Definování boldrů nebo čmárání po skále?
Nejsem žádný spisovatel, ale tahle problematika mě zajímá už delší dobu. Dostal jsem na svou adresu e-mail, že jsem

sobec(egoista ), protože sem si dovolil na skále místního významu ( i když u nás v jižních Čechách je nevýznamných i jiných skal dost málo), naznačit dva traverzy. Jde o Podskalí ve Strakonicích, ale v průběhu článku pochopíte, že to není podstatný.



    Na tomhle převísku je přes 20. boldrů. Celou skálu chyt po chytu zmapoval a chyty očísloval David CH. Strávil tady spoustu času už v dobách, kdy pro mě slovo „ boldr“ znamenalo těžkou pasáž v cestě, kterou jsem lezl s lanem. David tady vymýšlel jednotlivé boldry, traverzy a jejich spojením vznikaly věci vskutku těžké. Aby nám tuto oblast přiblížil vydal svého průvodce. Jednotlivé boldry jsou tu popsány jako posloupnost očíslovaných chytů. V praxi to znamená, že si vybalíte jednu stránku s nákresem skály a očíslovanými chyty a druhou, kde jsou jednotlivé boldry  zapsané. Pak přijde lezení a když se daří, tak i radost z dosaženého výkonu (jak lezeckého, tak navigačního). V téhle době nikdo z nás netušil, jakého rozmachu nabere kamenolezectví v posledních letech. Dříve to byl trénink a příprava na lezecké cesty, ale dnes je to něco víc. Je to jasný směr a pro mnohé životní styl.
    Nechci psát rozsáhlé, nic neříkající bláboly, chtěl bych jen vědět, jak se na tuhle věc dívají  lidé, kteří bolderingem naplno žijí, ale i ti, pro které je to stále jen příprava na těžké sportovní cesty  nebo jen veselé skotačení po kamenech.

ZNAČIT ? ( třeba jen nástupové šipečky,  jasně definované problémy)      NEZNAČIT? ( jednotlivé kroky popisovat slovně a předávat je dál internetem, formou samizdatových průvodců  atd.)

    Já bydlím v jižních Čechách, kde skal, kde by se dalo kvalitně lézt je fakt málo. S nástupem bolderingu jsem ale zjistil, že zas tak špatný to není. Začal jsem trochu jinak vnímat skalní útvarky a stěnky, kolem kterých se už leta chodí a zjistil jsem a nejen já !, že když se trochu poperem s mechem a lišejníkem, zapracujem na doskočišti, jsou najednou tyhle stěnky docela těžký. A když se tu ještě objeví stopy po magnéziu, hned je na světě veselejc. Zjistil jsem, ač naše poloha není na lezení ideál, tak se můžeme i u nás, relativně blízko, celkem slušně zrušit a pořádně prolézt bříška.
    Náš problém je ale ten, že naše skalky jsou materiálově dost daleko vzdáleny Ležkám nebo Juře. Je u nás samá žula (nebo co to je) která je dost narušená, je tu spousta lámavých lišt, spárek a spár, prostě skalky jsou tu hodně členité a s tím přichází problém. Jestliže naznačíte jen nástup, pak se boldry budou pohybovat tak někde 6a Fb. Jestli tu někdo chce připravit nějaký oříšek, který by zabral něco času a zkoušení, musí se bohužel chyty naznačit. Nikdy jsem neudělal větší značku než by bylo potřeba. Snažím se je dělat tak, že když  přijdete k boldru, chvilku zabere vypátrat na skále, které chyty k sobě patří. Nejsem zastáncem omalovánek, nebo velkých znaků na skále, ale podle mě to jinak nejde. Pokud se snažíte z těch kousků co tady máme dostat maximum, není podle mě jiná možnost. V žádném případě to ale nedělám abych se zviditelnil, nebo jinak na sebe upozornil. Mám radost, že se moje věci lezou, že dají zabrat  a  jsou motivačním motorem ke zvyšování výkonnosti ostatních lezců. S každým překonaným boldrem se člověk posune zas o kousek dál. Nedaří-li se, je třeba přidat. A je úplně jedno jestli je to 6a nebo 8a, ale to každej kdo okusil trochu trochu týhle zábavy dobře ví.

/ps: Davide, neber si to osobně, myslím, že to není jen problém já – podskalí, ale že diskuse na tohle téma je docela aktuální i jinde./

TAKŽE ZNAČIT?  NEBO JAK?                                                                                      M.Kadlec