Následující řádky se týkají objektu, o kterém (jak si myslím) velká většina nejen brněnských lezců ví. Jde o mostní pilíř "Hitlerovy" dálnice pod hrází brněnské přehrady.

Nebyli jsme první ani poslední, co jej vyhákovali až na top.
Je to taková pohodová akce pro pěkný večer v týdnu nebo tak něco....

Co se týče mne, tak tohle byl můj třetí (a konečně úspěšný) pokus o zdolání této hory betonu. Ty předchozí zhatil déšť a v jednom případě policie.
Tentokrát jsem do toho nastoupil s Martinem (Mauglím), přičemž bylo dohodnuto, že pilíř padne a je jedno jak dluho to bude trvat či co bude padat z oblohy.
Nepadalo nic a vzhledem k tomu, že to byl Martinův hákovací křest, tak se čelovka ve večerních hodinách dost hodila.
První žebřík jsem zavěsil v 16hodin....Mauglí se na vršek vyvalil ve 20:15....(nic složitého - žadné hákovaci invence nebylo třeba, ale jako tréning hákovaní stropů a pohybu v žebříkách doporučuju). Skoro celou cestu v pohodě kráčíte v rivetkách a jištění je za erární nýty. Na vršku se hodí nějaká delší smyce na vrcholové nahození ocelových tyčí.
Aby to byla větší zábava, tak jsme pod stropem zrobili štand (červený puntík v prvním obrázku)
a po čase jsme se mohli kochat nočním Brnem z vršku pilíře.
Dost mne fascinovalo, že po celou doubu našeho snažení nás (respektive Martina) sledoval, a různými komenty se snažil "řídít" Martinův tatík. Evidentně je to velmi trpělivý člověk, protože tam stál od začátku až do konce (a teplo zrovna nebylo).

Skvělou tečkou za touto praštěnou akcí bylo rychlé slanění (za erární smyce) volným
prostorem mezi nohami pilíře (reverso jsem skoro rozsvítil :-))

Kudy jsme šli - červený puntík = štand



Pohled ze štandu do hlubin....


Maugli ve štandu


já ve stropě



Mauglí a jeho boj s žebříky




Konečně TOP (Martinek nam umřel....)




Večerní přehrada





Večerní Brno (mnohem pěknější, než ve dne)