Po vylezení spáry Concepcion v Day Canyonu (6.dubna) nedaleko Moab, si Steph Davis splnila další lezecký sen a v Castle Valley v Utah vylezla free solo 3 délkovou cestu na věž Castle Tower (5.11a).
Po vzoru svého manžela Deana Pottera místo zdlouhavé slaňování použila pro sestup variantu rychlejší a to basejump, kterému se v poslední době věnuje stále častěji.
Steph si už delší dobu pohrávala s myšlenkou o volném solu této věže a basejumpu z vrcholu. Castle Tower lezla před několika lety, a aby si cestu připomněla a zjistila, zda je její free solo reálné, dohodla se se svými přáteli Mariem a Seanem na společném výstupu a následném seskoku z věže. Po výstupu bylo jasné, že Steph nezůstane pouze u myšlenky. S Mariem vylezla cestu pro jistotu ještě dvakrát a jak píše na svým stránkách, když si byla na 110% jistá, naplánovala den D.
Dne 4. května nastaly ty správné povětrnostní podmínky pro basejump a Steph byla po všech stránkách připravena na výstup.
Steph Davis při volném solu Castle Tower. Svuj výstup si zpestřovala hudbou.
"Free solo je pro mě odlišná zkušenost, než lezení na obtížnost. Miluju ten pocit dokonalosti a jistoty, že můžu cestu bezpečně přelézt. Pokud si nejsem jistá, nesoluju. Stav mysli při těžkých solech je velice zajímavá zkušenost.
Když lezete bez lana, z nějakého důvodu pocit strachu zmizí, stejně tak, jako když lezete srovnatelně nebezpečnou neodjištěnou cestu. Co mě tedy láká, je naučit se, jak připravit svojí mysl, aby mi dovolila dělat věci, kterých jsem schopna, ale mám z nich strach. Free-solo cest s vyšší obtížností je to pravé, kde můžu rozvíjet tento psychický aspekt", píše Steph na svých stránkách.
Steph skáče basejump po svém free solu z Castle Tower
Prvovýstupy v Pákistánu, Patagonii, Kyrgyzstánu, na Baffin Islandu, jednodélkové a vícedélkové free sola, alpské prvovýstupy, volné přelezy velkých stěn, spárové lezení, bouldering, krátké sportovní cesty a basejump....tomu všemu se Steph věnuje a její výkony ji řadí mezi úzkou elitní skupinu lezkyň světa, které dokáží "zarvat" v každé lezecké disciplíně. Jak sama Steph říká, věnuje se prostě všemu, kde nalezne dostatek dobrodružství, zkušeností a nových zážitků. Myslím, že k Steph nemusím více dodávat, její výstupy mluví za ní, takže zde je výběr těch nej.
V roce 2001 se stala první Američankou, která vylezla na Fitz Roy. V roce 2005 přelezla volně "Salathe Wall" (5.13b/c- 8a/a+) na El Capitana. Steph strávila osamocena ve stěna několik dnů a nacvičovala nejobtížnější místa Toprope. Během zkoušení se k ní připojila Cybele Blood, která se stala jejím podpůrným týmem. Ke konečnému přelezu se Davis připravovala pět dní. Do karet jí nehrálo počasí, několik pádů v nejtěžších délkách a nedostatek jídla. Blood se tedy rozhodla vyjumarovat na vršek a slanila dolů z cesty East Legges pro zásoby. Steph se posilnila a vyrazila do konečného útoku. Uspešný přelez dokončila po 11 dnech.
Byl to její druhý volný přelez na El Capitana. První byl "Free Rider" (37 délek, 5.12d)v roce 2004, kterého dokonce přelezla za 22 hodin a 15 minut. Minulý rok Steph volně vysolovala stěnu "The Diamond"(Longs Peak, Rocky Mountain National Park, Colorado) a to cestou "Pervertical Sanctuary" (5.11a). Svůj přelez potvrdila pro kameru ještě jednou. Se svým mužem Deanem Potterem, také "bláznivým" free-solo lezcem, basemjuprem, držitelem několika speed přelezů v Yosemitech, a psem Fletchrem žije v městečku Moab v Utahu.
Myslím že pekný a zaujímavý článok. Zaujali ma hlavne úvahy o pocitoch o lezení bez lana resp. pri zle odistený cestách. No a samozrejme že to tej babe fakt lezie.
Ještě mi chybí k dokonalosti padáček na zádech při cestě vzhůru. Obdivuji ji, ale jak jsem pročítal Montanu, on jí ten život přestal bavit! Tak ať jí zdraví vydrží co nejdéle...
Obdivoval bych jí, kdybych nečetl před pár dny Montanu. Myslím, že se jí to v hlavě dost zamotalo... jak tady píšete, nějak jí ten život přestal bavit. A to je chvíle, kdy se projekty tohoto typu začnou stávat nebezpečnými...
Bohužel ani v té Montaně není zjevné proč a jak, jen se z toho dá pochopit, že se jí chtělo zemřít. Vzhledem k tomu, že nevysvětluje proč, mi taky přišlo trochu úchylné, že se o tom vůbec zmiňuje. Vyrovnání se se strachem ze smrti pomocí sólování mi přijde jako normální věc, započetí sólování přáním zemřít už ne. Ale zas to přežila, tak to asi splnilo účel.
Dik kocka..ja ju asi trochu chapem..tiez mam take obdobie ze sa mi chce zomriet dost som sa sklamal a nevidim dalej vychodisko tak tiez leziem solo a pustam sa do ciest v ktorych su nekonecne odlezy a ktorych som sa predtym bal..a lepsim sa chut zoriet celkom velka..mam to proste v pecku
No, ono začít sólovat, protože je ti všechno jedno, je dost blbý důvod. Pokud se člověku podaří to přežít, taky se obvykle dopracuje k vyrovnanosti se smrtí spojenou s radostí ze života, akorát je tu to dost nebezpečné období přechodné fáze, kdy se může zabít, než se k tomu dopracuje. Zdravější je spíš cesta srovnání si to v hlavě před započetím sólování. Tak ti přeju, ať si to srovnáš co nejdřív.
vazeni, nez o necem takovem zacnete pindat, prelezte si napred neco tezsiho solo, at mate aspon predstavu.. a filosofie nechte do hospody k pullitrum, verejne a este navrch za strizliva to slusnej clovek nedela.
Nenosím Montanu s sebou, takže nemůžu polemizovat. Kdyby to tam ale nebylo, těžko by mě to zaujalo. Nejdřív chuť umřít, a pak teprv smíření se smrtí, tak jsem to vnímala a to dost silně. Dnes ji vyhrabu a kouknu se.
"Smrt byla spíše abstraktní než naléhavá záležitost. Část mého já, popravdě řečeno jeho velká část, po ní dokonce toužila."
Píše taky o úzkosti a myšlenkách na smrt, které ji úplně pohltily. Ale je to složitější a asi bude lepší si článek v Montaně přečíst. Určitě není nutné, chlapci a děvčata, něco těžšího si solo přelézt, pokud k tomu nemáte dostatečnou motivaci uvnitř sebe samých. Představu bude lepší si udělat třeba právě z povídání druhých.
Je to tam napsaný přesně takhle, ale když šla lízt to solo., tak tahle situace byla už za ní. Každopádně, je to zajímavý jak to tak člověka občas zastihne.
Lezl jsem jak Casual na Long speak tak normálku na Castle a mám to v deníčku hodně vysoko a to s lanem.Myslím že vzhledem k jištění ,výšce atd.jsou cesty někde jinde než sportovní 5.10 ,5.11 celkem teda obdivuju ten morál
David