S tou klasifikací je to vážně v Adru trošku v nepořádku a snad to není jen můj názor? ...

Počasí za okny se začíná pomalinku zhoršovat a těch hezkých dnů na lezení venku už moc nezbívá. Zima nás pomalu vyžene do tělocvičen nebo teplých krajů a nám nezbude nic jinýho než žít těch pár měsíců ze vzpomínek kam jsme to tenkrál lezli a jaký to bylo.Každý z nás má tu svoji zamilovanou oblast kde se snaží prolézt nějaký svůj volný čas.Já už projel kus světa,poznal jsem i spoustu míst v naší zemi, ale nakonec jsem podlehl kouzlu Adršpašských skal. Někomu stačí vyprávění o nejištěných spárách a vražedných stěnách, někdo se na to přijede podívat na vlastní oči a někdo tamnímu lezení uplně propadne.Člověk který nikdy nelezl spáru, nepochopí jak ta žába může držet, proč v tom komínu není jištění, jak to že ty nohy drží a proč je jištění občas v nedohlednu. Každý kdo tam kdy lezl si určitě prožil svoje ať už jde o pocity stažený prdele, radosti z vylezený cesty, a nebo troška toho rozčílení když člověk otevře vrcholovou knížku a nevěřícně kouká že právě bojoval o život "jen v VIIa."

S tou klasifikací je to vážně v Adru trošku v nepořádku a snad to není jen můj názor? Lezu tam už řadu let, je mi jedno jestli spáry, stěny nebo komíny,sem tam po mě zůstane i nějaký kruh a tak malou představu o obtížnosti snad mám?. A tak mě dokáže zarazit když se můj nároz na klasifikaci rozchází o několik stupňů s hodnocením ve vrcholovce nebo v průvodci. Je sice těžký klasifikovat třeba spáru pro někoho kdo ji nikdy nelezl, ale když člověk leze cestu ve který dělá shyby na jednom prstě neměl by se dovědět že právě přelezl VIIc.Nemůžu tvrdit že je to pravidlem to naštěstí ne, ale sem tam se člověk s nějakou tou nesrovnalostí potká.Je těžký klasifikovat cestu když na její hodnocení může mýt vliv morál, maglajz, třeba i spárový rukavice a nebo  prvolezcova skromnost.

Je to bohužel škoda ale nikdo s tím moc udělat nedokáže a tak nejlepší bude pořád to mít radost z vylezený cesty a ne z čísla který se nám nemusí zrovna moc líbit.