Český horolezecký svaz měl dnes tiskovku o horolezeckých výkonech a o bezpečnosti v horách v roce 2005. Na to, jak to tam vypadalo, se můžete podívat na videopříspěvek v Odpoledních zprávách televize idnes.tv na iDNES. Je to poslední příspěvek ke konci relace: http://webtv.idnes.cz/?relation=060202172129118 Konkrétně dle pozvánky byly tématem tiskové konference tyto body: 1) nejvýznamější horolezecké výkony roku 2005 2) úspěchy českých sportovních lezců na mezinárodních závodech v roce 2005 3) vyjímečné osobnosti současného českého lezení (Adam Ondra, Tomáš Mrázek) 4) informace bezpečností a metodické komise na téma nebezpečí v zimních horách, laviny, úrazovost českých občanů v horolezeckých terénech v roce 2005 A byli tam mj. Tomáš Mrázek, Adam Ondra a šéfka svazu Alena Čepelková. K části týkající se sportovního lezení dostali novináři tyto podklady: VYHODNOCENÍ SPORTOVNÍCH VÝSLEDKŮ A ČINNOSTI V ROCE 2005 Především se nám vydařila hlavní akce roku, a to Mistrovství Světa v Mnichově, kde jsme nasbírali dvě medailová umístění. Nejvýznamnější titul-titul mistra světa získal Tomáš Mrázek v lezení na obtížnost a bronzovou medaili Věra Konstruhová v boulderingu. Tomáš Mrázek dosáhl historického umístění našeho závodníka v boulderinku na Mistrovství světa – 9. místo. Zbytek reprezentace se neumístil do desátého místa. Další druhou akcí roku byly světové hry v Duisburgu, z které nám reprezentant Tomáš Mrázek přivezl stříbrnou medaili. V sérii světových pohárů na obtížnost, boulderink a rychlost už to bylo horší. Jedinými závodníky, kteří se propracovali do finále byl Tomáš Mrázek (obtížnost), Helena Lipenská (boulderink), Libor Hroza (rychlost) a Eliška Karešová (rychlost). Ostatní byli někdy až moc pod obvyklým standardem. Ale i přesto můžeme zkonstatovat, že se nám sezóna 2005 vydařila. Provizorní kalendář mezinárodních závodů ve sportovním lezení. Je vydán prozatímní kalendář mezinárodních závodů ve sportovním lezení. Mistrovství Evropy se koná na začátku července v ruském Ekatěrinburgu. Celkem nás čeká 9 závodů světového poháru v obtížnosti, 9 v boulderinku a 7 závodů na rychlost. KALENDÁŘ MEZINÁRODNÍCH ZÁVODŮ 2006 17/3 Birmingham světový pohár boulderink - Velká Británie 20/4 Veliko Tarnovo světový pohár boulderink a rychlost - Bulharsko 28/4 Puurs světový pohár obtížnost - Belgie 6/5 Ile de la Reunion světový pohár boulderink - Francie 13/5 Tilburg světový pohár boulderink - Holandsko 19/5 Dresden světový pohár obtížnost a rychlost - Německo 9/6 Grindelwald světový pohár boulderink - Švýcarsko 16/6 Fiera di Primiero světový pohár boulderink - Itálie 23/6 Hall světový pohár boulderink - Rakousko 1/7 Ekaterinburg Mistrovství Evropy - Rusko 12/7 Chamonix světový pohár obtížnost a rychlost - Francie 21/7 Serre Chevalier Open obtížnost - Francie 27/7 L'Argentiere la Nesse Open Boulderink - Francie 29/7 Daone světový pohár rychlost - Itálie 29/7 Qinghai Province světový pohár obtížnost - Čína 5/8 Singapore světový pohár obtížnost a rychlost Singapur 12/8 Kuala Lumpur světový pohár boulderink a rychlost Malajsie ?/6-?/9 Rovereto světový pohár boulderink - Itálie 2/9 Arco RockmasterOpen všechno Itálie 16/9Marbella světový pohár obtížnost - Španělsko 20/9Dima-Bilbao Open obtížnost - Španělsko 2/10Shanghai světový pohár obtížnost a rychlost - Čína 2/11MoscowWorld světový pohár rychlost - Rusko 4/11Erlangen světový pohár boulderink - Německo 11/11Penne světový pohár obtížnost Itálie 18/11Kranj světový pohár obtížnost Slovinsko Tomáš MrázekUžít si život Tomáš Mrázek? Někteří považují jeho výkony za absolutní vrchol toho, čeho se dá v lezení dosáhnout. Šlachovitá postava s výrazným nosem a zarputilým výrazem je dostatečně známa nejen české lezecké veřejnosti. Zájem zahraničních médií přichází postupně. Tak jak přibývá Tomových úspěchů. Vítěz SP za loňský rok si své místo v časopise určitě zaslouží. Odkud přišel, kde se vzal? Na svět přišel v srpnu 1982 v Brně. Pro fanynky dodejme, že to bylo čtyřiadvacátého. Vždycky byl středem pozornosti. Ve škole vynikal. „Z tebe měli učitelky radost, co?“ “No. Všichni mě znali, byl jsem takový exot.“ V první třídě začal hrát fotbal a hrál ho šest let. Pak ho to přestalo bavit. Potom tři roky karate, chvilku atletika, asi rok „od všeho trochu“ a pak, v patnácti, šel s kamarády na „Stránskou“. (Myšlena je vápencová skála na kraji města Brna). Oklouzané chyty, tenisky a odhodlání. Zakrátko jsem ho tam vídal skoro pokaždé, když jsem přišel. Vrstevníci se mu v dobrém smáli, že by si tam na „Stránský“ měl zařídit přechodnou adresu. „Každý den jsem přišel ze školy, kolikrát jsem se na ni i vykašlal, a šel jsem lézt. I v zimě, když to jen trochu šlo. Kdo neleze na skále, nemá vůbec šanci.“ Jako šťastnou náhodu vidí dnes tehdejší volbu své obuvi. Ten, kdo se naučí lézt v klouzavých a vaklajících se čínských teniskách, nemá potom s lezečkami nejmenší problém. Trvalo to asi rok, než začal chodit trénovat na umělé stěny. Pro úplnost jenom dodejme, že kamarádi asi po půl roce lezení nechali. „Zpočátku to bylo nejhezčí. Ve té chvíli, kdy se zrodil pud lézt. Teď už jde jenom o obtížnost. Ten první impulz byl něco jedinečného. Dnes je lezení masovější, i když na to, abys udělal něco výjimečného, musíš být absolutní blázen, tak jak já.“ Na vrchol „Dá se říct, že jsem si každým rokem něco vyhlídnul, a po tom jsem šel.“ Prvním zlomem v lezení se mu staly sedmplusky či osmičky lezené sólo nebo s původním (často dost pochybným) jištěním . Za další zlom, poté, co to přestalo stačit, vidí svoji touhu přelézt rychle všechny devítky v okolí. A tak dál, až po Underground (9a) v Arcu. Během roku 1998 přelézá na 62 cest obtížnosti 7a - 7c, některé OS. V zimě 98/99 začíná systematicky trénovat. Zimní trénink se vyplácí. Na jaře 1999 dává svou první 8a, na konci roku má za sebou 28 cest 8a - 8b/b+. Tyhle výkony spolu s raketovým nástupem mu zajišťují rostoucí popularitu. Už není neznámý. Rok 2000, Mráza se stává nejlepším českým skalním lezcem. Vyhrává Mistrovství ČR i Český pohár, vyhrává Evropský pohár juniorů, přes orientaci na závody se věnuje i lezení na skalách - čtyři 8b+ a jeden prvovýstup 8c. Rok 2001, juniorský mistr světa, seniorský vicemistr světa, vítěz Rock Masteru, třetí v celkovém pořadí Světového poháru. Ze skalních cest jmenujme za všechny „Reini´s vibes 8c/c+“Mistr ČR. Rok 2002 , vicemistr Evropy a druhé místo v celkovém pořadí světového poháru. Mistr ČR. Na skalách Tomáš přelézá Underground 9a v Itálii a první 8b+ na OS. Rok 2003, seniorský Mistr světa, Mistr ČR.Sanskij par 9a ve Slovinsku. Rok 2004, celkové prvenství ve světovém poháru 2004. Mistr ČR. Rok 2005, obhájení titulu mistra světa v Mnichově, 2. místo na světových hrách v Duisburgu, 9a-Martin Krpan v Ospu, 8c OS- Pata Negra v Rodellaru. „Od začátku jsem chtěl být v lezení všestranný... Hodně lidí umí vylézt nějaký bouldr, lézt v plotně nebo v převisu, ale málokdo umí všechno. Já se snažím být hodně všestranný. Je to těžké, ale hodně důležité.“ Trénink „Jak jsem do toho zahloubaný, tak si čím dál víc myslím, že není pravda, co se o lezení říká, a sice, že každý krok je jiný. Je to pořád stejné. Při cyklistice sedneš na kolo a šlapeš. Chvíli do kopce, chvíli z kopce, ale v podstatě pořád stejně. S výkonostním lezením je to podobné. Je to vlastně pořád stejné. Je jenom několik základních pohybů, které opakuješ. Chytneš se, přitáhneš se, buď je chyt dál, nebo menší, ale jinak je to pořád stejné... Pro lezení nejsou fyzické dispozice určující. Kdokoliv může být na špici, když pro to udělá všechno. Všechno se dá nacvičit. Optimálních je 170-180 cm a 60-70 kg.“ Zdá se ale, že pro to být mistrem musíte mít talent na pohyb. Tom souhlasí, říká že se mu relativně špatně učí cizí řeči či matematika, ale naprosto přesně si pamatuje většinu klíčových pasáží vylezených cest. Nikdy zvlášť necvičil techniku, nepotřebuje to. Pamatuje si. Naprosto přesně ví, kam dát nohu či ruku tak, aby ideálně rozložil váhu. „To je asi moje nejsilnější stránka. Když jsem začal lízt, byl jsem slabý jako .... kdokoliv. Měl jsem vůli a nepřemýšlel jsem o tom. Viděl jsem chyty, tak jsem lezl. To musí být naprosto automatické, tak jako každý mrká. Nějak lézt se naučí každý, pohyby se zautomatizují ale někde na úrovni, která je nižší než tvé maximum. Horší to je, když lezeš na hranici svého maxima. Schopnost onsightovat cestu, která je tvý maximum je myslím absolutním vrcholem v lezení. Hned ze sebe dostat všechno. Když si uvědomíš tohle, tak z toho vycházíš i při tréniku. Jak trénovat výkonost je všude napsaný, otevřeš si knížku a dočteš se to tam. Chceš vytrvalost? Dělej tohle. Chceš sílu? Dělěj tohle. Chceš fixovat takovou lištu? No tak se na ní jak vůl na dva roky na pět hodin denně a jednou to zvládneš.“ Z přetrénování si kdysi zranil prst, který se zřejmě už nikdy úplně nevyléčí. To ho přivedlo k promýšlení tréninku. „Dá se říct, že trénuji čím dál tím míň, ale tím tvrději a kvalitněji. Je to vlastně moje práce, v práci jsem 24 hodin denně. O lezení se mi i zdá...“ Každý má asi svůj tajný recept na lezení. Ten se ale neprozrazuje, zejména proto, že by potom už nebyl tajný. „No jasně, mám nějaké finty, které neprozradím. Ono je vůbec malým zázrakem, kam jsem se dostal vzhledem k podmínkám, ze kterých jsem vyšel. Ve Francii mají stroj na lezce. Ten tě schlamstne a vyplivne jako výbornýho lezce…Hodně lidí se stane dobrými, ale jenom málo z nich vydrží být nahoře dlouho.“ A vyhlídky do budoucna? Tomáš by se chtěl lezení věnovat co nejdéle a naplno. Závody „Závody jsou i obživa. Navíc, na skalách můžu něco vylézt a začne se diskutovat. Nikdo to nepůjde zkusit, ale začne se diskutovat, jak těžké to je. Na závodech vyhraješ a nejede přes to vlak... Jenom ti, co závody nezkusí, neponoří se do toho, říkají, že závody jsou o ničem. Já jsem to taky říkal. A pobyt v izolaci? To je na tom to pěkný. V izolaci se většinou směju, přijde mi, že všichni se na sebe tváří vystresovaně, jakoby se chtěli povraždit. Po závodech jezdím i do skal. Mě by prostě nebavilo dělat jen jedno.“ Život není jen lezení... Nebo že by ano? Každopádně je Tomův mimolezecký život jednoduchý. Vystudoval střední školu, obor elektro, a pak už se začal koncentrovat jenom na lezení. Proto nemá na žádné vážnější aktivity čas. Ti kdo jej znají, říkají, že je poměrně šikovný a manuálně zručný. Sám kdysi řekl, že když neleze, shybuje. A když neshybuje, válí se jen tak před televizí, poslouchá muziku nebo se pokouší učit anglicky. Už dva roky Tomáš žije se svou přítelkyní Helenou, která taky leze a tvoří spolu tým na cestách i na závodech. Spolu si pořídili psa, který se jmenuje Jack, a který je moc hezký. Potomci určitě budou lézt, ne brzo, tak od dvanácti či třinácti. Nechce aby lezli moc, nebude je nutit. Prostě tak, jak jeho rodiče vedli ke sportu. S mírou. Lezením se můžou hodně naučit. Je zapřísáhlým „trenkáčem“, slipy jsou podle něj ještě horší než sedák. Nemá rád náramky, řetízky, ale vždycky se mu líbilo tetování. Tak si ho dopřál – draka, který leze. Sláva - je věc, která mě opravdu moc nezajímá. Sponzoři „Dokázal jsem je porazit s možnostmi, které jsem měl tady, tak nevím, proč bych k nim měl teď přejít. Rock Master jsem vyhrál s botama Rock Pillars, je to vidět i na fotkách... Nepotřebuješ mít vždycky nejvíc ke spokojenosti v životě.“ Štvou ho ti, kteří jdou po popularitě. Najdou si způsob, jak zajistit, aby se o nich psalo, přesto se najde mnoho lezců, kteří jsou ještě lepší, ale neví se o nich. „Úspěch mě trochu děsí. Vrstevníci nemají takové možnosti jako já, stihl jsem to všechno tak nějak rychleji... Hlavní je být v pohodě, z ničeho si nedělat hlavu, nikoho nepodrážet, užít si život, je to sranda. A když to nepůjde, tak nebudu svázanej, lezení mi hodně dává, ale také hodně bere.“ A vyhlídky do budoucna? Tomáš by se chtěl lezení věnovat co nejdéle a se stejnou intenzitou. Skály, závody prostě vše, o nic se neochuzovat. autor T.Roubal Tomáš Mrázek Výkony rok 2005 Skalní sezona : celkem přes 100 dní lezení na skalách Martin krpan 9a pp Pata negra 8c os 12 cest 8c -8c+ pp 20 cest 8b-8b+ os Závodní sezona : Celkem přes 20 závodů Titul mistra světa Mnichov 2.m Duisburg World games 3.m RockMasters 2.m Dima Masters Po šesté titul mistra republiky. Finále na všech závodech SP Vypracovala Mgr. Helena Lipenská (zástupce pro reprezentaci)
|