11. září si nepřipomínáme jen neblahé výročí pádu amerických Dvojčat, ale toho dne se v Yosemitském národním parku v roce 1993 za dosud nevyjasněných okolností během sólového výstupu cesty Lost Arrow zřítil fenomenální dobrodruh Miroslav Šmíd, přáteli přezdívaný Lanč.

Bylo mu pouhých 41 let, ale do té doby toho stihl pozoruhodně dost. Samorostlý rodák z Police nad Metují je nejen v tuzemském horolezeckém okruhu známý především pro své sólové výstupy a založení Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují.

Ochutnávku ze života a díla lezce na písku, horolezce v evropských horách i světových velehorách, průkopníka paraglidingu v Československu, fotografa, filmaře, spisovatele, velmi osobitého přednášejícího, vizionáře, myslitele, organizátora a především velkého, byť někdy rozporuplného člověka, připomene krátký snímek stojící na Mírových myšlenkách, vzpomínkách jeho nejbližších, autorských fotografiích a filmech.  Pětadvacetiminutový otvírák letošního festivalu Střípky ze života horolezce připravený profesionály z přední české audiovizuální produkce sportovního dokumentu Alternative.NOW, pod záštitou HUDYsportu, bude mít premiéru ve čtvrtek 23. 8. v teplickém kině. Online premiéru, proběhne 26. 8. v 19:00 na www.youtube.com/hudysportcz.

Libor Dušek, 17. 8. 2018

Teaser:



Plakát:

 

---

Ve středu 22. 8. Budu mezi 9-10h hostem Lucie Výborné v živém vysílání Radiožurnálu, kde budu též o filmu hovořit…
Zde odpovědi na otázky novináře Jana Brauna, vyjde to dnes nebo zítra ve webové verzi Krkonošských novin

"Je až trestuhodné, že dosud o něm nikdo nic oficiálního nenatočil. Toto výročí je ideální příležitostí k napravení restů. Zatímco v rámci lezeckého a horolezeckého světa je pro generaci dnešních padesátníků a šedesátníků "Lanč" nezpochybnitelnou autoritou, pojmem, do jisté míry i vzorem, současná mladá generace o něm ví pramálo, což je škoda. To jsme se rozhodli napravit," vysvětluje Libor Dušek, režisér a scénárista.
 
Kdo přišel s nápadem přiblížit svéráznou osobnost Miroslava Šmída?
Radek Groh. Zaktivoval své kontakty a možnosti a věci se daly do pohybu. Radek pracuje v HUDYsportu, tuzemské vlajkové lodi záležitostí spojených s horami a lezením. Nejdřív oslovil Tomáše Galáska, režiséra, kameramana a sportovního dokumentaristu z produkce Alternative.NOW, který posbíral za své snímky řadu významných ocenění, a moji maličkost, coby člověka, který je znalý prezentovat příběhy zajímavých osob a osobností. Pravda, čas hrál proti nám, premiéru je nutné promítnout na zahájení festivalu v Teplicích. Nicméně jsme kývli, dohodlo se potřebné s HUDYsportem a pustili jsme se do díla. Měli jsme štěstí, protože jsme si hned zpočátku porozuměli s Magdou Havlíčkovou a Olinkou Jarčuškovou, sestrami Míry, které spravují jeho bohatou pozůstalost.
 
Čím je postava Miroslava Šmída výjimečná?
Míra Šmíd do svých 41 let stihl řadu majstrštyků v oblasti lezení, horolezení, fotografie a filmu. Tím on žil a ve své době všemu dal obrovskou přidanou hodnotu: dokázal to smysluplně a srozumitelně sdělit svému okolí, jež o to mělo zájem, tedy horolezcům, ale i milovníkům přírody, kteří neměli to štěstí a "koule" na to, aby se dostali za železnou oponu. Stručně to lze shrnout tak, že byl výjimečným lezcem na písku, odvážným sólolezcem v horách i velehorách, průkopníkem paraglidingu v Československu, měl obrovské, ale přirozené vnitřní puzení realizovat svoje smělé plány, které se mu vesměs dařily, a navíc toto vše díky svému daru komunikace s lidmi a organizačním schopnostem dokázal prostřednictvím fotek, diáků, přednášek, článků, knih převyprávět lidem, kteří byli v druhé polovině 70. a v 80. letech lační po informacích.
 
Byl to také zakladatel mezinárodního horolezeckého filmového festivalu…
Ano. Založil ho v roce 1981. To znamenalo pomyslnou špičku ledovce. Navíc si tímto vydělal na další cesty do hor napříč světadíly. Tento propletenec aktivit mu samo sebou zabíral veškerý čas. Podle svých slov ale v životě dělal jen to, co ho baví, takže ho to naplňovalo. Vždy byl minimálně o krok napřed před svými souputníky, ale taky dokázal být velmi náladový až nepříjemný. Velké osobnosti jsou vždy trochu komplikované...
 
Vedle toho, že pracujete jako etnolog Krkonošského muzea ve Vrchlabí, jste také horolezcem. Jaká byla vaše role při natáčení?
Zpočátku jsem měl být pouze autorem scénáře. Ponořil jsem se tedy do Mírova archivu a zjistil, že jeho aktivity byly natolik rozsáhlé a charakterové rysy tak pozoruhodné, že bude celkem fuška jeho příběh vtěsnat do pouhých dvaceti minut (finální verze má 25 minut). Nicméně čas a rozpočet hovořily jasně, tak jsme museli vytvořit určitou zkratku, ale tak, aby fungovala. Věřím, že se to podařilo, ačkoliv na určitá témata, expedice a období bohužel nezbyl čas. Velký podíl na konkrétním výsledku má šikovný střihač Tomáš Vaďura.
 
Materiálu jste měli tedy hodně. Na co jste se v dokumentu zaměřili?
Trošku mě mrzí, že nezbylo příliš prostoru na období po roce 1990. Cílili jsme na Mírovo, řekněme předrevoluční období, jež je pro jeho odkaz silnější a srozumitelněji se dá odvyprávět. Během procesu práce na scénáři jsem musel pečlivě selektovat taky Mírovy kamarády a spolulezce, protože v krátkém dokumentu pětadvacet lidí prostě hovořit nemůže. A to je číslo osob veledůležitých pro jeho život podstatně vyšší. Podařilo se nám svolat dvě desítky Mírových nejbližších a s nimi strávit prodloužený víkend v Ádru u horolezce a kameramana Michala Brunnera. Promítali jsme archivní filmy a diáky z Mírovy produkce, vzpomínali. Vše probíhalo v přátelské atmosféře a celkově se moc povedlo. V průběhu procesu má role scénáristy zahrnula i režii a podílel jsem se i na producentských záležitostech.
 
Spolupracovali na dokumentu i další horolezci?
V rámci nejužšího výběru v dokumentu účinkují klíčové osobnosti Mírova života a aktivit: sestra Magda, legendární fotograf Jiří Havel, spoluzakladatelka MHFF Zdena Vaňková, spolužák, běžec na lyžích a pozdější olympijský reprezentant Jirka Beran a samozřejmě horolezci a horolezkyně Jarýk Stejskal, Alena Čepelková, Joska Rakoncaj, Jindra Hudeček a Joska Rybička. Z našeho pohledu coby tvůrců je tato pětadvacetiminutovka jakási ochutnávka z Mírova pestrého života. Rádi bychom v budoucnu realizovali celovečerní film s celkově náročnější produkcí. Mít více prostoru na detaily ze života i myšlenkových pochodů "Lanče", zopakovat a umělecky ztvárnit jeho fenomenální výstup na Ama Dablam v Himálaji a řadu dalších věcí. Osobnost formátu Míry Šmída si artový dokument-celovečerák určitě zaslouží, protože jeho stopa v pískovcových skalách, světových velehorách a v neposlední řadě v teplickém kině je obrovská.