Nechce se mi tomu ani uvěřit. Martin byl můj vzor v horách. Lehce, alpsky, malý tým nebo sólo. Skvělý skromný člověk. Jeho přednášky na Smíchovském festivalu alpinismu byly vždy skvělé. České horolezectví utrpělo velkou ztrátu. Martine, nikdy nezapomeneme!
Martina je veliká škoda, byl to skvělý horolezec. Upřímnou soustrast všem pozůstalým... Jen mě zaráží komentáře např. na Novinky.cz, někteří lidi nemají páru o čem to je...
Martina je veliká škoda, byl to skvělý horolezec. Upřímnou soustrast všem pozůstalým... Jen mě zaráží komentáře např. na Novinky.cz, někteří lidi nemají páru o čem to je...
Je to velka tragedie, je mi to moc lito. Jeho rodine a pratelum preji silu. Komentare na novinkach doporucuji necist, me se z tech lidi udelalo uplne spatne.
Tak jsem si přečetla články a diskusi i na iDnesu a je mi z lidí špatně. Jak mohou vůbec někoho hanět za to, že měl svoje sny a šel za nimi? Co je na tom špatného??? I tohle k lezeni patri, je to zivotni styl a jsem prekvapena, jak rychle soudy lidi vynaseji. Je mi z toho smutno... Martin byl jeden z nasich nejlepsich horolezcu!
Hlavně nezapomeň, že sem píšou naprosto průměrní čteči Blesku - lidi, kteří tráví večery sledováním kriminálek na Nově a na dovolenou jedou tak maximálně do Chorvatska do apartmánu... Tihle lidi něco podobného nedokážou pochopit, svojí troškou do mlýna přispěje i anonymita internetu... Tyhle věci netojí za to číst, akorát člověka naštvou. Ale zamrzí to, obzvlášť u takového člověka jakým byl (je?) Martin...
Prosím Vás na dizkuzi na i Dnes nechodte, na základě kometářů mne vlákala zvědavost, ale po přečtení pát příspěvků se mi chtělo zvracet.
Nechce se mi věřit, že mám Martinovo číslo vymazat ze seznamu. V roce 1989 na Pamiru, kde se potkal se Škrovádákama, asi ani on netušil, kam jeho další cesty povedou. Dokázal toho moc, včichni kdo ví, si toho váží. Upřimnou soustrast rodině nebudu psát, stále tomu nevěřím a říkám si zázraky se dějí. E v a
Sledovala jsem jeho úspěchy, byl v naší oddílové výpravě na Pik Lenina na Pamiru v roce 1989. Nikdo z nás nevylezl, ale on se dostal nejdál. Je mi to moc líto,přeju jeho rodině mír v duši, on jako všichni s podobnou hrozbou za krkem chodil do hor a bohužel osud prstem ukázal na něj.
Smutná zpráva, zejména pro jeho blízké a horší o to, že se nenašlo ani jeho tělo. (To rodina pochopí až časem.)Čest jeho památce.
Mě však na tomto článku zaráží jedna věc.
Bývalo dobrým zvykem se pod své články podepisovat. V tomto případě však tomu nepodepsáni rozumím. On ten článek není ani tak článek jako spíše link na jiný web, který normálně nemá šanci docílit sledovanosti jako tento.
Přece jen hrachy z reklamy je lepší sbírat na svém webu než je nechat někomu jinému, nebo ne?
Takže nakonec nejde o nic jiného než o kšeft na pozadí nešťastné události (;-(.
Dalo by se to možná nazvat také jedním nehezkým slovem odvozeným od africké šelmy psovité.
Jdi do prdele.
Jestlis to věděl, mohls sem článek napsat sám. Pokud ne - tahle velmi smutná informace má určitě význam pro řadu lidí kteří lezce čtou; a považuju za plus, že sem někdo ten odkaz dal, bez ohledu na to, kdo to byl.
Martin byl můj spolužák z průmyslovky a vždy si rád vzpomenu, když jsme po škole odpoledne chodili lézt se Standou R. a Petrem D. na Skalný u Hostýna jako totální začátečníci s ocelovýma karabinama a kusem starého lana tvrdého jako drát .....byl to náš sen, náš život......a Martin o něj teď přišel. Ikdyž jsem Martina přes dvacet let neviděl, je to pro mne ztráta. Všem jeho blízkým a příbuzným přeji upřímnou soustrast.
Martina jsem znal osobně z vysoké školy, párkrát jsme spolu lezli, zprvu jsem si myslel že má lezení jako součást jeho image ale jak jsem později sledoval jeho lezeckou kariéru on horama skutečně žil .... a někam to dotáhnul.
Zachranna akce pokracuje. Informace o ukonceni zachrany na strance Libore Uhra jsou nepravdive. Jeste porad muzeme doufat a Martinovi posilat pozitivni energii.
ANNAPURNA 2009
Novinky z expedice
Dodo Kopold, Elisabeth Revol & Martin Minařík, Annapurna 2009
Sdělení rodiny Martina Minaříka z rána 28.4.2009
28.4. 2009
Poté, kdy jsme přestali mít informace o Martinovi a poslední zpráva z úterý byla velmi znepokojivá, spojili jsme se s panem Tendym Sherpou, majitelem agentury zajišťující expedici. Od té doby jsme s ním v neustálém kontaktu. Pátrací akce s vrtulníkem a nejlepšími lidmi, které má k dispozici, včetně Martinova přítele Temby, lámy a kuchaře v jedné osobě, stále probíhá. V neděli 26.4. vysadil vrtulník v inkriminované oblasti čtyři Šerpy s plným vybavením, kteří pokračují v hledání. Teprve po jeho skončení poskytneme další vyjádření.
Elisabeth Revol na své stránce (http://himalaya-light.over-blog.com/) popisuje poslední fázi sestupu z Annapurny. Její líčení se podstatně liší od předchozích zpráv nebo spíš dohadů. Podle ní sestupovala s Martinem a v jednom místě čekala, až jí dojde. Když nešel, vrátila se kus zpátky, ale Martina nenašla. Nerozdělili se tedy vědomě a Martin byl ještě schopen pokračovat vlastními silami.
a pak pise, ze ho jeste nasledujici den videla zespodku ledovce asi v 6700m.n.m. ale az nasledujici den se dostala do civilizace aby to mohla ohlasit. preklad z fr do aj je kvalitnejsi nez primo do cz(google translator).
Přátelé, bez svých nároků na pravdu - nedělejme zde spekulace o překladech a různých výkladech jiných webů. Udržme si atmosféru komentářů, která zde doposud byla. Asi všichni bychom zde rádi nakonec zaslechli pozitivní zprávu. Pozdržme se ale "nahánění" tak trochu senzačních zpráv. Vyčkejme na zprávy, které nám snad (s mým velikým díkem) opět sdělí Martinova rodina. Díky.
Záchranné akci držím všechny prsty.