Motto: "Nejvýznamnějším bezpečnostním prvkem při pohybu v horolezeckém terénu a vykonávání lezecké nebo skialpinistické činnosti (skiextrém) je ochranná přilba. Zásadně se používá pouze těch typů přileb, které vyhovují podmínkám stanovených normou UIAA a FIS (pro skialpinismus)."
Velmi pravidelně se
v diskusích a komentářích objevují dotazy a názory na helmy.
Rostoucí zájem o bezpečí vlastní hlavy je určitě vítán. Našel jsem
však velké množství názorů jež si odporovali, dále také různé
polopravdy a mýty. Považoval jsem tedy za nutné vzít problematiku
trochu více do hloubky, aby ochrana našich hlav již nadále nebyla jen
oborem z dílčích zkušenostní a internetové-filozofie. Pár hodin
čtení (nejen) těchto norem, ale i úrazů mě vedlo k napsání
tohoto článku. Pokud vás článek zaujme, mám připraveny výpisky a
komentář k normám o lyžařských a cyklopřilbách. Věřím, že délka
tohoto článku nebude na škodu, ale naopak ku prospěchu, neboť ucelená
problematika horohelem zde chyběla. Napište, pokud zde jsou
nepřesnosti, omyly, nebo něco chybí. Budu se poté snažit vše opravit
nebo doplnit.
Kameny nebo i celé
kusy hornin ležící pod skalami nás nenechávají na pochybách, že
„občas“ něco padá. Nemusí se jednat o velehory, kde jsou
desítky suťovisek a snad okolo každého spadlo už pěkných pár kousků
nebo je minimálně slyšel. I u nás se skály odlamují a platí zákon
gravitace. Helma jako ochrana hlavy před padajícím předmětem je
tedy prvotním předpokladem.
Pohlédneme-li
do statistiky
BK ČHS o smrtelných úrazech je zásah padajícím kamenem
oproti pádům a lavinám naprosto minimální PRVOTNÍ příčinou smrtelné
nehody. Při podrobnějším procházení popisů nehody ve statistice BK a
dalších článcích uveřejněných na internetu popisujících úrazy, se
však dostáváme k DŮSLEDKŮM NEHODY. Takový pád člověka nezabije ani
nezraní, devastující vliv na tělo má však náraz nebo jejich série.
Pro lepší ilustraci jsem vybral pár nehod:
příčina: ……Ve
spodní části sestupu se s ním utrhla ledová plotna a muž se zřítil.
důsledek: Při pádu utrpěl zranění nohou, hrudníku a hlavy, ne
však ohrožující základní životní funkce. Pravděpodobně však zůstal
jistou dobu v bezvědomí, neboť o dalším průběhu mnoho neví, …..
příčina: ….
vahou postižených (došlo) k odtrhu vcelku nevelké nafoukané sněhové
desky …. Ta strhla dva skialpinisty do kotle a následně do
žlabu …..v okamžiku tragického pádu měli oba uložené přilby v
batohu, a druhý z postižených, který podlehl svým zraněním až v
nemocnici, zemřel zejména v důsledku těžkých zranění hlavy.
důsledek: …..
zemřela v pozdních večerních hodinách v popradské nemocnici na
následky těžkého zranění hlavy. přícina: To utrpěla, když
…uklouzla na zledovatělé stezce …
příčina: …
Měl jen sedák, lezl bez helmy. Nejdříve padal „kultivovaně“
po nohou, vytrhnul vklíněnec, škubnutí jej obrátilo hlavou dolů a
spadl po hlavě až k nástupu cesty. důsledek: Má tržnou ránu
na hlavě, teče mu dost krve, nikdo neví, jestli se nestalo něco
uvnitř hlavy…
příčinou
dvanáctimetrového pádu měl být rozvázaný navazovací uzel u úvazku.
důsledek: Lezec zemřel po převozu do nemocnice na následky
zranění hlavy.
příčina: …..
Nahoře, po vylezení cesty, asi dva metry nad posledním jištěním,
uklouzl, zřejmě při hledání slaňáku. Pád jsem neviděl, ale zřejmě
dostal kyvadlo a důsledek: narazil hlavou přímo do skály ….. Po 19 dnech na ARO je od pondělí již "jen" na JIPce.
Dýchá sám, hýbe rukama i nohama, čtvrtý den už mluví a dneska mě
poprvé poznal.
Nejen
tyto nehody vedou k dalšímu důležitému poznání, a to je ochrana
před nárazem hlavy o předmět (skálu, zem, led) …. tyto
nárazy mají jinou mechaniku. Hlava (helma) naráží do tělesa, nikoliv
těleso do helmy. Princip ochrany by v těchto případech měl
spočívat v co největším tlumení nárazu resp. minimalizaci
přenosu rázové síly na hlavu.
Dále budou
citovány normy EN12492 resp. UIAA106 (obyčejné písmo). Kurzívou moje
poznámky k nim. Norma EN12492 je mimo jedinou odlišnost,
kterou v textu zmíním stejná s UIAA106.
Norma UIAA106 byla pro evropskou normu základem.
Veškeré EN,
ČSN, ISO a další normy jsou zakázány publikovat, nesmí se
dále šířit (dáno zákonem). Jakákoliv osoba si je může zakoupit (cca
280 Kč) nebo prezenčně půjčit (12 Kč/norma), a to pouze v Českém
normalizačním institutu, Praha 1, ul. Biskupský dvůr 5
Tímto uděluji
kyselou prdel našim zákonodárcům i Českému normalizačnímu institutu
za omezování informací o bezpečnosti pod rouškou autorských práv
k normám, jejichž původ je stejně u odborné veřejnosti resp.
zájmových svazů.
Obsah normy:
1) Předmět normy 2) Normativní odkazy 3) Termíny a definice 4)
Požadavky 4.1) Požadavky na konstrukci 4.2) Technické požadavky 5)
Zkušební metody 5.1) Zkušební vzorky 5.2) Seřizování přileb 5.3)
Příprava (Klimatizování ) 5.4) Maketa hlavy 5.5) Odolnost proti
nárazu (schopnost tlumení nárazu) 5.6) Odolnost proti průrazu (proti
úderu ostrým předmětem) 5.7) Pevnost náhlavní vložky 5.8) Účinnost
uchycení (upevnění) náhlavní vložky 6) Značení a označování štítky
(etiketami) 6.1) Značení 6.2) Označení štítky (etiketami) 7) Návod
k používání Příloha A) Stárnutí pomocí UV záření. Alternativní
zkušební metoda Příloha ZA) Podstatné požadavky nebo jiná ustanovení
Norma stanoví bezpečnostní
požadavky a zkušební metody pro přilby používané při horolezectví
O tom jestli
tomu opravdu tak je se přesvědčíme dále.
Normativní odkazy: EN960 –
makety hlavy, ISO4892-1 a 2 – Metody vystavení plastů
laboratorním zdrojům světla , ISO6487 – Technická měření při
nárazové zkoušce
Norma na makety
hlavy je velmi podrobná, ale normotvůrce se zabývá jen základním
tvarem lidské hlavy, nikoliv tím, aby maketa měla vlasy, kuklu nebo
čepici. Tím se snižuje relevantnost zkoušky pod bodem 5.8
- účinnost uchycení náhlavní vložky přilby, tedy jestli nám přilba
za určité situace, kdy se o něco zachytí může spadnou, sesunout se
z hlavy (blíže viz. 5.7, 5.8).
Termíny a definice. Zde jsou
uvedeny pojmy, které běžně znáte jako je skořepina, podrabní pásek
atd.
4.1.1 – Části přilby, které
přicházejí do styku s pokožkou nesmí vyvolávat podráždění a
nepříznivé účinky na zdraví. 4.1.2 – Přilba nesmí mít žádné
výstupky, které by mohly být příčinou úrazu 4.1.3 – Přilba
musí mít seřiditelnou náhlavní vložku s podbradním páskem o
šíři nejméně 15 mm při zatížení 250 N. 4.1.4 Přilba musí být
větratelná, větrací plochy nesmí být menší než 4 cm2.
O podbradním pásku, náhlavní vložce a jejich vlastnostech a
uchycení se zmíníme ještě dále (viz.5.7 a 5.8). Větratelnost přilby
zvyšuje pohodlí, ale je limitována vzhledem ke zkoušce dle 5.6 (viz.
dále).
Technické požadavky
4.2.1)Odolnost
proti nárazu (schopnost tlumení nárazu)
Schopnost tlumení energie svislého
nárazu při zkoušce dle 5.5 při výšce pádu 2 metry a při nárazu
polokulového rázníku (beranidlo) podle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená
na maketu hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku
je bod nárazu pod č. 2)
Schopnost tlumení energie čelního,
zadního a bočního nárazu podle 5.5 při výšce pádu 0,5 metru a při
nárazu plochého rázníku dle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená na maketu
hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku je bod
nárazu pod č. 1, 3, 4)
Dle 5.5.3.3
má polokulový rázník polokulovou nárazovou plochu o poloměru
5cm.Volný pád polokulového se vede tak, aby beran dopadl přímo na
vrchol přilby (do bodu č. 2). Plochý rázník má nárazovou rovinnou
plochu o průměru 13cm. Volný pád je veden ve 30o od
horizontální roviny (simulace záklonu nebo úklonu hlavy o 60
o) tj. do bodů 1, 3, 4. Každé z těchto beranidel má 5kg.
Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a rázníkem.
Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy z klimatizační
komory.
Rychlost
pádu z výšku 0,5m a 2,0 m dokládá tabulka. Délka pádu je
v metrech, čas v sekundách tj. doba potřebná pro překonání
dané vzdálenosti, rychlost v metrech za sekund. Pro lepší
přehlednost jsem rovnou uvedl přepočet na km/h, které padající
předmět dosáhne těsně před dopadem. Rovnou dodávám, že u letícího
kamene můžeme při následujících výpočtech rychlosti s klidem
zapomenout na tření vzduchu. Je také nutno zdůraznit, že různě těžké
kameny (např. 1, 3 i 5 kg) zrychlují stejně a tudíž dopadnou ve
stejné chvíli!
Tabulka 1. –
rychlost při dopadu tělesa z určité výšky a čas potřebný
k vykonání cesty
výška /pro
srovnání/
v metrech
čas v s
rychlost
tělesa při dopadu v m/s2
rychlost tělesa
při dopadu v km/h
z postele
0,5
0,32
3,1315
11,27
z nočního stolku
0,75
0,39
3,8352
13,81
1,5
0,55
5,4238
19,53
z
přízemí
2
0,64
6,2629
22,55
3
0,78
7,6705
27,61
z 1. patra
5
1,01
9,9025
35,65
cca od 1. nýtu
na skále
6
1,11
10,8477
39,05
cca od 1. kruhu
na písku
9
1,35
13,2856
47,83
12
1,56
15,3409
55,23
z vrcholu skal
v Řeži, druhý masiv
18
1,92
18,7887
67,64
z vrcholu
Hlubočepské plotny – Železniční
24
2,21
21,6953
78,10
48
3,13
30,6819
110,45
z Nuselského
mostu
55
3,35
32,8430
118,23
11 a 22 km/h se
zdá více než málo. Aby se však normovaná zkouška dala porovnat i s
různými reálnými situacemi, musíme vypočítat energii dopadu. Tady je
již nutné počítat s váhou dopadajícího tělesa. Vypočtená
energie je v Joulech (J).
Tabulka 2 -
Vyvinutá energie (J) při určité rychlosti dopadu ( výšky pádu) různě
těžkých těles
výška v metrech
rychlost v km/h
při dopadu
0,1
kg
0,2
kg
0,3
kg
0,5
kg
1,0
kg
2,0
kg
3,0
kg
4,0
kg
5,0
kg
0,5
11,27
0,5
1,0
1,5
2,5
4,9
9,8
14,7
19,6
24,5
0,75
13,81
0,7
1,5
2,2
3,7
7,4
14,7
22,1
29,4
36,8
1,0
15,94
1,0
2,0
2,9
4,9
9,8
19,6
29,4
39,2
49,0
1,5
19,53
1,5
2,9
4,4
7,4
14,7
29,4
44,1
58,8
73,5
2
22,55
2,0
3,9
5,9
9,8
19,6
39,2
58,8
78,4
98,1
3
27,61
2,9
5,9
8,8
14,7
29,4
58,8
88,3
117,7
147,1
5
35,65
4,9
9,8
14,7
24,5
49,0
98,1
147,1
196,1
245,2
6
39,05
5,9
11,8
17,7
29,4
58,8
117,7
176,5
235,3
294,2
9
47,83
8,8
17,7
26,5
44,1
88,3
176,5
264,8
353,0
441,3
12
55,23
11,8
23,5
35,3
58,8
117,7
235,3
353,0
470,7
588,4
18
67,64
17,7
35,3
53,0
88,3
176,5
353,0
529,5
706,0
882,5
24
78,10
23,5
47,1
70,6
117,7
235,3
470,7
706,0
941,4
1176,7
48
110,45
47,1
94,1
141,2
235,3
470,7
941,4
1412,1
1882,8
2353,4
55
118,23
53,9
107,9
161,8
269,7
539,3
1078,7
1618,0
2157,3
2696,7
Zatímco tedy 5
kg závaží z výšky 2m má energii 98 J, tu samou energii má 1 kg
závaží padající z výšky cca 10m.U zkoušky horního nárazu
polokulovým nárazníkem se tedy dá s přimhouřením obou očí mluvit
o reálné situaci. U zkoušky čelní, zadní a boční náraz je však
situace normou podceněna! Jedná se o naprosté zlehčení situace touto
normou.Všichni víme, že snad všechny šutry letí na nás z daleko
větších výšin. Od pár metrů až po jejich desítky. Nesmyslnost
normy v tuto chvíli ještě podtrhuje konstatování, že síla
přenesená na maketu hlavy nesmí být větší než 10 kN resp. 8 kN. 10 kN
= 1 tuna, 8 kN = 800 kg. Asi byste neřičeli štěstím, kdyby se vám
na hlavě najednou objevila Toyota Yaris nebo Škoda Felicia! Závěr:
zkouška 4.2.1 je v mnoha bodech nesmyslná a zavádějící. 5
kg závaží by mělo při těchto zkouškách padat z výšky 5 m,
abychom se dostali k energii, které vyvine závaží o váze 1 kg
padající z výšky 24 m. Tlumení helmy by také mělo být na takové
úrovni, aby při reálně simulované situaci padajícího předmětu nedošlo
ke zlomení vazu nebo stavu bezvědomí.
4.2.2)Odolnost
proti průrazu (proti úderu ostrým předmětem)
Beranidlo s průbojníkem dle 5.6.3.3 dopadá z výšky 1m na
vrchol helmy (na obrázku bod č. 2). Průbojník se nesmí dotknout
makety hlavy, tato zkouška se opakuje 2x ve vzdálenosti cca 5-10
cm od sebe na vrcholu přílby.
Dle 5.6.3.3 Hmotnost beranu 3 kg, úhel průbojníku 60o,
minimální výška průbojníku 4 cm, tvrdost hrotu 50 až 45 HRC.
Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a
průbojníkem. Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy
z klimatizační komory.
Výpočty rychlosti a energie je opět v Tabulce 1 a 2. Opět
musím zdůraznit, že situace se mi zdá nereálná. Upřednostnil bych
tuto zkoušku s 3kg závaží s ostrým průbojníkem z výšky 2m,
která by odpovídala 0,5 kg těžkému ostrému kameni z výšky 12m.
Také to, že je zkouška vykonána jen na vrcholu helmy může svádět
výrobce dělat silnější jen nejvrchnější část helmy a ostatní
zanedbat.
5.1) Zkušební
vzorky – ke zkoušení se dodává 11 helem, 2 různé velikosti.
5.2) Seřizování –
přilba má být na každou zkoušku seřízena na maketě hlavy podle
dodaného návodu.
5.3) Příprava
(Klimatizování) – Jednotlivé přilby se ukládají na dobu
4-24 h před každou zkouškou do klimatizované místnosti o teplotách
-20 o C, +20 o C, +35 o C. Další
přilby se vystavují po dobu 400 hodin UV záření a vlhku –
simulace klasických zemských podmínek resp. stárnutí materiálu.
Tady
normotvůrce sám zlehčil přípravu klimatizováním. Starší verze normy
stanovovala dobu 24 hodin klimatizování povinně. Myslím, že i to bylo
málo. Vystavování vlivu UV po dobu 400 hodin je vyhovující.
Norma si
skoro na každou nárazovou zkoušku bohužel bere novou přilbu.
Simulace takové tvrdé, ale reálné zkoušky by měla být kombinace
vystavení vlivu UV a různých teplot (-20 až +35), včetně vícečetného
napěchování do batohu s ostatním horobincem, který se běžně bere
na expedice. To celé prokládat sérií lehčích a dvou těžších nárazů.
5.7) Pevnost
náhlavní vložky – při této zkoušce se testuje o kolik se vložka
protáhne, bude li zatížena od 30 N až do 500 N.
5.8) Účinnost
uchycení náhlavní vložky - pomocí padacího závaží o váze 10 kg, které
je přes kladku pomocí pevné šňůry s nízkým pnutím zaháknuto za
helmu a spadne o 17,5 cm, se sleduje o kolik se helma na hlavě
posunula. Aby byl test složen, helma se nesmí z makety sesunout.
To, že se nesmí
helma sesmeknout je jeden aspekt, ale taková helma, co se nesesmekla,
ale zakryla nám oči nám asi také k ničemu nebude. Pokud se helma
sesmekne (spadne dozadu) a přitom je samozřejmě zapnutý pásek, může
v určitých případech vést ke škrcení až oběšení. Norma by
měla určovat o kolik stupňů se helma může maximálně posunout na
hlavě, aby nám nezakryla vidění nebo odkryla přední část hlavy. Dále
by se podbradní pásek při určitém zatížení na něho kladeném se měl
sám uvolnit (prasknout) – ochrana před oběšením se.
Každá helma
musí mít jasný návod psaný v řeči země, kde se prodává a
splňovat minimálně normu EN12492 případně UIAA106.
Pokud helma
nemá atest dle normy – nekupovat!
Přehled norem
týkajících se helem určených pro „volný čas“: EN 966
– helmy pro létání a podobné aktivity, EN 967 – helmy pro
lední hokej, EN 1077 – helmy pro sjezdové lyžování, EN 1078 –
cyklistické, skateboardové a bruslařské helmy, EN 1080 – helmy
proti nárazu pro malé děti, EN 1384 – helmy pro jízdu na koni,
EN 1385 – helmy pro kanoistiku a divokou vodu
Toto je z normy
všechno. Na začátku jsem zmiňoval časté a velmi vážné až smrtelné
úrazy, kdy se hlava srazí s pevnou překážkou. Horolezecké helmy
však nejsou dle současných norem vůbec na tento druh nárazu
testovány! Normy pro horopřilby nestanovují ochranu zátylku,
spánků, čela. O tlumících hmotách ani nemluvím. Přitom náraz o stěnu
(kyvadlo), pád svahem (uklouznutí a kutálení se), pád po zádech
(vytržené jištění, pád před 1. jištěním) jsou velmi častým jevem.
Jak
se k tomu staví výrobci?
Náhlavní
vložka byly a často stále jsou spojené (vypolstrované) pásky. Ty
oddělují hlavu od vrchní skořepiny, nechávají tak prostor pro případ,
že helmu bude deformovat nebo prorážet kámen. Klasickou a oblíbenou
helmou tohoto typu je Ecrin
Roc (2000 Kč).
V poslední
době se začínají však objevovat nové typy helem, jejichž vnitřní
vložka je velmi tvrdý polystyren.
Tvrzený polystyren nejen
slouží k oddělení hlavy od vrchní skořepiny, ale účinněji odolává
nárazům např. Petzl
Elios (1500 Kč). Díky prodloužení zadní části také
lépe chrání týl.
Další
helmy Camp
Starlight (? Kč), Kong
Skarab (3400 Kč), mimo zmíněné faktory zlepšené
ochrany již mají polystyrénovou vložku pevně spojenou resp. spečenou
s vrchní skořepinou (technologie „in-mold“). Díky
„in-mold“ kompaktnímu spojení vrstev přilba ještě více
celá zpevní.
Vnější
skořepina byla dříve z laminátu. Prostě na hlavě jste měli kus
kanoe, či chcete-li trabanta (i já jsem takové nosil a mnohé
horopůjčovny je mají stále v aktivní zásobě).
Jejich
datum výroby jim již však předurčuje, že při nárazu se z nich
pravděpodobně stanou trsátka. Dnes jsou nejkvalitnější skořepiny z
polykarbonátu (uhlíkové vlákno) vstřikovaného do formy. Do budoucna
jsou tady určitě další možnosti jak vyztužit skořepinu nebo zlepšit
tlumící vlastnosti helmy. Vnější skořepina musí také splnit odolnost
proti stárnutí, proto využití levných plastů by mělo být
nemyslitelné. O ABS plastech se zmiňuje Schubert, že vlivem nízkých
teplot křehnou a časem stárnou, ale spousta přileb je z něj
vyrobena. Samotné plasty velmi rychle stárnou a poté při nárazu
prasknou jako školní křída. Aby se však laik někdy dozvěděl, z jakého
materiálu je skořepina, to je často nad lidské síly. Mnohdy to na
svých www stránkách ani v katalogu nemá samotný výrobce, jak to tedy
může vědět prodejce. Rozhodně tedy není vhodné užívat přilbu delší
dobu, než doporučuje výrobce.
Existuje
nějaká univerzální helma? Helma Kong Skarab je snad první helma,
která složila zkoušky dle norem EN1078 – jízda na kole, EN12492
- horolezectví, EN1384 – jízda na koni, EN1385 – divoká
voda. Pozor, NE však dle EN1077 – helmy pro sjezdové lyžování.
Netřeba však připomínat, že pokud je něco univerzálního, tak …..
Podle mě je tam na kolo příliš málo a na skálu příliš mnoho otvorů.
Také cena je zatím jak za dvě kvalitní helmy. Ale věřím, že využití
se dá určitě najít. Cestovní kanceláře a firmy zabývající se
outdoorem můžou vzít skupinu klientů do Alp na raft, kolo i ferratu.
Ušetří spoustu místa a ještě dle norem plně ochraňují hlavu svých
klientů.
Mýty
o horolezeckých přilbách:
jdou použít na kolo,
skialp, vodu – zatím ne, pouze na činnosti podle helmou
splněných norem
do hor vždycky tu
bytelnější resp. tu těžší – v době kdy technologie
vládnou si brát na hlavu něco bytelného nemusí nutně znamenat, že to
musí vážit více nebo mít tlustší skořepinu
těm s tím
polystyrenem na horách nevěřím – „in mold“
technologie se do horolezeckých přileb začalo přidávat kvůli zvýšení
bezpečnosti, nikoliv pro její snížení
horo přilba s „in
mold“ jde použít i na kolo nebo lyže – přečtete si
opravdu ten návod a tenhle článek celý!
cyklistická helma je
na skály taky dobrá – není, otvory v klasické cyklopřilbě
jsou otevřené dveře pro kámen. A ani plné cyklistické nejsou
testovány na pád předmětu (tupého i ostrého)
helma na skateboard
je na skály taky dobrá – ne, je testována stejně jako helma
pro cyklisty, skořepina je často z obyčejnějšího plastu. Norma
na cyklopřilby nechává působit UV pouze 48 hodin oproti 400 hodin u
horopřileb !!
univerzální helma
neexistuje – existuje, i když jde o to, co si představuješ pod
pojmem univerzální. Univerzálnost má své výhody i nevýhody. Použití
je dáno jednak splněním norem a poté hlavně selským rozumem
uživatele
budu používat jen
univerzální helmu – proč ne, ale její opotřebení bude
rychlejší a hlavně ty kompromisy …
podbradní pásek musí
být volný – svírat by příliš neměl, ale volný nebo dokonce
rozepnutý umožní posun nebo spadnutí přilby z hlavy. A při
sesunutí ledabyle zapnuté přilby dozadu se uškrtíš.
pokud helma nemá
z vrchu díry jde použít i do hor – pokud není testována
na pád předmětu dle stejné metodiky a parametrů jako horohelma tak
ne, skořepina nemusí totiž vydržet (hlavně pád ostrého kamene)
proti poškrábání
helmy je lepící páska – nikdy na helmu nic nelepte ani
nevrtejte. Lepidlo může chemicky narušit skořepinu, o vrtání ani
nemluvě
na pískovec bez
helmy – vylomené chyty, vytržená jištění, pády do kyvadla či
na zem se odehrávají zásadně mimo pískovec. Jo a taky je pravda,
že v Holandsku otevřeli 5000 metrů dlouhou černou sjezdovkůůůů
nenosím helmu kvůli
pocení - a až v hlavince přibude díra navíc, budeš se potit
ještě míň
mám helmu již 10 let
a je stále dobrá – vlivem UV a teplotních změn možná tak do
tříděného odpadu
koupím přilbu v
zahraničí – jde hlavně o to aby splňovala nebo nejlépe
převyšovala evropské normy (v USA, Kanadě, Japonsku a jiných státech
jsou normy odlišné, dost často měkčí)
tady nekdo nepochopil:-) v te tabulce je uvedeno rychlost telesa pri dopadu, a jako jednotky tam jsou m/(s*s), ale ma tam byt m/s, a pak to odpovida i tem km/h, pac m/(s*s) je jednotka zrychleni a ne rychlosti:-)
Nejsem fyzik, ale neschazi Vam tam podstatna velicina treti - cas ve kterem se padajici predmet zastavi? Pripadne nezastavi a prenese na helmu jen cast energie a pokracuje dal do doliny po te, co hlavu "priodstrcil". I pri kolmem dopadu na helmu se behem onoho zarazeni hlavy do hruniku take mnoho energie ztrati. Bohuzel ne vzdy dost...
pane, tam schází veličin! (brzdná dráha a s tím související síla, bez zajímavosti není ani derivace této síli v čase... ) ale takové už zkušebnictví je, měří se něco, co se dá měřit, a co se dá měřit navíc opakovaně, nějaké hausnumero nesmyslné se změří, a z něj se něco usuzuje.
citoval bych zde lavinové moudro jednoho z tomášů-metodiků, a to "čum kolem sebe a mysli".
No, prave. Okrajove podminky se zanedbaji, aby z toho nebyla nejaka ta parcialni, z ktere by byl i ten nejvetsi pocitac takhle male epsilon.
A jeste ke vsemu, parametr absorbcni schopnosti horolezcovi lebky se tezko meri.
Ano, Tomaske moudro je resenim.
Tedy asi> Ohelmena hlava vydrzi vic. Nikoliv vse. Tedy je lepe ji mit, ale je naivni prepokladat, ze poskytuje zarucene bezpeci pred pady na hlavu, kameny, meteority, utoky ufounu...etc
Ty si mě předběhl, Jene, měli jsme úplně stejnou myšlenku. Všechny ty testy vycházejí z předpokladu, že jsem někde natvrdo překurtovanej (při přimhouření oka by to mohla být situace, kdy sedí nebo spíš visí postižený ve štandu), šutr při pádu na jeho kebuli ztratí veškerou kinetickou energii a funkci nepružné brzdy převezme krční páteř. Tak to ale ve skutečnosti nikdy není. Nejčastějším případem přeci je, že kámen přiletí, předá část své kinetické energie lezci (celému, nejen jeho hlavě) a pokračuje dál do doliny. Předaná kinetická energie se potom pohlcuje v celém těle: zahřátí helmy nárazem, energie pohlcená při deformaci helmy, zahřátí svalů (pohlcení energie svalovou tenzí), deformační energie těla (po takový šupce každé tělo zapruží), energie pohlcená v sedáku a odsedávačce, atd. Je jasný, že velikosti energií pohlcených jednotlivými částmi se od sebe dost liší a pro různé lidi a pády kamenů bude různá. Takovýto pohled by měl být v normě uveden pro srovnání s nejhorší možnou variantou, na kterou by měly být helmy normovány.
Je pravda že je tam zanedbané skoro všechno. Ale snad všechny ty další efekty jsou "pro helmu příznivé", tak mi přijde celkem přirozené zkoušet to bez nich.
Nastesti asi jsou. Nemuzu zapomenout jak starsi syn uslapl kus poctive zuly velikosti detske hlavicky a ten padl primo na hlavicku synka mladsiho. Cca 8m. Zasazeny sel do drepu (nastesti-"pohlcoval") a byl jen trochu v soku. Ja na standu asi vic, ale zodpovedne jsem se rozklepal az na chate. Helma nezachrani zdaleko vsechno, ale prekvapive dost.
To sice joo, ale deformace helmy, zad, sedáku či lana bude naprosto minimální, slabé místo je tady krční páteř.
Oni ti tvůrci normy asi spočítali i brzdnou dobu a dráhu a usoudili, že 800-1000kg po tak krátkou dobu by krční páteř mohla snést, proto požadují právě tuto hodnotu.
Pěkný článek, ale tvůrci normy asi taky nejsou úplný dementi.
Zdar Gebu, myslím si, že deformační energie těla nebude ani zdaleka zanedbatelná, vůbec v případě, který popisuje Honza Puš, kdy jde lezec po ráně takříkajíc do kolen. Navíc krční páteř jako taková toho nesnese moc ani při kolmém zatížení (destrukce meziobratlových plotének, vertikální fraktury obratlů) určitě ti hodně napoví letmé nahlédnutí do Sportovní fyziologie, autora si z hlavy nepamatuju. Hodnotu rázu, jaký vydrží krční páteř téměř bezvýhradně určuje síla krčního svalstva. Takže tvůj argument nelze brát. Samozřejmě při normových testech musí být posuzován nejhorší možný případ. Mým cílem nebylo shazovat kvalitu článku, ani bagatelizovat nebezpečí úrazu, jen jsem se snažil doplnit článek o pohled z reálného světa. Poznámka o felícii na hlavě mě sice pobavila, ale vychází právě z představy lezce jako absolutně tvrdého tělesa, které přemění veškerou kinetickou energii kamene v teplo v oblasti krční páteře. Tato podmínka však není splněna nikdy a to ani v případě, že je helma kamenem proražená a ten zůstane trčet z hlavy. V tomto případě se totiž kromě energií již popsaných pozitivně projeví energie potřebná na destrukci helmy, ev. energie potřebná na destrukci hlavy. V tom případě je však již většinou jedno, jestli helmu máš nebo ne.
Zdarec vsichni! Clanek je dobrej uz tim ze je. Tohle uz jsou jen detaily, dulezita je realita. Jen je asi dobre si uvedomit, ze i to nepatrne prodlouzeni procesu zabrzdeni ubere destrukcni sily.
Ostatne pustte hrnek na koberec, lino a dlazbu. Nebo kazdy asi vi, jaky je rozdil mezi doskokem na hlinu a beton. Jsou to nepatrne delky a nepatrne chvilky (odborne po nesem), ale vysledek vyrazny. Tedy i zapruzeni v sedsku hraje. Nastesti pro nas. Kdyby se kamen zastavil o nasi hlevu v total nulovem case, tak uz by bylo jedno jaky je a jaka je helma. Nastesti to take nejde. Take nastesti pro nas.
Především felicie na hlavě navozuje zcela zavádějící představu, že budeš páteří, šíjovými svaly a lebení držet tunu řádově alespoň sekundy. Když tě přes plastovou helmu máznu kladivem, tak tam může tuna po pár tisícin sekundy "sedět".
Furt máš tu svou bílou helmu olepenou izolačkou? To není dobře, ten skelet svou deformací energii jednak pohlcuje a jednak rozkládá do celé konstrukce omotané kolem tvé hlavy. Olepením izolačkou měníš jeho mechanické vlastnosti.
tady ses dotkl (v souvislosti s máznutím kladivem) ještě jednoho aspektu, který nejspíše není nezanedbatelný. A to je v jaké ploše ta síla působí. Pokud někoho majzneš špičatější částí kladiva po hlavě, tak mu způsobíš frakturu zcela jistě. Pokud bude mít na hlavě helmu (nebo třeba ocelovou desku), tak se ta síla rozloží na větší plochu působící na hlavu a k fraktuře nedojde.
A tuhle funkci přilba plní také - rozloření působící síly na větší plochu. + potom zapružení (taky na hlavě trochu popojede), zapružení texttilních úchytných částí apod....
Když jsme u toho máznutí kladivem. Náhodou jsem narazil na toto video. Je však nutno podotknout, že pro experiment by síla úderu kladivem musela být stejná a helmy by musely být umístěny na maketě hlavy. Také je ve videu zmíněno, že helmy mají uričtá poškození, pro které byla vyřazena 1url.cz/DQul
Eště k té deformaci: podlomení kolen je podle mě psychická reakce, vrozený reflex uvolnění svalů při setkání se silou, které nejsi schopen odporovat, právě proto, aby se zabránilo většímu poškození. Kdyby stál fakt pevně a přes jeho odpor ho nějaký šutr sejmul na zem, vypadaly by poškození asi poněkud jinak.
Při velkém leknutí nebo intenzivním stresu může dojít k reflexivnímu uvolnění různých svalů, například některých svěračů...
To asi ano. Tady tomu napomohl i fakt ze v te chvili mel nohy pokrcene. Kazdopadne si z tech ulekovych reakci a povolovani svalstva vybral intuitivne tu praktictejsi moznost. Pokud by zustal stat "staif" a povoli sverac, tak nebim, nevim... :o)
nosim cykloprilbu na skialp - je to uplna blbost? snad lepsie ako nemat nic (99% skialpinistov)
UV ma netrapi, prilba je na slnku asi 20 minut denne pocas zjazdu.
ech, dvě věci mícháme. buď "splňuje příslušné normy", nebo "je bezpečná". na první otázku se odpoví relativně snadno, na druhou odpověď nezná nikdo a ani jednoznačná odpověď neexistuje.
(taky bych rád napsal něco o tom, jak se mi nelíbí systém "zdravotnictví zadarmo" a "solidarity" a jednotné ceny alpenfrajního pojištění bez zohlednění skutečných rizik, ale nějak mě nenapadá jak to napsat aby to mělo hlavu a patu)
mimochodem, nepochopil jsem, jak se ten laminát "tříští jak trsátka". ony snad degradují ta skelná vlákna?
Mám už několik let od Salewy Wertku, ale moc spokojenej s ní nejsu - polystyrénová výztuž se záhy odlepila a uchycení vnitřních pásků v umělohnotných jakýchsi držáčcích taky není nejdůvěryhodnější. Jakou byste doporučili podle vás pokud možno nejvíce bezpečnou helmu?
Ale pár připomínek. Přijde mi že očekávání od helmy jsou trochu nereálná.
:::Princip ochrany by v těchto případech měl spočívat v co největším tlumení nárazu resp. minimalizaci přenosu rázové síly na hlavu.:::
Pro brždění nárazu helmou je (v prvním přiblížení) k disposici vzdálenost mezi skořepinou helmy a hlavou. To sou jednotky cm. Stačí tuto vzdálenost porovnat s brzdnou dráhou u zachycení pádu lanem – rozdíl je evidentně v řádech a je jasné, že helma rázové síly u většího pádu naprosto nemůže ztlumit na přijatelné hodnoty.
Realisticky lze od helmy chtít, aby sílu přenesla rovnoměrně na hlavu, resp. krční obratle. (Např. tedy aby zabránila průrazu lebky.)
:::U zkoušky čelní, zadní a boční náraz je však situace normou podceněna! Jedná se o naprosté zlehčení situace touto normou.:::
Norma vychází z toho, že kameny padají kolmo dolů. Při nárazu do čela nebo boku helmy se pak dá předpokládat, že podstatná část rychlosti je tečná k helmě, což odpovídá menší výšce pádu.
:::Asi byste neřičeli štěstím, kdyby se vám na hlavě najednou objevila Toyota Yaris nebo Škoda Felicia! 5 kg závaží by mělo při těchto zkouškách padat z výšky 5 m,...:::
Hondota 8kN, resp. 10kN určitě není přijemná, ale pokud působí krátce, člověk by ji mohl snést bez vážnějšího poškození.
Konstrukce přileb má nějaké rezervy, ale ne velké. Pokud předpokládám vzdálenost 2cm, minimální potřebná síla na zabrždění 5kg pádu ze 2m je 100J/0.02m=5000N=5kN (známý vzoreček Energie=Síla.Vzdálenost).
:::včetně vícečetného napěchování do batohu s ostatním horobincem, který se běžně bere na expedice. To celé prokládat sérií lehčích a dvou těžších nárazů.:::
Zkoušky musí být opakovatelné. Normované napěchování do batohu – no nevím. Asi není nutné normou ošetřit všechno. Stalo se někomu, že by přilbu zničil napěchováním do batohu?
Ta brzdna draha, tedy respektive ten cas zabrzdeni je dle fyziku jedna ze stejne dulezitych (snad to nepletu) velicin ktere urci vyslednou ranu do palice.
U lana je to zrejme od pohledu lepsi, ale ani tam se toho nejde prakticky dopocitat. U helmy je tech faktoru jeste vic.
Jo, norma na nacpanej batoh by mi take zajimala. To bude definice! Mozna je to batoh ve kterem stare fudekle nesmrdi pro nedostatek okolniho vzduchu?
S autdorovejme VS se dockame jese veci! Uz se tesim! :o)
takhle jsem přišel o svoji první helmu, takovou tu lajtveigt pěnovku. usednutí na batoh v narvaném autobusu udělalo z helmy takové dvě samostatné krovky obrovského střevlíka.
Nedavno jsem si koupil presne tu helmicku, co tady zminujes (Petzl Eliosku). I barvu mam stejnou:). Zatim slouzi a pokud jsem cetl dobre tvuj clanek, tak jsem neprohloupil.
PS: Hemla je podle me zaklad. Bez ni nikam nejdu, snad jen na preklizku:).
elios nevypada na prvni pohled spatne, bohuzel pri blizsim zkoumani to je o dost horsi. skorepina je vyrobena z ABS plastu a prilby jsou hromadne reklamovany jak lezci tak i z lanovych center. asi nejvetsi problem je v praskani skorepiny kolem nytu. osobne tuto helmu vlastnim, ale brzy ji vymemim, jiz mam vybrano, ale to je jeste budoucnost.
jojo, přesně tak, praskla mi kolem nýtu (mám ji cca 5 let). Ale koukala jsem, že ty nové Eliosky už jsou udělané chytřeji... nýt není přímo ve skořepině, ale v nějakém pásku vevnitř.
fyzik place ale i na chemika muzou prijit mdloby. Ze skoly uz chvili sem, ale esi to cet nejakej trabant tak chudakovi dederonskymu bakelitakovi museli naskakat hruzou laminatovy pupinky... Otazka autorovi: Co hori vic? Detska skluzavka nebo karosa trabantu?
abych se priznal, tak ac me to docela z pocatku zajimalo, tak jsem to moc necetl. vybavila se mi vzpominka na minule leto a neocekavany prilet sutru velkeho jako pest k memu standu, jeho odraz od skaly do mojeho xichtu a to vse zrovna kdyz jsem si rikal jaka je to pohodicka lizt si nekde na Bischofsmuetzi. nastesti me to jen smrnclo o celist a krk, takze zadna zlomenina nebo tak neco.helmu je urcite lepsi mit, ale spolehat se na to, ze kdyz si koupim blembak za dva litry, ze se mi nemuze nic stat je hloupost, protoze v tom momentu dostanu urcite sutrem do xichtu. taky sutry padaji dost casto ve vetsim mnozstvi a co to pak udela pri opakovanem narazu .... proste lepsi drepet doma na zadku :)
Petre, vcelku dobrej clanek, jen nevim co chces vlastne rict. Ze by mel na skalach kazdej nosit helmu? Ze ani s ni nejsme absolutne v bezpeci? Ze by mely byt normy vsem dostupne stejne jako obecne zavazne predpisy? Ze jsou ty normy spatne? Trochu v tom vsem ztracim nit, ta cisla me matou a celkovy dojem je, ze jsem cetla nejaky clanek o helmach.
Tak pekne, pekne si to rozepsal. Myslim, ze nikdy neni na skodu si neco takoveho precist. Je fakt super, jak te tu vseci prcaji - no ale si si o to napsal, toz co uz.
Ja myslim, ze budme radi, ze nas tim nekdo krmi, nekdo, kdo sedne a napise takovy clanek musel stravit xx hodin procitanim nejruznejsi literatury - chvalme ho - i za to, ze se jasne otevrel kritice a tesme se, ze to rozpoutalo diskuzi, ktera se snazi ukazat na nepresnosti - lidi takhle si to tady predstavuju - dikes.
Článkem jsem hlavně chtěl upozornit, že je nutné normy na výrobky chránící naše zdraví stále zlepšovat. Berte ho jako podnět, nad čím se při koupi helmy můžete zamyslet. Požadavky nás zákazníků se totiž promítnou u výrobců a možná i v normách.
Musím opět zdůraznit, že na začátku článku se zabývám nárazem hlavy o předmět, proto také zdůrazňuji nutnost zavedení nových standardů tj. 1) rozšířit normu o zkoušky nárazu hlavy o předmět 2) nutnost aplikace tlumících hmot 3) prodloužit zadní díl helmy pro ochranu zátylku.
Fyzika je zde základní a naschvál dělaná bez polehčujících vlivů. Prostě nejhorší možný scénář nečekaného a tvrdého nárazu.
Diky za clanek! Za sebe mam pocit, ze pokud jsou tam nepresnosti, tak ve vecech, ktere jsou pro nas, lezouci, nepodstatne. Neni to do casopisu pro fyziky a chemiky :o)
Jo ja si myslim to samo. Helma je dobra vec ja mam svoji palici taky rad, i kdyz svoji helmu taky jeste nemam, ale urcite do toho pujdu. Clanek dobrej dost jsi si s tim makl, tak diky za nej, jen tak dal :)
Je jedině dobře, že o těchto věcech někdo přemýšlí, sbírá informace a napíše a zveřejní takto obsáhlý článek.
Akorát mám výhrady k tvému shrnutí:
ad 1.: Je přece jedno, jestli udeří šutr do hlavy nebo hlava do šutru, energie působí a je pohlcována stejným způsobem.
ad 2.: Některé helmy mají zespodu skořepiny trochu či více nějaké pěny jako tlumící hmotu, jenže ta zvyšuje hmotnost, cenu a snižuje pohodlí (např. větrání).
ad 3.: Toto, dále to jak helma "sedí" (je odolná proti posunutí po hlavě) a systém upínání vyhovuje každému jiný a nelze příliš dobře definovat v technické normě.
Obecně (zejména k bodům 2 a 3): Kromě funkčních parametrů je u vybavení pro volný čas nutné, aby bylo levné, dostupné a pohodlné na užívání, aby je například horolezci byli vůbec ochotni zakoupit a používat.
ad 1.: Energie sice pusobi a je pohlcovana stejnym zpusobem, ale pro hlavu to je obrovsky rozdil (hlavne pro mozecek v hlave). Letici sutr narazi do stojici hlavy X letici hlava narazi do stojici skaly => to je pro hlavu uplne neco jineho...
ad 2.: Ta pena tam je na tlumeni narazu. Vem krumpac a do neceho rachni - udelas diru. Vem krumpac a rachni do neceho pres silnej plech - diru sice neudelas, ale rozplacnes to. Vem krumpac a rachni pres polystyren - udelas diru. Vem krumpac a rachni pres plech podlozenej polystyrenem - moc tomu neublizis...
ad 3.: Prilby na lezeni jsou bohuzek kurevsky predrazene :-/
Už guru Šubrt píše, že helmy s polystyrénem vydrží překvapivě více než helmy bez něj. Platí to i pro nárazy hlavou do skály?
Nejsem fyzik, ale asi je rozdíl mezi nárazem "ostrého" šutru a nárazem do "hladké" plochy skály. Představuju si to tak, že v tom prvním případě helma může spíše prasknout, čímž se spotřebuje část energie a tam je pak pěnovka lepší. Ale v tom druhém by mělo jít spíš o tlumení síly přenášené na hlavu a tam si prostě nedokážu představit, že by helma s polystyrenem byla lepší.
Říkám že nejsem fyzik, tak jsem si ke své úvaze musel pomoct praktickým (nenormovaným) pokusem:
Když měl kamarád na hlavě Petzlovku Ecrin Roc, tak se při úderu pěstí do helmy smál a já také. Při podobném úderu do helmy Elios (s polystyrenem) mu ztuhly rysy, nesmál se a dost bolestivě mě nakopnul. Já vím, že je to subjektivní, ale v tom druhém případě mě to bolelo víc :)
Ono to je ale presne naopak - ostrej sutr ma snahu udelat diru do hlavy => dulezita je pevna skorepina kterou neprorazi. Naraz do hladke plochy - zpomaleni hlavy (otres mozku) => dulezity je tlumeni narazu. Paskove helmy maji vetsinou lepsi skorepinu a hur tlumi naraz (hlavne z boku), polystyrenovy lip tlumi naraz a snadneji se prorazi necim ostrym (naraz tlumi jenom jednou - polystyren se rozplacne).
Ze se pri rane pesti zdala lepsi paskovka je v poradku - polystyren reaguje az na vetsi rany. Kdyz bys kamose vzal baseballkou, tak by paskovka byla naopak horsi.
Ja mam Salewu Helium a spokojenost, obcas zapominam, ze ji mam na hlave. Splnuje normy pro lezeni i kolo (v zime je na kolo super - nefouka do ni). Akorat v CR stoji cca 2500,-, ja ji mam z Francie za 65 Euro...
Lituji, že to musím říct, ale tento článek vychází ze základních neznalostí jak fyziky tak nauky o materiálu. Jakým způsobem se liší plasty a kompozitní materiály (např. z uhlíkového vlákna) už tu bylo spomenuto a nebudu se v tom tedy babrat. Nicméně tvrzení, že lze porovnávat špičku rázové síly při nárazu kamene a tíhovou sílu osobního automobilu je zcela pomýlené. Tyto dvě situace spolu nemají nic společného (kromě jednotek a to je málo) a z jejich srovnání tak nic neplyne. Nevím proč autor počítá rychlosti a zvláště pak energie s přesností na tři desetiná místa když tvrdí, že zanedbal tak podstatnou část výpočtu, jako je ono "tření o vzduch". To lze skutečně zanedbat jenom do těch několika málo metrů. Už při pádu kamene z toho zmíněného Nuselského mostu znamená chyba stanovené energie asi 10%. Deset procent už ale zanedbat nelze, to už je větší množství než malé, nehledě na to, že je to číslo o pět řádů jinde, než je přesnost výsledků v tabulce. Takovéhle výpočty si může autor naložit :o)
Onehdy jesm četl článek v nějakém ski magazínu kde bylo něco podobného, že je ski helma testována na náraz při 22km/h a že jen velký začátečník jede touto rychlostí, zatímco průměrný lyžař jede až 60kmh a více.
Jenže hlavním úkolem helmy je chránit hlavu - před údery a nárazy,takže pokud jdu např. na ferratě a praším se do hlavy bez helmy můžu si ji rozbít, s helmou nikoliv. pokud přiletí kámen dostatečné velikosti a urazí mi hlavu i s helmou tak je to jedno jestli jsem jí použil a nebo NE!
Helma má pomoci rozložení dopadové energie na celou hlavu ( případně alespoň větší plochu)na což je testována a tlumit náraz dopadu na což je také testována. Helma se zkouší napevno a pád je kolmý, figurína neuhýbá, .... kolik kamenů spadne na helmu přesně doprostřed ?? většina kamenů které helmu trefí se jen odráží do boku´. proč by tedy měl být boky stejně tlusté jako horní část ?? na ně nikdy kámen nedopadne kolmo ( pokud ho po vás někdo nehodí )
možná bychom měli být rádi že probíhají alespoň nějaké testy a helmy nevyrábí z papíru, ale designově pěkné.
ciao M.
nedělal bych z toho vědu. Napsat že helma zaručně vydrží... to si každej výrobce rozmyslí. To by se nedoplatil. Tedy napíše, že helma by měla vydržet pád malého šutru z malé výšky a zejména, že jí pak máme vyhodit a koupit si novou. Od stejného výrobce. A po sezóně také tak. :o)
Prostě: S helmou hlava vydrží mnohem víc, nežli bez ní. Probatum est. Ale nevydrží všechno, což pochopí, a zdá se že pochopil každý, kdo onu hlavu má. :o)
Kinetická energie tvého těla při 60km/h ti utrhne hlavu helma nehelma. Kinetická energie 50kg šutru letícího z výšky 100 metrů z tebe udělá mastný flek.
Účelem helmy přece není "vydržet" ránu, účelem je kinetickou energii, kterou ještě může pohltit lebka na tuto lebku co nejlépe rozložit.
Ahoj
Tak tady jaksi mícháte dvy způsoby ochrany. Za prvé helma (pěnová) má za úkol snížit kinetickou energii tím, že se sama deformuje. Druhý způsob u pevných helem je rozložit sílu od kinetické energie na větší plochu a tím snížit tlak působící na hlavu. V praxi se uplatňují oba způsoby. Jediný podstatný rozdíl je v tom, že pevná helma se bude plasticky deformovat až od větší síly. Ve zkratce to znamená, že pevnou helmu brát tam kde hrozí pád malých kamenúů, ale bude jich víc. Tam kde bude jeden velkej šutr, který mi urve hlavu je to jedno.
Ahoj Tomáš
"Za prvé helma (pěnová) má za úkol snížit kinetickou energii tím, že se sama deformuje. "
Kinetická energie je 1/2mv2. Pěnová helma ji snižuje tím že sníží rychlost nebo tím, že sníží hmotnost padajícího tělesa?!
Mě by jen zajímalo jakého je autor vzdělání?
studium norem pojal sice zodpovědně, ale jak jsme si mohli přečíst, asi zanedbal fyzikální aparát. Též jsem nepochopil, co chtěl básník řici. Klást na helmu nároky, které sice ona vydrží, ale těch 60% vody pod ní už ne, je zbytečné. U helmy jde asi hlavně o zabránění fraktury lebky a né pohlcení pádu.
polykarbonát: plastická hmota, polyester kys. uhličité a někt. alkanů.
toliko Akademický slovník cizích slov, Academia, 1998
mohl by mi někdo, nejlépe fyzik, definovat rázovou sílu? Jednotka je tuším DaN? neříká se jí nějak jinak? Rejstřík mého schrnutí středoškolské fyziky mlčí.
a uhlíkové vlákno je čistý uhlík, něco mezi diamantem a uhlem?
Mewton, tedy N je sila, kterou je jednomu kg udeleno zrychleni 1m/s^2. Razova sila se tim meri, nebot kazda sila se tim meri, Pokud vim... Sila je hmotnost x zrychleni (nebo zpomaleni, uziva se zrychleni, akorat pri zpomaleni se pise znamenko zaporne, ale na efektu to nic nemeni).
Nejaka norma se na helmy udelat musi a tak je. Je jasne, ze helma ktera vydrzi pad telesa o...z ...je lepsi nezli ta, ktera to nevydrzi.
Lec je tu ten, vsemi, od autora az po komentatory zmineny problem, ze nejde o jen o to, aby helma vydrzela, ale i o to, aby pohltila naraz, Cykliste davaji duraz na pohlceni. My, na ktere pada i spicate se zajimame i o to, jestli to ten kamen neprorazi, Tedy na helmu jsou kladene ponekud protichudne pozadavky.
Ta cisla s praxi souvisi asi pramalo, Vysledna rada se bude menit radove kazdou zmenou uhlu dopadu, kulichem pod helmou, rotaci...
Hlavne aby to dopadlo. Dobre! S helmou je vyrazne vetsi nadeje.
To by mozna byl zaver, na kterem by se vetsina z nas shodla. Tak hore zdar a pevnou hlavu!
Mňo, co je síla a Newton vím také, ale co je rázová síla ne. A pokud to co jsi napsal má být odpověď, tak věz že není, nebo jsem natvrdlý úplně a z odpovědi jsem definici RÁZOVÉ síly nepochytil.
Jsi fyzik?
Narážkou bylo myšleno, že, pokud to chápu zprávně, je minimálně diskutabilní, aby helma vydžela takové silové působení které člověku zaručeně zlomí vaz, či jiné podobné fatální zranění.
Jooo. Ta definic v tom je. Je mi lito. Pokud by byl nejaky velky zajem, tak si o silach necham vypracovat podrobny referat a ten prepisu. Fyzik nejsem, jen...viz dole ---->
Já si nemyslím, že je důležité, jakého je autor vzdělání, neboť i skladník ze šroubárny si může přečíst Vergilia v originále. Podstatné ale je jakou kvalitu má výsledný spisek. Tenhle je poněkud rozporuplný, protože dochází k závěrům, které jsou chybné. Na základě prezentovanývh výpočtů nelze tvrdit, že normy které musí helma splňovat jsou nedostatečné. To je jako chtít po normách na letadla, aby zaručily, že se éro po nárazu do země nerozbije.
No, to samozřejmě může, ale ty jsi takového skladníka někdy viděl.
Myslím, že vzdělání, a hlavně to vysokoškolské, do jisté míry definuje způsoby a do jisté miry i možnosti uvažování člověka jím prošlého, o faktografickém základu nemluvě.
Při analýze odobrých problematik téměř nutné.
On by skladnik-latiník-samouk asi taky nepochytil vše.
Nadprůměrně inteligentní a/nebo vzdělaný skladník je možný, nikoli pravidelný, natož častý. Dtivá většina skladníků toho Vergilia asi nečetla, že? To je jako kdyby jsi nosil helmu pořád, vždy a všude, aby ti náhodou něco nespadlo na kebuli, což na Václaváku možné je, ale asi tak stejně pravděpodobné jako onen skladník. Vše je otázkou četnosti a pravděpodobnosti. To co jsi napsal je pěkná blbost...
Pan jest mlad! Za meho mladi se intelektualni elita naroda nachazela ve skladech a kotelnach. :o)
Fyzik nejsem, ale mam fyzika doma. Ale fyzika na kvantovku, kteryho to navic uz nebavi a tahle prizemni fyzika uz vubec ne.
Chtel jsem jenom predat dal, co jsem se od fyziku dozvedel (i dalsich). Ze se k nejakemu cislu o hodnote vypovidaci pro prax nedopocitame. Pochopitelne ale ty testy roztridi helmy na lepsi a horsi. Vydrzi vic na cvicisti - vydrzi i na bojisti.
Jestli jsou testy dobre nechavam testerum. nasazuji si helmu a jdu spat.
"Dobrou noc a pevnou nadeji."
byl jsem "fyzikálním konzultantem" (chachachá) tohoto elaborátu, a to před jeho zhotovením. moje podpora byla v tom, napsat pár vzorečků na úrovni základní školy (divili byste se, jak spousta chytrejch inteligentních gramotnejch lidí má s něčím takovým problémy, naopak spousta techniků nezvládá pravopis, doba universálních vědátorů už je nenávratně pryč), ale zříkám se zodpovědnosti za autorem chybně provedené ctrl+c.
Nech Lukase napokoji, já sem opravdu udělal ctrl c a ctrl v dvou vzorců, které mi poslal na moji žádost. Článek po mě nikdo nekontroloval ani jinak se na něm nepodílel. Měsíc !! jsem totiž nesehnal nikoho, kdo by si udělal čas a podíval se na něj a tak je na světě jak je.
Rázová síla je naprosto normální síla, jednotka N, jak tady zcela správně napsal Jan Puš. Často se "rázovou silou" myslí "nejětší působicí síla", což by se správněji dalo nazvat "maximální rázová síla".
Proč "rázová" nevím, v technické praxi je běžné pro skoro cokoli zavést více či méně vhodné/zhovadilé označení. Název "rázová síla" zrovna štastný není, "ráz" obvykle znamená srážka těles.
Dotazy na vzdělání... hm... fyzika je jedna z těch krásných věd, kde o pravdivosti tvzení nerozhoduje autorita, ale správnost výpočtů / experiment.
'razova sila'...no neco se ty inzenyrove ucit museji. Jsou horsi obory, temer cele zalozene na hrani se slovy. Jinak razovou silu prosim pozname podle casteho vyskytu na helmach horolezcu a dale na licnich kostech nestastniku co se ocitli v nepravy cas ve spatne hospode.
uplne pravej fizyk:)
díky moc, stačilo to říci rovnou(že jene puši?)
chápu-li to správně, je to maximální přípustná síla působící na něco...
klíííd pánové, kam se hrabe inkvizice. já jen chtěl vědět co je rázová síla a podotknout, že by bylo lepší kdyby se tím zabýval člověk v dané problematice zběhlý.
A to jsem vyprodukoval jen nazákladě jakéhosi fyzikálního komentáře, jelikož článek, hlavně ty výpočty jsem vnímal na půl, díky kocovině a vystřízlivěl až u komentářů.
takže klid.
a co se týče kotelníků-intelektuálů, vskutku autor je mlád a s tímto vymřelím druhem kotelníků jsem vzkutku nekalkuloval, když už je stejně pasé.
jo, a pravopis taky nezvládám.
Konečně mě někdo vyprovokoval k reakci :-)))
To ti kotelníci, Kubo. Ono to 1. zase není tak dávno 2. znám jednoho, který se takto po letech vrátil na akademickou půdu, a po tuším asi tak třetím střetu s akademickou realitou se do té kotelny vrátil (je pravda, že měl vždycky plynovou, a to byla mezi kotelníka šlechta!). A opravdu mi nepřijde tak dávno, kdy vláda tohoto státu řešila závažný problém, když byl jmenován ministr zahraničí, leč jeho zaměstnavatel (jak je jeho zákonné právo) jej z kotelny neuvolnil, neboť neměl náhradu a topná sezóna pokračovala. Měli jsme tedy ministra na vedlejšák (tzv. vedlejší pracovní poměr), zatímco kotelníkem byl na plný úvazek. Naštěstí to netrvalo dlouho a náhrada se našla, ale i poté dotyčný ministr kazil image, neboť do práce jezdil buď tramvají, nebo trabantem (to taky nepamatuješ, to bylo takové bakelitové vozítko z NDR, které mělo neobyčejné vlastnosti v terénu - a dokonce vyhrálo tendr na malý vůz pro armádu nejmenovaného státu NATO, a Varšavská smlouva řešila, zda je to únosné).
Kotelnická tradice však není mrtva. I když je pravdou, že dnes se zhusta hintelektuhálové ukrývají na místech méně podezřelých, jako v antikvariátech, obskurních nakladetelstvíčkách apod., ale kromě kotelníka znám ještě také jednoho lesního dělníka. Ten se také v devadesátém roce vrátil do svého oboru a vydržel dost dlouho. A není tak úplně tím nejtypičtějším lesním dělníkem, i když opravdu v lese s pilou dělá. Má firmičku na těžbu ve specifických podmínkách a kšefty v podstatě výhradně ve Francii.
Ja se snazil!!! Fakt!!! Lec muj perfekcionalismus mi veli odpovidat co nejkomlexneji a s vedomim plne sire problematiky.
Ma lenost a negramotnost i ohledy zase byt strucny.
Vysledek je pak nezridka blabol.
Nebudu posuzovat uroven clanku, jenom konstatuji ze jsem mile prekvapen kolik lezcu se u nas zajima o normy a o bezpecnost produktu s tim souvisejici. Bohuzel, CHS jiz 4 roky nema sveho zastupce v bezpecnostni komisi UIAA. Ja jsem byl poslednim aktivnim zastupcem na normotvornych jednanich SAFCOM UIAA za CHS, ale uz nejsem. Techto normotvornych jednani jsem se zucastnil i letos jako zastupce firmy SINGING ROCK. SAFCOM se sesla v Chamonix 16.5. - 19.5.2005. Odsoupil jsem pred 4 roky z funkce delegata CHS do SAFCOM UIAA kvuli stretu zajmu, usoudil jsem tehdy zcela dorovolne ze nemohu zaroven hajit (lobovat) za zajmy me firmy (SINGING ROCK) a zaroven byt "nestrannym" zastupcem ceskych lezcu.
Doporucuji vrele abyste mezi sebou nasli noveho delegata ktery neni propojen se zadnou firmou vyrabejici climbing equipment, rozumi fyzice a mysli technicky, vyzna se v normach a ovlada velmi dobre anglictinu. Kazda norma se da zlepsit, i ta ktera plati pro lezecke helmy. Navrhy na zmeny normy se obhajuji prave na jednanich UIAA SAFCOM, ktera se odehravaji 1 x za rok a misto jednani se ruzne posunuje po svete. Pristi rok bude jednani v Italii, presny termin ani misto jeste nejsou urceny. Server lezec.cz je sice dobre misto k diskuzi, ale prosazeni pozitivni zmeny v norme se touto diskuzi nelze dobrat. Presto diky za dobre tema - nametu je vsak mnohem vice. Normy opravdu nejsou dokonale, tvori je lide a nekdy je vysledek kompromisem mezi ruznymi nazory. Zalezi jenom na tom, koho jednotlive horosvazy z ruznych zemi nanominuji. Vzdycky jsou normy o krok pozadu za nejnovejsimi objevy, technologiemi, designy atd.
Sháním dobrovolníky, kteří pro pouhý dobrý pocit a pár komentářů pod článkem objetují cca 10 hodin práce na:
studiu normy o lyžařských helmách, přemýšlení co by šlo na ní zlepšit. Dále hledání článků v českém, anglickém a jiných jazycích na internetu - co už se napsalo, co se traduje mezi lyžaři, stránky výrobců atd. atd. Poté už stačí jen přidat fotografie, ověřit výpočty a to vše dát do podoby čitelné i pro skladníka, který nečetl Virgília v originále. Vaše přihlášky na můj e-mail. Nenechávejte si prosím své poznatky pro sebe. Co na to lezecká veřejnost??
Zareagoval jsem právě proto že ten rozbor (původní článek) je dobrý, je za ním vidět spousta práce a autorovi zřejmě nechybí ani nadšení.
Tak se mi zdálo že by se tady někde mezi českými lezci mohl vyskytnout člověk který nejenom poukazuje na nedostatky, nejenom odkrývá slabiny norem. To je sice bohulibá činnost ale nevede kžádnému výsledku. Výsledkem musí být nový text normy. A je jen jeden způsob jak lze normu změnit. Ten způsob jsem popsal v mém předchozím příspěvku.
Vlada
lezu leta ale prilbu jsem přestal nosit a i v horách neboť mi jen vadí - škrtí, bouchám s ní o skálu, omezuje výhled, přerazí mi nosní přepážku, kutálí se mrcha sama do doliny, v batou je s ní vzduch a vipadám v ní jako blb. to se rači zabiju
Bez helmy je každý, opakuji každý lezec, a to i lezec na dřevě jako horal na přírodním zdivu, jednoznačně a bez výjimky člověk, který nemá helmu na hlavě. Tím že helmu nemá, dává jasně najevo, že ji nejenom na hlavu nedal, ale i to, že poleze anebo již leze s hlavou bez helmy. Nedá se to odiskutovat. Můžete o tom hovořit, můžete o tom přemýšlet, ale nic na tom nezměníte.
Situace je však úplně jiná, když si helmu vezmete a dáte na hlavu a lezete s ní. To pak jste zcela jasně a neodiskutovatelně člověk, který leze z helmou na hlavě.
Myslím, jsem o tom přesvědčen, že toto by se mělo pevně předepsa - uzákonit. Každý uzná, že není možné nošení helmy ponechat jen tak na lidech.
Já osobně mám helmu rád, protože na ní mám fotku svýho psa a samolepky a nápisy. A to je dobrý.
Fotky jsou pěkně barevný a každý ví, že jsem horal hrdina co odvážně pádluje kamennou lavinou a má dlouhé pády. Helma je totiž otřískaná a má rýhy a vruby. Je hned vidět, že jsem "hodil osmičku".
Firma Bell mavala pred par rokmi taku reklamu na motorkarske prilby ze nieco ako: Ma tvoja hlava hodnotu 100 dolarov? Tak si kup prilbu za 100 dolarov... (akoze smejd)
A ked sa obcas zamyslim na skalach nad tym ze som tam pomaly sam s prilbou a hrudakom, tak obcas si na to spomeniem a hovorim si, aku cenu maju hlavy tych co nemaju ziadne prilby.
Dobrý den,
nedávno jsem si kupovala horolezeckou helmu. Je docela fajn. Sedí přesně a vypadá i docela hezky. Nemohla jsem nikde takovou sehnat. FAkt i stála docela málo vzhledem k mým financím. Je to docela fajn..:)
Sehnala jsem ji přes jeden web, stačilo jen napsat na jednu stránečku a hned mi odpověděli. Je to docela hustý..:) Doporučuju ..:)