„Brýle? Kontaktní čočky? Operace?“ vhodná volba s ohledem na specifika pohybu v horách
Refrakční vada, brýle, kontaktní čočky
Přibližně každý čtvrtý člověk v evropské populaci trpí tzv. refrakční vadou - řečeno laicky „musí nosit brýle“. Brýle jsou nejběžnějším, nejlevnějším a historicky nejstarším způsobem řešení refrakční vady oka (krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu).
Na konci 19. století byla vyrobena a použita první skleněná kontaktní čočka. Rozšíření se kontaktní čočky dočkaly ale až po roce 1954, kdy prof. Wichterle představil nový materiál pro jejich konstrukci - hydrogel. Materiály pro kontaktní čočky se však stále vyvíjejí. Hlavním biologickým požadavkem je propustnost pro kyslík a minimalizace usazenin na a v hmotě kontaktních čoček. Cílem je prodloužit možnou dobu nošení a minimalizovat rizika hypoxie, zánětu a mechanického poškození rohovky. Kontaktní čočky nalezly a stále nacházejí uplatnění tam, kde brýle z nejrůznějších důvodů nevyhovují. Kromě kosmetického hlediska jsou to hlavně různé sportovní aktivity, při nichž brýle představují příliš velké riziko poranění či nežádoucí omezení zorného pole.
Různé sporty a aktivity vyžadují různé způsoby řešení očních refrakčních vad. U lyžaře, atleta, golfisty či tenisty brýle jistě překážejí, ale přímo tyto aktivity nevylučují. Naproti tomu použití brýlí při skocích do vody, potápění, kontaktních bojových sportech, rugby, basketu, házené…si lze těžko představit.
Kontaktní čočky a hory
Jak brýle, tak i čočky mají své klady a své slabší stránky. Při volbě vhodného řešení je velmi dobré si společně s očním lékařem připomenout jaká úskalí mohou potkat horolezce, v jakých podmínkách se pohybuje a jaké má reálné zrakové nároky. Co pro něj může znamenat ztráta či poškození brýlí či nemožnost nasazení kontaktních čoček v extrémních podmínkách apod.
Na dvou příkladech oblíbených individuálních sportů si můžeme uvést zcela odlišné zrakové nároky a vhodné způsoby řešení korekce. Tenis a horolezectví. Zrakové nároky u tenisu jsou nesrovnatelně vyšší než u horolezectví. Když v rozhodujících fázích zápasu přijde tenista o brýle či čočky, je jedno, zda potřebuje 1 či 6 dioptrií. Zřejmě prohraje, jistě mu to zkazí zážitek ze hry, ale to je vše. Když horolezec přijde o svá skla s 1 dioptrií, je to nepříjemné, ale v podstatě se nic neděje. Ztratí-li ale horolezec -6 dioptrií, není schopen dalšího pohybu a je v bezprostředním ohrožení života
Ztráta brýlí či nemožnosti nasadit si kontaktní čočky v případě vyšší oční vady ohrožuje život - a to nejen postiženého, ale i jeho spolulezce!
Brýle nebo čočky? Podle čeho se rozhodnout?
Výhody kontaktních čoček proti brýlím jsou nasnadě. Nemlží se. Neomezují zorné pole. Umožňují například použití standardních lyžařských brýlí. Máme-li je již v oku, nelze je tak snadno ztratit.
Nevýhody a omezení u kontaktních čoček
Kontaktní čočka se nasazuje přímo na oko, nejčastěji leží na rohovce, některé typy čoček mohou pokrývat celou plochy rohovky a zasahovat až na skléru (bělimu). Rohovka je přitom velmi specifická tkáň, jejíž nejdůležitější vlastností z hlediska funkce je její průhlednost. Nemá vlastní cévy a její metabolismus je zajišťován prostřednictvím tzv. komorové vody (tekutina v prostoru mezi zadní plochou rohovky, duhovkou a čočkou). Kyslík přijímá rohovka hlavně ze vzduchu (rozpuštěný v slzném filmu). Je tedy pochopitelné, že kontaktní čočka rohovku trvale „dusí“, a to i když se člověk potuluje třeba francouzskou riviérou. V nadmořských výškách nad 2000 m v prostředí nízkého tlaku vzduchu (a tedy nedostatku kyslíku) a nízké vlhkosti můžeme z tohoto důvodu používat VÝHRADNĚ čočky s velmi vysokou propustností pro kyslík a to POUZE PŘES DEN! Ve vyšších výškách bychom nikdy neměli spát s kontaktními čočkami! Zavřená oční víčka (což obvykle člověk mívá i při bezesné noci v extrémním bivaku) dále snižují přístup kyslíku k rohovce a stav může vést k rychlému poklesu vidění (v důsledku otoku rohovky a poškození epitelu rohovky). Dlouhodobě „přidušovaná“ rohovka je také méně odolná vůči vnějším vlivům. Potenciální zdroj infekce představuje vlastní čočka (s výjimkou jednorázových čoček) a naše prsty. Riziko rozvoje infekčního zánětu se totiž výrazně zvyšuje omezeným „omýváním“ rohovky slzami a zmíněným nedostatkem kyslíku. Všechny tyto vlivy jsou po jisté době patrny prakticky u všech uživatelů kontaktních čoček. Dochází k postupnému prorůstání novotvořených cév do původně čiré části rohovky, snižuje se komfort a čočky začínají oko dráždit. Může dojít ke stavu, že je člověk přestane zcela snášet.
Vhodný výběr kontaktní čočky
S výběrem čočky vám pomůže váš optometrista-kontaktolog nebo oční lékař. Chystáte-li se „na vysoké kopce“ vždy jej o tomto informujte, pomůže vám zvolit nejvhodnější typ. Jako vhodné kontaktní čočky pro pobyt v extrémních výškách se jeví silikonhydrogelové čočky nebo tvrdé tzv. RGP (rigid gas permeable). RGP čočky mají nejvyšší propustnost pro kyslík a navíc neobsahují vodu – nedochází tudíž k jejich nežádoucí dehydrataci v suchém vzduchu ve velkých výškách a jsou relativně odolné proti zmrznutí. Jejich nevýhoda je cena, musí být předepsány kontaktologem na základě precizního vyšetření oka (jsou tvrdé, tudíž se nedokážou přizpůsobit oku – na rozdíl od čoček měkkých, hydrogelových) a člověk se déle učí jejich aplikaci a někdy si musí „zvyknout“.
Zdá se vám, že kontaktní čočky nepředstavují o mnoho lepší variantu než brýle? Zdá se vám, že jsou relativně drahé? Zdají se vám rizika, spojená s nošením kontaktních čoček, příliš vysoká?
Naštěstí už žijeme v 21. století. A brýle a kontaktní čočky už nejsou jediným možným řešením. Tedy příště o refrakčních operacích, „laserových i nelaserových“, jejich výhodách, nevýhodách, rizicích a všech mýtech s nimi spojených.
MUDr. Martin Choleva, lékař , Evropská oční klinika Lexum
Mgr. Petra Drtilová, optometristka, Evropská oční klinika Lexum
Secifika použití kontaktních čoček v extrémních horských podmínkách – shrnutí:
1, Jednodenní akce v jakémkoliv terénu a výšce - KČ. V podstatě není problém. Náhradní brýle vždy s sebou, mám- li vadu vyšší než 2 dioptrie.
2, Delší akce s koupelnou s teplou vodou a polopenzí v jakémkoliv terénu a výšce. Kontaktní čočky nejsou problém. Ráno pohodlně nasadím, večer vyndám. Náhradní brýle vždy s sebou, mám-li vadu vyšší než 2 dioptrie.
3, U všech ostatních výletů musím pečlivě zvažovat…
Budou zajištěny odpovídající hygienické podmínky pro vyjmutí a opětovné nasazení čoček? Tedy když si 3 dny nemám v čem umýt ruce, jsou to ještě odpovídající hygienické podmínky? (Nejsou. Pozn. autora)
Budu vždy schopen, v případě potřeby, vyjmout čočky z oka? Manipulace s kontaktní čočkou bývá leckdy problém i v pětihvězdičkovém hotelu. Zmrzlé prsty, nedostatečné osvětlení a mysl ovlivněná nedostatkem kyslíku na šikovnosti nikomu nepřidají. Budu si je potom schopen znovu nasadit?
Rizika spojená s nošením kontaktních čoček v extrémních podmínkách.
1, Nadmořská výška a s tím související nedostatek kyslíku
2, Nadmořská výška a s tím související chlad a nízká vlhkost vzduchu - vysychání kontaktních čoček
3, Problematická hygiena při výměně čoček. Vždy počítat s rizikem zánětu - u delších pobytů mimo dosah lékařské péče vzít s sebou vždy širokospektrá antibiotika v kapkách (předepíše vám váš oční lékař)
4, Problematické uchovávání čoček (mráz či horko), hygiena. Nenechat čočky či roztoky zmrznout!
5, Prach (třeba „maglajz“) - prach nalepený na čočku funguje jako smirkový papír a navíc vytváří vhodné podmínky pro růst patogenních mikroorganismů - každá oděrka, každý defekt je nejen velmi bolestivý, ale hlavně je potenciální cestou k infekčnímu zánětu rohovky.
Ať už ale budete mít jakékoliv čočky - mějte na paměti všechna doporučení a uvědomte si, že je nutno je dodržovat. Lze to ale vždy?
- Připravte si veškeré potřeby na čištění!
- Pracujte na čistém a hladkém povrchu!
- Čistíte-li čočky nad umyvadlem, nezapomeňte uzavřít odpad! (ve stanu si s tím nedělejte starosti)
- Před každou manipulací s kontaktními čočkami si umyjte a osušte ruce!
- Vždy začínejte stejnou čočkou, abyste se vyhnuli omylu! (to jediné asi dokážete i ve stanu v pohodě)
- Pokud budou Vaše oči červené či podrážděné nebo pokud budete vidět rozmazaně, čočky nenasazujte a navštivte ihned svého očního lékaře.
- Ve vysokých výškách spěte vždy s kontaktníma čočkama - v jednom spacáku, vždy v pouzdře, v originálním roztoku.
- NIKDY NESPĚTE S ČOČKAMA V OČÍCH!
(Ilustrační foto čočky - autor Bpw, GNU Free Documentation License)
brýle mi přijdou problematický hlavně díky tomu, že dioptrický slunční mi dostatečně nechrání oči, jako klasický sporotvní sluneční... začal jsem brejlit relativně nedávno, takže to aktuálně řešim... :-/
Čau.
Nechci radit, jen podávám osobní zkušenost.
Před pár (cca 7-mi)lety jsem řešil to samé. Potředoval jsem brýle na dálku cca 2,25dioptr. na obou očích. Hrál jsem volejbal, plážový volejbal a lezl po skalách. S normálními brýlemi jde sice lézt - ale hrozí jejich pád, odření skel + nejsou sluneční, což dost vadí. Kontaktní čočky na sport jdou, ale musí se nasazovat, což je ve skalách i jinde trochu problém - prach, špinavé ruce + stejně potřebuješ sluneční brýle. Pár let jsem to tak řešil, ale nevyhovovalo mi to, čočky mi vždy po pár hodinách začly v očích vadit a to jsem měl ty nejlepší/nejdražší, na jedno použití. Pak jsem zjistil, že skoro každé sluneční brýle jdou předělat na dioprtické. Vybral jsem si sportovní brýle Bollé Piraja, a nechal jsem si do nich v oční optice vybrousit z tvrzeného plastu dioptrické čočky + antireflex. vrstva + polarizační filtr. celkem cca. 7000,- Každé z dvojice "skel" vyjde tak na 2500,-,
Výhody:
1.ochrana očí - brýle přímo určené pro sport nikdy se nerozbijou, "skla" se neštěpí, nikdy sem je nepoškrábal.
2.sluneční a dioptrické brýle v jednom!!!
3.dobře sedí i když se člověk potí (ty moje měly takové spešl polštářky).
4.NIKDO nikdy nepoznal, že jsou i dioptrické
5. možnost si vybrat skoro jakýkoliv! typ, zabarvení a povrchové vlastnosti "skel"
Nevýhody:
1.NE KAŽDÉ SLUNEČNÍ BRÝLE JE VHODNÉ PŘEDĚLÁVAT NA DIOPTRICKÉ!!!!!
vzhledem ke tvaru vlastních brýlí - platí fyzika - nejlepší optické vlastnosti má čočka tehdy, pokud v rovině "kolmé před očima" Pokud si vybereš sluneční brýle, které hodně přiléhají k obličeji a skoro pod ně nefouká - takové brýle předělat NEJDE!!! Obraz by v nich byl totiž brutálně zkreslený. Lépe ti to ale vysvětlí v každé optice (např Fokus Optik..)
2.počáteční cena - ale když jsem si sečetl, kolik jsem celkem utratil za kontaktní čočeky + musel jsem si koupit nové "normální" brýle, protože jsem si je ve skalách poškrábal, tak mě to vyšlo za ty roky rozhodně levněji. A to jsem si ty samé Bolléčka koupil ještě jedny, protože jsem ty první ztratil.
3.nejde s takovými brýlemi dělat vše - v zimě se(jako každé dioptr.brýle)potí/mlží.. Takže zase, na snowboard kontaktní čočky + nandávání v autě :-( Což mi hodně vadilo, takže jsem dospěl ještě k jinému řešení:
Výsledek pro mě:
cca před rokem jsem podstoupil v Horních Počernicích laserovou operaci Femto Lasik, jsem max spokojený.
No brýle se dělají i samozabarvovací. Nevěřím tomu, že je nepoškrábeš. Já jsem si nechal udělat kdysi taky tvrzené (sklo) a poškrábaly se taky.
A co takové brýle na ledovec se skly s tmavostí 4 ? Ty by stály asi kolik ? To je další investice...
Článek mi přijde, jako že tak trochu straší jak uživatele brýlí, tak čoček všemi možnými riziky, ač jejich výskyt bývá relativně vzácný. Je možná dobré připomenout, jak v horách s čočkami zacházet, ale to by všichni uživatelé již měli vědět od svého očního lékaře. Vysvětlení možná leží zde: http://www.lexum.cz/nas-tym/mudr-martin-choleva.html . Však sami autoři píší: "Tedy příště o refrakčních operacích, „laserových i nelaserových“, jejich výhodách, nevýhodách, rizicích a všech mýtech s nimi spojených." Hodilo by se snad už jen dodat 'Váš Lexum.'
A nebo jukněte na hedvabnastezka.cz a tam to najdete taky, číst to nemusíte, je to stejné. Není to paráda, udělat si zadarmo reklamu? Ale ta odbornost, ta odbornost!! Není nad !!!EVROPSKOU!!! kliniku. Děkujeme, snad lepší je protáhnout oko drátem!!! Petr
Ten samej clovek psal pred par mesici o snezny slepote, tj spis celkem dobra informace nez reklama (ale kazdej si chce prihrat soji polivku, kdo ne, takze to ze si napise kde pracuje neni na skodu). Pocitam ze jako ocni doktor uz zazil par lidi co museli prestat nosit cocky. Pro me jako uzivatele je informace o kysliku dulezita, to ze ve vyssich nadmorskych vyskach muze byt problem s prostupnosti kysliku by mi nedoslo. Takze jako uzivatel cocek a bryli dekuji za clanek.
Čočky jsem nosil už za bolševika, takový ty strašný na 8 hodin a pak je vyvařovat. Ale umožnily mi vidět, jak nikdy s brejlema. Měl jsem tehdy -6 na dálku, takže nic moc.
Pak se daly po revoluci koupit "spací čočky" s vysokou propustností. Používal jsem B&L, dopracoval jsem to na -8, bez nich slepec. Nosil jsem je vždycky měsíc a pak vyhodil, i na horách. No a za víc než 20 let čočkování mi začaly prorůstat cévy do rohovky...takže jsem řešil, co dál.
Šel jsem do operace a shodou okolností na v článku jmenované klinice. Stojí to dost peněz, ale musím konstatovat jedno - a za tohle mi nikdo neplatí - skvělá péče, doktoři mi vždycky všechno vysvětlili, zjistili mi (jako první??!) že mám i astigmatismus a pak mě za jeden den zbavili mých vad a já teď vidím JAKO JSEM NIKDY NEVIDĚL.
Nemusím už do báglu při balení řešit roztoky, náhradní čočky, brejle - prostě vidím, tak jako nikdy - je to asi jako když jsem si poprvý nasadil čočky a viděl líp než s brejlema.
A vzhledem k tomu, jaký návaly (ad objednací doby) v Lexu (a asi i jinde) mají a že nejsou IMHO závislí jenom na korekčních operacích si tedy nemyslím, že se jedná o strašení. O reklamu asi možná, ale na produkt, kterej skutečně má cenu. A říct o tom lidem, kterým to pomůže líp si užít čas na horách snad reklama ani není...
Po přečtení článku usuzuji, že je vše krajně individuální. Mám cca 2,5 dioptrie. Při rozhodování co si vzít na hory na ledovec a zjišťování, kolik co stojí, jsem usoudil, že si pořídím čočky + tmavé horolezecké brýle. Dioptrické horolezecké (s kryty proti bočním paprskům) brýle s tmavými skly se jednak běžně nevyrábějí a ani nejsem schopen cenově vyčíslit jejich pořizovací hodnotu...
Používám čočky měsíční, ve kterých se dá i spát abych se nemusel hrabat špinavýma rukama v oku a navíc čím méně se v oku hrabu, tím méně ho dráždím. Proto mě překvapila informace a doporučení v nich v horách nespat. Já nemám žádný problém a ani jsem neměl i ve výšce 5990m. Nasadil jsem je v BC a sundal je až doma. Od samého začátku používám zn.Biofinity, která je podle různých zdrojů Mercedesem mezi čočkami.
Mimochodem mi přijde, že čočky stojí méně než pořízení si nových brýlí (ty momentálně nemám, protože mi spadly při lezení na stěně a rozbily se).
Taky jsem spokojený uživatel čoček, taky mám ty v kterejch se dá spát, ale radši v nich nespím. I když řeším na skalách hygienu, špinavý ruce, ale nějak cítím, že si oči přes noc přece jen odpočinou bez čoček lépe. Ale ve vyšších nadmořských bych si dokázal představit, že když je tam méně kyslíku tak to může mít vliv.
No já, jsem trochu (spíš dost) extrémista a doufám, že se mi to nevymstí. Zatím nosím čočky podle pocitu a to pořád... Vyndavám a vyměňuji je až se mi zdá, že je to potřeba - loni jsem nasadil čočky v září a vytáhl je a vyhodil až někdy před vánoci (opravdu jeden pár). Občas si čočku tzv. vyšprtnu při promnutí oka. Ale propláchnu ji ve vodičce a šup s ní zpátky. Asi to není úplně košer, ale fakt nemám žádné problémy ani blbé pocity. Každopádně je to individuální a nikomu to nevnucuji...
Jsem na tom stejně - mám taky "spací" čočky a vyndavám je jen když si vzpomenu, na akcích mimo civilizaci v zásadě vůbec ne. Taky nemám subjektivně žádné problémy. Prý ale objektivně nějaké poškození očí přece jen vzniká, tak se snažím výměnu víc dodržovat (a teď koukám, že už mi zase čočky přesluhují :-( )
ja cocky snaším špatně...takže nosím brýle...a v létě klobouček (proti slunci)
pravda, brýle sou co chvíla rozbitý a štvou mě občas při lezení, ale dá se to...možná pořídím na sezonu nějakou tu šošovicu na lezbu
Osobne musim rici, ze sporty jsem mohl alespon trochu lepe zacit delat az pote, co jsem zacal nosit ocni cocky (-10D kazde oko, navic cylindricka vada (tu cocky nekoriguji)). Zasadne pouzivam jednorazove. Kdyby nic jineho, alespon se nemusi umyvat a nekam davat skladovat.
BTW s tim tenisem a brylemi je take problem - pokud se rychle pohnu, tak mi poskoci bryle na nose a pri vetsim poctu dioptrii se pohne cele zorne pole a rychle letici micek pak budu tezko trefovat.
Rezervni bryle mivam jen v aute na rizeni, na sport si nosim rezevni cocky. (Ale nepohybuji se ve velehorach.) Problemy s cockou jsem pri sportu zaznamenal jen jednou, a to kdyz jsem pri volejbalu dostal micem do oka (s brylemi by to ale bylo mnohem horsi).
Cylindrickou vadu (astigmatismus) korigují čočky pro astigmatismus - např. Acuvue Oasys. Můžu doporučit... jsou určeny i napříležitostné přespání. Čau D.
cylindrickou vadu nekoriguji rozumne zadne cocky, protoze neexistuje rozumna moznost, jak je spravne v oku natocit. vetsinou se to deje pomoci zemske pritazlivosti, kterou ale v pripade velkeho zrychteni prebije prislusne pretizeni. na lezeni je nekorigovana cylindricka vada (alespon do 2D) uplne lhostejna, v jinych sportech je problem s tim, jak cocka udrzi spravne posazeni. navic jednodenni cocky na miru s korekci cylindricke vady jsou tak drahe, ze si je asi na pravidelne noseni malokdo muze poridit.
Je dobrý mít na skalách s sebou i mini lahvičku ( plastovou ) s vodičkou, říkají tomu umělý slzy, dost mi to pomohlo když mi třeba hruška mg spadla do oka s nasazenou čočkou, jak se zmiňují ve článku, protože jinak je to dost nepříjemný.
jo doporučuji to samé. s mágem nemám takovej problém, ale na písku (zvláště v těch hezky sypavejch cestách) se mi obcas stane ze si neco do toho oka nasypu, coz o to, asi se to stava kazdymu zejo, jenze kdyz se "spatne" zamrka tak je najednou pisek (i kdyz jen nejaky mikročástečky) pod čočkou a to je velice nepříjemná situace, zvláště pokud se tohle stane někde hezky vysoko nad kruhem.. proto většinou lezu ve slunečních brýlýchc, pokud to ovšem podmínky dovolují :D
Jo, jo... hlavne tady vsechny postrasit "odbornym" clankem... vsechny veci popsane vyse jsou nositelum kontaktnich cocek dobre zname... a jake je vychodisko? Odoperovat si oci?? Vetsinou bez problemu... ale uz zde nepisou, ze Vam tesne pred operaci nechaji podepsat "revers". Vada se Vam muze vratit, spatne videni za sera, svetloplachost, atd. Osobne jsem operaci prodelal... mel jsem -4 dptr... po operaci se mi udelal vred a muselo se to po tydnu opravit... naskocili mi okamzite znova -2,5 dptr... za rok nova operace + 2x oprava... vysledkem je 5 operaci a na oku skoro -2 dioptrie a astigmatigmus k tomu jako bonus :( zname se vratily 2 dioptrie z původních peti... takze huraaa do toho :)))
Myslím že v článku + komentářích jsou dobře shrnuté informace o čočkách a to že někdo už tohle všechno zná, neznamená že kdokoliv kdo třeba začne lézt, nebo se mu zrak zhorší je nebude hledat. Ono taky nezaškodí, aby si to přečetl někdo kdo má za spolulezce toho kdo brýle a čočky používá, takže díky. Zatím vidím dobře, ale babička díky operaci obou očí mohla samostatně fungovat několik let kolem domu a nemuseli jsme se o ní bát, že někde zakopne o psa.
Jen bych rád přidal zkušenost z mé praxe očního optika. Mám 12 zákazníků, kteří bohužel po operaci dopadli jako Dolfa, někteří i podstatně hůře. Jsem si jist, že pan MUDr. Choleva jistě v dalším článku zmíní i tyto případy a úskalí očních operací.
Co se sportovních brýlí týká, tak v současné době se nabízí několik variant. Firmy Oaklay a Rudy Project jsou schopny zabrousit i velice prohlé sportovní čočky, které mají stejný design, jako původní nedioptrické čočky v těchto sportovních brýlích. Je zde tedy zachováno periferní vidění. Tyto čočky dělají v mnoha variantách zabarvení i samozabarvovací (vhodné i na stěnu). Je tam ovšem omezení do Sph =4,0 Cyl +2,0 a vyšší cena. To je asi nejlepší varianta.
Dále Adidas má dobře vyřešený dioptrický clip, který se připne zevnitř brýlí. Zde je ovšem již omezené zorné pole a když mezi clip a čočku napadá sníh, tak je to v zimě dost závažná komplikace.
Existují ještě další možnosti, ale jen jsem chtěl nastínit, že je možné udělat sluneční, čiré, či samozabarvovací sportovní brýle.
Kdysi jsem se na operaci taky chystala a tehdy jsem našla americkou stránku s grafickou simulací možných komplikací - kruhy kolem světel, několikanásobní "duchové" apod. Tehdy mě to docela vyděsilo a protože čočky snáším velmi dobře, zatím operaci odkládám. Na druhé straně - švagr triatlonista (sám doktor) byl na operaci asi před 2 lety, z -3 dioptrií je na -0,25 a nemůže si to vynachválit.
Já byla na operaci očí 2007 - jedno oko se 2x opravovalo, ale ten konečný pocit, když jsem se nemusela starat o čočky....moc dobře jsem je nesnášela....Takže ze začátku 100% spokojenost. Ale teď mám čím dál větší problémy se světloplachostí a špatným viděním v noci....když řídí, tak jsou světla protijedoucích aut k nevydržení. Špatně se na rovných úsecích odhaduje vzdálenost protijedoucích aut...no...jsem zvědavá, kam až to dojde. Musím však říct, že mi to bylo řečeno předem a stejně bych neměnila...
Také jsem hodně řešila, jestli nosit na lezení brýle nebo čočky. Mám -1,75 dp. Nakonec ve většině případů vyhrají brýle. Pořídila jsem si i dioptrické sluneční brýle. Jsou dobré, ale upřímně, trvá vždy chvíli než si na ně zvyknu a tak je na lezení raději neberu, jen na vysokohorské tůry. Čekala jsem od nich trochu více.. Čočky používám výhradně jednodenní a opravdu s nimi moc neexperimentuji. Večer mám oči vždy unavené a nikdy by mě nenapadlo v čočkách spát. Operaci bych za současných podmínek nepodstoupila. Nemám dobré reference od okolí. Dále je třeba brát v potaz, že ženy by měly s operacemi očí počkat až po dětech. Shrnu-li své zkušenosti, vychází mi ze všeho nejlépe brýle. Vždy s sebou nosím dvoje + dioptrické sluneční.
Registrace
Metodika
lezec.cz
„Brýle? Kontaktní čočky? Operace?“ vhodná volba s ohledem na specifika pohybu v horách 
GPS a mapové aplikace