Není to asi první poukázání na tento problém v závodním lezení a mezi lezci vůbec. Neboť subtilní tělesná stavba a minimální váha, jsou často nezbytný předpoklad úspěchu v dnešním světě mikrochytů.
souhlasim s vyse uvedenym - v dopise nic vlastne neni, smysluplny navrh zavest v zavodnim lezeni BMI kategorie vlastne natvrdo nevyrcen.
Co je ale daleko podstatnejsi a rekl bych pomerne nestastne, je pouzivani a michani terminu - v puvodnim textu i v odkazujicim textu. Fotografie osmickovy vs jedenactkovy lezec, dle meho nazoru, prispiva k vytvareni velice nestastnych stereotypu. Fotografie konkretniho cloveka se jmenem, je pro mne osobne, jeste prolematictejsi. Holka bez obliceje v titulku by se asi takz dala identifikovat ...
Diskuze nize naprosto ukazuje jak dulezite je znat pravy obsah pouzivanych pojmu.
Pro zkultivovani diskuze, po ktere se tady vehementne vola, bych navrhoval, aby si kdokoliv, kdo bude prispivat, predem ujasnil pravy obsah nasledujich terminu (existuji mezi nimi naprosto zasadni rozdily):
1. body mass index (BMI) a jeho kategorizace
2. anorexie
3. anorexie s organickym podkladem
4. mentalni anorexie
5. cilena regulace telesne vahy
www teto organizace (vhodne pro laiky) uvadi velice dobry prehled proc je pouziti terminu anoroxie prinejmensim nevhodne - http://www.anabell.cz
Skutecne bych rad vyzval ke zdrzenlivosti - koktejl pojmu - hubenost, BMI, anorexie, mentalni anorexie, vykonnost, doping, lezeni se muze dotknout cele rady lidi ... i tato diskuze vytvari obecne povedomi.
Já nevím, ale snad anorektička má tak málo i svalové hmoty, že by jí lezení moc nešlo. Anorektička může být modelka nebo někdo, kdo nemusí podávat výkony a stačí mu se ukazovat, kdežto sportovkyně potřebuje i nějakou tu svalovou hmotu a trénink. Takže anorektička bez jídla to být nemůže. Spíše bych to viděl tak, že se s ohledem na druh zátěže začnou prosazovat určité genetické typy šlachovitých holek a kluků. Gymnastika je na tom úplně stejně. Onehdá se tu někdo pohoršoval nad zhodnocením somatotypu závodníka, ale prostě to tak je. Jako špičková lezkně asi nebude dobrá v hodu koulí, tak nebude koulař dobrý v lezení. A pokud bude nějaká svaz chtít mít dobrou repre, je potřeba zohlednit i typ tělesné stavby. Samotný trénink na špičku nepomůže ani kdyby byl sebelepší. Je to smutné, ale to je prostě vrcholový sport a podpora nevhodných adeptů je vyhazováním peněz a sil. Z lidského hlediska nešťastné, z hlediska byznysu, kterým vrcholový sport je, pohcopitelné. A teď to ještě nic není, počkejte, až se lezení dostane na olympiádu...
Od doby, kdy se ze sportu stal byznys a zpusob vydelavani penez, maji obrovskou vyhodu ti, co na to maji genetickou vybavu (napr. Serena Williams), nebo ti, co zobaji a vsichni si mysli ze ne (Lance Armstrong).. pripadne oboje dvoje :)
sportujte pro radost z dobreho pocinu pro sebe sameho, pro posunuti svych vlastnich limitu..
neporovnavejte sebe s jinymi.. porovnavejte sebe se sebou samym vcera, pred tydnem, pred rokem :)
To je sice chytrá odpověď, ale jak se týká vrcholového sportu? :-) Neber to špatně, ale prostě vrcholový sportu tu je a bude. Nikdo nikoho nenutí se ho účastnit, a už vůbec ne v lezení. Lezení ve skalách je radost, asi i občasná překližka se dá brát pro radost, ale někdy je to prostě práce. Ono jaký je rozdíl mezi kopáčem, co 8 hodin denně kope příkop, a vrcholovým sportovcem? Ten vrcholový sport je dřina větší, náročnější a dražší. A je hloupost si stěžovat, že špikoví lezci jsou "hubení", když to poskytuje konkurenční výhodu. Asi jako kdybych já se svými 175/58 chtěl jít dělat hokejového útočníka a stěžoval si, že tam jsou samí velcí a přerostlí chlapi. Když nedávno Phelps vyhrával co se dalo, také za tím byla genetika. Měl v poměru k tělu mnohem delší ruce, než ostatní, tedy konkurenční výhoda. A když se podíváš na typy svalových vláken a jiné faktory uvlivňující síly a vytrvalost a psychiku a u někoho se pak tyto faktory sejdou najednou, je z něj unikát. A je pořád lepší si vydělávat tím, že 5 let budu dřít a budu lepší, než ostatní, a do konce života budu zabezpečen a ještě budu dělat, co mne baví, než celý život kopat ty příkopy...
zrovna smutné příklady, Serena se prostě nabušila a Lenc se veřejně k dopingu přiznal, jako jeden z mála cyklistů, snad se to nezvrhne až bude lezení na olympiadě, sem zvědavý jak se k tomu český ol. výbor postaví, třeba lezi dopovat nebudou, ale co se bude rozebírat tady to Bohnice ani Černovice nepoberou
A jaký je rozdíl mezi lezci, co mají lezení jako vrcholový sport, nebo třeba gymnasty? Proč zrovna v lezení by se nemělo dopovat? Ne že bych doping vítal, ale názor, že v lezení se nebude dopovat, mi přijde velmi optimistický a úsměvný.
Tak mi to nedalo a dohledal jsem si pár věcí a po bližším seznámení se s problematiou si myslím, že zase tak velký nesmysl to není, ten dopis od Durif. Odvolává se tam na jeden svaz, co už něco v tomto začal dělat. Jedná se svaz rakouský, stanovili limit podle BMI. Musí být do 17, jinak nepustí na závody. K důvodům a problematice doporučuji článek na 8a a třeba http://www.independent.co.uk/ news/world/europe/ dangerously-thin-climbers-face- ban-867625.html
Nechápu, co tím chceš říct. Horní BMI omezená není. Takže v pohodě. Ale BMI třeba 16 už je podle mne opravdu divné a nezdravé bez ohledu na somatotyp. Pokud má 165 cm holka BMI pod 17, za zdravé to také nepovažuji. Zkus si spočítat, kolik by při 165 cm a BMI 16 vážila.
Osobně znám jednu polskou závodnici( bývalou) která do puberty bez problému porážela Ociepku Kingu(polská špičková závodnice). Potom v pubertě začala přibývat na váze a výkonost ji šla dolů.
Když jsem se bavil s jejím otcem o jejim příběhu. Tak to zkončilo tak, že ji museli zachraňovat v nemocnici, kam ji převezli s váhou 35Kg!! Kde ještě zhubla na 33Kg!!! Rodiče, pohodový a inteligentní lidé. Bohužel nezaregistrovali její rychlý úbytek váhy a holka málem zemřela. Lezení se potom dál už nevěnovala. :-( Problé anorexie je v lezení veliký , hlavně v období puberty.
S tím naprostý souhlas, jen je potřeba rozlišovat. Anorexie není hubenost, ale psychická nemoc. Že je někdo někdo hubený, ještě neznamená, že je anorektik. Hodně štíhlé holky se mi líbí, ale zároveň opatření Rakouska podporuji. Pokud má někdo pochyby, ať si vezme kalkulačku a spočítá si váhu při BMI 17 pro různé výšky. Už od pohledu to nevychází zdravě, třeba při 165 cm je to 46kg.
Sasha DiGulian http://www.sasha-digiulian.com/about
Weight 98 lbs (44,492 kg) 1libra=0,454kg
Height 5´3´´ (160 cm) stopa=30,48cm, palec=2,54cm
Věk: 22 let
Podle kalkulačky pro BMI=17,4
je na tom tak tak, má podváhu
Já bych význam BMI nepřeceňoval, je to jen číslo, které něco naznačí, ale bez znalosti dalších parametrů je k ničemu. Víc napoví somatotyp, ano, ta 3 čísla ukazující postavení v trojosém grafu, kde každá osa ukazuje extrémní typ - endomorf, mezomorf, ektomorf. Kdo chce vědět víc, vygoogluje. BMI má tak široký rozsah a i značný přesah do podváhy i nadváhy, že je prakticky k ničemu. Normál 18,5 - 24,9 nezahrne extrémy typu ektomorfní endomorf nebo ektomorfní mezomorf. V prvním případě půjde o napohled hubeného člověka s minimální svalovou hmotou a velkým procentem tuku (např. žena 170 cm 55 kg, BMI 19), u které hrozí velká zdravotní rizika spojená se skrytou obezitou a přitom BMI hlásí, že je vše v pořádku. V druhém případě BMI hlásí obezitu a zdravotní rizika, ale přitom jde o sportovce se skvělou kondicí s nízkým procentem tuku a vysokým procentem svalové hmoty (např. hokejista 183 cm, 90 kg, BMI 27). Jsem línej hledat to v rozhovorech, ale zajímalo by mě, jaké BMI má Honza Kareš, protože to bude podobný příklad.
Pokud něco hlídat, tak je to procento tělesného tuku u žen. Při poklesu pod určité číslo přestává žena normálně hormonálně fungovat (amenorea) a měla by tudíž startovat za muže... Blbej vtip, ale jestli něco hlídat, tak tohle a BMI vám to neprozradí, jen napoví. Takže další příklad - opět žena 170 cm, 55 kg, BMI 19, ale ektomorfní mezomorfka s velmi nízkým procentem tělesného tuku. Podle BMI vše v pořádku, ale v podstatě to už není ženská, protože nemá menzes a jedná se o anorektičku, která dře a nejí, což může mít různé i trvalé následky. Ohánět se ve sportu jen BMI je divadlo na oko, že se něco řeší. Zaveďte biopasy a pak veďte právnické bitvy... Z lezení se prostě stal profi sport a nese to sebou klady i zápory. Pokud by to vedlo k tomu, že ho budou dělat jen anorektici, bude to divácky neatraktivní a s tím spojený odliv peněz už by donutil bafuňáře něco dělat. Zatím tam vidím docela pěkný somatotypy :-)
Nikdo význam BMI nepřeceňuje, samozřejmě máš pravdu, zejména když se k tomu přidá info, že tuk je při stejném objemu mnohem mnohem lehčí, než svalová hmota (jinými slovy - kilo tuku je na objem mnohem více, než kilo svalů), a že váha může poměrně hodně lítat nahoru a dolů i beze změny množství tuku nebo svalů. A není to jen plný močák a střeva (to samo o sobě může klidně udělat několik kilo), ale i takové věci, jako je příjem sacharidů a s tím spojený objem vody v těle (v principu jde o to, že sacharidy na sebe váží vodu, takže při určité úpravě stravy se organismum odvodní a pak stačí opravdu jen povstná chlebová kůrka a pak i po čisté vodě "přibereš" na váze). V zásadě si dovedu představit, jak jen drobnými úpravami průměrnému člověkovi upravím krátkodobě hmotnost plus mínus 4-5 kilo. U sportovců by číslo samořejmě bylo menší, ale pořádný oběd, na to dva půllitry nějakého pití a nedojít si před tím na záchod, tak jsi hned o tři kila těžší, než vydělaný a hladový.
Takže ano, BMI jako takové je nic neříkájící údaj sloužící spíše jen k velmi hrubé orientaci, zda se tím nezačít zabývat více.
Na druhou stranu, a v tom rakouský svaz chápu, pokud má dospělá žena BMI pod 17, je to divné. Sice závisí na somatotypu, ale i kdyby to byla nízká a štíhlá s nízkou hmotností, je to pod těch 17 velmi nepřirozené.
Dej vsak pozor na pouzivani terminu anorektik/anorekticka (viz. vyse).
Naznacovavat, ze nemenstrujici zena je vlastne muz, nejenze neni vtipne, to je vlastne ... nijake
Kdyz uz jsme u stereotypnich formulaci - poruchami prijmu potravy v psychiatrickem smyslu slova trpi i muzi. Pro procentualni pomery a dalsi informace bych doporucoval treba tento odkaz (http://www.nimh.nih.gov /health/publications/ eating-disorders/index.shtml).
Jen bych se zeptal, nebo spíše upřesnil. Anorexie jako porucha příjmu potravy má obvykle iracionální důvody. Holka se zdá sama sobě tlustá i když není. Ale u lezců je důvod zcela racionální, nižší váha se s velkou pravděpodobností rovná vyšší výkonnost. Úmyslně píši pravděpodobně, protože je otázka, zda a jak se jim daří tu výkonnost držet. Pokud by se u špičkových lezců jednalo opravdu o anorexii, nebylo by to provázeno propadem výkonnosti? Z čehož mi plyne, že dokud se dotyčný lezec drží ve světové špičce, o zásadní problém jít nemůže. Modelka může věšák dělat až do smrti, ale sportovec? Asi nejsou tím správným vzorem, chápu, že dospívající dívky v době rozvoje nemusí situaci s nárůstem hmotnosti zvládnout tím nejlepším způsobem, ale to je zase kapitola jiná.
Trefil si hrebicek na hlavicku. To, ze cilena regulace telesne vahy muze prejit/prispet k rozvoji komplexniho onemocneni zvaneho mentalni anorexie, jehoz diagnoza se stanovuje na zaklade pritomnosti siroke serie nutne splnenych kriterii, je zajiste mozne a casto se tak muze dit (jak casto se tak skutecne deje asi nikdo poradne nevi a proto je mozne napsat, ze se tak deje casto). Spojit vsak otazku nizke telesne vahy, cilene regulace telesne vahy a rovnou prejit do poruch prijmu potravy pouzitim vseobjimajiciho a stereotypne vnimaneho terminu anorexie (resp. rovnou anorekticka) je, dle meho nazoru, nepripustne.
Nebylo by pak nejlepší a nejspravedlivější zavést jednotnou startovní váhu, třeba 70kg, a lehčí k tomu dorovnávat například zátěžovou vestou??? EU by to mohla nazvat něco jako Lezení pro všechny a zpřístupnilo by to vrcholový spor i těm, co se rádi najedí a jsou mírně oplácaní až přitloustlí. To by byla bomba, vidět na svěťáku ve finále macatou holku s šestkama a namakance z fitka.
Přesně tak, mělo by se to dorovnat ať mají všichni stejné šance a navíc by se to mohlo zavést i do jiných sportů, třeba do basketu - když bude výška někoho 2 metry tak bude mít koš za jeden bod a kdo bude mít metr šedesát tak bude mít koš třeba za 4 body
U některých závodivých sportů byl zaveden handicap, který je prostě celkem jednoduchou a transparentní korekcí výkonostního rozdilu jednotlivých soupeřů.
Možná že totéž, vzhledem ke sportovní korektnosti, by bylo správné zavést při různých soutěžích a závodech při sportovním lezení. Horolezectví – alpinismus – horolezení – se za posledních dvacet, třicet let tak změnílo, že ve mnoha případech se jedná o soutěživý pohyb po stěnách a ne výletem do skal spojeným s pohledy do okolní přirody. Na pohled do přírody nemají dnešní horolezečtí závodníci čas, musí trénovat, správně se stravovat, sledovat vývoj technických pomůcek aby byli na výši a případní konkurentní mohli být eliminováni. Dále ten, co chce být „In“, musí sledovat co a jak dělá konkurence, kam až se dostala ve své přípravě, jestli nedopuje a nějak nepodvádí. Na nějaký vztah k přírodě pak zbývá celkem málo času.
Ten nápad se zavedením handicapu do sportovních lezeckých soutěží neshledávám špatný, funguje to obstojně u golfu,šachů,při pólu,u biliáru,u závodů na koních a při dalších sportech. Tímto vyrovnáním výkonostního rozdílu by se otevřelo široké pole působnosti spoustě zájemců.
A ten zbytek by prostě stejně jako před lety lezl po skalách a horách a užíval si případně východu nebo západu slunce nad obzorem.
Obvykle míváš názory v pohodě, ale přestaň už spojovat lezení na skalách se závody na překližce. Jsou to dvě odlišné disciplíny, nemají nic společného. Jestliže se bavíme o výkonnostním sportu, netahej sem přírodu a emoce a pocity ze skal. Lezení na překližce je sport se vším všudy a cílem je maximální výkon (nejrychleji, nejvýše, nejdále) za každou cenu, lezení ve skalách je volnočasová aktivita. Sice fyzicky náročná, ale cíle tam jsou jiné, jde spíše o zážitek, než o maximální výkony. Dokud se tohle bude pořád míchat dohromady, nikdy z podobných úvah a nesmyslných konfrontací nevybředneme.
No nevybřednou jen Ti co do toho zabředli, takže máš pravdu jen částečně podle mne. Nicméně lezu jen po skalách a přece i mně taková malá anorexie by se fakt hodila, ale nevím teď přesně podle kterého z výše uvedených názorových směrů ha ha ha .
.....bohužel tady jde o Tebou nepochopenou ironii. Přístě to napíšu více polopaticky – subjektivně myšleno - mně to horolezecké závodění nejde příliš pod nos, ale doba se změnila.... ale at' si každý dělá co chce.
Tak než začneš ostatní nazývat rozumbrady, tak si přečti svůj komentář. Do článku o vrcholovém lezení píšeš úplně mimo o horolezectví, vztahu k přrodě nebo východech slunce. Já ti to neberu, někdo to tak má, ale co to má co dělat u článku o soutěžním lezení? Takže promiň, ale opravdu žádnou logiku v tom nevidím, tedy kromě snahy se vyjdařovat k něčemu jinému, než je podstata článku.
Můj komentář se týkal tohoto příspěvku:
. - . - . - . - . - . - . - . - .
Lezení s hendikepem 09:07:36 10.08.2014
Nebylo by pak nejlepší a nejspravedlivější zavést jednotnou startovní váhu, třeba 70kg, a lehčí k tomu dorovnávat například zátěžovou vestou??? EU by to mohla nazvat něco jako Lezení pro všechny a zpřístupnilo by to vrcholový spor i těm, co se rádi najedí a jsou mírně oplácaní až přitloustlí. To by byla bomba, vidět na svěťáku ve finále macatou holku s šestkama a namakance z fitka.
. - . - . - . - . - . - . - . - . - . - . - .
Jenom jsem si dovolil tuto anonymní poznámku neanonymně doplnit mými subjektivními slovy - a se správným výrazem handicap.
Nepochopil jsi, nevadí, nic se snad nestalo - svět se nezboří a já nadále budu spát bez problémů
vzpěrači mají sinclairovi tabulky, kterými přepočítávají výkonnost napříč váhovými kategoriemi...
... s mými 85-90 Kg už mě taky napadlo něco obdobného zavést do žebříčku na lezci a 8a.nu, pak bych si třeba založil i deníček a s výkony do 9 UIAA bych si jistě nevedl špatně :-))))