Na valné hromadě se podařilo to, v co jsme radši ani moc nedoufali – prošel návrh na změnu Pravidel pískovcového lezení, který zmírňuje zákaz užívání magnézia. A to ještě ke všemu se zcela nečekanou převahou.

Přijetí návrhu velmi pomohlo vstřícné stanovisko členů výkonného výboru i podpůrný komentář Igora Kollera v diskusi.
Každopádně moc děkuju všem, kteří pomohli změně.

No a teď: Co ta změna vlastně znamená?
Je to první krok. Asi důležitý, bez něj bychom se nemohli dostat dál – ale je to jen začátek cesty.
Jak ta cesta bude vypadat a jak bude dlouhá, to záleží i na naší ochotě omezit se a chovat se tolerantně k ostatním, kteří s mg. nelezou a nechtějí se ve svých cestách „brodit v bílých závějích“ (tak nějak to psal Lukáš Bludský).
Jedno místo v Pravidlech, kde se o magnéziu mluvilo, bylo vypuštěno (bod 9, článek 2) a druhé přeformulováno, takže v Pravidlech už nestojí kategorický zákaz magnézia, ale jen omezení jeho užívání: je nevhodné užívat ho v oblastech považovaných za klasické, v lehkých cestách (do IXa) a v cestách vzniklých před rokem 1980 (bod 3, článek 4.2).
Dále je ale součástí přijatého návrhu ještě bod, v němž se tato změna kombinuje se změnou, jejímž navrhovatelem byl Vlk, a která říká, že OVK mají pravomoc zpřísňovat Pravidla – a to i v bodu 3 článku 4.2.
A navíc stále platí povinnost respektovat omezení daná např. ochranou přírody a platná v současných výjimkách (v Pravidlech je to hned v bodu 2 článku 1)! Tam, kde je ve výjimce odkaz na Pravidla, platí znění Pravidel z doby, kdy byla výjimka sjednána – tedy před touto naší změnou.

V Pravidlech je tedy nyní jen obecně formulováno relativně benevolentní a kompromisní řešení (mg. ne v klasických oblastech, v cestách do IXa a v cestách vzniklých do začátku osmdesátých let), které může být ale zpřísňováno jednak oblastními vrcholovými komisemi (pro danou oblast), a jednak samozřejmě i nadále omezováno OP.
Tato zpřísnění a omezení je třeba respektovat. A na druhou stranu musíme doufat, že příslušné OVK budou ke zpřísňování přistupovat rozumně, že v něm nebudou překračovat nutnou míru – a že budou úspěšné při dalších jednáních s ochranou přírody. Tato jednání nastanou, až vyprší současné výjimky.

Aktuálně se tedy fakticky mění situace jen v několika málo lokalitách – prakticky jen v Labáku, mimo hranice NP. Tam by od této chvíle mělo platit to, co je formulováno v bodu 3 článku 4.2.

Dá se čekat, že odpůrci magnézia si teď budou jeho užívání všímat pečlivěji, než to dělali dosud. Asi nastane testování, jak se změna Pravidel osvědčí v praxi.

My, kteří jsme byli pod návrhem podepsaní, jsme vyjádřili přesvědčení, že používání mg. po změně masivně nevzroste, a že lezci si jeho „rozumné užívání“ budou schopni mezi sebou sami přirozeně regulovat.

Rád bych v tom smyslu znovu co nejdůrazněji apeloval na všechny lezce: rozmyslete si opravdu, kam s maglajzem vlezete, jestli je to nutné, a naučte se rozlišovat cesty, kam ano, a kam ne. Berte ohled na druhé. Také se pokoušejte ve skalách upozorňovat lezce, kteří normy nerespektují, aby svoje chování změnili – v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu ostatních. (Normální debata přitom může být účinnější než nadávky a fyzická konfrontace.)

Přijatá změna nemusí být definitivní. Pokud by došlo k nekontrolovanému nárůstu lezení s mg., reagovali by na to pravděpodobně vzápětí jeho odpůrci (asi pokusem vrátit znění Pravidel do původního stavu), a je možné, že i ochranáři. Ani jedno by určitě nebylo v našem zájmu.

Berte tedy ohled na to, že nejste ve skalách sami a že v nich chtějí lézt i lidé, kteří se třeba na mg. dívají trochu jinak než vy.

Díky!