My jsme jednoho vynikajícího lezce a navíc zajímavého člověka potkali a vyzpovídali, během naší návštěvy za lezením v Turecku. Moc rád bych vám ho tedy v krátkém rozhovoru přestavil.
Serkan Ercan
(přezdívaný Seko) (23) je v současnosti nejlepším sportovním lezcem v celém Turecku. Přestože neleze příliš dlouho, podařilo se mu přelézt již velké množství cest v osmém stupni francouzské klasifikace a má na svém kontě i zatím nejtěžší cestu Turecka oklasifikovanou stupněm 8c+.
A i když se hodlá také zapojit do soutěžení, má rád hlavně lezení v přírodě a tak ho můžete potkat na pěkných skalách po celém světě.
Seko se narodil v Istanbulu, kde na nedalekých skalách našel zalíbení ve vertikálách. Bylo mu 12 let a nyní vzhledem k jeho nasazení, má možnost se stát skutečně špičkovým a respektovaným lezcem.
Seko in Atom Karinca, 8b+, Olympos
photo by © Tobias Haug
Jak a kdy jsi začal lézt ?
Byl jsem na výletě v kaňonu nedaleko Istanbulu a viděl jsem lezce na stěně, to bylo pro mě tak zajímavé a zábavné vidět lidi se pohybovat po skalách. A já jsem běžel pod skálu a dal jsem se s nimi do řeči, ptal se zda si to mohu také zkusit, ..tak to jsem vlastně začal lézt, je to téměř už jedenáct let.
Jaké jsou tvoje oblíbené domácí (Turecko) a světové oblasti?
Rád lezu v Geyikbayiri (
parádní oblast v Turecku nedaleko města Antalya viz. článek na Lezci), protože je zde mnoho cest a s velkým potenciálem k dalšímu rozvoji a je zde také velmi příjemné a kamarádské prostředí. Myslím, že všechno lezení v Turecku je mi blízké a nabízí pokaždé něco nového a jiného.
Opravdu rád bych více lezl ve Španělsku v oblasti Andalusie.
Seko in Kung Fu, 8b, Geyikbayiri
photo by © Tobias Haug
Přelezl jsi už nějaké skutečně těžké cesty?
Ano, vylezl jsem několik opravdu pro mě těžkých cest, i když možná tyto cesty nejsou tak obtížné pro současné super lezce, pro mě těžké byly. Vylezl jsem v Turecku jedno 8c+, dvě 8c, dvě 8b+, 1 8b/+, tři 8b a spoustu dalších lehčích.
Seko in Moruk 8a+, Geyikbayiri
photo by © ?
Kdo tě trénuje? Máš tréninkový program? Jaký typ tréninku pro lezení provádíš?
Nemám trenéra, ale dostávám a provádím trénink s ostatními lezci. Samozřejmě se snažím pracovat ma mých slabých stránkách. V poslední době jsem se snažil zaměřit na bouldering, protože je to čistá forma lezení, někdy dělá silová a koordinační cvičení. A hodně lezu.
Jak by si popsal tvůj styl lezení?
Baví mě lézt cesty, které obsahují gymnastické neobvyklé pohyby.
Co se ti na lezení líbí nejvíce?
jít lézt a bavit se s přáteli. Společně s přáteli si užijeme dost legrace, kterou si děláme jeden na úkor druhého a smějeme se našim slabostem.
Seko in Atom Karinca, 8b+, Olympos
photo by © Tobias Haug
Příjemná vzpomínka?
Pamatuji si jednu, bylo to v Siuraně, Španělsko. Byl jsem tam čtyři dni, jen abych jistiI mého kamaráda, pak jsem začal zkoušet cestu
El Membre (8c) a po jednom dni zkoušení jsem ji druhý den přelezl. Byl jsem velmi příjemně překvapený.
Tvé cíle?
Nemám ještě žádný cíl, myslím, že jsem zatím toho mnoho nepřelezl, ty cesty které jsem přelezl to je byly jen malé kroky do mým cílům.
Znáš Tomáše Mrázka, Českého a Světového šampióna? Máš nějaké vzory?
Trochu ho znám. Byl jsem ve Španělsku na světovém poháru , po závodech jsme šli na nějakou party něco jako techno- inferno a Tomáš tam také byl. Podle mě je skutečně velmi zábavný a profesionální lezec a navíc velmi přátelská osoba. Myslím, že je to opravdu bourák.
Seko in Trebenna, 8b+, Geyikbayiri
photo by © Tobias Haug
Seko in Trebenna, 8b+, Geyikbayiri
photo by © Tobias Haug
Seko in Trebenna, 8b+, Geyikbayiri
photo by © Tobias Haug
Je vidět, že tě přitahuje i bouldering, lezl jsi už někdy v Bale v Západním Turecku (významná boulderová oblast v Turecku). Oslovují tě také závody v boulderingu?
Před dvěma lety jsem se také začal věnovat boulderingu, naučil mě mnoho a je při něm velká zábava. Na západě máme skutečně úžasný bouldering, je to jako nekonečné přírodní a krásné pole s balvany. Zúčastnil jsem se jen několika závodů v Německu, snad v budoucnu se snad zúčastním více závodů.
Co tě nejvíce motivuje při lezení? Stupně, krása cesty přírody, přátelství, atletika?
Přátelé mě velmi motivují, také mě dokáže motivovat, a je pro mě důležité, vyhlédnout si pěknou lezeckou linii. Jsem potom jako přitahován a mé tělo je nabité elektrickými impulsy. Gymnastické a atletické lezení je přesně můj styl, když lezu atletické cesty mám z toho pocit jako bych uměl létat. Klasifikace a její stupně jsou pro mě jen nepodstatnou částí lezení. Samozřejmě rád bych vylezl nějaké obtížné cesty, ale přitom když je lezu, je pro mě nejdůležitější, jak se cítím a jak se mi daří přelézt jednotlivé těžké pasáže.
Seko in Zapatista, 8c, Izmir
photo by © ?
Co je to nejlepší a nejhorší při lezení?
Pro mě je lezení něco jako nekonečný příběh, ve chvíli, kdy dokážu vylézt jednu těžkou cestu, hned mě to zavádí k vylezení vedlejší, ještě těžší linie.
Tím se učím a poznávám nové věci a to je to, co mi otevírá nové kapitoly lezení. Dalším aspektem lezení je, že mě učí být přátelské, učí mě být přemýšlivým a ochotným pomoci a zájmu o přírodu.
Lezení mě učí mnohé o mě samotném, o mých slabostech a i mých silných stránkách.
Temná stránka lezení je sekání chytů a co mě fakt nebaví jsou odpočinkové dny.:))
Jak myslíš, že se bude vyvíjet tvé lezení v budoucnu?
Doufám, že dokážu ještě lézt těžké cesty a zlepšovat se bez zranění. Také bych se rád dostal do finále v některém z velkých lezeckých závodů.