Vrchní velení Zeleňáků: Situační zpráva z bojiště ke dni 10.10. 2008 v 8.00 hodin.

Lokální šárvátka, kdy vosí agenti ve službách Čepeláků potají napíchly a vzali vzoreček z každého jablíčka na Stromu, které na základě vzájemných smluv zalévají a oprašují Zeleňáci, přerostla v konflikt mnohem větších rozměrů.

Zeleňáci si toho všimli, až když na dvou z jablíčkách vyskočily ošklivé fleky. Zkoumali zanechané stopy v blátě a na rychle přišli na to, kdo to byl. Čepeláci, proradný lišky ryšavý!

Nechápali, proč to vlastně Čepeláci udělali a poslali vyjednavače, že když viníka vydají nebo sami popraví, tak to Zeleňáci zametou pod koberec, na celou věc zapomenou a dál budou zalévat.

K všeobecnému překvapení však vrchní Čepelice nechala vyjednavači setnout hlavu, napíchla ji na kopí a Zeleňákům vzkázala, že tito škůdci jednali s jejím plným vědomím a že ona, a její lokajstvo, chtějí mít všechny tyto jablíčka ve svém paláci, aby je mohli pěkně hladit a laskat se s nimi doma v teple a nemuseli se trmácet někam do polí. Vždyť nakonec celý strom i se všemi jablíčky je stejně jejich, tak si s tím mohou dělat co chtěj. Tak pěkně držte hubu a zalévejte nebo uvidíte!"

Zeleňáci zkoprněli úžasem, vždyť přece Strom naroubovali ze svých sadů! Čepeláci ani žádné sady nemají, jen snad Vezír Čepelík, ale to je v zahradě za jeho domem. A navíc,
když se ta jablíčka z mateřského stromu utrhnou, tak už nemohou dále růst a dozrát! Jsou ještě tak malá a zelená! Proto vrchní velení Zeleňáků nechalo zamknout branku ke Stromu,  vyvěsilo na ní ceduli, co se stalo a zavolali sadaře, aby na to koukli a jablíčkům zase vrátili původní fazónu.

Čepeláci, když viděli ceduli Zeleňáků, zesinali hněvem, cože si to ti Zeleňáci k Velké Čepelici dovolili! A hned poslali trubače na věže, aby na celý svět začali troubit na poplach: "Zeleňáci se zbláznili! Vyhlašujeme jim svatou válku! Chytíme je a pro výstrahu všem na nich vykonáme trest nejvyšší, vyobcujeme je s naší klajmberské církve!".

Jenže Zeleňáci se již vzpamatovali, branku ke Stromu sice odemkli, ale ceduli tam nechali. A Čepelákům vzkázali, ať si pozorně přečtou vzájemnou smlouvu o zalévání stromu, kde není nic o tom, čí je to strom a čí jsou ta jablka na  stromě. Jen se tam říká, jak často a jak vydatně se má Strom zalévat a kolik za to Zeleňáci ze společné federální pokladny dostanou.

Vezír Čepelík mezitím zjistil, že mezinárodní společenství vysvětlení ovzorkování jablíček moc nevěří a tak rychle vymyslel, že se vlastně dělala jakási kopie jablíček do Čepelákovické genové banky! Vždyť co by se s jablíčky stalo, kdyby je Zeleňáci očesali a prodali a nebo přestali Strom zalévat? Hrůza pomyslet, viďte klajmbíci ...

To už se normální klajmbíci mezi kameny začali rozhlížet, co že je to za lomoz, který je ruší v jejich počínání. Ale když viděli, že jejich kameny se ani nezachvějí, poklepali si na čelo a nevzrušeně pokračovali ve své podivné činnosti . Náhodný kolemjdoucí dost dobře nechápe, proč je klajmbík nalepen na skálu a stále ji jakoby hladí a osahává! Asi mu to dělá dobře a vůbec ho nezajímá, že za kopcem roste nějaký Strom. O nějakém Stromu stejně slyšeli jen někteří, a protože oni nezalévají, tak jim je to šuma fuk.


Mezitím vrchní Čepelice vytáhla z tresorů tajné smlouvy mezi vládami obou stran a začala je vyvěšovat na každém rohu, což už Zeleňáky moc nepřekvapilo, zvláště když si pak každý klajmbík může černé na bílém přečíst, že je to jen o tom zalévání Stromu a o ničem jiném.

Na bojišti okolo Stromu se situace stabilizovala, obě strany jsou zakopány na dostřel a aktivity se přesunuly mezi kameny v malém bohemianském údolí. Tajní agenti obou stran rejdí mezi klajmbíky, Čepeláci už odhalili prvního dvojího agenta, do tábora Zeleňáků už dorazily první pěší oddíly z Moravy.

Z tajných zdrojů jsme se dozvěděli, že klajmbíci překvapivě ožívají a agentům Čepeláků začínají klást nepříjemné otázky, zejména ohledně stylu hlazení kamenů. Vždyť oni přece hladí zleva doprava a vůbec nechápou, proč by podle Čepeláků měli hladit prava doleva? A už vůbec nechápou, proč, když by je u toho chytil některý Čepelákovec, měli platit vysoké pokuty! Někteří agenti hlásí, že se objevují i mnohé další otázky, které však naši poštovní  holubi do vydání této situační zprávy nestačilil do naší zpravodajské centrály doručit.

Těsně po východu slunce došla zatím neověřená zpráva, že předsunuté hlídky Zeleňáků zahlédly mezi kameny bílou vlajku čepelákovského vyjednavače. Vrchní velení Zeleňáků tomu moc nevěří a pro jistotu promazalo zámek na brance ke Stromu.

Zdeněk Strnad
vrchní zalévač Stromu v hodnosti plukovníka Zelených milicí