Adam Ondra zveřejnil zamyšlení nad etikou použití nákoleníků při lezení. V delším článku se zamýšlí nad tím, kdy tato moderní pomůcka cestu zlehčí, nebo, kde je hranice mezi užitím kneepadu nebo džínsů.
Adam mj. soudí, že profi lezci by měli při přelezu nových cest zdokumentovat styl (třeba zveřejněním videa) a při lezení starých cest při hodnocení obtížnosti svého přelezu zohledňovat styl, jakým to lezl prvovýstupce, který tuto pomůcku neznal a nepoužil.
Na sociálních sítích téma článku, který je v angličtině, uvedl těmito slovy:
"Nákoleníky jsou sice stále více a více přijímané jako součást lezeckého vybavení, ale pořád jsou ještě kontroverzní 🤔 Už nějakou dobu jsem měl chuť vyjádřit svůj názor ohledně jejich používání, a proto jsem se rozhodl napsat tento delší článek. Vlastně...nejdřív jsem chtěl jen napsat post, ale jeden odstavec se nakonec natáhl na hooodně dlouhý odstavec, a ten se natahoval ještě dál, až vznikl článek 💪
Některé cesty se díky nákoleníkům zjednoduší. Možná to někomu přijde neetické, hlavně při použití na starších, tradičních cestách, protože při jejich vylezení se toto vybavení nepoužilo. Na druhou stranu ale některá moderní, a ne až tak podstatná vklíněná kolena, nijak nemění obtížnost cesty. Jen třeba trochu změní styl, jakým danou cestu vylezete. Přelezení některých cest se tak dokonce ztíží, protože už díky kolenům nemůžete lézt tak konzistentně.
Podívejte se na mé stránky a přečtěte si moje úvahy o tomto žhavém tématu 👉 https://adamondra.com/updates/climbing-ethics"
Viz: