Vylézt cestu v co nejkratší době - pro někoho zvláštní - nebo zaběhnout 50 metrů v co nejkratší době - nic divného. Rychlolezení je zkrátka atletická disciplína, která si našla své místo i v lezeckém sportu. Proč ne. Lezení má mnoho tváří a každý si může vybrat. Libor Hroza si vybral a jde mu to sakra dobře.
3. místo v Trentu, 1. místo v Chamonix, 1. místo ve Friedrichshafen, 1. místo na Rock Masteru, 3. místo v Chuncheonu a 3. místo na ME v Imstu. To jsou tvé letošní skvělé výsledky. Oproti minulému roku je to ohromný posun. Změnil jsi přípravu nebo v čem vidíš tvůj letošní úspěch?
Přípravu jsem zintenzivnil, ale už se mi dařilo i minulý rok - vyhrál jsem v Chamonix, Rockmaster a Val Daone. Jen tam chybělo takové to celkové zklidnění, srovnat si v hlavě, že na to mám. Předtím jsem na to měl fyzicky, ale nedokázal jsem se srovnat psychicky, což se mi už teď daří.
Pro mě je lezení na rychlost neznámá lezecká disciplína. V podstatě o ní vím jen to, že kdo „vysprintuje“ cestu nejdřív - vyhrává. Můžeš mi o ní něco víc říct?
Máš pravdu, kdo vyleze rychleji, vyhrává. V kvalifikaci má každý 2 pokusy na cestu a bere se lepší čas. Postupuje dále 16 lidí, kteří dále lezou v systému „pavouk“ - tedy 1. vs. 16., 2. vs. 15., 3. vs. 14. atd. V těchto kolech již čas nehraje takovou roli, protože důležité je porazit soupeře a postoupit pavoukem dál až do posledního kola.
Je cesta pokaždé stejná – stejné chyty, počet kroků…? Není to vždycky stejné, ale na závodech světového poháru se začíná lézt převážně standardizovaná cesta, aby mohly padat rekordy, a tudíž se mohla tahle disciplína protlačit na olympiádu. Ale například na závodech ve Valle di Daone je trať odlišná, má 26 metrů. Jinak samotná závodní cesta měří 15 metrů a má 21 chytů + malé stupy.
Doma tedy musíš trénovat na stejné cestě. Musíš mít i speciální chyty, které jsou v závodních cestách?
V podstatě. Doma mám takovou improvizovanou cestu – není úplně stejná. Hlavně je 10 metrová, chyty jsou kopie a profil má větší sklon… Proto se snažím hodně jezdit jinam na soustředění, buď do Arca nebo jinam. Hlavně před závody. Vidím v tom velkou nevýhodu, protože všichni, co na závodech bodují, ty originální stěny už mají. A spousta dalších zemí i ty velmi horolezecky tradiční jako např. Rakousko je podporuje a staví, kde se dá. Dost zemí začíná připravovat novou generaci závodníků mezi mládeží a v tomhle nám ujíždí vlak. Němci, Italové a Francouzi mají dobře našlápnuto zabodovat mezi nejlepšími. Je to především o přístupu ke sportu, který je obecně v Čechách špatný.
foto by www.rockstars.cz
Jak vypadá tvá příprava?
Můj trénink je proměnlivý a záleží, co v daném tréninkovém cyklu momentálně trénuji. Ale nejčastěji trénuji 4 hodiny denně – např. 1,5 hodiny rychlost na stěně, 1,5 hodiny v posilovně a pak vyježdění se na kole nebo vyběhání se nebo plavání. Ale opravdu záleží na tom, co momentálně trénuju.
Pomáhá ti někdo s tréninkem?
Pomáhá mi táta, který absolvoval trenérství na FTVS spolu s jeho kamarádem, který vede laboratoř sportovního lékařství a společně mi sestavují tréninkový plán.
Držitelem světového rekordu - 6,64s - je Qixin Zhong. Tvůj táta někde psal, že při tréninku jsi tento rekord překonal?
Tento rekord se mi daří při tréninku překonávat docela často. Povedlo se mi i 6.30s. Světový rekord překonali při tréninku i Kokorin nebo Abrachnanov. Ale je to pořád jen při tréninku, na závodech je to o psychice a souhře všeho. Jinak IFSC zpětně uznala rekord z RockMasteru 2010 (nevím z jakého důvodu nebyl uznán hned) a tak nový oficiální rekord je 6,47s.
Co tě na rychlostním lezení baví a proč sis vybral zrovna tuto disciplínu?
Prostě jsem k rychlostnímu lezení nějak dospěl. Začal jsem lézt, když jsem byl malý. Jezdil jsem na všechny možné závody – obtížnost, bouldry, rychlost. Na rychlost se mi už tenkrát dařilo a zjistil jsem, že k tomu mám dispozice. Tak proč ne. Odjakživa jsem byl silově-sprinterský typ.
Kolikrát se lezci podivují, co to vlastně to rychlostní lezení je a nechápou to. Pochopit to, že se tvé lezení odehrává na 15 metrech a 21 chytech, je pro ně těžké.
To je to, co vidí ten lezec. Kamarádi mimo skály naopak rychlostní lezení chápou daleko víc než obtížnost nebo bouldry. Je to pro ně jasné. Vyhraje ten, kdo má lepší čas. Na obtížnost koukají nechápavě… Rychlostní lezení je prostě atletický sport a stejně jako atlet trénuješ na stadionu a ne v parku, i já trénuju na stěně na stejné trase. Výsledek je zlepšit čas. Lezení na obtížnost a rychlostní lezení jsou dvě úplně odlišné disciplíny. A pro spoustu lidí je v lezení na obtížnost (na skalách) kolikrát na 1. místě ten životní styl s tím spojený a pak až samotný sport. Já preferuji ten sport.
Přesně to jsem měla na mysli. Lezení na obtížnost se hodně pojí i se životním stylem a příjde mi i více tvůrčí. Teď chápu, že tobě jde čistě jen o sport - sport, který vyžaduje pravidelnou a přísnou přípravu, kterou podstupuje každý špičkový atlet, sport, který patří na olympiádu. Je to tak?
Přesně. Kdybych třeba nebyl z lezecké rodiny, tak bych dělal jiný atletický sport a lezl bych jen na pohodu.
Jak už jsem zmínila, spousta lezců má lezení spojeno se životním stylem - cestování, kempink, ranní kafíčko u auta…
Cestování, kempink, ranní kafíčko a bůh ví co ještě a zavodění je pro ně až potom. Nejlépe je to vidět na tom, jak na českých závodech ovlivňuje počasí účast. Je hezky, nepřijede ani noha. Řekl bych, že i v obtížnosti a bouldru u nás skutečně závodí tak do 10 lidí, kteří přijedou závodit i když je to blbý termín a je pěkné počasí do skal, u těch ostatních si nejsem jistý. Dovedeš si představit, že na MČR v atletice by nepřijeli závodníci s odůvodněním: Bylo hezky, tak jsme si radši šli zaběhat do lesa? :)
Od kolika let se lezení na rychlost věnuješ?
Od 15 trénuju pravidelně rychlost. Do 16 jsem lezl i na obtížnost.
Ty jsi vlastně teď tady v Arcu a říkal jsi mi, že si ani nechodíš nikam zalézt a jen trénuješ na stěně Rock Master. Skály ti fakt vůbec nechybí?
Nechybí. Ve volných chvilkách - a těch je málo - si zajdu se svou přítelkyní zalézt do Labáku, ale stejně zajímavé je pro mě i kolo a spousta dalších sportů. Do skal prostě chodím relaxovat. Je mi jedno, jestli lezu lehkou či těžkou cestu, užívám si to všechno okolo lezení.
foto by www.rockstars.cz
Takže ambice v lezení na obtížnost jako vylézt 9a atd. nemáš?
Nemám. To mě spíš lákají hory. Rád bych se věnoval alpskému lezení. Rád bych vyrazil někam s tátou. To se mi líbí, to mě láká a tady k tomu už patří ten outdoorový styl, příroda , relax mimo civilizaci…
Už nebudu dál vyzvídat. Myslím, že mi je to jasné. Prostě tebe baví atletický výkon a ten nejvíc nacházíš v lezení na rychlost. Je důležitý styl při rychlostním lezení? Pracuješ na něm nějak?
Existují tři základní styly, jak můžeš závodní cestu lézt. Záleží, který ti sedí a hlavně záleží na tvých silových možnostech. Já třeba vynechávám chyty na startu. Každý má svůj systém a ten pak zlepšuje. Není rozdíl, jestli jsi menší nebo větší. Na delší krok potřebuješ více síly, abys ho provedl co nejrychleji, protože když pouze využiješ jen výšky, může být rychlejší použít každý chyt a tak to rychleji oblezeš.
Abys neudělal chybu, tak musíš mít cestu asi hodně zautomatizovanou? To mám, ale stejně při lezení myslím na to, abych neudělal chybu, a jestli to dělám správně. Když uděláš chybu, tak se musíš rychle zorientovat a dojet to do konce. Nevím, jestli bych se za 6 sekund vůbec odlepila od startu natož se zorientovala…
Dá se závody v rychlostním lezení uživit?
Je to stejné jako u obtížnosti, což znamená, že podle výdělku na závodech se řadíme pořád mezi amatérské sporty. Museli bychom být na olympiádě, aby ty peníze byly jiné a ČHS by pak dostal dotace. Uživit se jde, ale musíš se pořád ohánět a shánět sponzory či dělat reklamy. Já si ještě přivydělávám u táty na stěně, kde pracuju za barem. Školu jsem momentálně přerušil.
Jak nejraději relaxuješ?
Nejvíc s přítelkyní, kolo, kniha.
Je ti 23 let. Jaké jsou tvé plány do budoucna? Budeš dál závodit?
Nevím, to se mění. Chci závodit co nejdéle. Chci být šťastný a spokojený, a co mě k tomu povede, nechám na osudu.
Co bys poradil začínajícím rychlostním závodníkům?
Poctivě trénuj a výsledky přijdou.
Každopádně Ti přeju hodně dalších úspěchů a děkuju za rozhovor!
Snad to vypadá líp - opravené v páté otázce od konce:)
Libor je letos zatím 3. ve světovém poháru, doufám že se účastní ještě v Číně a budu držet palce.
Počkat, vážně 8- ? Já lezl na SmíchOFFě jednu cestu, která vypadá teda hodně podobně, ale třeba nemá ten správný sklon? To co je na SmíchOFFě může být tak 7-, možná 7, když přihlédneme k tvrdé klase na SmíchOFFě, ale asi ne o mnoho více? Nebo se pletu?
Standartní cesta na rychlost má obtížnost 7-/7 Bohužel ani u nás v Mammutu, ani na Smíchově nejsou cesty standartní. Oficiální standartku si můžete vyzkoušet nejblíž v Imstu a nebo v Arcu.
No je to tak jak píše libor, stím že v mammutu je převislá trochu víc a na smíchově trochu mín,rozhodně na smíchově je ta převislost podle mě opravdu jen trochu menší. S tím že já stavěl cestu na smichově s tím, že tam nebyli všechny stupy a chyty. Někdo asi v rámci tréninku na mládežnické závody tam doplnil nějaké ty stupy,které však nejsou ani kopie originál stupů,ani nejsou správně umístěné. Jinak to co je na smichově je až na dva chyty z přesností zhruba +/- 15cm,spíše ale opravdu přesně,když jsem to ted měl možnost porovnat. Cestu ještě upravím,alespon to co tam někdo dodal vyměním za ty správné stupy a navrtám lepší díry. Defakto na každý chyt a stup jsem vrtal vlastní díru. Je to ale pořád jinde než když máte originál,¨snad někdy bude i u nás. Osobně mi ta cesta přijde tak za těch 7-, zase bych to nepřeháněl, napřiklad originál a zvlášt po těch opravdu originál chytech(dělají i menší variantu - Imst,Francie) je to ok. Vtip je v tom,že když lezete jen trochu svižněji a dynamicky,je to fakt lehké,když se někdo rozhodne tam dělat ladné statičtější pohyby má to asi o dost těžší:))
a proč teda u nás nemáme ani jednu pravou standardku a místo ní dva šmejdy? Originál stěnu dnes má nejen Rusko, Polsko, Čína, Venezuela, Itálie, ale také Německo, Rakousko a dokonce Francie. V Chamonix na SP závodilo na rychlost z Francouzů 8 chlapů a 5 ženskejch. V příštím roce budou stavět stěnu i Slováci. U nás máme pouze dva czech šmejdy, na kterých se nedá moc trénovat. Letos na MSJ z mladejch nikdo nebyl do desítky. Kdybychom měli originál stěnu, tak mohli děcka dopadnout lépe. Je to škoda.:(
Děcka dopadnout líp prostě nemohly, prostě proto, že rychlost netrénují. To, že v česku není originální standartka zatím může, a vadí jen liborovi.A časem, tak do dvou let, to pro něj bude velký problém. Mezitím vyroste konkurence v zemích, které do této disciplíny jdou a na olympiádě budeme koukat, že ten vlak nám ujel, a nejen ujel, ale už je i na jiném nádraží.
Jedna věc je mít stěnu, druhá chtít tu discilínu trénovat. To, že si pár jedinců myslí, že několik týdnů před MS si přeleze standartku a pak zaboduje se hodně plete.
Vývoj i ve světě ukazuje, že závodních lezců bude poměrně málo, ale o to bude víc a víc lidí kteří polezou. Prostě se ty nůžky mezi špičkou a ostatními rozevřou. Tak jako v bruslení...miliony lidí bruslí...ale jen pár jich závodí, a když už závodí, tak na světové úrovni.Protože na jiné úrovni to prostě nemá cenu.
Koncepci závodního lezení jakou u nás nastavuje současné vedení Čhs je úplně mimo mísu. Nehledě na to , že nejsou schopni ani někomu, kdo má jasno, a nábízí se k práci ve sportovní komisi odpovědět.
Sice máme Adam, Libora kteří vozí medaile, ale svaz o komcepci závodního lezení jen hovoří a hovoří a hovoří...a zakrývá svou neschopnost posunout závodní lezení někam výš, kecama o nutnosti šetřit.Šetřit je nutno, ale hlavně by se mělo pracovat. A rozumě pracovat.Ale problém současného vedení Čhs je v tom, že závodní lezení je jim ukradené...Bohužel pro závodníky je veliký, skoro neřešitelný problém se od Čhs odpojit.
Rozhovor je myslím velmi pěkný a autorce se spolu s odpověďmi Libora podařilo snad jasně vysvětlit rozdíl mezi "klasickým" lezením, tím závodním a o to více rychlostním. Před Liborem mladším smekám, dokázal jít proti "veřejnému mínění".
Rád bych pouze poopravil tento komentář Libora staršího, v němž píše, že ČHS tvrdí, že má vypracovanou koncepci závodního lezení. Dovolím si ocitovat z celkové koncepce ČHS přijaté poslední VH:
"Koncepční cíle pro oblast výkonnostního sportu nebyly formulovány. Oblast je velmi rozrůzněná, náročná a dosud personálně nedostatečně pokrytá (chybí celková koordinace výkonnostního sportu). "
Ano, je to velký problém a současné vedení se ho snaží řešit. Pevně doufám, že pokud se nebudeme topit v nejrůznějších žabomyších válkách, bude čas i na tvůrčí práci. Optimisticky bych řekl, že to k tomu směřuje. Ono je to stejné, jako v tom výkonnostním sportu, i toto vyžaduje svůj čas.
Petře, můžeš mi prosím zdůvodnit, proč jste Jirkovi Šváchovi ani neodpovědělí na jeho velice rozumnou nabídku pracovat ve vedení sportovní komise? Dle mého je ideální kandidát na tuto pozici. Ps. A co se týká Libora. Shrnul bych to takhle." Přes veškeré snahy Čhs se Liborovi daří" :-)
Ad Jirka Švácha - VV se domníval, že existuje lepší kandidát. Více na toto téma v zápisu z posledního VV, který bude do konce týdne zveřejněn. VV vnímá, že ta situace není dobrá.
Ad koncepce - v textu pracuješ s tím, že nějaká koncepce existuje.
Zápis VV:
"VV se seznámil s návrhem na cástecné profesionální zajištení agendy
soutežního lezení dospelých a uložil B. Valentové a J.Cermákovi
dopracovat materiál dle pripomínek VV a neprodlene vyhlásit výberové
rízení na obsazení pozice placeného predsedy komise soutezního lezení
dospelých, s uzáverkou 31.10. 2010."
No že by toho bylo více ...
Dvě věci - pokud VV hledá nového komisaře, je to jasný signál, že není se současným stavem spokojený a částečnou profesionalizací této funkce říká, že to není možné dělat pouze v prostředí absolutních amatérů. Myslím, že prvním úkolem nového předsedy komise by mělo být vypracování koncepce, která, jak se píše výše, prostě chybí.
Kéž by se závodníci odpojili. Pak by bylo jasný, kdo spotřebovává čí peníze. Ať si těch pár lidí na sebe vydělá - jako v každém špičkovém sportu. Drtivou většinu členů ČHS závodní lezení vůbec nezajímá - viz nedávná anketa (její výsledky asi skončily někde v šupleti).
A zjistoval sis nekdy, kolik dostava cele CHS diky tomu, ze patri mezi sportovni svazy (tj z MSMT) misto toho aby se pocitalo nekam mezi svaz zahradkaru?!
Snažíme se přerozdělovat prostředky tak, aby odpovídal poměr vstup - výstup. Rozklíčovat to není jednoduché, ale snažíme se o to. Do budoucna nám určitě pomůže slibně se rozjíždějící marketing.
To, co je vysvětlováno Honzou Bloudkem je ve velice obecné poloze. Myslím, že lidi zajímá doopravdy kam peníze tečou. Čhs dostane nějaké peníze, byť málo, ale dostane. Pak má peníze z vlastních aktivit a ty si rozdělí, jak chtějí členové. Ty první peníze, co Čhs dostane, podle mne jsou vždy určeny na co by měly jít a za co jsou. A to už je méně čitelné ze strany Čhs kam šly. Čhs dostává taky peníze obecně na podporu reprezentace. A taky za dobré výsledky repre na závodech. A to, kolik Čhs dostalo za výsledky navíc a kolik je obecně určeno na repre nikde není ze strany Čhs stanoveno. Kdo například z MŠMT,ČSTV a pod. stanovil, že repre špička na obtížnost dostane 4Kč na km a repre špička v drytoolu jen 60 hal na km. Odpovídám , že nikdo. To si stanovili funkcionáři Čhs a to je nečitelné. Např. pokud by někdo z repre vyhrál světák i mistrovství světa v lezení na rychlost v ledu. Nemá nárok ani na halíř od Čhs protože to stanovil Zoban. A přitom by závodník republiku reprezentoval výrazným výkonem. Ptám se je to správné? A to je ta nečitelnost v přerozdělování peněz, byť je jich málo. Ptám se. Kde se dá najít kolik peněz Čhs dostalo na repre a podporu závodní činnosti? Kolik peněz dostane Čhs, pokud reprezentanti dovezou kvalitní výsledky ze závodů, navíc? Určuje MŠMT kolik peněz z těch co dává na podporu repre musí jít na tu či onu disciplínu? A kde je to napsané? T
Libore, ne že by ses neptal správně, ale odhaduju, že 90% členů ČHS je zcela šumák, jak si závodníci rozdělujou ty peníze mezi sebou. Pokud je něco zajímá, tak to, kolik peněz jim závodníci "užírají" a občas to, jak se mezi sebou perou ;) (Že je nevzrušujou vcelku zjevný nelogičnosti a občasný podrazy je smutný, ale to je jiná kapitola.)
Správně by měl odpovídat Honza, ale když už jsem se do toho pustil pokusím se o svůj lajcký pohled:
Souhlasím, že nikdo ještě nikdy nepředložil "tolik je za mistrák, tolik je za členskou základnu atd." To je samozřejmě špatně a připomíná to česko-slovenské nesváry a neshody, kdo na koho doplácí.
Má to dva důvody, absolutní většina těchto dotací není vázána pouze jedním hlediskem, ale je kombinací. Např. můžeš dostat peníze, když máš reprezentaci, ale dostáváš za velikost členské základny. Z toho lze těžko rozklíčovat, jakou měrou se kdo podílí (závodníci bez základny dostanou v tomto případě minimum, základna bez závodníků nic - POZOR, platí pouze v tomto případě, aby to někdo nezobecnil). Nicméně, a to je ten druhý důvod, za zobecňování stojí často nemožnost ta pravidla rozklíčovat. My se s tím nechceme smířit a již delší dobu urgujeme u příslušných orgánů státní správy, jaká je pravda a nějaký metodický popis, jak věc zefektivnit. Rádi bychom se k té pravdě také dopracovali, ale bordel je o stupeň výše. Ono to má souvislost i s tou neexistující koncepcí. Jestliže budu vědět, co mohu zefektivnit a k jakému cíli směřovat (zde tedy např. z hlediska získávání finančních prostředků od MŠMT), mohu tomu přizpůsobit nějaké kroky. Nám se totiž zdá, že dostáváme ve srovnání s jinými sportovními organizacemi strašlivě málo. Čili věc se řeší a zatím se vychází ze vstupů, které jsou k dispozici (stále se ukazuje, jak chyběl v minulém VV ekonomický místopředseda a ten dluh se jen pomalu stírá, možná se tomu nikdy nikdo nevěnoval dost důsledně, nevím, ale konečný stav je "neznalost").
Věc přerozdělení prostředků uvnitř komise patří čistě do její kompetence. Do toho chce VV zasahovat pokud možno co nejméně. VV vlastně od závodní komise chce pouze to, co je právě podmínkou na dosažení nějakých dotací. Cesta, jakou to udělá, by měla být na ní, což se bohužel neděje a proto do toho musí stále VV zasahovat. Čistě za sebe se těším na stav, kdy se mezi sebou závodníci dohodnou a přijdou s jasnou představou, jak ten sport chtějí dělat. Snad napomůže nově hledaný předseda komise. Třeba mi potom zbude více času na práci, kterou bych měl v ČHS dělat.
Za úspěch ve svěťáku obecně není žádná podpora. Stejně tak za drytool jako celou disciplínu. Nesplňuje podmínky MŠMT. My ho přesto podporujeme s vidinou, že se do splnění podmínek vejde. Popravdě řečeno nevím, zda je splňuje rychlolezení. Tyto otázky by bylo lepší směřovat na Honzu Bloudka. Kontakt je na www.horosvaz.cz
Je úsměvné Petře, když napíšeš, že drytool, nesplňuje podmínky o kterých výše píšeš, že je vlastně neznáte. Ptám se, kde jsou napsány ty podmínky, které drytool nesplňuje. Nebo MŠMT nepodporuje reprezentaci v závodním lezení? Nebo přímo hovoří, že podporuje reprezentaci v lezení v těch a těch disciplínách a v drytoolu ne. Jde mi o to, že díky vaší neznalosti dotací stavíte drytool do pozice, kdy parazituje na členech Čhs.Navíc si myslím, že za dobu fungování vašeho týmu VV v Čhs se vám podařilo posunout závodní lezení akorát do pozice, kdy jej spousta členů Čhs vnímá jako přítěž. Přitom první a podstatné co jste měli udělat, bylo, zprůhlednit financování závodního lezení, aby bylo prostě bílé na černém jak to je. A prodat úspěchy Čhs v závodním lezení? Proč? Kdo z "týmu VV" má o to zájem?
Nepodařilo se rozklíčovat vše, ale u drytoolu je to jasné - nemá stabilizovaný systém tuzemských závodů v rozsahu, jaký je předepsaný a tudíž na dotaci nedosáhne. Mně to úsměvné nepřipadá.
Petře to bude určitě část pravdy. Možná, ale jen ta část, kdy se jedná o udělení odměn za výkony . To, že MŠMT dává část peněz na repre bez uvedení konkrétní disciplíny, mám pravdu zase já. Trochu kalíš vodu. To, že v tom má ČHS trochu nejasno, svědčí i tento případ. UIAA pořádá ME a MS v lezení v ledu na rychlost a Čhs pořádá v této disciplíně MČR (mimochodem loni vyhrál Zoban). Tento řetězec závodů by mohl pomalu splňovat podmínky MŠMT pro údělování nejen dotace za umístění, ale i odměn a přitom ČHS oficiálně na svých stránkách uvádí, že reprezentanty v této disciplíně podporovat nebude. Tak jak to je?
Libore,
zda se mi v pořádku, že se pereš o svoje zájmy a dotace pro svoje děti. Jen nevím jestli touto formou je to k něčemu. Když do toho tolik vidíš a vlastně všechny aktéry a problémy znáš, proč je tak těžký se k dané věci sejít a vše prodiskutovat, bez toho, aby jste se navzájem napadali zde.... Takhle to totiž vypadá, jakože Ti nejde o řešení, ale pouze o "rebelii" za každou cenu. A to je škoda zase hlavně pro Libora s Luckou. (dle meho názoru)
Řekl bych, že máš pravdu. Ale po mé zkušenosti s některými lidmi z VV Čhs nemám jinou možnost. Můžem si tady psát jak chceme o koncepcích, směrech a kdo ví o čem,ale pokud se nezmění složení VV bude to pořád stejné, tak aspoň ukazuju na nedostatky, byť si tím trochu ubližuju.VV sice tvrdí, že nechce zasahovat do práce komisí, ale do závodní by zasahovat podle mě měl, a to tím směrem, že vytvoří jiný model práce této komise než fungují ostatní komise.A nebo by tu komisi měl nechat vést lidmá ,kteří to dělat chtějí. Znám tři lidi, které VV odmítl, kteří by to dělat chtěli a taky znám tři lidi, keří to v poslední době dělali protože to tak trochu chtěl VV a dopadá to tak jak to vypadá.
OK,dík za odpověď, asi fakt neni jiná možnost. Jsou to holt VŠICHNI bafuňáři, stále spousta řečí, ale ve většině problémů zatím skutek utek. Tak přeju hodně štěstí a trpělivosti do budoucna.
Neexistuje-li systém tuzemských závodů, prostě ta disciplína není do hodnocení zařazena a to je případ drytoolu (určitě), fakt neznám momentální stav u rychlolezení (každý má ve VV svou gesci a nemůže logicky rozumět všemu). Proto by měla podpora směřovat právě zejména k vytvoření systému tuzemských závodů. Pak by si na sebe mohly tyto disciplíny vydělat. Bližší podrobnosti prosím od Honzy Bloudka.
Nerad bych v tom hledal nějakou osobní rovinu, jak diskutér níže.
Petře, Petře, jsi úžasný tiskový mluvčí Čhs... V tomhle si VV vybral profesionála. Škoda, že ve VV nesedí takový profík i za závodní lezení... V tom je zakopaný pes všech problémů závodního lezení...
Jojo závodníci, ale proč např.Mistrovství republiky neproběhlo na smíchově??? Nebylo to např., že nějaký "Libor" řval a brečel na všechny strany jak je mu ukřivděno.No a teď rozdává rozumy na všechny strany.Opravdu jen koukám
Jistě. Závodníci spotřebovávají několikrát víc (tuším třikrát), než dostávají; tedy spotřebovávávali v minulých letech. Buď si to spočítej z rozpočtů ČHS (opravdu nejsou tajný, najdeš je na webu), nebo se koukni do diskuse k článkům o VH CHS tady na Lezci; tuším v té předloňské to někdo spočítal, ještě to srovnával s Jamesem kde je to jinak.
(Mně osobně je to fuk, nejsem tam členem.)
Pravdu díš, k pohodě to může mít leckdy hodně daleko :-D Můžeme dát sázku, co říkáš? Já ti vyberu cestu za 7 a ty jí dáš OS! Nevyberu nic ošklivýho, vážně! Móc pěknou cestu v plotně + podél hrany, dost možná vůbec nejhezčí sedmu ve skalách v Praze! Oči pučí v Prokopáku! ;-) Aspoň se tam spolu konečně vypravíme?!
Před Liborem a jeho výkonama klobouk dolu. O tom žádná. Na druhou stranu mi připadá, že tato disciplína má daleko blíž k sokolskému a také bývalému olympijskému šplhu na laně. Pro vývoj lezení a horolezení mi její přínos připadá nulový. Lezení je přeci o přijmutí výzvy a překonávání stále větších problémů. Rychlost je v mnohých případech přitom sice nezbytným předpokladem, ale nejedná se o setiny sekundy na standardizované dokola lezené cestě za 7. Jako člen ČHS bych spíš uvítal, kdyby se od této disciplíny ČHS minimálně finančně distancovala. To, že nám ujede vlak v lezení na rychlost přežijeme. Vlak bychom si ale neměli nechat ujet u klasičtějších disciplín. Aby Češi zase ve světě vytvářeli prvovýstupy o kterých se bude mluvit a které bude výzva zopakovat. V rámci činnosti ČHS mně nenapadá jediná otázka, která by měla menší prioritu než lezení na rychlost.
Myslím si, že rychlostní lezení má daleko větší šanci zaujmout neeznalé nelezce, než lezení na obtížnost. Taky se setkávám s názory od těch, kteří nelezou, že obtížnost je pro ně nepochopitelná, kdežto soutěžení "na čas" vnímají daleko přirozeněji. Vnímám to tedy přesně naopak. Mám za to, že jestli se na olympiádu dostane lezecký sport, pak si svou popularitu mezi diváky získá hlavně díky rychlolezení.(je to čitelnější-jádro soutěžení je zde hned rozeznatelné. To v obtížnosti bez vysvětení není). Obtížnost bude zajímavá jen pro skupinku znalých. Lezení na rychlost tedy časem opravdu může být takovou "výstavní skříní" lezeckého sportu pro široké masy (a pro případné sponzory). Byť mám raději RP,nebo hory, přesto rychlosti fandím a rozhodně ji jako slepou větev lezení nevnímám.
Já bych byl teda raději, kdyby byla snaha trpělivě vysvětlovat a ukazovat, o co v lezení jde, než jen pro jednoduchost rezignovat a pro zaujmutí mas vyzdvyhnout disciplínu, která se svým pojetím absolutně vymyká všemu ostatnímu lezeckému sportu. Bylo by paradoxní, kdyby top disciplína, která by měla lezení a potažmo horolezení reprezentovat, zaujala třeba diváky, ale pro samotné lezce a horolezce by představovala pravý opak. To je jako by se motoristický sport místo rally či formule 1 prezentoval traktorovou orbou na přesnost. Tato disciplína existuje, ale reperezentuje spíš zemědělce. Stejně jako lezení na rychlost spíš připomíná již zmiňovaný sokolský šplh na laně. Úctyhodné výkony se dají podávat v obojím, ale ani jedno si nezaslouží výraznější podporu Českého horolezeckého svazu a už vůbec ne na úkor jiných disciplín a lezecko-horolezeckých aktivit. Nebo je můj pohled úplně mimo?
Já se domnívám, že ta podpora je úměrná přínosu, jaký má pro ČHS zpět. Jiná otázka je samozřejmě, zda umíme pracovat s potenciálem, který se tam nabízí...Viz také výše.
AHoj, myslim, ze v Honzove prispevku je cast pravdy. Jednak je rychlolezeni dost vzdalene vetsine horolezcu (o moc vzdelenejsi nez je tre bouldering...) a zaroven nebyt L. Hrozy, tak ani vlastne neni o cem diskutovat. Z pohledu ceskyho horolezce o teda jako slepa vetev vypada, bez ohledu na to zda tento sport bude na olympiade nebo ne. Zatim se zadny nastupce nevynoril a podobne je to i s motykama na umele stene. To je snad jeste vzdalenejsi tomu nac a kde se motyky obvykle pouzivaji. Takze fandeme obema Hrozovym, protoze dokud zavodi a vyhravaji je o cem mluvit, jsou v TV a je to pro CHS alespon minimalni reklama, ktera je pro ne zadarmo a bez prace...
No ale rychlý ergo divácky atraktivní jsou formule, rally a lezení na rychlost. A náročný na přesnost (divácky nezajímavý) je bouldering nebo orba na přesnost. takže analogie dobrá, ale viděl bych to opačně.
Rally a F1 byly dány jako příklady "výkladní skříně" - "top disciplíny" jednoho sportovního odvětví, a to si právě myslím v rámci lezení a horolezení rychlolezba není. Teda rychlolezba jako sportovní lezení na rychlost. Vyběhnout třeba The Nose za 2,5 hod. je něco jinýho, a to už za výkladní skříň lezení považuju. Pokuď je snaha pouze zaujmout nelezce za jakoukoliv cenu, tak navrhuju krasolezení. Holky v bikinách budou na stěně 10 x 10 v časovym limitu předvádět sestavy typu: jump do spoďáku, kození doleva, kození doprava, nohandrest, šukagrif do batmana s mágováním, nofoot dynamo a kontrolovaný odskok. Napadá někoho disciplína, která by smysl horo/lezení reprezentovala míň než top rope rychlošplh po standardizovaný cestě za 7? Já teda ne. Drytool je oproti tomu běžná záležitost, když v horách člověk prostě narazí na úsek bez ledu a sněhu, tzn. má smysl se v tom zlepšovat, posouvat dál. Top rope vylezení nacvičovany 7 (cesta rekreační obtížnosti) třebas za 2 sekundy stále nepovažuju za hodnotný horo/lezecký výkon. Je to skvělý fyzicko-atletický výkon. Jako 100 shybů za minutu, lano-šplh za 3,5 s, jumarování 50 m za 30 s.