V sobotu 26.11. proběhly na lezecké stěně Gutovka první venkovní drytoolové závody v Praze. Atmosféra byla vynikající, závodníci šikovní, organizace pěkná, ceny slušný, támhleto tůdleto.

Aby člověk ale pochopil proč, kdo a jak. Začneme raději od začátku. Někdy kolem října jsem si vyslechl Šéťovu myšlenku o drytoolu na Gutovce. Prý už něco stavěli minulý rok, ale chybělo tomu víc to rozjet. Tenhle rok se do toho musíme pustit pořádně. Uděláme závody, zimní sezonu, drytool drytool drytool. Nápad to jako není špatnej, Šéťo, ale má to malý háček, vlastně pár malých háčků (na tyhle háky byste vylovili zbytkovou populaci velryb, věřte mi). Jeden z těch háčků je ten, že kluci vlastně nikdy moc nedrytoolili, minulý rok sice postavili par cest na Gutovce, ale jen po dřevěných chytech a bez paragáinů, šuk, čtyřek, no prostě toho jak si dáte nohy za ruce. Taky nikdy nelezli v drytulových botkách, ale jen v lezečkách.

Když jsem tohle Šéťovi vysvětloval, pousmál se a pravil: „no na to tu máme tebe, tys přece závodil ne, sem slyšel!“ Tady se dostáváme k dalšímu háku, háčku tedy. „Jo, jo jednu sezonu jsem se tomu malinko věnoval, nejsem ale nějak buhví zkušenej, ale hlavně, MÁM SÁDRU ŠÉŤO!“
Znáte ten pohled malých dětí před hračkářstvím, ten pohled že nechápou proč nemůžou mít tu hračku. Ten prosebný pohled. Dovedete odolat?

Přípravy

Začínáme stavět, Musím říct, že mám rád když se rozjíždí nějaký projekt, je to zábava. A musím taky říct, že ačkoliv jsem byl zpočátku skeptický, jsem tím nadšený. Je kolem toho hrozně zařizování. Sehnat chyty, zajistit kluky co budou stavět. Zjistit proč tu nejsou kluci, když tu měli být před hodinou. Koupit spoustu materiálu. Vymyslet cesty, zjistit, proč tu nejsou kluci, když tu měli být před hodinou. Sehnat aparaturu, ceny, sponzory, zjistit, proč tu nejsou kluci, když tu měli být před hodinou. Zajistit závodníky, domluvit termín, zjistit, proč tu nejsou kluci, když tu měli být před hodinou a podobně. Nutno říct že to s námi nemá Šéťa lehký, trochu mu pozevlováváme. Nicméně staví se staví, na stěně trávíme všechen volný čas.

Dřevo koupený, chyty půjčený od Libora Hrozy, kvalifikace postavená, veliký trámy tvořící převisy finále zavěšený. Je čtvrtek, v sobotu se závodí a my to stíháme. Jsou rozdaný poslední úkoly, kdo co má udělat doma. V pátek se ještě trochu staví a v sobotu ráno se scházíme na Gutovce. Kutíme poslední přípravy. Akce začíná přednáškou Lucky Hrozové. Schází se už nějací zvědavci a pár lezců.

Závod

Začíná kvalifikace, dvacet kluků a tři holky (to je skoro celá česká drytoolová scéna).
Máme tu zástupce všech možných koutů republiky, jsou tu Brňáci, Semilsko, dokonce i Slováky tu slyším. Paráda. Kuba přelézá pár cest, aby byla kvalda flash, jak má být. Pak už to ale přebírají závodníci za něj. Šéťa furt nervózně pobíhá a šéfuje nepošéfovaný, a taky nepošéfovatelný. Já se usazuji nahoře na trase u mikrofonu a snažím se komentovat výkony závodníků. Obecenstvo už se nám celkem rozrostlo, svařáky, který téměř exuju zimou, taky.
Šest kvalifikačních cest je drceno borci celkem s přehledem. Holky mají jednu kvalifikační cestu lehce nepříjemnou, kamenné chyty neodpustí chyby, ale holky jsou tři, tak je bedna jistá. Svých šest cest drtí taky krásně. Na startovním poli můžeme zahlédnou borce s perfektní drytoolovou výbavou, ale taky oldschool modely, turistický cepíny, skelety, kožený boty a podobně. Kdo má odlezeno mizí do restaurace, na guláš a pivo.

Highline

Ve volné chvílí před finále nám předvádí svojí highline exhibici Kwěták a jeho děvče. Napnuli si lajnu od vršku stěny k terase nad restaurací, ze které komentuji závod. Když se ho před jeho show ptám jak je rozchozený a co nám předvede, povídá o tom, že lehce pochodí, že má tenhle rok nachozeno a že když budou lidi dost chtít, půjde navázaný za smyci v pase a možná i za kotník. Kluci lajnu nasvítí, fotografové cvakají. Kwěták si to v sedáku přejde tam a zase zpět v pohodě, jeho děvče totéž. Obecenstvo si ale říká o přídavek. Mistr svlíká sedák navazuje se kolem pasu asi na tři otočky smyce, přiváže to k lajně lanovicí a uhání si to nalehko přes highline. Jeho chůze je tak lehká a pohodová, až mě trochu nudí. Naštěstí má přibalen jeden nechtěný trik v záloze. Na konci lajny provede otočku, aby jí přešel zpět. Trochu zaváhá a pak to pošle dolu, míjí lajnu, který se podle svých slov v nouzi chytne kdyby nedejbože padal. A už se houpe lehce zlomený v pase na třímetrový lanovici. Uf. Žije. Dolejzá lajnu zpět, sleza a lehce zdrcen odchází. Publikum tleská.


foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl


Finále

Zatímco zbytek lezců dolézá kvalifikaci, holky mají prohlídku finále, izolaci. A za chvilku už vybíhá první finalistka (ze tří). Mája má s finálovkou problém a kluci stavěči se bojí, neudělali to moc těžký? Začátek je stisk rukou, nátah, malinký chyty, nejistý kameny. Tak od půlky to zlehkne. Mája končí už na začátku. Máme lehký strach. S klukama co jsme to stavěli se strachujeme:“ Ty hele, co když to nevyleze žádná holka, tyjo ty nás rozsápou.“ Další jde na to Marťa, obecenstvo pod stěnou i v restauraci začíná vřít. Finále holek má fakt bombovou atmosféru. U mě na komentátorské terase jsou se mnou kluci stavěči a trneme strachy. S každým krokem se křičí. Hecujeme jak můžeme. Lidi Marťu ženou směrem nahoru ke kládě, která tvoří dlouhý převis. Bohužel padá už před ním. Vyměním si s klukama nejistý pohledy – jsou tam hrozný nátahy, postavili jsme to těžký. Někde se ozývá: “Snad vás Hrozka vysvobodí.“ Marťa se odvazuje, přichází Lucka. Lidi chtěj vidět výkony a křičí si o ně. Lucka hopsá po kamenných chytech. Pár míst je lehce nejistých. Za mnou se ozývá šeptem: “ Dej to prosím, dejto!“ Lucie stoupá a já se nechávám strhnout atmosférou. Křičím, každý krok, snažím se diváky burcovat. Už je na kládě. Paragány, její silná stránka. Kope je tam slušně, jeden druhý a nalézá za převisem do stěny. To už se křičí, jak může. Levý, pravý cepín do velkého zeleného špalku s nápisem TOP vprostřed stěny! Potlesk, je posekáno. Super! Fakt super!


foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl 

Chlapci nám mizí do izolace. Kwěták zatím předvádí další highline show, ti co si mysleli že má zlomený žebra se netrefili, jelikož se zase prochází mezi stěnou a restaurací na lajně. Diváci by chtěli zase přidat, Kwěták se navazuje za kotník loďákem k lanovici. Přechází lajnu, ani nedutáme. Od kotníku jdou asi tři metry lana a pak je to přidělané k lajně kroužkem, do tohohle by padat nikdo nechtěl. Přešel. Uf. Můžeme jít na finále chlapů. Když se jdu mrknout do izolace, abych jim přečetl pořadí, jak startují, nacházím jich tam půlku! Druhá půlka chlemtá nahoře v restauraci pivo. Zaháním je ke zbytku do izolace, oni dopijí poslední doušky a jdou se dolu soustředit na výkony.

Před finále chlapů probíhá ještě fireshow, aby se diváci nenudili, než nastoupí první borec. Do finále chlapů se dostalo 11 závodníků. Je pro ně postavena dlouhá cesta, začínající traverzem, kládou na paragány. Potom kus technickou částí stěny po malých, pár vypečených míst, nález do dlouhého trámu (bezmála 5 m) v něm sadička paragánů, za dřevěné chyty kamenné chyty. Přechod do zavěšeného rampouchu ( kus klády s dírami) z něho nátah do děr. Pak dál dřevo na zaseknutí – v něm paragán. A přechod zpět do stěny, krátký traverz a top v nejvyšším místě stěny do velikého zeleného špalku (stejný top jako v ženském finále, akorát se k němu dostanou z druhé strany).

Borci se s cestou perou slušně, není jediný, který by vypadl už na startu. Diváci bičují k výkonům. Když se finále překlene do posledních 5 závodníků, už je opravdu na co se dívat. Překvapil Petr Hartmann, který dolezl až k trámu na vršku stěny, což byla vytoužená hranice bedny, padá chyt pod ním. Pepa Leško se ze stejného chytu natáhne, založí cepín do prvního chytu v trámu a tradá dolů, Na druhé místo to ale stačí! Smutným překvapením bylo vypadnutí obou mnou favorizovaných borců, Lukin Pálka nešťastně vyklouzl ze silonového chytu, netrefil dírku na hrot a na tom silonu to prostě jen položené nedrží. Zajímavé je, že Zobanovi se podařilo krok udělat stejně a nevyklouzl (chyty si asi fakt dělají co chtějí). Smutně vypadl Krkavčí ďábel Míra Matějec. Při přechodu z jednoho silonového spoďáku do druhého mu nějakou záhadou vyklouzl cepín. Nikdo včetně jeho nechápal. Dobře založenej cepín, dobře páčenej, proč! Silonové chyty poslali k zemi dva vynikající borce Pálku a Matějce, pro vítězství si došel Zoban, dolezl do půlky pětimetrového trámu, k velikému rampouch. Tam se s ním vylomila díra a poroučel se dolů. Super výkon od taťky, tuším že dvou dětí, který trénoval pouze tak že v Brně lítá s vrtačkou a staví MČR v drytoolu. Za zmínku stojí Josef Veselý. Celkem pěkně zalezl, na to že se s drytoolem začal kamarádit minulý rok. Nováčkem ve finále byl Petr Adamec. Zalezl celkem slušně. Jeho výkon je hlavně hodnotný, jelikož jsem ho večer před závodama potkal na pařbě a nevypadal, že by ráno vylezl z postele, natož nějakou cestu:-).

 
foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl 


foto by Jan Kyncl



foto by Jan Kyncl



foto by Jan Kyncl



foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl


foto by Jan Kyncl

Diváci chtěli ale víc, chtěli vidět přelezený finále, to chtěli! Začali jsme skandovat Lucii Hrozovou:“ Chcete Lucku v chlapským finále?“ Křičím na diváky.“ Jooo!“ Odpověď . Lucku jsme vyštvali z teplý hospody. Doexovala pivko, kopla do sebe šestého a posledního Morgena, dlouze potáhla z brka (známe Lucku přece). Hodila na sebe sedák a s prstem v nose přehopsala finálovku chlapů. Tam, kde nám to přišlo dlouhý, vynechala chyt, nahoře na kládě suše paragány, rampouch ze kterého Zoban vylít vynechává, paragán za neseklej cepín. Mává z něj divákům. „uuuu ta holka chce šooou.“ Křičí se. Top TOP TOP, wov, nezklamala, cestou dolů ji děkuji za reklamu na drytooling. Už ale nemohu křičet, jak bych si představoval, hlídka městských strážníků nás přichází umírnit, že by prý lidé rádi spali a ne poslouchali skřeky ze stěny. Šéťa to s nimi vyřizuje ve stylu. Předání cen, trofejí. Trochu zmatku, ale znáte to, nevadí.



foto by Jan Kyncl



foto by Jan Kyncl

Kdo chtěl, přemístil se do hospody, Brno jelo domů, loučím se, a snad na Republice. Děkovačky ovace, cvakání fotografů, hezký voči vod holek.

Výsledky

Muži:

1. Radek Lienerth
2. Josef Leško
3. Petr Hartmann
4. Lukáš Pálka
5. Jozef Veselý
6. Mirek Matějec
7. Petr Adámek
8. Libor Mlejnek
9. Radim Zhoř
10. Lionel Burger
11. Miroslav Stopka

Ženy:

1. Lucie Hrozová
2. Martina Kratochvílová
3. Mária Šoltesová



Sponzorům díkec: Hannibal, Hamr sport, Dík i Slackshop.cz (jejich vyslanci Kwětákovi)

Zdroje:
Pozvánka na Lezci
Stránky lezecké stěny: www.hamrsport.cz/gutovka