Mlha jak v Londýně, orosená tráva, ale předpověď dobrá, a tak vyrážíme na Petrohrad. Jedeme Johnovo teréňákem ve složení Já, Bída, Martin Pelikán a John. Parkujeme kousek od Brány a už se prodíráme lesními dálnicemi k sektoru Aurora. Rozlézáme se na Zimním paláci - spíše lehčí bouldry, z údolní strany dost položené, ale docela zajímavé (bacha na odřená kolena :). Nakonec se radujeme z Jantaru 6B a ještě přidáváme vlastní traverz Polínskej Pes 5C tr. Pak zkoušíme štěstí na vyšších bouldrech Potěmkina a již zahřatí útočíme na Auroru. Bohužel oslabeni o Johna, který mizí s nožem v lese a mručí něco o horníkách, jeskyňářích, norách a o tom, proč ještě nikdo nezkusil vylézt na Everest ze sit startu. Aurora tak náš nápor na Vaječného Lenina 7A odráží a jen Martinovi se její ofenzívu daří prolomit. Chuť si spravujeme pochodem v Lampiónovém průvodě 6B+. Martinovo vypracované tělo - jeho tajná zbraň To už ale kluci leží pod nástupem Inscenované pohody 7C. Bída vymýšlí fikaně patu a už to valí nahoru, bohužel však padá z vypečeného šestáčkového dolezu. Ještě pár pokusů, ale moc to nejde a tak mě kluci posílají do auta pro kartáček a zároveň jdu také naproti Standovi, který právě přijel. Když se asi tak po dvaceti minutách vracím, jsou již kluci přezutí, bouldermatky na zádech a prý je posekáno. Samozřejmě jim nevěřím ani slovo, a až pondělní zápis zde v deníčku mě přesvědčuje, že mě snad nelakovali. Klobouk dolů - Martin tak jen potvrzuje, že je pořád dobrej (i když by mohl tlačit na pilu ještě trochu víc), no a pro Bídu to je prozatím určitě jeho nejlepší bouldristický výkon, který ho vyšvihává mezi přední plzeňské bouldristy. A nic na tom nemění ani fakt, že boulder je následně skasán na 7B+. Standa je oblečen jako správný bouldrista John se vrací, přestože nic neulovil, a všichni se přesouváme do sektoru Boulder Bar. Začínáme Dávkovačem odvahy 6B+, který je pro mě velkým restem z jarního PADání. Jo, ještě bych málem zapomněl, že nejdřív se John pořádně opřel do Loupeže chytů 8A. Standa drtí bouldry Ultrapříprdek 5B a Příprdek 5A a jeho dcera Bětka drtí vše, kam ji pustíme. John se opřel do Loupeže chytů 8A Bětka v převise Nakonec se jdeme odrovnat nahoru do sektoru Krásnaja Plóščaď. Hezkou sobotu uzavíráme nejprve v hospodě v Nečtinech zabijačkovými hody, ale hlavně kulturní Algenovo akcí Polínský pes na Polínku. (ale o tom až příště) Den to byl přenádherný a svaly mě bolely ještě další dva dny. Tření super a když jste se hejbali, tak nebyla ani zima. Vzpomínám si, jak jsme tady vlétě byli s Martinem Pelikánem na závodech - PADání - jak se nám zdály některý šestáčka neskutečně těžký. Velice nás tenkrát pobavila diskuse s Petrem Reschem o nějakém bouldru - už si přesně nepamatuju, který to byl: Já: Ty Petře, to není 6A, to je nějaký těžký. Co myslíš? Petr: To je těžký co!? To je co!? Martin: No, je to fakt hodně těžký, vůbec jsme to nemohli přelízt. Petr: To je, co!? To je těžký, co!? Já, já to nepřelez, ale tady Karel, ten to přelez, ale trvalo mu to. To je těžký, co!? Ale Kerel, Kerel ten to přelez. Já to nepřelez, ale Karel ten jo. To je těžký ŠESTÁČKO, co?! No nicméně nenechte se tímto odradit a určitě přijeďtě, protože čistící četa R&H toho pro vás připravila opravdu hodně a každý si vybere. Přibitej hřebík 6C+ SD - leze Martin Na závěr bych chtěl jen podotknout, že na adrese www.jesenickekameny.cz vznikly stránky zaměřené přímo na oblast Jesenicko a v souvislosti s tím jsme se po dlouhých úvahách a debatách dohodli na nových konvencích pro zápisy bouldrů na Petrohradě a Mlýnském vrchu a vůbec v celém okolí. Všechny tyto bouldry mají nyní v kolonce Poloha vyplněno Jesenicko a v kolonce Sektor konkrétní sektor například Brána. Přibitej hřebík 6C+ SD - leze Bída
|