V kvalifikaci tentokrát čekaly na rychlolezce dvě cesty místo jedné. Obě byly v běžně lezených liniích ledové stěny v délce okolo 20 metrů. Podoba finále byla ponechána v tradičním duchu, tedy na jeden ostrý pokus v cestě s cílovým spínačem 30 metrů nad zemí.
Pozměnit soutěžní systém týden před samotným konáním akce, bylo poněkud riskantní vzhledem k zaběhnutým zvyklostem tradičních účastníků. Tentokrát již nebylo možné, aby se trousili po celé odpoledne k odběhnutí jediného pokusu. Před začátkem kvalifikace museli být všichni na místě a do první cesty nastupovat v určeném pořadí, které se následně opakovalo v kole druhém. Risk se nakonec vyplatil. Kvalifikace byla svižnější, napínavější a především spravedlivější.
Týden před závody přišla menší obleva, ovšem pokud se některý ze závodníků těšil na změklý led, byl nakonec zklamán, protože v sobotu už byl opět nepříjemně tvrdý a štípavý. A to se projevilo u některých méně zkušených lezců. O pády do lana nouze nebyla, zato o osobní rekordy ano. Co mohla být zajímavá podívaná pro diváky, to byla zkouška pevných nervů pro závodníky.
Technickou kvalitu získanou množstvím tréninkových hodin předvedli především oba reprezentanti Milan Dvořáček a Karolína Matušková, kteří bez škobrtnutí „vyskotačili“ nahoru s velkým náskokem na ostatní a pohlídali si svoji obhajobu trofejí. Také druhé stupínky jsou v současnosti pevně obsazené. V mužích potvrdil svůj talent po loňském úspěchu opět Ondra Šenk a v kategorii žen pozici zaslouženě vylepšila domácí Zuzana Hájková. Ta uvolnila své loňské třetí místo sestře Janě, která je jakousi Štěpánkou Hilgertovou vírské ledové stěny. Zarputile trénuje a nebojí se závodit se soupeřkami o generaci mladšími. K setkání generací opravdu v ženském finále došlo, protože odvahu nastoupit poprvé do závodu našla teprve 14letá Natálka Šudomová a tlak diváckého kotle ustála skvěle. Pátá účastnice mezi ženami Anna Sazonová nakonec musela ze zdravotních důvodů finále vzdát.
To v mužích byl o třetí pozici na stupních vítězů jiný boj. Domácí borec Tomáš Koutský, který skončil po kvalifikaci na devátém místě, odběhl finálový pokus velmi zdařile. Pak následovalo dalších 5 finalistů a žádný z nich nebyl rychlejší. Poslední, kdo tedy mohl Tomáše Koutského sesadit z bedny, byl Ladislav Buchta. Ten rozhodně nešel do finále se třetím nejlepším časem náhodou. A jeho agresivní a silově náročný styl se ukázal účinný i v souboji o bronz. Koutského porazil o necelou vteřinu a z úspěchu měl asi největší radost mezi finalisty.
Závěr akce patřil slavnostním momentům. Nejprve byla slosována Petzl tombola pro závodníky, ve které byly velmi pěkné ceny věnované firmou Vertical Trade, a pak už začalo vyhlášení vítězů závodu, při kterém jsou odměněni všichni finalisté. Milan Dvořáček poté ještě sebe i vítězku polil vodou z řeky Svratky přímo na stupních vítězů, což bylo zvláštní překvapení pro všechny. Prý se jednalo o jednu prohranou sázku. Úplně nakonec ozářil různými barvami ledovou stěnu ohňostroj.
Celkové hodnocení: velmi vydařená akce. Za pravdu dá snad každý, kdo tam v sobotu byl.
Celkové výsledky viz:
Vírský cepín 2017: vyhráli Milan Dvořáček a Karolína Matušková