třetí rok patří Setkání dětí a mládeže na Velkém Rabštejně.
Na struktuře tohoto víkendu jsme po zkušenostech z předchozích ročníků nic neměnili. Takže ve zkratce. Sraz vedoucích byl v pátek, tentokrát se nám podařilo odjet brzy a ještě za světla jsme postavili hangár. Sice jenom ve třech lidech, ale zato během půl hodinky, takže před příjezdem ostatních jsme si stihli ještě chvíli zalézt. Večer v hospodě byly rozděleny kontroly a činnosti pro sobotní orientační běh a už se mohlo pouze užívat tekutin (pitný režim je třeba dodržovat).
foto by© Karel Bubák
foto by© Karel Bubák
V sobotu ráno se začali trousit účastníci k přihlášení a k obdržení startovních kartiček. Také dostali lístky na guláš, špekáčky a balíček. S pouhým půlhodinovým zpožděním byl odstartován orientační běh s kontrolami, na kterých závodníci plnili bodované úkoly (některé bych ani já nezvládl, například vyjmenovat všechny osmitisícovky ). Část instruktorů se zatím přesunula do skal, kde zajistili 6 cest obtížnosti 3 až 6 tak, aby závodníci lezli TR. Tady se nehodnotilo vylezení cesty ani čas, ale metodická správnost lezení (přilba, úvaz, navázání, jištění lezce, sebejištění jističe…). Tentokrát díky rychlosti dítek a zručnosti organizátorů ještě odpoledne zbyl čas na samostatné lezení mimo závod. V podvečer proběhlo vyhodnocení výsledků, vyhlášení vítězů a předání cen (malou cenu, třeba jen prusík, dostali všichni účastníci). Večer se po několika pokusech podařilo nahodit centrálu a tak mohlo proběhnou promítání diapozitivů Pavla Matouška z jejich výstupu na Sisha Pangmu. Krása! Líbilo se všem. Konec večera byl ve znamení opékání špekáčků u táboráku.
foto by© Karel Bubák
Nedělní ráno jsme zahájili neobvyklou rozcvičkou. Instruktoři předvedli, jak přepravit raněného pomocí lana na zádech a jak zhotovit improvizovaná nosítka z lana. Ve skupinách si to všechy děti vyzkoušely a přitom skupiny mezi sebou závodily, která dopraví raněné lépe a rychleji na druhý konec louky. Nakonec se to všem podařilo. Přihlížející turisté se ale nestačili divit, co dělá ta spousta dětí zamotaných v lanech uprostřed louky. Po této rozcvičce byla lékařská přednáška o první pomoci s několika ukázkami a nácvikem ošetření úrazů. Tuto část většina dětí zvládala velice dobře. Rozdáním balíčků před obědem bylo Setkání oficiélně ukončeno. Díky krásnému počasí tak ještě zbylo celé odpoledne na lezení. V podvečer jsme s vypětím všech sil natlačili všechen materiál do připravených aut a opustili Velký Rabštejn.
foto by© Karel Bubák
foto by© Karel Bubák
Velké díky patří zúčastněným instruktorům a vedoucím, kteří by tento slunečný podzimní víkend jistě lépe využili někde na písku. Ale i takhle může vypadat lezcův víkend. Jako jednoho z organizátorů mne mrzí, že tuto akci děláme vlastně jen pro svoje oddílové děti. Snažili jsme se ji propagovat, dostali jsme na ni grant od ČHS, ale účastníky jsme si v podstatě sami přivezli. Kdo by měl zájem přivézt svoje dítka, budeme dělat i čtvrtý ročník příští rok na podzim.