Psát o skalkách na Sass di Stria v zimě je zdánlivě padlé na hlavu, obzvláště když je to výhradně letní oblast, navíc v nadmořské výšce 2000 metrů. Vlastníte-li ovšem malou mozkovnu opeřence, což je případ nás Papoušů, musíte svoje zážitky z tohoto úžasného klifu v Dolomitech hodit na \"papír\", než se vám vykouří z hlavy.

Vlastně jsme sem letos v srpnu zabloudili omylem. Byli jsme první den v oblasti sedla Falzarego a rozlézali jsme se na Jižní hraně Sass di Stria (něm. Hexenstein). Lehoučký výstup za III jsme ukončili zlehka po o. Na povalování bylo odpoledne moc mladé, na další vícedélkový výstup postarší.

Co teď? Zlinkovat se v polovině dne obsahem kufru Švestky, která nás sem dovezla? Problém se vyřešil sám. Vrátili jsme se pod Hexenstein a skály na úpatí, které dopoledne zely prázdnotou a které jsme minuli bez povšimnutí, byly obsypané lezčíky.

Nastalo to, čemu s Tryskáčem říkáme konzumace. Hezky pěkně zleva doprava, jednu cestu po druhé, ani nepřezouvat boty. Vychrupli jsme deset rout, každá měla tak kolem dvaceti metrů. I můj švagr Jogurt, který se lezení věnuje v průměru deset dnů v roce, když mu zbyde čas mezi karatem, hokejem, squashem, horským kolem a posilovnou, a do tahání se mu tudíž moc nechce, tady běhal jako rys na prvním konci lana.

Jak by také ne - nýty po dvou metrech, ukloněná skála, kapsy jak vrata. Nejtěžší cesta za 6a  - 3 kusy, dále pak 14 pětek a 10 čtyřek francouzské stupnice. Nádhera. Kdybych byl fotr, co má děti, vzal bych svoje ratolesti sem, aby přičichly ke skále. Je to také blízko k autu a nelezoucí haranti tu můžou pobíhat bez velkého rizika, že by někam zbuchli. Že sem ale fotr bez dětí, starý tlustý Papouš, kochal jsem se jen s trojicí svých dospělých soudruhů, z nichž jsem zapomněl jmenovat lihového přízraka Supa.

Jeho duch se pak projevil v ležení na parkovišti v sedle Valparola, kde se vpodvečer sbratřovaly zrzky z Čech s vlašským stolním rudochem.   

Info: skalky jsou na východním úbočí výrazného zubu Sass di Stria (Hexenstein) nad sedlem Falzarego cca 16 km Z od Cortiny d´Ampezzo. Přístup: u silnice z Falzarega na Passo Valparola je po necelém kilometru parkoviště u obřího šutru. Z něj vede stezka přímo ke skalám. Cest je kolem tří desítek, stačí deset pres a pade lano. Topo, mapka a detaily na
http://www.planetmountain.com/English/Rock/dolomites/fanes/SassStria/SassStria.html

Související článek: Piccolo Lagazuoi od Petra Jandíka z letošního srpna zde na Lezci
 

Berg Heil in Dolomitenland
Papouš