Rád se podělím o první informace od svých kamarádů. Projekt bigwall se podařil. 18 delek, 700m lezeni, 5 dni ve stene.
Účastníci zájezdu: Oual (držitel ŘP sk. "B") a Roman(dřžitel průkazu ZTP+P). Po stupňujících se výkonech na skalkách první úspěch slepého kamaráda v horách.
Přišla mi sms od kamarádů z Itálie. "Nu my sme meli ted par pravych italskych dnu. Pizza,capucino,zmrzlina a smejdeni po kseftech v Arku. Ale mohli sme si to dovolit,protoze projekt bigwall sme splnili-5 dni ve stene 2 dny na jedne polici kvuli desti a pak následovaly dny-14hod lezeni,7h spanek,21h lezeni, 1,5h spani a 17h sestup. 18 delek 700m."
Dlouho jsem o nich neslyšel, tak mě zajímalo, jak se jim daří, jestli žijou a těší se dobrému zdraví. Jak už se zmínil kamarád v diskuzi na článek o cestě Honzy Řihy do Yosemit, Honza jistě není jediným, kdo k lezení nepotřebuje zrakový vjem. Roman nebyl ve velké stěně poprvé, a to nemluvím o sice velkých, ale sportovně odjištěných cestách. Před rokem se vrátili z neúspěšné výpravy do Rumunského Bucegi. Stěnu tehdy nevylezli, ale vrátili se zase o něco chytřejší. A jak je vidět, tak asi zkušenosti konečně zhodnotili. Jen jsem zvědavý, kolik toho Roman vyvedl.
A abych ještě přiohřál polívčičku. Roman opravdu leze na ostrém konci lana (celkem v klidu cesty 5, 5+), věnuje se postiženým kolegům při akcích na skalkách, běžkuje, i skialpy zkusil. Takže chci představit dalšího sokolíka, který by taky mohl mnohé (nejen postižené) motivovat.
Blahopřeju! Naprosto fantastický!
Výborná motivace, škoda že jsem to nevěděl včera, mohl jsem tím zrovna motivovat jednu naprostou začátečnici, také nevidomou, při jejím druhém lezením v životě (místo big wallu lezla v Černolicích, začátky jsou těžký :-)).
Doufám, že o týhle akci bude někde něco víc, hodně by mi to zajímalo (vzhledem k tomu, že z nevidícími celkem často lezeme).
Zatím hluboká poklona!
Neběžkuje!! Lyžuje!! To je tak odpornej výraz. Na lyžích se běhá po rovině i do kopce, sjíždí, chodí. To všechno lze na lyžích (běžkách) dělat. Na sjezdovkách se jen sjíždí a plouží po rovině a s obtížemi leze do kopce. :-)
s lyzovanim se to má tak: kdo umí lyzovat, tak lyzuje; kdo neumí, tak na lyzich behá(běžkuje); no a kdo je uplnj traged, tak na lyzich skace:-)
P.S. Ber to s humorem já i rád bezkuju
Skvělé a hlavně vtipně a s nadhledem pojaté stránky mistra. Pochvala autorům a velká gratulace Romanovi za další obrovský lezecí krok. Fandím vám do budoucna.
slovy "nesponzorovaný říha"? jako kdybych tam cejtil podtext "náš slepejš je lepší než váš, heč". předpokládám, že to tak není.
mimochodem, honzy říhy fundrajzingový potenciál a mediální provařenost vidím jako obrovskou výhodu, a to, že jsme se naučili považovat různě hendikepované športsmeny za něco naprosto normálního (a nejen my zdraví, ale hendikepovanci začinají cejtit podobnou kratochvíli za něco přirozeného) a každej další, kterej by rád provozoval podobnou "autdůrovou aktivitu", má tím pádem trošku víc vyšlapanou cestu (ať už se jedná o lezení, běžky, potápění.... )
No, uznávám, že ten titulek asi neni šťastnej, ale kdybych napsal Roman Ruský, tak si to nikdo nepřečte. Tím, jak je Honza známý,mi jeho přijmení přijde už jako synonimum k "slepý/nevidomý lezec". Ale souhlasím.
Ono je takových "kousků" víc. Jeden slepý muž se jezdívá, projet na běžkách po Jizerkách. Sedne na bus, pak na další, na horách si objede svých 20-30km a jede domů. Když nemá nikoho sebou, tak sám. Nebo s jiným (pro změnu) nevidomým. Vyprávěl, jak jednou zabloudili a došli nakonec do Hejnic. Zase to měli dobrý, nemuseli se bát, že se setmí...
Jiná nevidomá holka chodí se stejně stopro nevidomým klukem. Fakt i doslova chodí, jezděj si spolu na výlety. Sami. Občas taky zabloudí. Naposledy v Šárce. :-)
Ono je to stejný, jako u vidících. Někdo z nekoukačů si jen tak občas zaleze, někdo to chce zkusit, jinej to má jako náplň života.
Nedávno jsme se bavili s jednou nevidící a přišli na další výhody! Bílá hůl je potenciální šáhlo na skále, dá se to použít jako tyčka na stan... letos už to nestíháme, ona je rozcouraná po světě, ale určitě ten čundr s lezením uděláme. Předběžně tři vidící a čtyři nevidící. Oni nás budou vodit, když bude tma...
Vymezovat -- nevymezovat... potřeba je něco dělat. :-) A tyhle dělaj. Honza Říha taky, každej podle svýho. Což je fajn.
.. . ..
. ..
Je mu něco kolem padesáti J.M.. Ale on v JH jezdí minimálně ještě jeden, mladší.
Ta vestička je důležitá, aby se při setkání ve stopě ten druhej nedivil, proč ten druhej nedává pozor a tváří se, jako by ho neviděl. :-)
Mezinárodní, ale u nás ne moc známý, je i symbol tři tečky, asi takhle http://dagles.klenot.cz/tweb/Jar/img004.jpeg.html
Jo, přišli do Hejnic na nádraží a ptali se, kdy jede nejbližší vlak směrem ku Praze. Pani za okýnkem je poslala podívat se na ceduli a nevěřila, že dva chlapi s běžkama v ruce nic nevidí. Myslela si, že si dělaj srandu. Podobně ostatní lidi. Tak seděli nějak venku a když něco přijelo, ptali se, kam to jede. To nějak zafungovalo. (Přijeli na nádraží mnohem později, než měli zjištěné vlaky - maličko zabloudili, protože byly stopy vyjetý trochu jinak, než byli zvyklí).
Opět není sám. Tři holky, všechny nevidomý na čundru u hranic přešly do Polska. :-)
Tam se zorientovaly a šly zpátky přes hraniční přechod.
Že já u toho nebyl!!! :-) Když si představím tu scénu, jak se k tý pohraniční budce blíží s ťukáním bílých holí... bez pasu... no nějakou dobu se to vysvětlovalo.
Holky z toho mají srandu do teď.
Nadávno jsem musel najít a navigivat (trochu zbloudilé v lesích), po telefonu, zase jiné. Totéž co do (ne)vidění "No a co tam je, tam kde teď jste? No jdeme po štěrku, slyšeli jsme krávy. Hmmm, tak to je trochu málo. Přešli jsme most přes řeku a je slyšet les... Aha. Aha! Už tuším!!" Když jsem je za chvíli potkal, jak si to mastí lesní cestou, to bylo radosti. :-) :-)
Ale zvládli by to klidně i beze mne.
Ahoj, kdy byde nějaký bližší info? Třeba na tom vašem webu.
Už se těším. Zajímalo by mi to i s tím , jak kluci třeba řešili ty přístupy a to všechno kolem, co je v těhle případech někdy horší.
Jestli měli nějakou podporu dalších lidí, nebo tam, (tý vago???) byli sami.
Taky jsem zvedavej. Myslim, ze tam byli sami. Uz do Rumunska se vypravili sami a big wall tam nevylezli, protoze pod nej nejak netrefili nebo co. Kazdopadne si privezli dobre historky jako rande s medvedici a medvidaty.
Já se zabývám těma malejma nekoukačema a navíc to lezení je jen jedna součást aktivit. Ale některý to tak baví a jde jim to, že se obávám, nedojde-li i na delší lezení.
Jedno 12 let slepý dítko musíme i hlídat, klidně se prohmatá ke skále, kterou slyší a začne se sápat nahoru. Sám... Představa tohodle děťátka v Big wallu, to je mi mdlo. Rozmontoval by v noci závěsnou postel, začal lízt na prvním, vařil by na vařiči... on si to najde. Ne, Mílo! Černolice a šmytec! Leda až ti bude osmnáct :-))))))
Cau Dagu.Ja sem ta vidici polovina a nejaky fotky sou na webu horoakce.xf.cz Nu a driv nebo pozdejc by snad melo nekde byt napsano neco vice o tehle akci. Musime najit cas a neco s Romanem vytvorit. Kdyz uz se to takhle rozkriklo.