Jedním z míst typicky skialpovým je i okolí Grossglockneru. Oblast nabízí nejen dva lezci velmi oblíbené vrcholky Grossglockner a Grossvenediger, ale také nádhernou přírodu národního parku Hohen Tauren. Jeho rangeři chrání rostliny i živočichy zde žijící, avšak nijak neomezují pohyb skialpinistů a dalších turistů. To je velkou výhodou oproti českým horám, kde je opuštění vyznačené cesty v národním parku přísně zakázáno. Díky tomu se zde skialpům věnují mnohem více než u nás i ženy, pro které je vycházka na tuleních pásech velkým potěšením.
Ale ještě větší požitek musí zažít každý nadšený skialpinista, když se na túru může vydat se zkušeným horským vůdcem, který ho provede těmi nejlepšími cestami. Taková příležitost se naskytne například během skitour týdne, který se každoročně koná ve vesnici Kals am Grossglockner na konci března (19.3.– 27.3.). Téměř přesně před rokem jsem se této akce zúčastnil a mohu ji vřele doporučit. Na každého, kdo přijede, totiž čeká lákavý program. V nabídce je třeba skitoura a přednášky s Petrem Habelerem, který jako první společně s Reinholdem Messnerem zdolal Mount Everest bez kyslíku nebo podrobné cvičení lavinové záchrany.
Pokud ale nestihnete přímo týden skitour, můžete se vydat na některou z mnoha skialpových cest sami. K orientaci Vám postačí Alpenverein mapy č. 36 (Venedigergruppe) a č. 39 (Granatspitze). Jedna velmi pěkná skitoura vede na vrchol Schoppmanntörl (2611). Tento 4 hodinový skialpový výlet bych však doporučil pouze v zimě při dobrých sněhových podmínkách, protože mnoho míst je vystaveno slunci a větru a mohlo by se v jarním období stát, že nebude po čem posunovat lyže. Cesta začíná poblíž tunelu směrem na Mittersill nebo u osady Matreier Tauernhaus, kde se vydáte na severovýchod směr na Grünseehütte (2285). Při dobrém počasí lze již v tomto místě vidět vrchol Schoppmanntörl (2611). Dále skitoura pokračuje rovinatější cestou okolo dvou krásných jezer Grünsee a Schwarzsee a odtud zbývá už jen slabá hodinka cesty na vrchol Schoppmanntörl. Mně osobně výstup sem trval 4 hodiny. Dále se můžete rozhodnout buď pokračovat po hřebeni na Riegenturm (2742) nebo si užít pěkný sjezd. Vážně skvělá zkušenost byl i výlet v okolí Wunspitz (3219) směrem na Eichamscharte. Začátek skitoury najdete v údolí Virgental, kousek nad vesnicí Prägraten u křížku u cesty ve výšce 1400 m. Údolí je známe, protože zde začíná cesta na Grossvenediger, konkrétně ve vesnici Hinterbichl. Cesta vede po serpentinách k výše položeným chalupám směrem k vrcholu a bývá velmi často dobře prošláplá, protože je oblíbenou skitourou místních domorodců. Během cesty je třeba si dát pozor na lavinové pole, které se objeví po průchodu lesem po levé straně. Lze ho velmi snadno obejít pravou stranou svahu. Nám se bohužel nepodařilo dojít až na Eichamscharte z důvodů vysokého lavinového rizika v sedle mezi Wunspitz a Säulkopf. Ovšem sjezd čerstvým prašanem, v níže položených částech již vlhkým sněhem, byl opravdu skialpovou extází.
Pro kulturní skialpery nebo během špatného počasí doporučuji navštívit muzeum v Kals am Grossglockner. Přestože nejsem úplně muzejní typ, tato výstava mě velmi oslovila. Přes menší nedostatek a to stále se měnící otevírací dobu, stojí za to se sem podívat. Můžete zde vidět nejen expozice týkající se místní přírody (flora, horniny, fauna) a místních lidí, ale hlavně historii zdolávání Grossglockneru. Těžko uvěřit, že s vystavovaným vybavením někdo dokázal před 200 lety vylézt na nejvyšší horu Rakouska. Obdivuhodný výkon!
Grossglockner totiž opravdu není jen nejvyšší kopec, ale zároveň místo, kde lze zažít spoustu nejen skialpových zážitků.
Více info na www.tyrolsko.cz a www.osttirol.com
( rezervace skitour týdne infobüro Kals : Tel. +43 50 212 540 , kals@osttirol.com )