V pondělí 18.6. se na Výstavišti Holešovice v Praze uskutečnilo semifinále a finále Školního Boulder Poháru 2018 - vyvrcholení velkého meziškolního závodu v boulderingu. Tento den byl ale jen špičkou ledovce, protože kvalifikační kola probíhala už během několika týdnů předtím.
Co je to Školní Boulder Pohár, jak celý závod od samého začátku probíhal, jaké bylo finále, kdo vyhrál a co se chystá do budoucna, o tom všem budou následující řádky.
Pěkně od začátku…
Školní Boulder Pohár je meziškolní závod v boulderingu pro žáky druhého stupně základních škol. Jeho tradice začala už v roce 2014, kdy se akce konala v podobě závodu pro žáky základních škol z Prahy 7. Letošní závod byl jeho pátým ročníkem a od dob začátků se nám krapet rozrostl :)
V letech 2015 až 2017 se závod rozšířil z Prahy 7 do ostatních pražských městských částí. Tím se z něj stalo celopražské sportovní klání, kterého se během těchto let zúčastnilo více než 1200 žáků pražských základních škol! V loňském roce se závod konal dokonce dvakrát, přičemž finále se odehrálo na velké závodní scéně v rámci boulderzávodů na Letné a šlo o super sportovní akci se vším všudy :)
Podrobnosti o všech předchozích ročnících jsou pěkně pohromadě sepsané zde: https://www.boulder.cz/boulder-pohar-s397
Školy však nezávodily pouze v Praze. Meziškolní boulderingové závody se od roku 2014 konaly každoročně také ve Slaném a v Ostravě v rámci boulderzávodů.
Průlomový rok 2018
Letošní rok je v jistém smyslu zlomový - závod přerůstá hranice Prahy a zapojujeme do něj i další kraje ČR. Konkrétně se zapojily kraje čtyři a kvalifikační kola se uskutečnila vždy během několika dní (podle počtu přihlášených škol) v průběhu dubna až začátku června, a to vždy hlavně díky týmu místního oddílu, který pomáhal zajistit průběh akce.
Jednotlivá místa a týmy realizátorů kvalifikací byly tyto:
Praha: Boulder Bar, oddíl Boulder Banda
Středočeský kraj: Slaný, Fit studio Jitka, oddíl HO Pohodička
Pardubický kraj: Pardubice, oddíl Lezecký tým Pardubice
Jihomoravský kraj: Brno, Výstaviště v rámci festivalu RE:Publika, oddíl Rocky Monkeys
Celkem se kvalifikace zúčastnilo 612 žáků ze 40 základních škol. Výběr žáků buď závisel na úvaze tělocvikáře, nebo v některých školách k výběru pomohly výkony žáků na mobilní stěně, kterou do škol na dva týdny umísťujeme v rámci projektu Lezení do škol.
Z každého kraje postoupilo do semifinále 40 nejlepších - 20 holek a 20 kluků (celkem 160 závodníků).
Pro semifinále a finále jsme nakonec zvolili Prahu a čekali jsme, kolik z postupujících skutečně dorazí, protože přece jen třeba takoví Brňáci to mají do Práglu docela daleko…
Semifinálová kola byla dvě - dřívější pro Prahu a Střední Čechy, pozdější pro Jihomoravský a Pardubický kraj, aby nemuseli vstávat strašně moc brzy, ale jen moc brzy :)
Přibližnou představu o tom, kdo dorazí, jsme sice měli, ale i tak jsme byli trochu napnutí. Skutečná účast nás nakonec mile překvapila, protože z celkem 160 postupujících jich dorazilo 112, včetně soutěžících z nejvzdálenějšího Brna, což je úplná pecka a velký dík za to!
Kromě samotných soutěžících navíc dorazili i fanoušci, v podobě tříd jednotlivých škol - díky vám! :) A aby se v pauzách mezi fanděním nenudili, mohli si zablbnout na některé z našich atrakcí nebo se pokochat pohledem na neuvěřitelné triky Štěpána Pecky a Báry na slackline.
A jak to dopadlo?
Holky:
1. místo - Eliška Kripnerová, ZŠ Petrovice, Praha
2. místo - Nicola Trnková, 2. ZŠ Slaný, Středočeský kraj
3. místo - Kristýna Dubská, Malostranské gymnázium, Praha
Kluci:
1. místo - Mikuláš Petrík, ZŠ Červený vrch, Praha
2. místo - Jonáš Kopecký, ZŠ Londýnská, Praha
3. místo - Jakub Šlajs, ZŠ J. Malíka, Pardubický kraj
Pořadí škol:
1. místo - Malostranské gymnázium, Praha
2. místo - ZŠ J. Malíka, Pardubický kraj
3. místo - ZŠ Červený vrch, Praha
Budoucnost…
Školní Boulder Pohár má ambice v blízké budoucnosti zapojit do dění co nejvíce škol po celé ČR a tím pádem tisíce dětí.
Naše vize je zapojit z každého kraje až 40 škol a rozhodně to není do budoucna nic nereálného.
Díky letošnímu roku máme usazené čtyři kraje, kde víme, že účast škol poroste.
Každým rokem bychom rádi přidali další kraje a tedy dosáhli:
2019 - zapojení 8 krajů
2020 - zapojení všech 14 krajů ČR
Není to ovšem pouze o přidávání dalších krajů, ale také o zkvalitňování krajských kvalifikačních kol, kde mohou vzniknout další předkola, aby došlo k zapojení co nejvíce škol. Rádi začneme spolupracovat s dalšími místními oddíly, které můžou nabídnout zázemí, případně lidi k realizaci kola v daném regionu. Kvalifikační kola jsme schopni odjet i na mobilních stěnách - vlastníme stěny umožňující i sestavu velké závodní scény.
Jak už zaznělo výše, Školní Boulder Pohár je celorepublikový sportovní projekt, který velmi brzy může dosáhnout obrovských rozměrů a stát se v ČR v oblasti sportu pojmem. Pracujeme na tom a nejen díky letošnímu ročníku vidíme jeho potenciál a to, že to celé skutečně má smysl.
Děkujeme všem zúčastněným školám a jejich žákům a učitelům, že dorazili a často neváhali cestovat desítky kilometrů. Děkujeme i všem oddílům, které se na realizaci závodu podílely, a dále všem, kdo pomáhali při finálovém dni.
Naše poděkování míří i partnerům akce, bez jejichž finanční pomoci by se závod neuskutečnil, a firmě Makak walls za skvělý suport v podobě závodní scény.
Aaaa, děcka, resp. jejich rodiče, stát, města je třeba podojit, vždyť je to pro děti. Úplně z toho kape obchod s nevinností...
By bylo fajn, když ČSL chce zaštiťovat to lezení, kdyby si člověk mohl přečíst vyúčtování takovéhle akce, ale to se asi nestane, že?
ČHS to taky nedělá?
ČHS to nedělá a to i přes to, že na rozdíl od ČSL není soukromý subjekt..
A určitě je motivace jen taková jaká píšeš, to dá přece rozum! (ty bys to tak dělal, viď?) Jak příhodný první koment. A teď jen zda to tu opakovaně dělá někdo pro ČHS cíleně nebo to vychází jen z jeho přirozenosti.
A co jako? Tak někdo vymýšlí sportovní akce pro děti. Co tě na tom tak štve? Já jsem za to rád. Je to levnější a zdravější než posadit děti k počítači nebo do mekáče.
Proč by to měli veřejně vyúčtovávat? Když vezmeš děti do kina, tak se taky dožaduješ rozúčtování? Kolik procent z ceny vstupenky dostal distributor, kolik uklízečka, kolik půjde na údržbu kina a kolik zbyte tomu, co kino vlastní? A nebo jsi ten týpek, co jen stahuje a tak si myslí, že by mělo být vše zadarmo?
Co to plácáš? Jaký kino? Kino je jasná komerce, zaplatim za dvě hodiny dívání se na něco, buď jdu do malého kina na artový film, anebo s popkornem za těžký prachy na blockbuster, jehož jediným smyslem je vydělat těžký peníze na bezduché efektní podívané. Nechtěl bych, aby někdo moje děti bral do multikin a říkal tomu zájmový kroužek a ještě byl provozovatelem/majitelem kina.
Naproti tomu třeba Sokol, skauti apod. mají za cíl vedení ke sportu, něčemu naučit a všechny ty vznešené aktivity a ideály. Na Sokolovny se lidi skládali, byla to čest mít Sokolovnu, mělo to nějaký přesah, tohle nemá.
Pojďme se říci, co se tu děje. Lezení se díky komerční propagandě stalo sexy sportem (máme tu svatou trojici výrobců, prodejců a stěnařů), umělé stěny samozřejmě rostly za účelem zisku, ale tvořili je nadšenci a všichni za to byli rádi, neb měli kde trénovat na skály. Nikdo neřešil kvalitu zázemí, hlavně, že se dalo lézt. Stěny rostly jak houby po dešti, ač lezoucí populace stále roste, stěn roste víc. Objevila se sorta lidí, kteří lezou jen na překližce, pak sorta lidí, kteří chodí jen na bouldrovku. Bohužel z téhle sorty mají lidé tendence vyrážet i ven, ovšem s mentalitou čistého překližkáře.
Stěny během dopoledne a raného odpoledne celkem leží ladem, stěnařům se začali rodit děti a oni najednou zjistili, jak rodiče rádi platí za svoje děti, objevili díru na trhu, zavedli ty dětský kroužky přes den, který platí školy a rodiče, učitelky si odpočinou, namísto aby pracovaly, stěnař si namastí kapsu, rodiče mají pocit, že pro své dítko něco udělali (úvahu, že by ho za menší peníz mohli rozvíjet třeba sami, kdyby na něj měli čas a nepracovali tolik, aby mohli platit předražené kroužky, nechme stranou), najme pár studentíků, musí mít kurz instruktora lezení na stěně, což dostane i bez ruká opice a kola kapitalismu se roztáčí.
Přitom je to podobně absurdní aktivita, jako kdyby někdo dělal kroužek veslování na trenažéru, ale nikdy tě neposlal na vodu.
Nebo dělal pro děti kroužek spinnigu, či běhání na běhacím pásu a pak v tom ještě dělal závody, což je trochu bezduché.
Za tím nestojí nadšení vedoucích skautských oddílů, sporťáků z TJ a Sokola, judistů, obecního fotbalového klubu a já nevím koho, něco dětem předat, naučit, ukázat, anebo aspoň fyzicky utužovat.
Za tím stojí úplně umělá disciplína živená komercí.
Když chodím na karate nepředpokládám, že se dostanu z tělocvičny a ze žíňěnky, nebo z fotbalového hřiště, ale u něčeho, co se stále řadí do množiny horo/lezení je to smutné.
Taky už to není oddíl, ale kroužek a pokud někdo říká oddíl tomu, že děti, přijdou dvakrát na stěnu a je tam cosi jako střet zájmu tzn. tu stěnu provozuju. A občas pořádám komerční příměstké tábory, ev. tábory kde děti jen tupě rybaří, protože jsou prostě moc malé, nebo to za tu snahu a riziko je opravdu naučit lézt nestojí, či prostě nemám lidi...
tohle všechno vychovává generaci, která nemá soudnost a pak fňuká, že po 31 letech někde vypadla samodomo skoba.
Ne, díky nechci, budu vyjadřovat nelibost, protože takové aktivity mají přesah do uvažování lidí o skalách a lidech, co v nich lezou a za účelem výdělku peněz se vytváří "nový" nesmyslný sport/disciplína.
Dokud ČHS za členy platí, tak nějaké kamarádění nerozhoduje. 100 za člena při 500 dětech si klidně vezmu i od největšího nepřítele, stejně tak mu ji vyplatím, když z toho budu mít i já :-) Obchod je obchod, tam se osobní věci netahají.
No nedávno to tady bylo - pokud máš třeba dětský oddíl a přihlásíš jeho členy jako členy, tak od ČHS dostáváš dotaci, bylo to cca 100 Kč na osobu. Byla tam snad nějaká podmínka uspořádat závody pro ně. Takže když někdo vzal všechny kurzové děti, udělal nějakou pseudo závodní akci, přišel si na celkem slušné peníze. To samé třeba sezvat školky, dát jim podepsat papír, udělat na "závody" o čokošku a je to. V podkladech ČHS takto nedávno Oliváč vykázat asi 430 dětí, na které od ČHS dostal 43 000 tisíc. Čísla si přesně nepamatuji, určitě to tu dohledáš. Ale nebyl sám, podobných subjektů je tu více. Přepdokládám, že ČHS pak na tyto členy má od státu dotace, takže vlastně jen takto nakupuje "černé duše" a zůstává mu rozdíl mezi přijatým a vyplaceným. Kde jinde by se jinak vzalo tolik nových členů? ČHS prostě jen nakoupil děti... Ale třeba se pletu a je to jinak, upzorňuji, že je to jen můj osobní dojem.
Nepleteš se trochu? Kdyby to nebylo nic nového, tak by to Taky rodič věděl a neptal by se na to. Já to nijak nekritizuji, jen to popisuji lidem, kteří ten systém očividně neznají :-)
Jen pronajem prostoru, lidi, danove zatizeni apod. te vyjde na vic nez na tebou zminovane slusne penize :).
Navic jak pise nekdo vyse, neni to nic noveho a vztahuje se na vsechny detske oddily, kterych je docela dost.
Každý z nás má peníze jen proto, že se mu podařilo podojit někoho jiného... Peníze na stromech nerostou, zdarma se také obvykle nikde nerozdávají, nevím o nikom, kdo by se jich zbavoval jen tak pro nic za nic. Takže každý z nás má prachy jen proto, že podojit někoho jiného. Někdo více úspěšně, někdo méně úspěšně, někomu se to povedlo bezpracně, jiný se nadřel, ale vždy o ty peníze, které jsme získali, musel někdo jiný přijít :-)
Ja teda vesim penize na stromy, ty mensi do rulicky jako prave ze stromu rasici poupatka, ty vetsi pekne vyrovnane jeko zrale listy na strome rostouci listy.