Topo, technické info, fotky a videa z prvovýstupu Nebeská past západní stěnou na sedmitisícovku Baruntse nám poslal Mára Holeček před odletem z Káthmándú.
Baruntse 2021
První technické informace z prvovýstupu západní stěnou Baruntse (7129m), která leží v údolí Hunku valley v oblasti Khumbu area. Název: Nebeská past (Heavenly Trap). Obtíže výstupu: ABO (M6 + / VI + / 80 °) Lezecká dálka výstupu: 1800 m (převýšení 1300 m ) Lezci: Marek Holeček a Radoslav Groh Termín: 21.5-30.5. 2021.
Cesta je věnována přátelům Petru Macholdovi a Kubovi Vaňkovi, kteří zmizeli ve stěně před osmi lety, a nikdo je od té doby nespatřil.
Mára Holeček dodal, že v horách dosud nezažil těžší lezení.
Slíbil podrobný článek pro Lezce, který dopisuje.
Zde jsou fotky a topo a níže videa:
Nesestříhané jednotlivé záběry, které nám Mára poslal:
To je čirá, krystalická hrůza, to se snad ani nedá závidět, toho se dá jen bát. Jako ostatně všechny Holečkovy projekty. Skála bez chytů, šluchta jak hovado a křehkej led. A ten sestup když nakydá, ten taky nevypadá zadarmo. Dlouhý jak Lovosice. Tam v tom rajónu vobchází zubatá a brousí si pikle. Brrrr!!!!
No do piče... , toto už nieje žiadna Tupá severo-západným rebrom, asi sa tam aj lezie. Dobré, čakám na prvé zikné opakovanie. Chachá, čobolotobolo chlapci.
Jen nech na hlavě. I v takových Tatrách lze uskutečnit velice hodnotné horolezecké podniky. Jen ten marketingový potenciál je neporovnatelně menší. A ruku na srdce, jak by v případě neúspěchu pak vedle toho vypadaly ty oceňované a široce medializované akce v exotických dálavách?
Příkladně si všimni, že ani jeden ze současné české horolezecké špičky, včetně pokořitelů koruny Himaláje, držitelů zlatých cepínů, všech těch mediálně provařených guidů apod., nemá zimní přelez hlavního hřebene Tater? A to ani Vysokých Tater natož celého hřebene…
to bude tím, že halvní hřeben tater kromě pár místních a pár exotů nikoho nezajímá. diskutujeme často o tom s mým oblíbeným spolulezcem, nejednu číši vypili jsme spolu a dobrou vůli spolu měli, on hřeben tater prosazuje já haním.
obecně: není to ani delší, ani podstatně těžší, než oba dva hřebeny z italské strany blanku. je to nízko, dá se zdrhnout (téměř) odkudkoli. když si vymyslím někde ve štubaji nebe ectálu (notabene západněji) nějaký kus hlavního alpského hřebene, bude to o kilometr výš, a bude to výrazně obtížnější a výrazně odlehlejší. na hlavní hřeben tater koukám jako na smutnou památku zasrané doby, kdy se nikam nemohlo a půlka horolezců z ostbloku zoufale oblézala každou věžičku v tatrách, protože nikam jinam nemohli, a vymýšlely se podobné ptákovin. fakt si jako někdo myslí, že ty party, co v padesátkách, šedesátkách, sedmdesátkách, osmdesátkách opakovaně zkoučeli hlavní hřeben tater, by radši nešly nějakou smysluplnou alpskou, jihoamerickou, himalájskou nbo vímjájakou rozumnou tůru?
nebo jinak: kolik himalájistů má obejitou nonstop pěšky českou republiku se šáhnutím na každý patník? poznej nejprve své město, svůj okres, svůj kraj, svou vlast, pak sovětský svaz.
No to máš asi pravdu. V Tatrách se toho nechá v zimě zažít a vylézt mnoho hodnotného. I já jsem kdysi dávno jezdil každý druhý víkend v zimě do Tater. Mára v určitém období samozřejmě taky. Co lezl si už nepamatuji, ale určitě se tam leccos naučil. Možná, že přesně to co se naučil v zimních Tatrách, právě teď zúročil.
Tohle mě fakt pobavilo… Jinými slovy Jib-e, co to matláš za hamotiny…
Jen technicky:
1) Cesta z Lukli přímo pod nástup, pokud zapomenu, že se musím aklimatizovat, trvá minimálně 5dní rychlého přesunu.
2) Kvalitní aklimatizace, pokud chci léz, to co jsme lezli, trvá 14dní běhání po okolních štítech s výškou 6tisíc a přespání v těchto výškách.
3) Musíš překonat nebezpečné nástupové ledovce, což ve velehorách Tatranských - NENÍ
4) Narazíš při lezení na starý led, které je tvrdý jak sklo, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
5) Setkáš se s tryskovým prouděním, které je specifické jen ve vysokých polohách, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
6) Setkáš se celodenním extrémním chladem, které je dáno přítomností obřích ledovců ze všech stran a cirkulace vzduchu, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
7) Tam kde je nástup pod stěnou Baruntse, je dvakrát výš než nejvyšší hrbek Tatranský.
8) Samotný vrchol Baruntse, je bez mála třikrát výš, než nejvyšší hrbek Tatranský.
9) Pak následný výstup Z stěnou Baruntse, je bezmála dvakrát vyšší, než nejvyšší vertikální výstup v Tatrách.
10) Výstup a sestup nám trval 10dní, přičemž možný reálný únik a záchrana, mohla přijít až po uplynutí těchto dní a měli jsme k tomu ještě z pekla štěstí. Jinak by následoval zase minimálně dvou denní boj prošlapat celým zasněženým údolím Hunku a přes 5ti tisícové sedlo Mera La do vesničky Khare, kde už jsou lodže. Apropo, jen část údolí Hunku, které nemá trvalé osídlení, jinými slovy bez lidí, je výrazně delší než to nejdelší v Tatranských velehorách.
Když to shrnu Jib-e, tak mi vychází, že jsi nejspíš měl horečku, když sto psal a někde blouznil na hraně agonie. Páč se mi nechce věřit, že bys měl v hlavě takovou bramboračku.
S úctou Maara
Ajajaj, tak vidím, že jsem opět někomu šlápnul na kuří oko…
Jinak by na takovouto drobnou noticku neměl potřebu reagovat natož takto tvrdým osobním útokem maskovaným za věcné argumenty.
Lepšího potvrzení mých slov jsem se dočkat nemohl. A to mi skutečně šlo jen o ten argument deklasující tatranské lezení.
Tím nijak nezpochybňuji malou nadmořskou výšku Tater a věcí z toho plynoucích. Ale to je tak všechno, protože i stou vichřicí si lze v Tatrách zažít svoje obzvlášť na hřebeni a ne že ne(!) a ve svém důsledku je jedno jestli je způsobena tryskovým prouděním a nebo něčím jiným. Viz poslední přelez kluků ze Slovenska.
No nic, Maaro, já ti ten úspěch přeju i s tím mediálním humbukem. Pokoj v duši a nechť dovršíš ten očekávaný hetrik. A nic si z toho nedělej, že ještě nemáš přelez hlavního hřebene Tater. Takových je vás z české horolezecké špičky spousta. Nicméně mám-li být upřímný, tak mi to vážně vrtá hlavou. V Himalájích, Karákóramu u či Hindúkuši se leze převážně v létě v zimních podmínkách a tak mi přijde fakt zvláštní, že nikdo z vás takových světově uznávaných borců si ten „usoplený“ hlavní hřeben Tater v rámci zimní přípravy na ty opravdové kopce ještě nestřihnul. Obzvlášť, když je to tady za rohem...
Tak, Maaro, promiň, že jsem ti zhatil selánku, ani ve snu by mě nenapadlo, že by tě to takto vzalo.
Jib-e,
rádoby schované „věcné argumenty“, jsou fakta, nezpochybnitelné a naprosto o relevantní. Čili zkus je vyvrátit. Jinými slovy, nevím, proč bych měl poslouchat tvůj instantní návod, jak má vypadat příprava pro výstupu v horách. Nehledě, že si myslíš, že něco takového neděláme a jen jak „nazdákové“ s trochou toho štěstí v batohu vyrazíme na hory. Takže to otočíme, kde máš ty „mega“ borce s přechodem Tater, kteří uspěli před alpinistickým světem. Staré úspěšné generace 70-80-90 let vynechávám, jelikož to je historie a na kterou se navazovalo. To znamená, lezení před třiceti lety se nezaseklo na mrtvém bodě, ale posunulo. Lezou se těžší a nové výzvy. Je vidět, že v tobě sedí jak vřed nějaká frustrace. Dále se dá vydedukovat, že se neživíš jako profík lezením, jinak bys nemohl tvrdit zhovadilosti o medializaci. Jelikož vize, dovednosti, pokud nedokážeš profinancovat, tak zůstanou jen v rovině snů. Každá lidská činnost, pokud má uspět…, je třeba „zmarketovat“ a není na to nic špatného. Natož, že bych se vzdal kodexu, či zpronevěřil, který mi byl předán lezeckými předchůdci. Jinak se můžeš jít klouzat a zůstat sluníčkářem. Já mám rodinu a sny… a těch se nevzdám, kvůli malým mrmlalů, jako jsi ty. Takže mi vychází, že asi tvá invence v horách žádný přesah, která by stála za zaznamenání NENÍÍÍ. Též tvé znalosti a představivost cechu horolezeckého, je dosti ŽALOSTNÁ. Jistě, jak si psal, mluvíme pouze v osobní rovině, což je můj privátní čas a už teď vím, že jsem věnoval Tobě daleko víc, než si v mých očích zasloužíš. Přeji ti méně zažlučnění a hezký den k tomu.
Howgh Maara
Asi tak Maaro, kdyby sis odpustil ty osobní invektivy, tak by bylo možné brát tvé argumenty jako snahu o věcnou debatu. Ovšem urážky, které jsi zamontoval hned do svého prvního přípisku svědčí o opaku. Přičemž způsob, jakým stupňuješ své invektivy vůči mé osobě jen obnažuje, jak velký je rozpor mezi tím, jak přívětivý mediální obraz pěstuješ a jak sprostý a mstivý člověk jsi ve skutečnosti. Přiznám se, že jen oněměle žasnu.
Ono to vypadá, že méně té žlučovitosti bys potřeboval spíše Ty, Maaro. Jestli by to nechtělo více nadhledu a méně sebezahleděnosti. Víš, říká se, že orel much nelapá. Ono totiž to jak agresivně jsi zareagoval na mých pár nevinných řádek tě neukazuje zrovna v nejlepším světle.
Ale jestli Ti to pomůže, tak si klidně ještě ulev.
JiB-e,
máš asi pravdu, že jsem utekl příliš do osobních narážek i urážek. Tím se ti omlouvám a zároveň souhlasím, že každý může mít své vidění světa. Je pravda, že v názorech se asi neprotneme, však vzduchu i prostoru je pro každého z nás dostatek. Čili doufám a zároveň věřím, že se mi podařilo urovnat náš spor.
Přeji klidný zbytek neděle
Maara
Maaro. Je vidět, že trávíš hodně často někde na horách a nemáš úplně čas na diskuze tady na lezci. JiB je prototyp .............. trolla, šiřitele konspiračních teorií a člověk, který si potřebuje zvedat své ubohé ego zoufalým trollením. Ty i všichni ostatní uděláme nejlíp, když ho nebudeme krmit a on se bude stále zmenšovat až chcípne (to JiBovo alterego) a Babača si třeba najde jiný způsob zábavy. Jj trpaslíci jsou ...…. P.S. Jibe nekomentuj můj komentář, tvůj případný výkřik zůstane bez odezvy….
sorry jako, JiBa neznám, ale jen z příspěvků co se tu občas mihnou v diskuzi za ty roky mi přijde, že má v srdci velké trápení, které ventiluje hádáním v internetové diskuzi s imaginárnímu větrnými mlýny.
Pro Pepíky už jsou několik desítek let dosažitelnější Alpy, než se štrachat do Tater, byť mají své kouzlo. A přechod hřebene... Dáváš tomu asi stejný význam, jako třeba klasice v severní stěně Eigeru dávali asi půl století nazpět. Dobrý to je, ale už ne žádný top.
Tohle mě fakt pobavilo… Jinými slovy Jib-e, co to matláš za hamotiny…
Jen technicky:
1) Cesta z Lukli přímo pod nástup, pokud zapomenu, že se musím aklimatizovat, trvá minimálně 5dní rychlého přesunu.
2) Kvalitní aklimatizace, pokud chci léz, to co jsme lezli, trvá 14dní běhání po okolních štítech s výškou 6tisíc a přespání v těchto výškách.
3) Musíš překonat nebezpečné nástupové ledovce, což ve velehorách Tatranských - NENÍ
4) Narazíš při lezení na starý led, které je tvrdý jak sklo, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
5) Setkáš se s tryskovým prouděním, které je specifické jen ve vysokých polohách, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
6) Setkáš se celodenním extrémním chladem, které je dáno přítomností obřích ledovců ze všech stran a cirkulace vzduchu, což ve velehorách Tatranských – NENÍ
7) Tam kde je nástup pod stěnou Baruntse, je dvakrát výš než nejvyšší hrbek Tatranský.
8) Samotný vrchol Baruntse, je bez mála třikrát výš, než nejvyšší hrbek Tatranský.
9) Pak následný výstup Z stěnou Baruntse, je bezmála dvakrát vyšší, než nejvyšší vertikální výstup v Tatrách.
10) Výstup a sestup nám trval 10dní, přičemž možný reálný únik a záchrana, mohla přijít až po uplynutí těchto dní a měli jsme k tomu ještě z pekla štěstí. Jinak by následoval zase minimálně dvou denní boj prošlapat celým zasněženým údolím Hunku a přes 5ti tisícové sedlo Mera La do vesničky Khare, kde už jsou lodže. Apropo, jen část údolí Hunku, které nemá trvalé osídlení, jinými slovy bez lidí, je výrazně delší než to nejdelší v Tatranských velehorách.
Když to shrnu Jib-e, tak mi vychází, že jsi nejspíš měl horečku, když sto psal a někde blouznil na hraně agonie. Páč se mi nechce věřit, že bys měl v hlavě takovou bramboračku.
S úctou Maara
Čéče se uklidni! Napsal jen, že: "i v takových Tatrách lze uskutečnit velice hodnotné horolezecké podniky. Jen ten marketingový potenciál je neporovnatelně menší".
Což je pravda. A nemusí to být právě ten komplet přechod. Špek kdysi dostal Výstup roku, protože vylezl v kuse několik stěn po sobě.
Chceš-li mu otlouct o xicht, že ničemu nerozumí, vydej se v zimě na ten hřeben, jak napsal. Pro tebe je to mrtvá sezona, tak předveď, že je to procházka, ne?
Ja sa Markovi cudujem, ze timto ..... tu sada na lep. Zacinat s nimi tuto diskusiu je podla mna totalne pod jeho uroven. Nejaky dusevny mrzak co sa tu ani nepodpise tvl bude radit drzitelovi dvoch zlatych cepov, co a ako je a kde lezenie. Ci .... do kde sme.
Urubko lezl severozápadní stěnu (i ve zprávách od Máry bylo zprvu nějaké zmatení, když psal že lezou SZ stěnu). V reportu na PlanetMountain psal Mára že tam ubylo hodně sněhu (což je ostatně vidět i z fotek) a že je to podle něj už nelezitelné. Takže těžko říct, každopádně ta ruská linka vypadá taky brutálně.
Ahoj, jen doplním informace i chronologii Zprávu o výstupu SZ stěnou jsem jako nechtěnou kačenu vypustil já osobně. Už těžko budu hledat v hlavě, kde se mi to pomátlo, nicméně, následně jsem vše začal vyrovnávat tím správným směrem. Na moji chybu mě upozornil, až Petr Jandík. Vypadá to, že nevím ani kam lezu. Tak to není, ale asi to sami znáte ze života, že si vytvoříte v představách haluz, která v těch reálných krocích vás nikterak neomezuje. Však jakmile přijde z tenkého do tlustého a posíláte raport dál, už to je problém a vznikne chaos. Tím se všem omlouvám za moji chvilkovou pomatenost. Totéž jsem udělal i do světa a zpětná reakce byla úsměvy a pochopení. Tak doufám, že i u Vás mi to projde se stejným nadhledem. Jinak Denis Urubko, Simone Moro a Tassi Bruno, lezli skutečně SZ stěnu alpským stylem na S vrchol Baruntse 7066m v roce 2004 a víceméně kopírovali parádní prvovýstup našich kluků z roku 1994 Martina Otty, Toma Pekárka a Vláďi Leitermanna. Bohužel tento prvovýstup tehdy neuměli kluci řádně předat do podvědomí pro zahraničí. Tím zapadl. Co se týče výstupu Rusů Z stěnou tak tvz. cestou Sergeje Efimova, který kopíroval pilíř vlevo od nás, tak ten byl samo-sebou ve své době brán jako úžasný. Přestože byl výstup proveden typickým ruským stylem, kde vršek musí být dosažen i za případnou cenu objetí či stylu. Na vršek se dostalo pět bohatýrů z matičky Rusy. Jedno je pravd, že z fotek roku 1995 je Z stěna v úplně jiné sněhové kondici než nyní. Dokonce, když byli Petr Machold i Kuba Vaněk před osmi lety v pokusu prolézt západní stěnou, kerý skončil tragicky, tak s fotek lze vyčíst dramatickou změnu ošacení „Barušky“ oproti letošku. Nemyslím si zároveň, že uřvaná „Gréta“ má pravdu ohledně příčin oteplení. Můj osobní názor je spíš takový, že přicházejí teplejší a chladnější období a opírám se raději o historii, než katastrofické scénáře budoucnosti naší planety, které na nás masivně v médiích tlačí. „Naštěstí“ virová inkvizice zcela toto téma odsunula na druhou kolej. Jsem jen zvědav, kdy se opět karta ekofašizmu vytáhne:) Těbůh Maara
Jen pár doplnění. Moro a spol. udělali variantu naší cesty z r.1994 ve spodní části.Celou tuto část fixovali.Délku cesty napsali 2500m s tím, že posledních 1350m alpsky. My jsme psali délku 1400m.Na naší cestu se napojili v místě našeho druhého bivaku(vykopaná police v ledu na sezení s nohama dolů). První bivak byl pouze ve vývrtkách (každý měl jednu) ve visu. Počasí nám přálo, bylo celkem slušně, zima cca -10 až 15 a každé odpoledne nebylo vidět skoro nic. Třetí bivak už byl super. Z poloviny postavený stan, kde půlka visela dolů. Oblečení té doby-šusťáky. Prezentovali jsme tuto cestu pouze v American Himal.Journal a vyšlo to v roce 1996. Z naší linie Moro ještě odbočil a vytraverzoval na hřeben dříve, než my a tím přišel o krásnou délku v mixech, kterou jsem lezl "pouze" 3,5 hodiny. Obtížnost podle Mora byla V-VI, 90 led. My jsme dali IV, 70 led. Tu jeho obtížnost bych nevylezl.:-) Je to asi trošku o tom, že my jsme nic moc neuměli a bylo nám blbý přehnat hodnocení obtížnosti. Ale bylo to fakt těžký. Celé jsme to následně proslaňovali a spodní část už jsem musel slézt, protože kluci vždy slanili na mých piklech. Váhově jsme si také, jako Mára "polepšili". Já jsem měl -11kg, tedy krásných 59kg. A s Márou půjdeme dneska na pivo a probereme to.Tak to jen že jsme lezli i dříve.
Parádněhrůzonádherné. Maucta pánové.
Je to neuvěřitelný počin, od organizace, výkonu až po kopeček štěstíčka velikosti samotného Baruntse. ​Gratulace a díky za návrat.