O tom, jak jsme byli poprvé na písku (Skalný, Hostýnské vrchy, Morava) a co nás tam zaujalo.
Docela mě to chytlo, ten vertikální sport, co vám budu říkat - a tak se snažím každý víkend (pokud to vyjde, tak i v týdnu) vyjet někam na skály - nebo alespon na skalky. Na čísla sice nic moc, spolu s Cervankem dame tak 4+ -- raději na jistotu než abych se někde zrakvil a raději normálně (AF) než na rybu.. Občas řádíme na skalkách na Babím lomě, když to vyjde, tak na Babách (údolí Oslavy) - a to je potom pocit, když sedíme nahoře a máme celé údolí jak na dlani...
Tento víkend to ale bylo jinak. Cervánek měl v sobotu večer nějakou akci v Holešově (stejně se nekonala, ale to je vedlejší) a abychom nemuseli zatěžovat někoho s noclehem, spali jsme u babičky v Bystřici pod Hostýnem. Fajn, řekl jsem si, v sobotu máme celý den pro sebe, tak proč jej nevyužít pro lezení... A tak se podívám do průvodce, okolí Bystřice pod Hostýnem, hmm, kousek od Hostýna je Skalný, lehký cesty tam jsou taky, na Hostýn jede z Bystřice co chvíli autobus, tak proč ne. Jen tak mrknu, co je to za matroš - a hele, písek. A tak po netu scháním tipy a rady, jak se na tom leze, zkouším uzly a říkám si, že asi bude sranda, ale snad alespon něco dáme...
V sobotu ráno se sice moc z postele nechce, ale já jsem na Cervánka nekompromisní, zabavuju peřinu - bez ní se prostě pelešit nedá. Po trošce nadávek a snídani ale stíháme docela brzký autobus na Hostýn, řidič sice účtuje i našich 40 litrů batožiny (to by měl vidět naše batohy, když jedeme na nějakou akci), ale už jsme na poutním místě, ještě nabrat vodu a už jsme na žluté a potom po modré směr Skalný. Těším se jak malé dítě, poprvé na písku, to bude něco...
Cesta je pohoda, za půl hodinky jsme tam - ted ještě najít skálu. Rozhodujeme se pro Plotnu a Orla, které po chvilce nalézme. Orel vypadá lákavě, nicméně kousek od něho jsou stany, jejichž majitelé ještě spí, tak sejdeme dolů k Plotně, že první pokus učiníme tam. Oblékáme sedáky, Cervánek jisí přes strom a já se vydávám překonávat strach na nějakou hranu za tři. Začátek v pohodě, ještě docela nízko cvakám první expresku a kousek nad ní ještě kruh. Tak, a co ted - plotnou nebo po hraně? V plotně jsou mělké dolíčky, tam by se dalo stoupnout - ale co s rukama? Volím proto traverz po kraji skály, po chvíli zakládám první smyci a na konci traverzu kolem docela nevýrazného hrotu ještě jednu... No, nevím, jestli by se nesesmekla, kdybych do ní hodil tlamu, vzhledem k mé výšce nad "pevnou" zemí by to možná bylo až na zem... Snažím se na to moc nemyslet, lezu nahoru, nejdřív ruce, potom nohy na puklině tak tři, ctyři metry před koncem cesty. Přemýšlím, kudy dál - nohy bych někam dal, ale co s rukama? Nějak mi chybí pocit jistoty, zvlášt při vzpomínce na poslední smyci... Zcela srabsky slézám, sundávám postupová jištění přes kruh v dolní části slaním - a jsem docela zdeptaný... Po pár pokusech potřebnou odvahu nenalézáme a tak že zkusíme něco na Orlovi - zdá se o něco členitější.
Stanující se už probudili a něco lezou na jižní stěně, po chvíli ale odcházejí kamsi pryč, asi pro vodu. Zkoušíme lehce boulderovat na západní spáře, potom pokus na Severce - sice to jde, ale kde je nějaké jištění, nebo alespon místo, kam dát smyci?
Nakonec končíme na východní stěně, je hodně členitá, nakonec nás pouští. Zakládám první smyci asi ve třech metrech, další asi v pěti. Přichází skoro rodinka - otec se synem a dcerkou, leze bez jištění to, co já. Já si spíš všímám kruhu asi dva metry nalevo, nicméně hlava příchozí rodinky navrhuje, že mi provleče lano na horním kruhu - tak říkám že jo a slanuju dolů a tak trochu v rozpacích poslouchám dcerku, že dnes snad dá tu 5-, co ji nedala minule. Shazuju lano a konverzuju s oním otcem. Nevěří smycím, ptá se mě, jestli už mě chytly. Poté, co odvětím, že jsem v jedné seděl nevěřícně zakroutí hlavou, že by raději použil vklíněnce. Trochu mě to zarazí, nicméně ptám se, jak polezou - prý na rybu... Hmm... Ještě chvíli se bavíme o Plotně a o té trojkové cestě, říká cosi o tom, že to možná byla trojka kdysi, že chyty, co mi tak chyběly, už asi někdo ulomil a že ta trojka, že to je tak z šedesátých let, kdy tam
Balíme fidlátka a jdeme pokoušet osud na Zábu. Na Velký Waltrův převis za 9- si raději necháváme zajít chut a zkoušíme trojky v pravé části Záby. První jde docela v pohodě - ovšem až do té doby, co zasunu dva prsty do dírky... po několika vteřinách z mého chytu začnou vyletovat vosy... (Tak rychle jsem dole ještě nebyl.)
Zkoušíme další cestu trošku níž - a zde konečně slavíme úspěch... První jištění - spárka, potom hrot, po překonání pupku cvakám expresku do nýtu, pokračuju vlevo nahoru a už jsem u kruhu. Je rezavý, raději se do něj vyvěsím s myšlenkou "kdyžtak to chytne ten nýt", poté, co se přesvědčím, že drží zřizuji štand, dobírám lano a povzbuzuji Cervánka na cestě vzhůru. Při překonávání pupku si sice sedne, po pár sprostých slovech ho i ona překonává a za chvíli už jsme oba u konce naší první pískové cesty... Chystám lano na slanění a přemýšlím, že jsme vlastně docela srágorky... No, příště už to dáme líp...
Na našich prvních píscích padly tři trojkové cesty - nic moc, ale zkusili jsme materiál... Při balení lana jsem se podíval na svoje ruce a zděsil jsem se... Naprosto sedřený ruce, srám v dlani docela pálí... Hmm - písek... Ale i tak to stálo za to.
Cestou na Hostýn přemýšlím a nějak mi nejdou do hlavy ty vklíněnce a to horní jištění... Safra, moravské písky jsou sice tvrdší než pískovce třebas v Labáku, ale můžou se tam tyto kovový serepatičky používat? A co lano při TR - neničí moc skálu? (Laskavý čtenář necht odpoví...)
Mas pravdu na pisku jsou opravdu vklinence,friendy,hexentry atd. zakazany.Jediny co se muze pouzit mezi kruhy ci borhaky jsou jak uz si zminil lanovy smyce.A k tomu TR je pravda ze pri spatnym vedeni lana se poskozuje skala proto si myslim ze je urcite lepsi zridit stand a dobirat zhora.Mozna to zabere trochu vic casu ale zase nenicis tolik skalu jako pri TR.Michal
Obecně vzato, jako ve společnosti tak i v lezeni plati nějaká pravidla. Pravidla lezení na pískovci jasně říkají, že se nesmí používat kovová hejblata, magnezium, TR je nesportovní atd. Samozřejmě jako ve společnosti i při lezení lze pravidla porušit, pak je ale nutné očekávat nejaké sankce, které se ale v případě lezení nedotknou ani tak samotného porušovatele pravidel, jako spíše celé komunity lezců třeba zákazem lezení.
Z článku mám dojem, že pro vás byla při lezení hlavní pohoda na skalách a dosažené výkony byly až druhořadé. A věřte, že i ty příjdou i bez porušování pravidel, jen možná o trošičku později. Proto jen tak dál. Nepřijímejte slepě dnešní móresy lezců, přemýšlejte o tom a ptejte se. Přeju hodně pěkných zážitků při dalších průzkumech nejen moravských pískovců. Sami možná poznáte, že není nad písek.
Jakej je rozdíl mezi lezením na druhym konci a TR? Nějak mi uniká, že by se to nějak zásadně lišilo. Proto řeči o tom, že je TR nesportovní jsou jen mlžením. Pak by na lezení na druhym bylo nesportovní.
Nesportovní je vylízt na věž(nebo na stěnu) cestou na kterou mám s prstem v nose a hodit si cestu na kterou nemám na prvním, shora. A u některých cest na písku je druholezec nepostradatelnej, aby Ti mohl vybrat smyce a expresky, páč se slanění bys je nemoh vybrat. a třeba u traverzů si užije to prvolezec. Tukane.
Rozdíl mezi TR a ne druhým vídím v tom, že ve většině případů Lezec lezoucí stylem TR se po dolezení, nebo u některých překonání cesty nechá spustit a při tomto spouštění dochází k hoblování pískovcových skalních útvarů. Při lezení na "druhém" však po dolrzení lezoucí dvojka slaní a písek tak hobluje jen nezatížené lano.
No a taky když se leze na druhym tak lezou a slanujou dva. Ale už sem viděl nemálo topropistů, kterým jeden vytáhne cestu a pak si tam parta x-lidí zkouší jaký je to být
(horo)lezec. A to se pak leští skála
I vy sportovci! Já myslel, že se leze pro západy slunce, pro podání ruky na vrcholu, pro ten pocit sounáležitosti s přírodou, pro přátelství na laně ... A vy sem taháte nějaký zkratky, že se nestydíte! A určitě při těch sportovních přelezech dřete skálu, místo abyste se dobrali u kruhu.
přesně jak říkaš !!
není na světě nic hezčího, než když jsi s kamarádem na jednom laně a každou podanou rukou na vrcholu se kamarádství prohlubuje a upevňuje. To se potom na toho kamaráda můžeš spolehnout i v běžném životě.
Teda kurňa, konečně jsem pochopil, proč se tolik nových tváří pouští do lezení. Kamarádství na laně. To je vono. A paraglajdista upevňuje přátelství s pararaglajdem, skialpista se skialpem, pro kaňonysta s kaňonem. Vo ten adrenalin lidem vůbec nejde.
Rozdíl mezi lezenim TR a lezenim na druhym je následující: Pokud dolezeš ke kruhu nebo slaňáku na prvnim, tak (pokud nejsi úplnej zmrd - což ty asi jsi) si zařídíš štand takovym způsobem, abys nedřel lanem skálu... To většinou topropisti nedělaj (aspoň jsem to nikdy neviděl, taky to vždy nejde) - většinou jen provlíknou lano slaňákem nebo si tam hoděj navíc karabinu - a kurvěj skálu.
Pokud si to vylezeš na horu něčim lehkym, zařídíš si štand a dobereš spolulezce nahoře, pak se s nim prohodíš, slaníš dolu a necháš se od něj odjistit ze zhora, tak je to nesportovní, ale já nebudu nic moc namítat, protože ukážeš, že nejseš egoistickej chudák, co si myslí, že jsou tu skály jen pro něj a že ti jejich zachování v co nejpůvodnějšim stavu stojí za to minimum námahy.
Tak co už ten rozdíl chápeš? A nepotřebuješ vysvětlit eště něco základního - například jak si utřít prdel? Zdar
Nejsem úplnej zmrd, jsem arcizmrd. Vodzahzuju ve skalách plechovky a PET lahve, řvu jak na lesy, vraždim brouky, ptákum rozkopávám hnízda, kácim stromy, jezdim všude autem, stříkám na skály sprejem a dřu je lanem. Ale nějak furt nechápu rozdíl mezi TR a lezenim na druhym. A vod Tebe si poradit nenechám, protože si nemeješ pusu a jsi anonym.
myslíš, že přijít ke skále "zezadu", do slaňáku namontovat lano a pak pokusovat (nebo přelézt) v těžké cestě je to samé, jako přijít pod cestu, vylézt ji a dobrat druholezce? Proč pak jsou postupová jištění? Salaňák. To slovo ve mne nějak evokuje dojem, že se z něj slaňuje...
Moravsky pisek je trochu jiny pisek a vlinence a frendy jsou zde dovoleny. Jako ruznorodost stejneho materialu uvadim napr. na Kozelce se pouzivaji k jisteni smycky prestoze se jedna o sopecny tuf a Marenka je sopecny tuf taky a zelezo tam muzes klidne pouzit.
neboli mařena je z šutru kterej se jmenuje spilit. je to velmi stará vyvřelina. není to rula - při tlakovém a tepelném porušení nedošlo ke změně struktury a rekrystalizaci ale pouze k vzniku puklin. a když už by to byla rula, tak jedině ortorula. pararula vzniká přeměněním usazené horniny. tolik geologické okénko.
Neznám "moravskej písek", ale mám pocit, že obecně se železo na ískovcích nepoužívá ze dvou důvodů. 1. z důvodu ochrany skály před poškozením 2. protože geotechnické vlastnosti materiálu neumožňují efektivní použití jistítek tvrdších než samotný šutr - takže z důvodu bezpečnostních.
V principu jde o důvod jediný. Prostě se to vyrve i s tím okolním pískem.
Přesně tak. Mimochodem v průvodci je zákaz používání železa uveden, stejně tak jako zákaz lezení na mokré skále. Nevím, jestli toto vychází z nějakých vyhlášek, ale vzhledem k tomu, že se mor.písky nacházejí většinou v CHKO, obecně lezení není nijak omezeno zákonem. Nemá někdo lepší přehled, jak to je ?
No, jde o to, ze moravsky pisek je tvrdsi a pevnejsi nez ten cesky, casto se jedna spis o slepence. V novem pruvodci (Moravske skaly) _je_ uveden zakaz pouzivani zeleza - prave proto me zaujal nazor mistniho, ze by to odjistil radeji jim.
Jsem spoluautor výše zmíněného průvodce z roku 1997. Pro takzvané Moravské pískovce neplatí pravděpodobně pravidla uvedená na serveru ČHS (jedny se týkají pískovcových oblastí v Čechách, druhé všech oblastí v ČR, ale nepískovcových), přesto ale existují - jsou uvedeny v příslušných podmínkách pro horolezeckou činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny protože všechny lezecké terény v tomto průvodci uvedené spadají do některé kategorie chráněných přírodních výtvorů podle tohoto zákona a každý je povinen je dodržovat.
Zúčastnil jsem se těchto jednání pro oblasti v bývalém okrese Vsetín a podmínky jsou tyto:
Kovové jistítka - zakázány. Používání magnézia -zakázáno. Lezení na vlhké či mokré skále - zakázáno. Lezení v zimních podmínkách - zakázáno.
Lezení v obuvi s podrážkou typu vibram (pohorky) - zakázáno. Samozřejmě jsou dále zakázány všechny aktivity měnící povrch skály a přírodní prostředí v okolí skal. Vedle toho je na Čertových skalách u Lidečka zakázáno přidávat další fixní jistění (včetně prvovýstupů) kromě jeho prosté výměny a v celé oblasti NPR Pulčínské skály je lezení zcela zakázáno.
O podmínkách na Skalném mám jen zprostředkované informace - měly by být obdobné, informace k tomu budou mít na MÚ Bystřice pod Hostýnem či v domácím HO tamtéž.
Pokud jde o nepsaná pravidla - kovové jistítka nebyly používány nikde ani před 20 lety kdy jsem začínal. Případné použití bylo vždy záležitost neznalosti - cesty jsou dostatečně zajistitelné smyčkami a fixním jištěním s tím že pád do takového jištění by jistě zanechal na skále trvalé následky.
Medvědice a Železná stěna je součástí NPR, a to pod názvem Pět kostelů. Žádost o vyjímku leží na MŽP bez rozhodnutí od roku 1995 (viz http://www.horosvaz.cz/ochrana/index.phtml?rb=15 ). Vím že se to Hejtmánek několikrát pokoušel urgovat, ale neúspěšně.
Ohledně dojišťování Kozla, Nevím kterej maglajzák to dělal, ale pozor na starý cestě. Nebo spíše její variantě.
Je tam borhák, kterej je tak 7 - 10 cm nad hranou, zapne-li si do ní někdo preso, může se stát, že se po, jistě moderním, odskoku - podívá volným pádem na zem. Je tam velké riziko zlomení karabiny o hranu.
Samo sebou, klasici si tam daj smyci tutovici, asi metr pod ten borhák, a maj vysekáno.
Tož ten borhák jsem nepochopil.
Potom je tam rohová. Dolezu na balkónek a mastím si to hore kokotom po madlech jako prase hore.
Ale kterej magor dal borhák nelogicky 3-5 čísel nad stup/chyt, to opravdu nechápu.
Navíc - vlevo od něj je spára, do který jde strčit tutovka jak řemen. 2 metry od toho jsou ty tutový hodiny.
Prostě je to škoda.
Místo těch borháků jste měli vyměnit ty nic nedržící kroužky a u bukovky vyměnit kruh, kterej je po úletu pvolezce vychýlen a tím i nejistý.
Ten kdo ho tam strkal naposledy, to ani nezamáz cementem.
Inu, není každý Moravský borec dobrý LEZEC a zakladač fixního jištění.
Čus bus
A propos - o Martince ani nemluvím, když jsem viděl ty bóra, tak sem si pro jistotu cvakl i ty starý skoby.
Podle jiz zminovaneho pruvodce Moravske skaly je lezeni s Mg akceptovano. Letomo jsem patral na horosvazu, ale konkretni zneni vyjimek jsem tam nenasel - ovsem bylo by zajimave zjistit, jak to tam je, protoze lezeni na Budacine bylo zakazane, v pruvodci je uvedeno, ze je povolene a kdyz jsme kolem sli v dubnu, tak postarsi cedule informovala o zakazu.
1) Většina moravských pískovcových skalek neleží v CHKO atd, takže se na ně nevztahují zákony čr, můžete si po nich lézt jak chcete, na nějaké vandalství a evidentní k*rvení skal by se dal napasovat nějaký přestupek proti pořádku..?
2) Všechny moravské pískovcové skály jsou z PÍSKOVCE, proto se na ně vztahují Pravidla lezení na pískovcových skalách (visí někde na www svazu). Tedy výstupy z použitím TR, kovových jistítek a mg (poslední dvě jsou považovány za prostředky poškozující [pískovcouvou] skálu) jsou nesportovní a tedy hodnoceny jako "nevylezeno".
Nic víc, nic méně.
Na Moravských píscích jsem byl několikrát (Chřiby). Vklíněnce tam nepoužívejte nechcete-li zničit skálu a nabít si hubu (záměrně v tomto pořadí). Oproti českým pískům jsou kromě kruhů hojně použity nýty a borháky. Vše bylo vylezeno bez dalších kovových udělátorů. Skály jsou dost omaglajzovaný (domácí terény např. T. Sedláčka, často navštěvované Brńáky). Myslím, že myslící lidé nepotřebují zdůvodnění proč neničit skálu, strom, řeku nebo nezabíjet zviřátka pro radost. Potřebujete-li zákaz ze zákona tak ničení jakékoliv skály ať je nebo není v PR, CHKO, NPR, atp. je zakázáno například zákonem O ochraně přírody a krajiny (nebo jak se jmenuje). Zde je zakázáno ničit a poškozovat významné krajiné prvky (skální výchozy, meze, stromy,..).
Zákony ČR se samozřejmě vztahují i na vše co neleží v nějakém zvlášť chráněném území (jako CHKO, NPR,PR,..) Mnoho moravských písků jako Kozel, Osvětimanské skály,... leží v CHKO nebo jsou i přírodními památkami.
Datle, dopln si informace. Z ciste pravniho hlediska plati, ze pokud skala nelezi ve zvlaste chranenych uzemich prirody, nebo predmetem ochrany neni samotny skalni utvar, zakon o ochrane prirody lezeni (jak jej definuje vyklad stejneho zakona) nijak neomezuje ani neupravuje. Protoze z Ustavy dal vyplyva, ze co neni zakazano zakonem je dovoleno, je pak lezeni naprosto legalni - pokud se nedostane do rozporu se znenim nejakeho jine zakonne upravy, napr. zakonem o lesich atp. Povsimni si prosim, ze etika lezecke komunity a pravni ramec nejsou totez.Toz tak.
Zakony nijak neupravují lezení mimo chráněná uzemí, to je prostě pravda. Ale já přece mluvím o poškozování skalních útvaru a to je něco úplně jiného. Poškodit skalní útvar můžeš třeba těžbou kamene na chlívek nebo sekáním chytů. Zákon neřeší jestli u toho lezeš nebo ležíš. Mimo to někdo napsal že mimo chráněná územi neplatí zákony ČR což je naprosto nesmyslné. Jinými slovy z právních předpisů vyplývá: lezte si mimo chráněná území jak chcete, ale dodržujte všechny zákony České republiky. Nechceš přeci tvrdit, že když zákony lezení mimo chráněná území neupravují; můžeš porušit Zákon o lesích a vjet autem až pod skálu, kde si při lezení rozděláš táborák, cestou porušíš Zákon o ochraně přírody a krajiny zničením chráněných rostlin a vysekáním svých 6m vysokých iniciál do skály ležící mimo chráněné území a nakonec na vrcholové vyhlídce zaútočíš na kolemjdoucí turisty, jenom proto, že jsi horolezec a tvoji činost nikdo mimo chráněná území nepopsal v zákonech.
... to samozrejme tvrdit nechci, a jak sis urcite povsiml, ani to netvrdim. Jenom mam takovej matnej pocit (nejsem zakon 112/92, ani lesni ani jinej zakon schopnej citovat z hlavy), ze vysekani chytu do nechraneny skaly zrejme skutecne nejde postihovat ze zakona. Proste mne nenapada takova pasaz, ktera by na to sla napasovat. Takze pokud nekde v severnich Cechach vysekas chyty do piskovcovy skaly, ktera neni nejak chranena, a pritom tvoji cinnost nebude mozne s ohledem na mnozstvi odsekaneho materialu klasifikovat jako tezebni cinnost, chovas se zrejme zcela legalne...
A protoze uz zpovzdali slysim rozhorceny jekot, ze navadim k sekani chytu, tak to prosim NE ! Vyse uvedene je priklad rozporu platne legislativy s etikou urcite vyhranene komunity, lezecke v tomto pripade..
Část první
§3 písm.b)
…….Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi významné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek zejména , mokřady,……, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy.
Část druhá
§ 4 odst.(2)
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se tak aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo k oslabení jeho ekologicko stabilizační funkce, si musí ten, kdo zamýšlí takové zásahy opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
Dále zákon 114/92Sb. v § 10 mimo jiné vymezuje jeskyně a zakazuje jejich poškozování (týká se i souvisejících jevů na povrchu).
Citace skript Horolezecká činnost a ochrana přírody (M a T.Frankovi, vydala MK ČHS, 1999 Praha)
……..Při této příležitosti potěším i lezce, kteří nelezou na lokalitách požívajících „zvláštní ochranu“. všechny použitelné šutry jsou obvykle hodnoceny jako „významné krajinné prvky“ ve smyslu uvedeného zákona (myšlen 114/92Sb.) a jsou proto chráněny před „poškozováním a ničením,“ které však není přesně definováno.
Jen pro úplnost. pohyb mimo chráněná území omezuje řada dalších právních norem, jak je např. zákon č. 138/1973Sb. o vodách,….., zákon 61/1977Sb. o lesích (nahrazen 289/1995 Sb. poznámka autora), ale též č.44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství……..
Ještě podotýkám, že kromě toho výše uvedeného mohou být skály vápencové. A na ty se ve velké většině vztahuje ustanovení zákona č. 114/1992 o krasových jevech. Prostě vše, co souvisí s krasovým jevem (na poivrchu i v podzemí) je ze zákona chráněno a hotovo. Tedy sekneš-li chyt v portálu libovolné jeskyně která je mimo chráněné území, stejně si porušil zákon O ochraně přírody a krajiny.
Podle jednoho výkladu ses dokonce dopustil trestného činu poškozování životního prostředí (viz Trestní zákoník), a budeš tedy stíhán podle trestního zákona.
Navíc on ten zákon č. 114/1992 je takový šalamounský. Jsou podle něj chráněny všechny složky přírody. Některé jsou chráněny víc. Buď jako "zvláště chráněné druhy", nebo jako "zvláště chráněné území".
Sorry, to mi dooost ulítlo, na skály mimo území různého stupně ochrany (chko, rezervace, chráněný přírodní výtvor, ...) není ničím omezeno lezení, ne že se na ně nevztahují zákony.
V průvodci po Moravských pískovcích je napsáno, že použití Mg na těžších cestách je tolerováno. Nic víc nic míň. Jsou dvě možnosti. Buď rozpoutáme debaty, které za nás nevyřeší ani naše pravnoučata a nebo polezem a polezem a polezem. Potom máme celkem reálnou šanci že i něco pořádnýho vylezem.
Pochazim ze zminovane oblasti a na Skalnym jsem zacinal lizt. Aby tam nekdo pouzival vklinence jsem jeste nevidel (i kdyz jednou jsem tam videl lizt prerovaka, co je mel za pasem :-) a nevidim k tomu duvod. Co se tyka pouzivani Mg, v tezsich cestach se tam pouziva normalne, stejne jako na Lukove, Kozlovi a pod. Srovnavat Moravsky pisky s temi v Ceskem raji je trochu mimo.
Jinak vrele doporucuji Lukov - od Skalneho _kousek_, krasne tezsi cesty a teprve tam v malych ostrych dirkach poznas, jak pisek kouse :-)
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace