Jak už se většina nápadů u nás rodí, sedíme si takhle jednoho krásného čtvrtečního večera v hospůdce, kde najednou zaznělo Francie, zaznělo Châteaudouble, a pak již nic nebránilo tomu že pár ostříhaných lezců spolu s jednou perlou, 10. září 2005 vyráží brzo ráno na, v tu dobu námi ještě netušící, úžasnou lezeckou akci.
Vyrážíme společně, nabaleni řádnou zásobou lahodných moků na cestu, z jedné známé benzínové pumpy v Českých Budějovicích brzo ráno téměř včas podle plánu, jak už to bývá o hodinu později. Na dlouhé cestě se kocháme dálniční krajinou posilujeme se, abychom vydržely celou cestu a o nic nepřišli. I přesto, že chceme být co nejdříve na místě, zastavujeme se ve Finále, abychom se vyspali, dali si pizzu u Antonia a prožili, krásnou deštivou a teplou noc, někteří v přítomnosti chrápajících členů výpravy. Protože naše výprava je tak trochu průzkumná, chvíli nám trvalo, než jsme našli vhodné a jediné místo, kde budeme trávit diskusní večery nad sklenkou vína, probouzet se s plakem na jazyku do krásného rána a vyrážet do lezeckých oblastí tamějšího kraje, zkrátka základní tábor. Nikdo z nás ani netušil, že se podaří najít snad nejlevnější a nejluxusnější camp, který by si snad mohl lezec na šest nocí za 18EUR přát. Teplá voda, toalety, uprostřed vinic, 10 minut stáčírna vína, to bylo La Motte - CAMPING A LA FERME. Řádně zabydlení a vyspaní vyrážíme 12.září 2005, 3. den, do první vytipované oblasti Reboullion. Rozlézáme se seznamujeme se skálou. Netrvá dlouho a padají první hodnotnější cesty 6a, 6b, první nezapomenutelné výroky "Ta cesta je tak za 6c" (ovšem jak skutečnost ukázala bylo to 6a, což více ostříhaní lezci poznali) a přicházíme na to, že stupnice je zde poctivá a odpovídá ohodnocení. Reboullion - Honza Reboullion - Jarda Ještě téhož dne jsme navštívili historické městečko Châteaudouble, které je situováno v centru všech lezeckých oblastí. Chateaudouble z oblasti Les Marinouns. 4 den vyrážíme k hlavnímu cíli, oblasti Baous des Prannes, kde jsou dvou délkové krásné dlouhé cesty. Zaleze si tu každý, i když za přímého slunka se tady dá vydržet opravdu jen na jaře nebo na podzim a to se ještě schováváte do stínu. Mezi asi nejhezčí cesty, kterou jsme lezli všichni patří La Cappe. Tato dvou délková cesta se dá vylézt najednou. Jedná se krásnou atletickou spáru s kombinací s lezením na sokola dlouhá 45m. Jednou ze zvláštností této oblasti, ale i dalších, je označení cest. Ty jsou značeny krásnými umělecky malovanými kameny. Baou des Prannes z oblasti Reboullion. A tímto stylem je značena většina cet. Zmíněná cesta La Cappe. No není nádherná. Protože nejen lezením živ je člověk a je potřeba odpočinku, další den jsme strávili relaxací. Výlet do St Tropez a dezinfekce našich těl v moři udělala dobře každému. Dokonce i zde se našel jeden člen výpravy, který jako jediný zdolal jednu z nejtěžších cest výpravy, a to bez sebemenších problémů a ještě to několikrát zopakoval. Cesta "procházka po pláži" je pro nás oříškem a máme se pořád co učit. Heli, gratulujeme. Každý člen výpravy je samozřejmě, jak už bylo řečeno ostříhaný lezec, ale pouze jeden si zaslouží pár samostatných řádků a nákolnost nás všech. Helenka, naše perla a pylíř výpravy, nikoho neodbude, s každým se podělí a každému nabídne správné slovo v pravou chvíli, krásný úsměv a pohlazení. Heli, děkujeme. :) 6.den, dostáváme se do námi ohodnoceno jako nejpěknější oblasti Les Marinouns. Krásné cesty, krátké, dlouhé, dvoudélkové. Obtížnostně pro každého. Děrkovaný vápenec nabízí ty nejpěknější cesty. Zde vznikají nerozličnější názory na nejpěknější cestu, zkrátka každý si tu našel tu svou. "Já vím Veno, v hotelu pro hlodavce na tebe bude vždycky čekat ;) ten tvůj hlodavec, jaká pak cesta, že". Rusalka - Roman Mulot fache - Honza La Pale je poslední oblast, kterou jsme navštívili. Ze všech se tato od ostatních lišila nejvíce. V první řadě musíte překonat 250m výškového převýšení do vydatného stoupání, které prověří vaše kardiostimulární okruhy. Rozhodně nedoporučujeme otevřenou obuv :). Oblast je nejvýše položena a nacházejí se zde spíše plotnové a převislé cesty, stupnice je tvrdá. Tady jsme vyčerpali všechny své rezervy a vylezli si poslední nezapomenutelné cesty. Ti co už pomalu nemohli si dokonce s přehledem dali převislou spáru. Není možné zde uvést všechny postřehy a krásné zážitky, přesto doufám, že toto krátké přiblížení nabudí ty z Vás, kteří mají chuť zažít tak parádní lezení jako my a rozšíří řadu našich zážitků. Co dodat na závěr. Snad už je skromný výčet pár z mnoha cest, které stojí zato si vylézt (pouze mé doporučení) a společné foto. Big foot (L1 - 6b), Cappe (L1 - 6a, L2 - 5c), Erection totale (7a+), Mullot fache (6a), Rusalka (L1 - 6b+), Solstice (L1 - 6a+), Speedounete (6b+), Trente sep deux le matin (6b)... Ano, tak toto je ta skupina ostříhaných lezců. Podrobnější informace o této oblasti lze získat u členů Píseckého horolezeckého oddílu na stránkách HO Klíšťata
|