Čerstvé informace o boulderingu na Křivoklátsku před nastávající sezónou. Je to něco přes rok, kdy jsem na těchto stránkách letmo informoval o lezení a boulderingu v trochu opomíjených buližníkových oblastech křivoklátských lesů Bouldering na Křivoklátsku. Během toho roku se v dané oblasti nic zásadního neudálo. Přibylo sice pár nových bouldrů a zbylo i několik nepřelezených projektů, ale jinak je bouldrový potenciál v oblasti „Na hřebenech“ téměř vyčerpán. Ne ovšem tak v Křivoklátsku, který ještě skýtá (a doufám, že i ještě skrývá) mnoho skal, skalek a oblástek. A protože „Hřebeny“, jak bylo zmíněno, jsou potenciálně pro bouldrování vyčerpány, zaměřili jsme se na další křivoklátskou oblast nedalekou Dehetnickou skálu. Tuto oblast netvoří tolik skalních útvarů jako Hřebeny. Je zde vše na jednom místě, oproti trochu roztahaným, od pár desítek, až po několik set metrů od sebe vzdáleným věžím Na Hřebenech. O něco málo vyšší je zde i počet bouldrových problémů, kterých je v současnosti něco přes 160. Obě oblasti jsou od sebe vzdáleny pouze 3 min autem (3 km). Připočteme-li k tomu menší oblástku Hlavatice, vzdálenou další přibližně 4 km, je zde oblast se skoro 350 bouldrproblémy na relativně nevelké ploše. Všechny tři oblasti se rozkládají na hranicích Středočeského a Západočeského kraje. Střední a Západní skála. Společně s Vraní skálou (kde je v současné době lezecká činnost zakázaná) patří skály Na hřebenech a Dehetnická skála, co do velikosti, tak i významu pro lezení k tomu nejzajímavějšímu, co se dá v Křivoklátsku navštívit a vidět (nepočítám-li lezecky čistě sportovní Red rock, který je z tohoto hlediska v Křivoklátsku výjimkou). Dehetník je tvořen třemi skalními objekty. Největší a lezecky nejvýznamnější z nich je Jižní skála. Vedle ní je výrazně menší Střední skála (spíš věž) a na ní nalepená Severní skála. Od Severní skály pokračuje několik desítek metrů dlouhý pás skal a kamenů. To nabízí k lezení a zejména k boulderingu (na který je tento článek hlavně zaměřen) na Dehetníku spoustu různorodých možností. Od jednokrokových problémů, přes osmimetrové highbally, až po i přes 10 metrů dlouhé traverzy. Dehetnická skála je tradiční buližníková oblast, v které ještě před relativně nedávnou dobou existovaly pouze klasické výstupy spíš lehčí obtížnosti, jako příprava pro výstupy v horách. Autoři cest byli místní lezci a lezci z širšího okolí, povětšinou z Hořovic, Zbiroha a Rokycan. Nejvýrazněji se do lezení zde zapsali Z. Vaník, L. Pekárek, J. a F. Čápovi, J. Skuhrovec, J. Kosař a V. Jícha (cesty v té době se zde pohybovaly v obtížnosti II+ - VI). V roce 2004 byla oblast kompletně přejištěna borháky Lubošem Audesem. Okolo roku 2010, přibylo pár sportovních cest hlavně díky Z. Míkovi a Z. Reschovi (až do obtížnosti 9/9+). A ještě o pár let později trojice Em, M. a K. Hegerovi přidala několik dalších prvovýstupů (v klasifikaci 7+ - 9-/9). Bylo by neodpustitelné nezmínit v tomto výčtu Máru Bekeho s jeho bratrem Liborem, těmito milovníky všech opomíjených, polozapomenutých nebo zcela zapadlých skal a směrů, po kterých zde, jako všude na skalách v Křivoklátsku, zůstalo spoustu cest. Poslední lezecky významný problém zůstal navrtaný projekt od Lukáše Čermáka vedoucí převisem vlevo od cesty „Šmrdlání 9/9+“. Tento se po letech podařilo letos zkrokovat M. Spilkovi, který klasifikaci odhaduje okolo 9+/10-. I přes nové borháky a nové cesty je zde pořád spousta cest, které si člověk musí stále odjistit, nebo dojistit vlastním jištěním. A je to taky možná jeden z důvodů, proč se zde sjíždí kvůli lezení, stejně jako pro radost z pobytu v přírodě, krajině a snad i pro nádherný výhled z vrcholu Jižní skály, lezci nejen z okolí, ale i z Prahy a Plzně. Co se týká boulderingu asi prvním, kdo se zde začal soustavně zabývat bouldrováním, byl hořovický Venca Ambroz. Ten zde zanechal spoustu krásných a i poměrně dlouhých linek. Většinou jsou označeny drobnou bílou šipkou. Po delší době, kdy se zde moc nebouldrovalo, jsme tyto cesty znovu očistili a zanesli do nového (přiloženého níže) průvodce. Ke stávajícím bouldrům jsme přidali ještě několik desítek dalších. A to zejména Em, M. a K. Hegerovi, M. Válek a také M. Dvorský. V současnosti je zde něco přes 160 bouldrových problémů v klasifikaci 3 - 7B+. Z toho opravdu těžkého lezení zde zbývá minimálně jeden projekt v převisu Prostřední skály. Podle lezců, kteří se v podobné klasifikaci pohybují okolo 8A+. Skály nabízejí nejen romantickou intimitu, výhledy do krajiny, posezení u ohniště, ale i bezpečný pohyb dětí, kde se člověk nemusí strachovat, že se dítě zřítí ze srázu, nebo zapadne do nějaké trhliny. Cesta: GPS 49.8999353N, 13.8103872E Dehetnická skála je vzdálena přibližně 8 km (9 minut autem) od obce Žebrák, popř. Cerhovice (dálnice D5). Nejrychlejší přístupová cesta vede ze Žebráku (Cerhovic) přes obec Líšnou, kde na křižovatce cestou doprava (nebo rovně při cestě z Cerhovic), a po pár set metrech člověk dorazí na parkoviště u skal. V blízkém okolí lze najít další skály, ať už pro bouldrování, nebo k lezení s lanem. Vedle Dehetnické skály jsou zde již zmíněné skály a bouldry „Na Hřebenech“, „Černá skála“, „Red rock“ (jako asi jediná čistě sportovní oblast) a nedaleko i věž „Hlavatice“ s přilehlým bouldrem „Žudr“ a věžemi „Za“ a „Pod Hlavaticí“. Níže jsou odkazy na bouldrové průvodce jak na „Dehetnickou skálu“, tak částečně aktualizované průvodce „Na Hřebeny“, „Hlavatici“(+Žudr) a také bouldrový průvodce na „Mrtnickou skálu“ u Komárova (Hořovicko) položenou trochu mimo tyto oblasti. Vzdušnou čarou je Mrtnická skála vzdálená od Dehetníku asi 14 km. Nejbližší prodejna se nachází v Žebráku, nebo Zbirohu. Koupání je možné v nádrži Hlinovka v blízkosti obce Bzová GPS: 49.9052697N, 13.8617994E , nebo ještě lépe v Záskalské vodní nádrži vzdálené jen pár desítek metrů od Mrtnické skály. Dehetnická skála se nachází v CHKO Křivoklátsko, proto je potřeba se chovat náležitě k jejím řádům, a tedy s respektem k přírodě ... Topa ke stažení: Dehetnik - new Hlavatice - new Mrtnik - new Na Hřebenech - new
|