Nejhorší lavina ve Švýcarsku od roku 1999 | |
Kolega záchranář a zároveň Horský vůdce ze Švýcarska mi poslal e-mail. Čekalo mne v něm nemilé překvapení. Lavinové neštěstí si v neděli 3. ledna 2010 v Bernských Diemtigtalu vyžádalo sedm oběti, a to včetně lékaře ze záchranného vrtulníku.
Švýcarsko zaskočila právě smrt záchranáře z Regy a samozřejmě je šokovala i smrt ostatních zachraňujících skialpinistů. Toto neštěstí stojí za pozornost hned z několika důvodů.
Jak k nehodě došlo:
neděle 3. ledna
Pro tuto oblast byl vyhlášen 2. lavinový stupeň. Tedy celkem příznivé podmínky pro túry.
V prostoru hory Drümännler (cca 2400 m) se tedy pohybovalo poměrně hodně skialpinistů. V rámci jedné osmičlenné skupiny údajně došlo k tomu, že její tři členové v místě zvaném Chummli zkrátili své bezpečností zátěžové rozestupy v momentě, kdy skupina traverzovala strmější svah. Došlo tak k sesuvu první laviny, která zcela zasypala jednoho ze skupiny a dva přihrnula.
Toto neštěstí pozorovala 27mi členná skupina z oddílu Ski Club Rubigen. Ti okamžitě zavolali pro pomoc a vydali se i sami postiženým skialpinistům pomoc. Vrtulník Regy na místě neštěstí vysadil svého lékaře.
O něco později se bohužel dává do pohybu druhá lavina, kousek vedle, která na místě zasypala celkem 12 lidí. 9 lidí bylo vyproštěno ještě v neděli odpoledne. Jeden z nich byl nalezen mrtvý, další tři, včetně lékaře z Regy, zemřeli o něco později v nemocnici. 5 nalezených lidí lavinu přežilo. Mezi nimi byl i jeden muž, který přežil obě laviny! Bohužel se ale v neděli nepodařilo nalézt poslední tři oběti. Hledalo se za pomocí lavinových psů, sond ale i Recca.
pondělí 4. ledna
v tento den se musely záchranné operace kvůli špatnému počasí přerušit.
úterý 5. ledna
od rána nejprve vrtulníky odstřelovaly potenciálně nebezpečné svahy v okolí. Teprve pak za pomocí 60 – 70 záchranářů byli nalezeni poslední tři známé oběti.
obrázek www.BernerZeitung.ch
Po této tragické nehodě vyvstala celá řada otázek:
1) 7 mrtvých při 2. stupni lavinového nebezpečí? Druhý stupeň bohužel nevyvolává velký pocit nebezpečí, ale je nutné velmi opatrně posuzovat veškeré varovné signály.
2) mohl právě záchranný vrtulník uvolnit lavinu? Údajně byli ve svahu, který se později uvolnil spatřeni ještě další lyžaři. Otázkou je i určitá možnost, že za příčinou sesuvu druhé laviny je příjezd velkého počtu zachraňujících. Příslušný vyšetřující soudce se právě zabývá těmito otázkami a na odpověď si musíme ještě počkat.
3) lavinové přístroje zachraňujících byly v momentě zásahu 2. lavinou přepnuty do módu hledání a tak byli všichni pohřbeni bez možnosti okamžitého nalezení dalšími lavinovými přístroji. Na tento kritický moment je upozorňováno na každém kvalitním lavinovém kurzu, některé přístroje mají navíc možnost automatického přepnutí do módu vysílání
4) Otázka, jestli záchranáři při záchraně neporušili bezpečnostní pravidla? Ano, existují určitá doporučení nebo dokonce i výpočty, za jakých podmínek do akce jít či nejít. Ale pokud se situace vyhodnotí i za pomocí výpočtů, jako bezpečná, tak i přes to vždy zůstává určité riziko.
K podobné nebo spíše lépe řečeno mnohonásobně vyšší tragédii mohlo dojít například i u nás při loňské záchranné akci v Krkonoších v Červinkově muldě (2. stupeň, nevysypané svahy, vrtulníky, spousta záchranářů v místech, kam mohla spadnout další lavina)
K poslední předchozí události, kdy zahynuli záchranáři v lavině při záchraně jiných zasypaných došlo nedávno v údolí Lasties v oblasti Trento.
Otázka pro znalce:
Víte, kdy, kde a jak došlo v Krkonoších k první dochované tragédii, kdy zemřel nějaký záchranář?
co si z této tragédie vzít k srdci:
Druhý lavinový stupeň v sobě rozhodně skrývá nebezpečí smrti v lavině. Podívejte se třeba sem na podrobnou charakteristiku jednotlivých stupňů. Nedávno jsem sepsal článeček o lavinách v našem blízkém okolí za loňský rok, jejichž společným jmenovatelem je právě druhý stupeň.
Při případné záchraně se snažte nejprve uklidnit, sledujte zasypané, pokuste se zavolat pro pomoc a pak si, před samotnou záchranou, pečlivě rozmyslete celý postup a to včetně možných rizik. Tady se případně podívejte na podrobný doporučený postup při lavinové nehodě.
Další podrobnosti a fotografie z této tragédie naleznete na stránkách www.BernerZeitung.ch
(Pro ilustraci jsem si dovolil použít jen některé fotografie či obrázky právě odtud)
Poznámka:
Doposud nejhorší lavinové neštěstí ve Švýcarsku se stalo v roce 1999 v Evolene ve Wallisu, kdy zemřelo také ve dvou lavinách 12 lidí.
foto www.BernerZeitung.ch
foto www.BernerZeitung.ch
foto www.BernerZeitung.ch
foto www.BernerZeitung.ch
foto www.BernerZeitung.ch
foto www.BernerZeitung.ch
Smutek ... | 14:53:52 01.02.2010 | Čest jejich památce !!!
| Prochy ... | odpovědět |
1. | 15:11:16 01.02.2010 | co třeba Vrbata? ...i když nebyl profík | | odpovědět |
  | Re: 1. | 15:12:54 01.02.2010 | a samozřejmě hodně prašanu v skialpovém nebi :-/ | | odpovědět |
Messner, Spusta | 15:15:19 01.02.2010 | Messner, Spusta - 16.1.1975 - Sněžky z polské strany? Mat | Mat | odpovědět |
1., Messner, Spusta | 15:30:54 01.02.2010 | Zatím ještě chvilku počkáme, třeba to někdo bude vědět :-)
Je to tak zhruba mezi ... | Ja, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
  | Re: 1., Messner, Spusta | 15:43:07 01.02.2010 | Co je špatně? :-) | Mat | odpovědět |
  |   | Re: 1., Messner, Spusta | 15:45:16 01.02.2010 | Oboje, jak Vrbata, tak i kluci ze Sněžky | Já, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
  | Re: 1., Messner, Spusta | 15:55:29 01.02.2010 | Co je špatně? :-) | Mat | odpovědět |
  |   | Re: 1., Messner, Spusta | 15:56:11 01.02.2010 | sorry, nějak se to zdublovalo... | Mat | odpovědět |
tip | 16:39:26 01.02.2010 | Z historie HS je i dost známé jméno B. Krátký, které pak nějak vymizelo. Není to on? H. | | odpovědět |
  | Re: tip | 18:28:59 01.02.2010 | ...kua lidi autor nechtel tady timto clankem rozpoutat soutez "hadej, kdo..." ...
tech sedmi lidi, kterych ukoncilo svuj zivot pod lavinou je vecna skoda...cest jejich pamatce... | lePitchka | odpovědět |
První mrtvý záchranář v Krkonoších | 10:48:16 02.02.2010 | 15. březen 1939 – lavina v Zeleném dole - první oběť mezi záchranáři v Krkonoších
Tehdy hučela nad Pecí děsná sněhová vánice, jaká se málokdy vyskytne a nejvyššího bodu dosáhla ve večerních hodinách. Sníh přišel najednou pro celou zimu. Vichřice vytvořila teď, v několika málo hodinách 2 m vysoké převěje.
Večer v 10 hodin bylo povoláno záchranné mužstvo, poněvadž na Klínové boudě se ztratily 3 osoby, jedna skupina šla z Pece pod vedením mistra světa Gustla Berauera s jeho bratrem Adolfem Berauerem, učitelem lyžování Franzem Dixem, krejčovským mistrem Josefem Fischerem a Franzem Tippeltem do Zeleného dolu (Zehgrund) a měli hledat odtud ke Klínovkám. Pod Severkou (Berauerberg) v takzvaném Armelochu se uvolnila plotna sněhu a všech 5 mužů bylo strženo se sněhovou převějí do Zeleného potoka.
Tři muži se s námahou vyprostili ze sněhové masy. Adolfa Berauera se podařilo po veliké námaze ještě živého vysvobodit, zatímco Franz Tippelt, padl hlavou do velké vodní tůně. Mezitím přišel Wenzel Tippelt bratr Franze Tippelta. Když se neustále sesouvaly nové masy sněhu a Zelený potok se vysoko rozvodňoval, bylo možné ze sněhové břečky vytáhnout Franze Tippelta již jen mrtvého. Jeho bratr Wenzel se ihned vrátil zpět, aby z Pece přivedl pomoc, která také přišla a vzala milého mrtvého, který byl muž vždy ochotný a připravený k pomoci, kolem 4 hodin do Pece, smrt přišla podle lékařského nálezu ve 12 hodin. Franzi Tippeltovi bylo 44 let.
Zatímco se tato tragédie v Zeleném potoce odehrávala, seděli tři nezvěstní a zcela si dopřávajíce na Výrovce, aniž by se ohlásili.
Tato událost se odehrála v pohnutých dobách 2. světové války, kdy česká Horská záchranná služba zanikla v roce 1939 ale v tuto chvíli byla vytvořena německá organizace zachránců na Krkonoších zvaná Bergdienst. Druhá světová válka přerušila existenci HZS, ale jen co se týká jména. Němci z HZS převzali vše dobré, co bylo do té doby pro záchranu lidí v horách uděláno.
Je ale samozřejmě nutné si uvědomit, že v některých místech zůstali připraveni pomoci právě i němečtí obyvatelé, kteří tady žili od nepaměti již před 2. světovou válkou. A pomoc druhým v nouzi brali jako absolutní samozřejmost, protože si byli plně vědomi, že bez této vzájemné pomoci se na horách žít prostě nedá ...
A to se týká nejen boudařů ale i všech návštěvníků hor, skialpinistů, horolezců, lesníků, ochranářů, horských vůdců, ... | Já, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
  | Re: První mrtvý záchranář v Krkonoších | 12:48:38 03.02.2010 | "pěkné", jaký je zfroj tohohle zápisu, jsou tam i jiné události? | | odpovědět |
  |   | Re: První mrtvý záchranář v Krkonoších | 14:29:34 03.02.2010 | Připravujeme průřez vybranými lavinovými událostmi v Krkonoších, ke kterým máme možnost se dostat. Zdroje jsou kroniky, archívy, vyprávění, ... | Já, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
Automatické přepnutí do vysílacího módu | 11:29:08 02.02.2010 | Vždycky mě rozčílí, když mi pípák automaticky přepne do vysílacího módu, ale vždycky si říkám, je to pro mou bezpečnost. | John, Plzeň | odpovědět |
  | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 23:55:35 02.02.2010 | Jaký pípáky maj tuto funkci? | Michal | odpovědět |
  |   | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 11:35:43 03.02.2010 | Troufl bych si říci, že všechny, nebo se pletu? | Raskin | odpovědět |
  |   |   | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 11:53:10 03.02.2010 | Můj F1 teda rozhodně ně :-) | Kuba Turek | odpovědět |
  |   |   | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 11:58:45 03.02.2010 | Tuto funkci nemají všechny lavinové přístroje. Prvním takovým přístrojem byl Mammut Barryvox Opto 3000.
Automatické přepínání není všelék, hodně nováčků múže tato funkce naopak totálně poplést při usilovném hledání svých zasypaných kamarádů.
Téměř všechny lavinové přístroje se dají ručně přepnout během zlomku vteřiny z hledání do vysílání!!! Je ale důležité o tomto problému (ohrožení další lavinou) vědět a veškerou taktiku hledání tomuto faktu přizpůsobovat.
| Já, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
  |   |   |   | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 15:26:14 03.02.2010 | Dvou a tříanténové Barryvoxe tuto funkci mají.
Jak říkám, rozčiluje to a začátečníky asi i mate. Ale přepínají se cca po 8 minutách, takže v tu dobu by už vyhledání mělo být většinou hotovo.
Ostatní vyhledávače se dají, jak již bylo řečeno, rychle přepnout zpět, do vysílacího módu, ale úmyslným pohybem.
Když si vezmu, co vše bych měl ,správně , před vnořením do laviny udělat, měla by chvíli počkat. | John, Plzeň | odpovědět |
  |   |   |   |   | Re: Automatické přepnutí do vysílacího módu | 15:39:42 03.02.2010 | S tim "mela by chvili pockat" jsi me dostal :-)
Ale je to tak - nejvic se mi libi doporuceni "sundat lyze".
No - vazne - 8 minut se mi zda teda docela dost (jako ze 8 minut proste nebudes vysilat) - ono je fakt lepsi do toho zarizeni stihnout prastit. Si rikam, ze obcasny nacviky jsou fakt dobrej napad - treba i se simulaci, ze obcas (ne na kazdym nacviku) muze nekdo nahodne zavolat "lavina" a po vsech se bude chtit okamzite prastit do pipaku a prepnout ho na vysilani - posledni plati pivo :-)
No, skiaply zatim nejezdim (bo v zime setrim na leto) - a kdyz ctu podobny veci, tak jsem tomu skoro rad .... | phobos | odpovědět |
Lavina u Chomutova | 16:21:56 03.02.2010 | V sobotu 30.1. padal želbohu podle novinky.cz sníh i u nás:
Na Chomutovsku zabil padající sníh malého chlapce
http://www.novinky.cz/krimi/ 190699-na-chomutovsku-zabil- padajici-snih-maleho-chlapce.html
Smrt chlapce pod padajícím sněhem byla nešťastná náhoda
http://www.novinky.cz/krimi/ 190708-smrt-chlapce-pod-padajicim- snehem-byla-nestastna-nahoda.html | Martin | odpovědět |
  | Re: Lavina u Chomutova | 16:40:44 03.02.2010 | Byla to tragická nehoda. Bohužel je to důsledek letošního průběhu zimy: málo sněhu + dlouhodobé mrazy a pak k tomu navíc příval sněhu ... Teď se k tomu navíc po dalším výrazném sněžení přidává oteplení. | Já, Frenky a Kristýnka | odpovědět |
|