10. 2. 2009 -
Velká Studená dolina
Krásné počasí, ale už celou noc fouká silný západní vítr. Když jsme přijížděli autem blíž k
Vysokým Tatrám, byl krásně patrný výrazný přesun sněhu do závětrných částí žlabů. Plánovaný výstup na
Zbojnickou chatu proto musel být velmi opatrný. Je tam totiž celá řada lavinově až zákeřných míst. Hned při vstupu do Velké Studené doliny, jsme se na bezpečném ostrůvku mezi dvěma výraznými žlaby (Královský a Veverkův) zastavili, před námi šlapal pouze nosič. Chystali jsme právě udělat poradu a plán dalšího postupu.
Pak se najednou ozvalo vzdálené žuchnutí a za několik vteřin k nám dorazil bílý oblak sesuté prachové laviny z
Veverkového žlabu. Bílý oblak nás kompletně poprášil sněhem. Nikdo ani nestačil vytáhnout foťák :-))) Nosiče jsme už pak ale neviděli. Vrátili jsme se nejprve všichni zpátky až do bezpečí hlubšího lesa. Kolega z místní horské zavolal vysílačkou pro pomoc přímo na HZS a já se vyrážel sprintem podívat za nosičem. Nakonec cca 300 m za druhým okrajem laviniště byla jeho krosna patrná, jak se kývavým pohybem pomalu sune dál vzhůru údolím. Nosič měl kliku. Asi vůbec nevěděl, co se stalo.
Při návratu zpět si ještě všímáme horolezce, který hodně rychle slézá dolů po ledovém výšvihu přímo pod Veverkovým žlabem, který se právě před pár minutami vysypal!!! Voláme na něj, jestli je v pořádku. Teprve pak si všímáme ještě jedné postavičky, mávají na nás, že vše je OK. Právě přes ně přelítla celkem slušná prachová lavina, jinak vše v pohodě :-))) Odvoláváme poplach.
Po krátké rozvaze vyrážíme opatrně dál. Tak, jak jsme původně i chtěli, tedy po jednom a velmi rychle. Přidává se k nám druhý nosič a dvě turistky, které se jen tak vydaly na pohodový výlet. Kupodivu nebylo potřeba ani nikoho moc popohánět :-).
Cca po půl hodině padají za sebou dvě další laviny z
Královského a opět z
Veverkového žlabu. Máme obavu o sestupující horolezce, manželský pár, který v tom samém okamžiku právě mohl procházet v místě zasažení. Obzvlášť lavina z Královského žlabu byla velmi silná a vletěla až do protisvahu. Jak jsme se pak mohli přesvědčit, vysekala novou část lesa. Nemohli jsme se pohřešovanému horolezeckému páru telefonem dovolat a tak jsme trochu znervózněli. Mezitím z druhé strany doráží hlídka dvou kluků z HZS na skútru, kterým se naštěstí podařilo navázat kontakt se sestupujícím manželským párem horolezců. Prý tu další velkou lavinu přežili schováni pod kamenem!!! Opět až neskutečné štěstí!!!
Tentokrát měla lavina opravdu ohromnou sílu a dnes se již oba po druhé narodili :-)))
I my jsme se nakonec po kontrole laviniště lavinovými přístroji rozhodli raději sestoupit dolů a nepokoušet dál náš osud. Spolu s námi sestoupily i obě teď už naprosto vyděšené turistky. Štěstí jsme si tak trochu vybrali všichni :-)
Já, Frenky a Kristýnka
Další informace a fotky naleznete na:
www.laviny.sk
www.alpy4000.cz