Boulderingový závod pro všechny věkové kategorie i výkonnosti, bsuper atmosféra finálových rozlezů, testovací a výukové workshopy.

To vše byl letošní bouldercontest 2015. Kdo máte zájem jen o suché výsledky, tak prosím nahlédněte na bouldercontest.cz , kdo chcete vědět něco víc, jak to bylo viděno nebo o co jste přišli, čtete dál.

Poprvé jsme v rámci brněnského SPORT Lifu realizovali koncept lezeckého závodu dospělých, lezeckého závodu dětí a boulderingu pro lezením neznalou veřejnost. To nakolik zdařile musím nechat na vašem soudu, pevně však věřím, že výsledek odpovídal našemu úsilí.

V pátek dopoledne se pod profily od Tomáše Pilky sešlo téměř šedesát dětí od ročníků narození 2008 až 2015. Z dílny stavěčů Honzů Zbranka a Šolce pro ně bylo připraveno 15 boulderů. Systém závodu byl vymyšlený tak, aby si junioři co nejvíce zalezli. Všechny bouldery FLASH, neomezený počet pokusů. Bylo také zajímavé sledovat porovnání závodníků mezi věkovými kategoriemi. Po čtyřech hodinách naplněných lezením došlo na odevzdání karet se záznamem vylezených boulderů a po rychlém vyhodnocení předání cen. Ceny obdrželi také dva nejmladší závodníci Matyáš Lienerth (HO Lokomotiva Brno) a Anička Cibulková (HO Pustiměř), oba shodně nejmladší z ročníku narození 2008. Pak už došlo na předání cen od partnerů závody a medailí od města Brna vždy pro nejlepší tři závodníky v kategorii. Výsledky jednotlivých kategorií naleznete na www.bouldercontest.cz






















Velikost nerozhoduje, aneb i malý závodníci dokáží zalézt velké výkony


Páteční večer se nesl ve znamení úbytku chytů na stěně a přestavbě na 12 kvalifikačních kousků pro sobotní hlavní závod. Struktury TR WALLS, AIX, chyty HRT, FICTION a řada dalších, prostě bouldery od svěťákového stavěče v nejvyšší kvalitě.

V sobotu ráno se postupně sešla zaprezentovalo startovní pole čítající 55 závodících. Kvalifikace začala v 9 hodin ráno a pokračovala až do půl 2 odpoledne. Ti nejlepší však potřebovali pouze něco kolem hodiny a půl času na zdolání všech 12-ti boulderů. Většina startovního pole však pokusovala až do závěrečných minut kvalifikačního času. Přichystané bouldery měly různorodý charakter a jejich obtížnost se pohybovala od 5B do zhruba 7B+, takže zalezl si opravdu každý. Do finále postupovalo shodně 6 nejlepších mužů a žen, výsledky kvalifikace odevzdalo 12 žen a 36 mužů. V mužské kategorii bylo na postup nutné vylézt 11 z 12 boulderů a na posledním boulderu dolézt aspoň do zóny, nejlépe na první či druhý pokus. V ženské kategorii již boj o finále nebyl tak vyrovnaný jako u mužů a o prvních 6 míst nakonec reálně závodilo zhruba 8 žen.


















Kvalifikace LA SPORTIVA SPORT Life bouldercontest



Finále zahájil rozlez žen ve 14 hodin. Na perfektně komentujícím Brťákem nažhavené publikum a závodnice čekaly celkem 4 bouldery. Z průběhu bylo jasné, že o vítězství se popere trojice Růžičková, Adamovská a Šimková. Na prvním boulderu dokázaly topovat pouze Eliška Adamovská a Veronika Šimková a získaly tak lehkou výhodu na Petrou Růžičkovou, která lehce zaváhala a nakonec se jí top na prvním bouldru nezdařil. Druhý boulder byl z finálové čtveřice asi nejlehčí a nejlepší trojici jeho zdolání nedělalo žádný problém. Na třetím bouldery si stavěči pro holky nachystaly skok a dále dlouhý krok, na který potřebovala většina závodnic několik pokusů. Závěrečný boulder byl spolu z prvním bouldrem z finálové čtveřice nejtěžší a zdolaly ho nakonec pouze první dvě závodnice v závěrečném pořadí. Veronika Šimková i přes lehkou nejistotu topovala prvním pokusem a jelikož šla do finále z druhého místa, tak bylo po Petřině zaváhání na prvním boulderu jasné že vyhrála. Petra šla jako poslední a s přehledem dala čtvrtý boulder na flash, čímž si zajistila druhé místo. Eliška Adamovská i přes nadějné pokusy poslední boulder topovat nedokázala a tak na ní zbylo s 3 topy na 10 pokusů třetí místo.


Petra Růžičková



















Ve finále žen je potřeba ocenit nejen předvedené lezení, ale ono se na ty „baby“ vždycky tak nějak líp kouká


Přestavba mezi ženským a mužským finále zabrala stavěčům přibližně padesát minut, takže kdo chtěl, mohl si po pavilonu zajít vyzkoušet alespoň některé z aktivit doprovodného programu. Ať už drytooling, lanové aktivity, nebo třeba „Shopping“










Barmský most a Drytooling, i to se dalo mezi finále stihnout



Mužské finále startovalo zhruba v 16 hodin a na borce čekaly hodně náročná čtveřice boulderů. První boulder po oblinách nebylo nejprve lehké přečíst a tak se všichni z finalistů nejprve pokoušeli o jeho zdolání co nejpříměji při pravé hraně. Tudy ale cesta nevedla a bylo nejprve zapotřebí udělat z nástupního chytu krok dolů a doleva a potom pokračovat přes boule při levé hraně do topu. Postupně nastupovali silnější a silnější borci, ale topovat se podařilo až nejlepšímu z kvalifikace Martinu Šifrovi. Druhý boulder byl z finálové čtveřice jednoznačně nejlehčí a topovali ho všichni finalisti. Jeho přelez byl v podání nejlepší dvojky v závěrečném pořadí přímo procházkou a vypadalo to spíše, že se borci teprve rozlézají. Třetí finálový kousek byl divácky velmi atraktivní, kdy většina borců začínala zádama ke stěně a dále se snažily otočit a dosáhnout zónu. Někteří borci působili opravdu zamotaně a divákům muselo připadat, že ze startovní pozice zády ke stěně není cesta dál. Velmi nadějně si v tomto boulderu vedl Adam fiala, který krásně vymyslel začátek boulderu a při nátahu do dírky na druhé struktuře parádně založil patu, kde už to vypadalo, že bude topovat. Nakonec z dírky při dalším kroku spadl, nicméně to byl nejzdařilejší pokus. Druhý závodník, který urval v tomto boulderu zónu byl pozdější vítěz Martin Šifra, který se do dírky na druhé struktuře snažil dostat přes špičku pravé nohy, což byl výrazně silovější způsob a nakonec se mu ji podařilo pouze tečovat. Poslední boulder byl spolu se třetím ve finále nejtěžší a opět padly pouze dvě zóny, v jednom případě potom i top. Boulder se skládal z menších trojúhelníkových struktur, na kterých byly navrutované malé oblé lišty. Většina závodníků zde padala již v druhém kroku a vypadalo to celkem beznadějně. Topovat se nakonec podařilo jen vítězi Martinu Šifrovi, který ve stylu „Martin Stránik“ vykampusoval spodní část bouldru a třetím pokusem udržel topovou lištu. První místo vybojoval rozdílem třídy zmiňovaný Martin Šifra a zbývající závodníci se ziskem jediného topu si dle pokusů a počtu zón rozdělili druhé a třetí místo. O bronzové pozici Jiřího Bradáče nakonec rozhodovalo až pořadí v kvalifikaci, jelikož spolu s ním předvedl ve finále shodný výkon i Tomáš Duchoň. Druhou pozici díky zisku jednoho bouldru na flash a dvou zón na 3 pokusy získal Vladimír Střílek.


Martin Šifra















Chlapské finále. Perfektní dynamický komentář, netradiční bouldry, bylo na co koukat



Rozhodně je mimo výkony závodníků vyzdvihnout výkon stavěčů. I přes náročné požadavky závodu na skloubení rozdílné výkonnosti závodníků, velmi našlapaný časový plán odvedli perfektní práci a jak kvalifikační, tak i finálové bouldery se stavěčům nadmíru povedly. Svědčí o tom jak rozřazení startovního pole tak rozřazení finalistů, prostě rozhodně klukům klobouk dolů.
Předání cen se neslo v příjemné, mírně slavnostní a přesto neoficiální atmosféře. Vyhodnocení se dočkali nejen finalisté, ale také první tři nepostupující do finále, kteří tak převzali ocenění za kategorii HOBBY. Finalisté pak obdrželi ceny od partnerů závodu a jak je již obvyklé a slušné patří se poděkovat. Je však potřeba poděkovat nejen generálním partnerů LA SPORTIVA a SPORT Life a dalším partnerům které naleznete na bouldercontest.cz, ale hlavně je potřeba poděkovat těm kteří závod pomohli na místě zorganizovat a těm, bez nichž by závod neměl smysl. Tedy všem závodícím, fandícím a vůbec prostě všem, kteří LA SPORTIVA SPORT Life bouldercontest 2015 spolu s námi parádně užili.























Za celý HUDY team organizátorů. Výsledky a další fotografie naleznete na www.bouldercontest.cz
Poděkování za fotografie: Pavel Nesvadba