Lezení v Sasku | V. díl |
V sasku je asi milión krásných míst. Jedno z mých oblíbených, kam jsem se často uchýlil trpíce morální únavou z levitování mimo dosah rozumného jištění, je zachyceno na fotografii.
Leží v horním patře oblasti Affensteine, takže jde o věže spíše menší velikosti. Přesněji řečeno o dvě věže: Domnadel a Däumling (na fotografii). Svým vzrůstem by nevyčnívaly z Malých Tiských stěn a leží či spíše stojí v překrásné krajince. Pohled rodiče: vhodné i pro děti, nikam nespadnou, ale bohužel tam asi ani nedojdou, je to kus cesty.
Däumling - nejstarší a nejlehčí cesta Alter Weg VIIb z roku 1913, na fotce je to oblá hrana s růžovou smyčkou a kruhem (dodaným až po letech). Další cesta přibyla až v roce 1978: Südwestweg VIIc, bez stavění VIIIa, vede na hranu z opačné strany věže. Dnes je tu celkem 7 cest od VIIb do Xa. Doporučuji Alter Weg s kapičkou morálu. O ostatních nemám povědomost.
Vydařenější z obou věží je bezesporu útlý Domnadel. Doporučuji přelézt všechno, co na něj vede:
Alter Weg VI (VIIa bez stavění, dále jen b.s.) z roku 1909, severozápadní hrana s jedním kruhem, krásná.
Ostkante VIIc (VIIIb b.s.), hrana, krásná, výborná coby rozcvička na protější
Kastor Xa od Christiana Günthera z roku 1987, supermaxikulení po lehce položené hraně, krásná.
Pollux IXc, od stejného autora ve stejný den, pod slaněním, vždy ve stínu, čisté stěnové lezení s trochu nepříjemným cvakáním 1. kruhu, jedna z perel oblasti.
Ve vrcholovce byly obě tyto těžší cesty dlouho psány každá o stupínek výše, ale současná klasifikace sedí. Obě patřily mezi lezené a vystřídala se na nich i naše tehdejší špička. Obě považuji za slušně zajištěné (po dvou kruzích), i když v Juře by asi z brašny skalního dělníka ubylo ještě po dvou kruzích navíc.
A na závěr ještě malou historku. Jezdíval jsem lézt do Němec s kamarádem. Přitáhl jsem ho pod Polluxe, zamumlal něco o IXb a vyštval ho vzhůru. Tenkrát to bylo ještě za Xa a kdybych mu to prozradil předem, tak zkolabuje. Tímhle chorobným respektem netrpěl zdaleka jen on. Lezlo se jen odspodu a nejtěžší místo pět metrů nad kruhem... . No nic. On to vybojoval až nahoru a měl svou první Xa v kapse. Když se pak dozvěděl, co vlastně vylezl, měl velkou radost. A od té doby si vždy ověřil jestli mu zase nekecám. Nicméně protože na nás obtížnost X působila přímo magicky, bylo to velké vítězství.
Tschüs
Däumling - nejstarší a nejlehčí cesta Alter Weg VIIb z roku 1913, na fotce je to oblá hrana s růžovou smyčkou a kruhem (dodaným až po letech). Další cesta přibyla až v roce 1978: Südwestweg VIIc, bez stavění VIIIa, vede na hranu z opačné strany věže. Dnes je tu celkem 7 cest od VIIb do Xa. Doporučuji Alter Weg s kapičkou morálu. O ostatních nemám povědomost.
Vydařenější z obou věží je bezesporu útlý Domnadel. Doporučuji přelézt všechno, co na něj vede:
Alter Weg VI (VIIa bez stavění, dále jen b.s.) z roku 1909, severozápadní hrana s jedním kruhem, krásná.
Ostkante VIIc (VIIIb b.s.), hrana, krásná, výborná coby rozcvička na protější
Kastor Xa od Christiana Günthera z roku 1987, supermaxikulení po lehce položené hraně, krásná.
Pollux IXc, od stejného autora ve stejný den, pod slaněním, vždy ve stínu, čisté stěnové lezení s trochu nepříjemným cvakáním 1. kruhu, jedna z perel oblasti.
Ve vrcholovce byly obě tyto těžší cesty dlouho psány každá o stupínek výše, ale současná klasifikace sedí. Obě patřily mezi lezené a vystřídala se na nich i naše tehdejší špička. Obě považuji za slušně zajištěné (po dvou kruzích), i když v Juře by asi z brašny skalního dělníka ubylo ještě po dvou kruzích navíc.
A na závěr ještě malou historku. Jezdíval jsem lézt do Němec s kamarádem. Přitáhl jsem ho pod Polluxe, zamumlal něco o IXb a vyštval ho vzhůru. Tenkrát to bylo ještě za Xa a kdybych mu to prozradil předem, tak zkolabuje. Tímhle chorobným respektem netrpěl zdaleka jen on. Lezlo se jen odspodu a nejtěžší místo pět metrů nad kruhem... . No nic. On to vybojoval až nahoru a měl svou první Xa v kapse. Když se pak dozvěděl, co vlastně vylezl, měl velkou radost. A od té doby si vždy ověřil jestli mu zase nekecám. Nicméně protože na nás obtížnost X působila přímo magicky, bylo to velké vítězství.
Tschüs
| Jarda Maršík [úpravy] | 12:43 21.12.2000 |
Komentáře | Nový komentář  |