRBSKO
6. ALKAZAR
7. KAVČÍ LOM
8. SVATÝ JAN
9. SOLVAYOVY LOMY
10. TETÍNSKÉ SKÁLY
11. LOM KOBYLA
12. KOTÝZ
13. KOUKOLOVA HORA
Stav skal jsme neustále aktualizovali a odpovídá zhruba dubnu letošního roku. Hodně práce jsme dali do sběru historických dat a věříme, že průvodce může být i informací v tomhle směru.
Po prvotní snaze o vytvoření fotorealistického průvodce jsme se přiklonili k pracnějším schematickým nákresům. Hlavním důvodem byl fakt, že zdaleka ne všechny stěny bylo možné do průvodce nafotit a také množství variant na některých stěnách by ve fotoprůvodci bylo nepřehledných. (hi res)
Jirka to tu v textu nazval "křestem", ale já bych použil spíš označení "oslava". Rozhodně nečekejte nějaké vzletné proslovy či polévání šampáněm. Spíš pívo a punkartovou kapelu Fucking termits and friends.
A je to v kempu od sedmi.
Petr
Průvodce pro nedočkavé by mohl být k mání již v pátek v Srbsku v kempu. Zde bude omezené množství, ale za zvýhodněnou cenu. Ostatní si budou moci napsat mě. Pošlu průvodce napřímo. Nebo napíšete Petrovi, ten je také bude mít na posílání a v třetím sledu (vzápětí až je nafasujeme v plném počtu), zavezeme je a půjdou do obchodů. Takže budou v Rock Pointu, v Hanibalu u Hudyho a v internetových shopech na Lezci Knihynahory atd. Určitě jsem na něco zapomněl.
Njn, není to úplná láce, zvlášť když si chci pro sebe koupit rovnou dva. Jeden tahám na skály, druhej bude v knihovničce. Udělal jsem to tak i s Vltavskou žulou a kamarád mi nedávno za ten extra výtisk VŽ nabízel 15 stovek. 5x víc než jsem ho koupil. :-) No neprodal jsem.
Kdo to někdy nedělal nepochopí, co to dá práce, rozhodně na tom kluci nezbohatnou:-), obzvláště při dnešních cenách. Pořád je to u nás taková poloviční dobročinná činnost.
Jako 800,- za, takhle oklouzanou oblast? No to je zločin. Jako nebejt to oklouzané tak by to i člověk dal ale takhle...? Za průvodce na měkej písek přeci taky tolik nedáte ne. Jako za nějakej tvrdej písek to jo ale za měkej ne. Takže za oklouzaný vápno tak 450,- max. bych to viděl.
díky. s tímhle názorem souzním. daň za význam cesty (nebo celé oblasti) je její opotřebení.
proto také považuji starou cestu na tvarožník za jeden z nejvýznamnějších tuzemských výstupů na pískovci - proti její ošlapanosti skromně bledne adršpašský starosta, prachovská jehla a celý kapelník i s podmokly a taktovkou dohromady.
jednou mi to docela stačilo. ušetřím tím nejen skálu, ale i své duševní zdraví.
trošku jsem to možná přechválil, ale historickým významem i rozměry se to vyrovná kapelníkovi.
no to je ještě funkce zajištěnosti, krásy a převažující nutné lezecké techniky, takže výjimka se pak najde vždycky. historicky nejvýznamnější cesta ve skaláku (kauščí spára) se dle vrcholovky leze tak jednou za dva-tři roky a ošlapaná je jen minimálně (a popravdě, je pěkně hnusná, solivá, nic moc zajištěná - jeden až vrtí hlavou, že toho kaušku napadlo lézt v celém skaláku jako první cestu ausgerechnet tohle)
Od té doby, co Pletan navrtal borháky ve Svatém Janu a jeho následovníci pokračovali také na Dušičkové, tak to tam jde pěkně z kopce. Kde jsou časy přirozeného jištění skobami a vklíněnci, kde jsou časy lezení podél přirozených linií a nikoliv instantně od borháku k borháku?
:-D tvl to je argument kdo nedělal nepochopí. Je vidět, že kdo nepodnikal nepochopí :-D... To je jako tvrdit kdo neřezal do živého nepochopí! Kdo nerazil tunel nepochopí, kolik to je kurva práce! Toto socialistické vnímání světa je fakt mazec. A dobrovolná činnost :-D, hele pokud to mají zaplaceno tak je to normální práce, a né dobrovolná činnost, ta se dělá vesměs zdarma ;-). Znám to dobře, třeba práce s mládeží, kroužky pro děti apod. Průvodu na tuto pidi oblast za 500,- kdy 4/5 jsou běžně dostupné na netu zdarma si málo lidí koupí a zase řečnická otázka: je lepší prodat 100 průvodců za 800,- nebo 1000 za 500,-? Ale to je to podnikání a volba priorit, jestli to budu dělat jako něco extra pro movitější nebo normálně dostupné do "každé lezecké rodiny".
Socialistické vnímání máte akorát vy, protože tu brečíte nad cenou. Přitom nejde o nijak nadsazenou cenu. Každá práce něco stojí, tisk, grafika taky atd. takže je zcela relevantní za to něco chtít. Někomu to může přijít drahé, pro někoho je to normální. A to že se něco potuluje zadarmo po netu není argument:-). Akorát někteří si pořád myslí, že by mělo být něco zadarmo a ne za peníze, to je ten socialismus v jejich hlavách:-). Navíc máme odlišný způsob vnímání, když se mi něco nelíbí cenově či jinak, tak si to prostě nekoupím či se tím vůbec nezabývám a ignoruji to, čímž jasně vyjádřím svůj postoj, ale nevyřvávám to veřejně do světa, tím akorát ukazuji jaký jsem....doplň si sám:-).
A sorry , ale na 352 stránkách (z toho bůh ví kolik to bude mít reklamních stran) je ta cena nesmysl... to je můj názor a pokud se ti nelíbí tak si ..., doplň sám :-D. Ty doplň same, saláme.
A pokud se člověk nemůže svobodně vyjádřit (k takové blbosti jako je cena průvody) a má držet hubu a krok, tak to už tu bylo a říká se tomu totalita...
Jako zase vemte v potaz že až Šestýho přestane bavit Arco a vypraví se do Alkazáru udělat nějaký akespoň devětcéčko tak tam začne jezdit celej svět. Pak bude průvodčíka chtít každej i za tuhle cenu v ojrech.
Díky za rozproudění diskuze.
Jako pidioblast bych Český kras rozhodně neviděl, 1400 cest je pořádná nálož lezení. Je pravda, že některé cesty jsou objektivně hnusné, ale některé snesou zase srovnání s tím nejlepším do najdete v jiných prominentních oblastech.
Reklam je v knížce naprosté minimum, spíš bych ji charakterizoval jako našlapanou informacemi, není tam pro nákresy, fotografie a popisy cest (včetně krátké charakteristiky cesty a jmen autorů a datumu vzniku) prakticky místo pro žádný balast.
To by mě zajímalo, které cesty v Českém krasu snesou srovnání s tím nejlepším v prominentních oblastech? Pokud dobře chápu význam slov prominentní oblast. Pro mě je to třeba Arco, Siruana, Margalef, Tarn, Ceredo apod.
Pokud bude průvodce alespoň trochu na úrovni, tak cena do litru jde. Na druhou stranu litr stojí průvodce na písky v Ostrově a je to s detailníma fotkama. Prakticky to samé Tisá, nebo topofuhrery Rathenu a Schmilky. V každém případě uvažuju o páteční návštěvě.
za mě - jsem za průvodce ochoten dát o pár (desítek? stovek?) korun víc, když bude knihařsky co nejrobustnější (pevnější vazba, nešpinivý papír), když bude rozumně využité místo (ne třícentimetrové okraje pro a5 formát a řídké řádkování), když bude zvolena rozumná velikost písma (kompromis mezi čitelností pro vetchozraké a šetřením papírem) když v něm nebudou jalové stránky plné reklam (tenhle jsem neviděl a možná je moje poznámka irelevntní).
Jako nebíte mě ale nebyla by lepší aplikace? Papírový průvodce jsou už celkem přežitek. Jasně někdo ke sbírá a má z nich doma knihovnu a tak je to v pořádku pak ten výtisk může stát třeba 5k a kdo chce ať si ho koupí ale z praktického hlediska je aikace lepší. Telefon má dnes u sebe každý a odpadá tahání nějaké knížky s sebou nehledě na to že ještě člověk musí myslet na to aby si ho nezapomněl vzít. Dále odpadá cena tisku ano i aplikace něco stojí ale asi to bude méně než vydání knížky takže i cena pro uživatele by mohla být úplně někde jinde.
Do skal si jezdím odpočinout od světa. Mimo jiné i od moderní techniky. Ne náhodou je mou srdcovou oblasti Ostrov, kde není signál. Papírový průvodce je tak pro mě jasnou volbou. Je to jako dohadovat se s uživateli čteček, že kniha je kniha. Za mě vždycky vítězí možnost si zalistovat.
Podle mne jsi sam se sebou ve sporu. Pokud vychazis z toho, ze si lidi kupuji pruvodce vyhradne kvuli seznamu cest, pak pokud je na netu 80%, a lze predpokladat, ze po vydani tam bude 100%, pak je jedno jestli bude stat 500 nebo 800, protoze maximalni cena, kterou budou ochotni zaplatit, bude cena vytisteni tabulky tady z lezce.
Tudiz, lze predpokladat opacnou elasticitu poptavky, nez naznacuje priklad, a povazovat pruvodce za luxusni zbozi, ktere si lidi kupuji zejmena z jinych duvodu, a spis ocekavat, ze se ho proda stejne mnozstvi bez ohledu na to, zda-li stoji 500 nebo 1000.
aniž bych chtěl rozpoutat vášně, jen tak k volné diskusi:
mají v průvodcích místo historické cesty v dlouhodobě zakázaných oblastech bez rozumné naděje na povolení ve výhledu dvou volebních období nebo půl generační obměny personálu správy velkoplošného chráněného území? (za mě ano, v míře rozumné, nějakým popisem aaa-fontem a možná i omezené na schematické mapky s vyčleněním oblasti kde "se dřív lezlo". možná by to zabránilo excesům se znovuobjevováním oblastí a děláním cest přes cesty).
Za mě nemají, krásným případem jsou třeba průvodce boulderových oblastí, které obsahují zakázané kameny a stejně se na nich leze, pak jsou jen problémy. Většinou dříve byly cesty popsány někde v nějakých průvodcích, takže kdyby se to povolilo, dá se dohledat. No a za mě pokud povoluje OP něco zakázaného, kde se dříve lezlo, dá se tam vložit zákaz prvovýstupů, nic je to nestojí a je klid.
V rámci zachování sociálního smíru s ochranou přírody NE. Taky jsem o tom s pár lidmi vedl debatu. Od toho jsou databáze a samozřejmě patří zmínka o významných (i dnes zakázaných) výstupech do historie, kterou oplývá každý slušný průvodce.
tomuhle argumentu (zbytečně nenasírat partnery dohody a nedávat vodítko těm uživatelům průvodce kteří neumějí pořádně číst*) samozřejmě rozumím. na druhou stranu je papírový průvodce trochu anachronismem a bibliofilií, má to trvalejší hodnotu než nějaký záznam na databázi a patří do něj jak precizní popisy cest (mimochodem, doufám, že tam jsou tentokrát autoři a datum vzniku), popisy přístupů k sektorům (povolené v okamžiku odeslání do tisku), sezonní uzavírky (opět aktuálně platné), tak informace, že krásná stěna vedle není panenská, ale dávno lezená a bohužel plně zakázaná.
*) ad absurdum, například část kotýzu by tedy měla být vytištěna speciální barvou, která je půl roku neviditelná?
Fakt zajímavé téma. Český kras by si jistě zasloužil celou knihu o historii lezení. Tam je možné se více rozepsat. Pár velkých klasiků po ní během shánění dat volala. Třeba do té fáze psát knihu o historii dostárnu, jen doufám, že do té doby neodejdou všichni pamětníci. My jsme ve zkrácené (asi desetistránkové) historii uváděli alespoň ty nejzásadnější výstupy, pár citací:
Vytvořením nových výstupů touto berounskou skupinou v Šanově koutu v letech 1943 a 1944 (dnes zákaz lezení) .....
....horolezec Kryštof Zlatník a výstupy v dnes pro horolezeckou činnost zakázané Andělské stěně.
....Domácí (berounští a hořovičtí lezci) se historicky silně angažovali zejména v Šanově koutu (tradiční „Poslední slanění“), ....
Jsem rád, že se historické výstupy evidují v databázi cest Českého horolezeckého svazu a svým pátráním myslím trochu doplníme i data tam uvedená .
český kras (tedy především srbsko a ján) je stará a klasická oblast, kde se psala historie tuzemského lezení, a zasloužila by bibliofilii, jakou už dostalo adršpašsko a ráj. takže zájem velectěného publika by tady jednoznačně byl.
S tím souhlasím, Srbsko je významná středočeská oblast, takže knižní průvodce si zaslouží. Z hlediska praktického použití je papírový průvodce v porovnání s mobilními aplikacemi však diskutabilní...
to si nerozumíme, teď nemluvím o průvodci, ale o bibliofili o oblasti a lidech, něco jako pískaři nebo hrdětvrdě. (aby to neznělo necitlivě) někteří významní prvovýstupci 40. let už tady nejsou a prvovýstupci 50.,60.a 70. let jsou ve starobním důchodu, a bylo by škoda, aby některé příběhy a historky odešli s nimi.
papírový průvodce je fajn, pod skalou stejně zjistím, že jsem jej zapomněl doma a matlám, ale doma si v průvodcích rád listuji, plánuji a sním.
Šanův kout, druhá část Kotýzu, kde jsou občas k zahlédnutí skoba, Andělská stěna, nebo kde? Ty starší průvodce se občas blbě shánějí. Většinou je to lehký šrot, ale zajímavé to je určitě.
Za mě by minimálně v takhle drahým novým průvodci mělo být uvedeno, kde se dřív lezlo, do kdy se tam lezlo, přibližně, co se tam lezlo a proč už se tam teď neleze.
OP by měla hlavně řešit to, že některé ty nové oblasti vznikly v rozporu s pravidly lezení, před udělením vyjímky a za vědomí ČHS, resp. předsedy OVK a z toho vyvodit důsledky.
Krásný příklad jsou skalky na dolním Kačáku - dlouho byly povolené (vyšly mj. v legendárních Nepískovcových skalách), pak byly kompletně zakázané a teď po mnoha letech zase některé povolené. Podotýkám, že to zakazovalo a povolovalo skoro stejné osazenstvo CHKO.
Např. Na Průchodě, u silnice proti Dušičkové, Svatojánská Kobylka, pravá část Křížové, lomy nad ústím Kačáku do Berounky, levé skalnaté úbočí nad ústím, pravá stěna Pupku, Růžové abri, u silnice pod Serpentinou, u silnice Ke Kulišovně, Šanův kout, Andělská stěna... a dále třeba v okolí Damil, Malá Amerika, Velká Amerika, Fotbalák.
To co jsi vyjmenoval, je povolené? Zase, nebo jen, to kde se lezlo? O Kačáku vím, ale až na zadní část Pupku a ten nový lom, špatně tuším, kde jsou tyhle skalky. Ono jich je po Krase spousta až se divím, že se tam neleze, sice menší, ale hezký kám.
V Českém krasu je to složitější, jednak platí ze zákona zákaz lezení v NPR (tady zejména Karlštejnsko) a tam jsme vyjednávali výjimky. (aktuálně současně platná je i na stránkách ČHS). Potom jsou zde historicky místa kde se třeba i lezlo, ale z důvodu ochrany přírody to aktuálně není žádoucí (např. květiny, ptáci, jeskyně, archeologické lokality) a to jak v NPR, tak v CHKO nebo maloplošných chráněnkách. Takže pokud je to platné v průvodci ideál, ostatní historie viz databáze cest ČHS nebo starší průvodci (knihovna ČHS). Ohledně opakovaného nesmyslu o lezení před vydáním “povolení” dodávám že kde nebyl zákaz, bylo možné lézt a současně jsem kontaktoval ochranáře abychom si ujasnili případné možné rizika a rozsah, no na naši žádost OP nemá jinou možnost jak to zarámovat než vydat povolení a jeho administrativa nějakou dobu trvá. Osobně jsem se jednání s OP a dalšími stranami účastnil jako předseda OVK. Čili tam kde to nebylo zakázané se lézt mohlo a ti co o to měli zájem dokázali najít cestu k jednacímu stolu aby to dopadlo. Je taky ovšem třeba celé území a jeho historii a souvislosti znát, takže ještě se sem tam najde místo kde se i nová cesta dá ještě udělat, akorát někteří mají s domluvou problém a když náhodou šlápnou vedle, řešíme to opět s OP. Díky za zájem, za OVK Marťan.
Mohl by jsi to nejak srozumitelne vysvetlit i nam, kteri kauzu nesledujeme? Protoze pokud nekde neni lezeni zakazane, pak nechapu, proc by organ OP mel vydavat nejake povoleni, a vubec na zaklade ceho by ho mel vydavat.
tohle je překvapivě zamotané téma (třeba dáme-li si jej do kontextu kauz z jiných regionů). jistě se dá souhlasit s obecnou tezí, že lézt se může tam, kde to není zakázané (= fakticky se volně pohybovat krajinou mimo cesty, tj. podobně jako houbařit).
otázkou která je vykládaná všelijak a nejednotně je, zda je možno také volně vrtat, pajcrovat, čistit, kácet, budovat žebříky, zídky, chodníčky, vjíždět autem, parkovat - a tam se domnívám, že mnohem více a zásadněji než ochrana přírody do toho má co mluvit majitel (správce, nájemce etc.) pozemku (když tedy ještě pomineme specifickou problematiku lomů, kterou upravuje zvláštní předpis a má v gesci zvláštní úřad).
a abychom nezapomněli, ještě tady máme archeology, památkáře, ochranná pásma komunikací a sítí atakdále a bůhvíkoho dalšího. to bychom se ztratili.
kdysi v devadesátkách se sanoval zdupaný svah na suchých skalách, a z doslechu mám, že výška zídek protierozního opatření byla taková, že se to stalo "stavbou" v režimu stavebního povolení s ročním martyriem razítek, aby to pak bylo víceméně brigádnicky za pár týdnů hotové.
snažím se sdělit domněnku, že někde (mimo npr) se asi mohlo lézt, ale masivně čistit a rozvrtávat bez aspoň konzultace s majitelem (a případně ochranáři, báňským etc.) si chlapci netroufli.
Třeba proto že pro obě strany je výhodné mít někde na papíru nějaké mantinely a taky protože tam existuje předmět ochrany, který běžný lezec návštěvník na skále nepozná. Čili reálně v terénu odkud a pokud ano a ne.
Takze prakticky slo jen o to se zeptat, zda-li tam neexstuje nejaky "predmet ochrany" nebo jak se tomu rika, kvuli kteremu by tam lezeni bylo zakazane nebo slo zakazat. Ok.
Jednoduše: naprostá většina skal v Českém krasu je v národní přírodní rezervaci (čili MŽP). Velká část je zároveň bývalý lom (čili Báňský úřad). A oboje je tady strašně geograficky propletené.
Zase příklad: nejspodnější etáž (tam co se táboří a co lezou děti) je mimo větší zájem ochrany přírody, ale už 1. etáž je v nejpřísněji chráněné národní přírodní rezervaci.
Martan zase kecá, resp. slovíčkaří až se mlha válí, jak je jeho oblíbeným zvykem.
Jde o to, že v Tetínských skalách sice není vyloženě lezení zakázáno, ale je tam zakázáno se pohybovat mimo značené cesty, tedy neexistuje způsob, jak se tam legálně dostat před udělením výjimky.
Z textu povolení, zde: https://www.horosvaz.cz /res/archive/ 212/029964. pdf?seek=1528121347 mezery, v sekci odůvodnění je jasně napsáno, že k budování přístupové cesty a úpravám terénu, včetně čištění skal a umisťování fixního jištění došlo nejen před vydáním povolení, ale před místním šetřením zástupců OP.
Jak v případě Tetína, tak Kobyly, byly na stránkách ČHS uvedeny data prvovýstupů předcházející datům udělení výjimek, a to u značné části cest a některé cesty byly z ruky samotného Martana.
Z toho vyplívá, že Martan to má na salámu a pro provovýstup by si nechal koleno vrtat.
Mám za to, že předseda OVK by neměl zvýhodňovat skupinu prvovýstupců, které bude krýt, domlouvat to s OP a sám se účastnit prvovýstupů před vydáním povolení.
Jednak je to nečestné a nesprotovní, špatný příklad jednání s OP a také zneužití svého postavení k "obohacení se" o prvovýstupy.
Na Kobyle musely být některé cesty rušeny, protože také byly udělány před vydáním povolení a zasahovaly příliš do portálu jeskyně.
Resp. byli přímo v jeskyni, což je na jednu stranu škoda, protože cesty to byly zajímavý. Možná kdyby se to dohadovalo tak jak to mělo být, nebyli jeskinari apriori nasraný a ty cesty se tam mohly udělat.
To byly jen namátkou lokality, kde jsou udělané cesty (to znamená, že tam někdy někdo něco vylezl a ještě k tomu to zaznamenal do nějakého průvodčíku).
Každé z těch míst má svoji povolovací a zakazovací historii - jak píše Marťan.
Třeba první lezení vůbec v Českém krasu bylo po přírodních skalách během 2. světové války - nejprve to tady ukázali dva Mnichováci (nejspíš dva kluci z wehrmachtu na dovolené nebo služebně v Böhmen) ve Svatém Janu. Tam je to stále povolené, pouze s omezením na druhou polovinu roku kvůli výrům. Po nich se opičili tři Berouňáci s německými jmény a k tomu pak vylezli několik dalších cest v Šanově koutě a dvě cesty na Andělské stěně. Šanův kout byl až donedávna povolený, teď je úplně zakázaný. Andělská stěna byla okamžitě zakázaná, hned jak vznikla CHKO Český kras někdy v 70. letech.
Atd, atd. atd... Líbilo by se mi, kdyby někde byl kompletní průvodčík včetně zakázaných stěn a stěnek. Ale to je nejspíš moc práce a asi by to nezajímalo zase tak moc lidí.
úžasný a komplexní počin, který zasluhuje veřejnou pochvalu. na nákresech muselo být práce jak na kostele, a povedly se výborně. krátká slovní charakteristika cesty (např. styl, stav. jištění, krása, význam) je užitečná a vtipná inovace.
některé aspekty průvodčíka jsou samozřejmě diskutovatelné, například:
- vazba na kratší straně. volně ložené v batohu to bude trpět. ale rozumím tomu proč, holt většina skal popisovaných je širší než vyšší
- černý rámeček žeroucí 11mm nahoře a 6mm vně vazby. má to styl a připomíná to nebezpečí při provozování skalního lezení, ale zbytečně to žere papír - za mě zbytečný. bez prostříhání okraje pro snadné listování (jako u katalogu náhradních dílů) je to jen manýra. mohlo být větší písmo nebo mohl být menší rozměr.
- nezbylo místo na křestní jména prvovýstupců. prkotina samozřejmě.
Tak uz je v knihovnicce..:) pruvodce je super.. myslim ze moc povedene a prehledne.. samo nejaka chybka se tam najde ale sem moc rad ze po takove dobe konecne vysel a to jeste na tolik oblasti najednou, ktere to potrebovali.
Jeste jednou diky Jirkovi a vsem co se na tom podileli.. zaslouzi si mega pochvalu a vecnou slavu :) verim ze to stalo hooodne casu a usili ktery mohli venovat necemu jinemu a my bychom misto toho max listovali ve starych pdfkach :D
Lukáši B, děkuji za krátkou a podle mého názoru trefnou recenzi. Moc si jí vážím, protože je z ní patrné, že jsi se nad průvodcem skutečně zamýšlel.
Mě nezbývá než uznat, že černé orámování zejména na stranách nebylo z nejšťastnějších rozhodnutí. Nejde ani tak o to, že to zabírá místo, ale spíš přidává publikaci zbytečně na ponurosti. To nebyl můj záměr a natož manýra. Ty jsme se snažili zlikvidovat v samém začátku tvorby layoutu a udělat průvodce bez nějakých ozdobiček a kudrlinek. To se snad povedlo. Věřím, že i přes některé chyby a nepřesnosti, bude praktickým pomocníkem každého lezce v Českém krase.
Tak je hotovo a je to fakt dobré. Myslím, že hlavní dík patří partnerkám autorů, protože tak, jak je průvodce napsán, je zřejmé, že autoři se při tvorbě průvodce bavili. A není jisté, zda to bavilo i jejich "polovičky". Takže těm děkuji za nemalý podíl na průvodci.
Tedy budu za hnidopicha ale Branické skály v Červených stěnách? str.175.
Jinak ale dávám 6 hvězdiček z pěti možných.
no abych nepřechválil, pěkně jste mě nasrali. myslel jsem si, že v pátek půjdu spát brzo, kvůlivá tomu jsem jel do srbska autem abych nemohl pít a brzo odjel, to jsem učinil, a pak jsem jak pitoma dlouho přes půlnoc pročítal průvodce. to jsem tam rovnou mohl zůstat.
Ahoj Johne, tak samozřejmě všechny, byť drobné, překlepy mrzí, kniha je vytištěná a už to tak je. Teď mě ale víc mrzí, jestli si byl zřejmě v Srbsku na křtu a já se s tebou nepotkal. Za hvězdičky díky, těch si od tebe vážím moc.
Snad je dostatečný náklad a zbyde i na podzimní distribuci sáněma. Ty nákresy jsou často lepší než fotky, kvůli zvýraznění různých jemných nuancí, což často není na fotkách vidět. V horách mám radši fotky.
Omlouvám se, že to tu tapetuji. Jen bych chtěl dát vědět lidem, že kdyby jim náhodou nedorazil poštou objednaný průvodce, tak ať se ozvou. (zatím se mi to ani jednou nestalo), tak hned napište. Omluvte také určité zdržení, ke kterému asi dojde, první podle mého velká várka se ve vašem zájmu rozpustila jako nic. Za zájem jsme samozřejmě moc rádi. Knihy tento týden už zamíří snad i do eshopu a obchodů tak snad ho získá, každý, kdo chce.
Chtěl jsem se zeptat, zda-li počet křížků na mapě reprezentuje skutečný počet hospod, nebo je to pouze naznačení, že tam je více hospod. Díky, že už vím, kde je Tětín.
Myslím, že Zubák - Pravá stěna (Radotínské údolí) má špatné číslování topo vs popis. Hádám, že na topu je levá cesta navíc a tím je posunuté celé číslování.
Jinak je to moc pekny pocin, skoda tech par chybek co se nasli a jeste asi urcite najdou, snad jich bude co nejmene.
Jen mala pripominka za me, ta cervena barva co udava vysku skaly na cernem podklade nebyla uplne vhodne zvolena, ale to je detail.
Jinak je pruvodce moc pekny.
bez chyb a překlepů není nic. tady je vidět, že snaha o minimalizaci byla obrovská.
předpokládám, že se časem (tady?) objeví zkompletovaný opravníček (ku stažení a vytisknutí), to dříve bývávalo, do knihy bylo zvykem vložit dodatečně tištěnou záložka se seznamem překlepů a oprav.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Snad dobrá zpráva pro příznivce lezení na českém vápenci. Do tisku se konečně dostal rozsáhlý průvodce zahrnující celou oblast Českého krasu.
GPS a mapové aplikace