Dlouhodobě sledovaná předpověď hlásí periodu slušného počasí, takže se rozhodujeme vyrazit. Výletu jako vždy předchází důsledná příprava.
Úterní silniční cyklistika zakončená příslušnou dávkou piv se připomíná lehkou kocovinou. Odjezd hned po ukončení pracovního procesu, znamená ranní balení, respektive házení všeho, co by se mohlo hodit na jednu velkou hromadu a následný přesun do vozu. Nastává pohodový pracovní den, jako vždy před odjezdem na dovolenou. Do toho Jarouškova již týdenní hra vezmu/ nevezmu rodinu s sebou. Okolo poledního telefon, jedu bez rodiny dorazím k tobě okolo pátý. Před útěkem z pracovního procesu ještě rychle vytisknout topo stěny. Barevná tiskárna jako vždy funguje, takže černobílé nákresy musí stačit.
Rychlý nákup a o půl šesté již letíme přes Mnichov, Bodamsee, Furka Pass (otevřen každoročně od 1. června do 30. října) do Zerrmatu. Těšíme se na krásný spánek v lesíku těsně před Zermatter. Všechny cedule hlásí pasy otevřeny, tedy do chvíle, než se objeví kombinace Furka Pass – Gespert. Zase nás dostali. Objížďka v délce 300 km a hodiny ukazující 1:00 ráno příliš nezvou na další pokračování v cestě. Volíme nocleh a ranní přejezd tunelem na rojně. Plechovkáč jako šlaftrunk a spát. Několikrát kontroluji pečlivě připravený seznam věcí a opravdu, karimatka chybí. No nic, do stěny bych jí stejně nebral a jednu noc spaní v autě přežiju.
Ráno okolo desátý dorážíme do Zermattu. Auto parkujeme tradičně u Fredyho. Nastává oblíbená hra - co nemáš, nepotřebuješ. Hrajeme asi 6 x 10 minut a o přestávkách prokládáme pivkem a pojídáním všeho co by mohlo při zanechání odpochodovat z auta samo. Procházíme Zermattem plným turistů v nových goráčovkách a težkých pohorách. Je vidět, že většinou nikdy neopustili asfaltový chodník. Cestou míjíme mapku s lanovkami. Nesvítící zelený křížek u lanovky na Schwarzsee slibuje pěkný celodenní výlet z 1700 m k chatě v 3300 m. Příchod k lanovce potvrzuje naše nejčernější obavy, na Schwarzsee jen o víkendu. Navíc u pokladen visí cedule – Chata v rekonstrukci, žádná možnost přespání, winter raum zrušen. Prostě paráda. Nakonec volíme lanovku do jiné části údolí s tím, že nás čeká tří kilometrový pochod přes sněžné pláně. Ještě že mě Jarda ukecal na sněžnice, jinak jsme mohli jet domů. Lehký boj s paní pokladní, která není schopna pochopit naší kombinaci jízdenek. Na druhý pokus a vrácení části peněz na kartu docházíme ke kompromisu. Koupíme si lístek nahoru, dolů to pak nějak uděláme.
Cestou z lanovky potkáváme vlekaře a ptáme se na nejlepší cestu na chatu, ten lomí jen rukama, že jsme blázni, laviny, jedině s vůdcem atd. No nic, tady se nic užitečného nedozvíme. Asi za čtyři hodiny jsme na chatě, takže to nebylo tak strašné. U chaty je již z dáli vidět čilý stavební ruch. Těšíme se, že uděláme kamarádschaft s dělníka a nějaké to místečko na spaní se tam snad také najde. Opak je pravdou po chvíli odpočinku přichází chatár, že tady rozhodně spát nemůžeme a musíme na hřebínek za chatu. Naše smutné oči a vzlyky, že nemáme karimatky a já ani spacák na něj zjevně nepůsobí. Takže si na hřebínku skládáme krásné kamenné lože, vaříme nějaký čaj a pomalu, se západem slunce, zalézáme. Vedle nás ještě kempují Ukrajinci, kteří se chystají na normálku. Paráda, alespoň lehce najdeme cestu zpět. V noci přicházejí očekávané přepršky. Ždáráky nás udržují v relativním suchu.
Ve dvě ráno nastává hra s budíkem kdo z koho. Budík ve tři vyhrává, a okolo čtvrté vyrážíme. Ukrajince noční přepršky asi vyplašily, časový plán měli stejný, ale u jejich stanů ani světélko. Počasí je parádní, jen v noci nemrzlo, takže sníh se trochu boří. Nastupujeme do úvodních sněho-ledových polí. Někde jsem četl o sklonu 55°, může být. Jdeme volně a v cca 10:00 dorážíme na jejich konec. Začíná lezení. Terén připomíná hromadu vertikálně poskládané suti pokrytou nesouměrnou vrstvou sněhu a ledu. Lezení okolo 4 – 5 UIAA (M nevím) náš postup značně zpomaluje a hodiny letí. Okolo šesté večer se začínáme pomalu ohlížet po bivaku. Nenápadně se začíná zatahovat a přes předpověď dne bez srážek začíná padat krupice. Ze středu stěny se najednou stává jakési koryto, kde všechna napadaná krupice z celého kopce teče dolů. Nedá se v tom dýchat, natož pak lézt. Cca půl hodinu čekáme schováni za malým skalním blokem. Občas dostaneme pěknou sprchu. Potoky se lehce uklidnily a tak popolézáme cca 50 m pod větší skalní blok, který by nás mohl ochránit před hlavními proudy. Sklon svahu cca 60° , jištění jedna stará, značně se viklající skoba, plus jedna naše. Kopání police vždy po cca 30 cm kazí skála. Nedá se nic dělat, bude to muset stačit. Vaříme trochu čaje a lezeme do ždáráků. Komfortní pozice vsedě, výška 4000 m a skrápění lavinkama slibuje parádní noc s hlubokým regenerujícím spánkem.
Ráno okolo sedmé vyrážíme. Předpověď slibuje slušné počasí. Začínáme ranní rozcvičkou v podobě 15 m téměř kolmého ledu s tloušťkou jen několik centimetrů. Teplota je lehce pod nulou, tak snad to celý nespadne. Dokonce drze vrtám jeden 9 cm šroub, snad unese alespoň tu expresku. Následuje ještě několik mixových délek a postupně se dostáváme na vrchní sněhové partie. Ty nás vítají skálou pokrytou 30 cm měkkého sněhu. Možnosti jištění jsou parádní, nic, nic, nic, tak já do tý rozbitý skály zkusím natlouct skobu a budeme tomu říkat štand. Postupová technika sněžné prase střídaná hraním si na Mickymouse. Po asi čtyřech hodinách těchto sněžných radovánek končíme s předstíráním jištění a zbylých asi 200 výškových metrů k vrcholu jdeme jen navázáni na laně. Sklon mírně klesá. Viditelnost je parádní, když dobře foukne je vidět i na 50 metrů. GPS naštěstí funguje, takže Italský vrchol, kříž v sedélku, dále kousek po hřebeni a pak GPS tvrdí, že jsem na vrcholu. Tak jo, je čas na formality. Vzájemná gratulace a vrcholové foto.
Hodiny ukazující 16:00 dávají slušnou šanci dostat se do bivakovací chaty Solvej Hutte (4000m) ještě za světla. Kombinace GPS, dobrého čuchu a sem tam nějakého slanění nás postupně přibližuje k vysněnému bivaku. Cestou se mi ještě daří zahodit jedno lano, takže můžeme slaňovat jen po 30m . Okolo 21:00 a za lehkého sněžení konečně Solvejka. Oáza, místo kde neprší, nesněží, nefouká, a navíc je tam postel, kde se dá lehnout! Probíhá zavodňování a čajem a pojídání zásob. Na nic z toho jaksi nebyl za poslední dva dny čas.
Ráno se z vyhřátého pelíšku nechce. Krásné počasí a myšlenka, že bychom se měli ještě dnes vrátit zpět do české kotliny, nás nakonec donutí k odchodu okolo osmé hodiny. Pět hodin sestupování a slaňování ve sra..ách a jsem dole. Hurá přežili jsme. Zářez na pažbě a navíc už sem nikdy nemusím! Hurá! Na Schwarcsee dáváme zasloužené pivko a lanovkou (která naštěstí o víkendu jezdí) frčíme dolů k autu a domů.
Výstup: Matterhorn North face – Schmidt route, 5+ ( dle mého odhadu 5, WI4+, M nevím) 1200 m převýšení, doba lezení cca 25 hodin + 10 hodin sestup normálkou,14.-16. 6. 2013, Kuba Vaněk, Jarda Netík.
Nechci komentovat odvážný výstup severní stěnou za nevalných podmínek, ale asi mi nějak ušlo jestli jste zaplatili za přespaní na chatě Solvay. Ta není určena na bežné bivakování nýbrž jenom a jenom „k záchraně zbloudilých a ztroskotaných“. Je v ní 10 míst, telefon a paušálně každý, kdo jí využije, by měl za hlavu zaplatit 20 franků SAC, švýcarskému alpinskému klubu, který ji udržuje a provozuje. Ale to třeba ještě stihnete mezinárodním bankovním převodem. Jinak by mohlo dojít k negativnímu paušalizování vztahujícímu se na české horolezce – a to přece nechceme,ne?.
Mě přijde využití Solveyky v tomhle případě oprávněné - doslanění v 9 večer za lehkého sněžení po 2 dnech výstupu...něco jiného je, když někdo jde normálkou s tím že na Solveyce plánovaně přespí...
Jestli tomu dobre rozumim, Michael nezkouma zda bylo pouziti chajdy legitimni nebo ne, ale pta se zda hosi zaplatili ocekavany obolos ktery ma zaplatit kazdy kdo chajdu vyuzije.
(Predpoklada se ze zaplati i pri vyuziti v nouzi, tj kdyz diky chatce prezije, nebude mu lito ty dvacky ;-))
Trochu mi ve článku chybí zmínka o tom, že jste si koupili dálniční známku, že jste natankovali a zaplatili a i v hospodě za pivo že jste zaplatili. To jsou zásadní informace, které by měl obsahovat každý report a bez nichž je informační hodnota článku maximálně tak poloviční.
Jinak samozřejmě smekám, něco takovýho nikdy (doufám) nepůjdu. Využití Solvayky imho naprosto bez výčitek. Ještě taková nepřízeň osudu!
presne...prestavoval bych si to rovnez jak michal beranek...melo by tam byt asi toto..." po brutalnim lezeni, sestupu, lezeckych obtizich blabla by melo nasledovat to hlavni...proste zasadni informace kterou mel clanek prinest..NA CHATE JSME OKAMZITE PO VSTUPY ZAPLATILI (a samozrejem foto vhazovani bakovek do kasicky)..v doslovu by pak jeste mohl nasledovat seznam kde vsude hosi zaplatili..a nebo jinak...Proste jen napsat kam jeli...pak ten seznam kde zaplatili..a v doslovu jen na okraj co lezli..pokud teda zbyde misto..(mozna by mohli jeste pridat kolik vydelavaj a profesni zivotopis..nebo tak neco..)
Taky se přimlouvám za upřesnění těchto základních údajů, kde všude, za co a kolik platili. Bez toho není report úplný a výstup by němel být ze zásady uznán!!
Keby si poznal miestne pomery, odpoustil by si si tu ironiu.
Na Materhorne je dlhodobo napata situacia ohladom zneuzivania Solvayky a miestni by najradsej vsetkych cz/sk a podobnych by tam vobec nepustili. Nieco podobne zaziva teraz Everest.
Takze je namieste upozornit na korektne spravanie.
M.V.
Na místě to asi je, jenom bych to upozornění asi formuloval jinak, než že autoři článku jsou apriori zloději (což Michael Beránek, byť trochu zaobleně, v podstatě tvrdí).
sviňárna bezpochyby je jít "normálku", plánovaně v bivakškatuli spát, vyvalovat se do půl devátý ráno a když o půlnoci dorazí družstvo týpků na brzdách po dvou bivacích a přelezený severní stěně tak se tvářit že není místo. jinak u svejch reportů z cest taky neuvádím, jestli jsem hodil mince do kasičky ve winterraumu, měl bych s tím začít?
Ona se tahle "sviňárna", resp. zenužívání Solvayky asi trochu rozmáhá a Švýcaři na to začínají být citliví, proto taky možná ten Michaelův komentář - daný tím, že je v zásadě místní. Jinak souhlas s těma, co píšou, že jim to v článku nechybí.
ale jo, jasně. když jsme začínali jako socky vyrážet do alpských výčin, tak jsme párkrát v nějaké té škatuli přechrápli (a dokonce jednou dvě noci po sobě), a místní se na nás tak nějak divně koukali. pak jsme pochopili, že se to nedělá, že se spí plánovaně buď na chalupách nebo navostro soběstačně venku, a škatule jsou pro případ průseru. no a ta na matráči má tu smůlu že je na ukrutně populární cestě.
Vždycky jsem žil v domnění, že škatule jsou až na výjimky, kde je to jasně řečeno (Solvayka, stěna Watzmanna, další... mě nenapadaj), OK. Takové chaty bez chatára. Takže divný pohledy místňáků nechápu.
no jasně, škatule jsou dvou druhů, jednak něco jako fiorio (?) na normálce na dolent, což je taková skromná chata bez chataře, protože normální smrtelník nedá za den dva a půl kilometru nahoru a dolu, a pak takový jako na badilu, ve watzmannu a podobně, které fungují jako úkryt když se něco posére.
No zrovna Bivak na Badilu (stejně jako bivaky na jinejch vrcholech velkejch kopců - typicky Dolomity - Langkofel, Agner, Gran Pilastro apod.) jsem myslel, že jsou normálně, nikoliv partyzánsky použitelný i při plánování tůry. Prostě že ty kopce jsou tak vysoký, že většina lidí nestihne a ani se nepokusí sestoupit.
no dobrá, jak který tůry. představa, že dolezeš cassina, máš toho dost, a boudičku najdeš plnou trempů co si "vyšli" normálkou od gianetti kouřit fajfky a koukat na hvězdičky...
Jenže ani to vyčerpávající dolezení Cassina neodpovídá mojí definici nouze. Popravdě, pokud je bivak na Badilu nouzovej, pak by nikdo neměl plánovat v něm spát, ani tramp z Gianetti, ani tramp z Cassina. Jako na tý Solvajce, prostě jen když je průser. Ale na tom Badilu s tím spousta lidí po Cassinovi počítá. Je to špatně?
popravdě netuším jak by se to dalo nějak kodifikovat. tak nějak chápu že má na nocleh na badilu větší právo ten kdo doleze cassina než normálku, a největší právo ten kterej s sebou švihne a je celej polámanej, krvavě modřinatej a k tomu má žlučníkovej záchvat a hnačku bez ohledu jak se na vršek dostal.
Ahoj. Sestoupit z vrcholu dolu po Nordkante po dolezeni Cassina (nebo i Nordkanty, to je taky 8-9h nahoru a stejne hodin dole) je hodne hodne narychlo. Kdyz jsme lezli Paradise v severce tak jsme to stihli (konci ve 2/3 steny), dolu jsme se doplacali kolem pulnoci. Do Cassina nastopupilo 5 dvojek a sestoupila v ten den jen jedna a to jeste stylem ze se nejistili na sestupu a sebehli to. Dalsi den se postupne tech osm vratilo. Vsichtni to byli od pohledu klasicni alpinisti, zadni zacatecnici. Proste nemas sanci to v tom Cassinovi urychlit kdyz je tam treba vic lidi a kdyz clovek leze/sestupuje aspon trochu podle pravidel (jisteni atd...) Bivak si myslim ze pomuze hodne lidem zregenerovat na cestu dolu (cca 30x slaneni). Kazdopadne se da lehnout i vpravo pred dvere bivaku a nespat v nem...
ahoj, lezl jsem Cassina na Badil, i Paradise...vždy jsme to slanovali po výstupu hřebínkem...z Paradisu jsme se dostali do stanu tuším ve 4 ráno (slanování a hledání kruhů v noci). 2 roky na to jsme se z Cassina dostali do stanu myslím ve 2 ráno, díky tomu že jsme již veděli kde kruhy hledat :)
Spaní nahoře by bylo fajn, jen musíš tahat víc věcí...ale dneska už bych tam přespal...
Zrovna od tebe Michale bych tohle necekal. Proc musime porad - jako cesi - kopat do ostatnich? A stale nekomu dokazovat, ze ja jsem ten lepsi nez ty. Takto to vypada ze jen chces za kazdou cenu hodit stin na to co kluci podnikli. BTW... kdy jindy pouzit Solvay nez po vystupu severkou v tezkych podminkach? To mi hlava nebere... peace to all
Chapu to asi tak ze Michael se stale citi natolik Cechem (a ceskym horolezcem) ze se nechce za ceske horolezce stydet.
A protoze to z clanku explicitne nevyplyva, tak se zeptal.
Proc asi?
Přátelé není mi jasné co tady řešíte. Nehodlal jsem nikoho kritizovat ani do někoho kopat a nechtěl bych aby mi někdo podsouval nějakou jizlívost či mudrlanství, tomu jsem velice vzdálen. Jsem jenom horolezec odjinud – bohužel dnes už v dost pokročilém věku.
- . . . . . Jenom jsem si vzpomněl na rok 1967, kdy po tímto kopečkem stál můj partner, kamarád a člen našeho horolezeckého oddílu, tenkrát to byl Slavoj Vyšehrad, Valentin Kanyar se svým spolulezcem a Sylva Kysilková se svými partnery Bauerem a Takadou. Možná, že se mýlím, ale myslím si, že tenkrát to byl první český výstup jak východní tak severní stěnou. A už tenkrát fungovala Solvayhütte jako poslední záchrana v průšvihu a už tenkrát se za použití platilo – Švýcači jsou velice konservativní – tak to běží už desítky let. Problém nechápu, ale to je možná tím, že přemýšlím a uvažuji trochu jinak. Svou poznámkou jsem se autorů nechtěl nikterak dotknout, a jestli – tak se rád omlouvám
Kdyz to pises ve svem komentari stylem ohledne platby za chatu: "Ale to třeba ještě stihnete mezinárodním bankovním převodem. Jinak by mohlo dojít k negativnímu paušalizování vztahujícímu se na české horolezce – a to přece nechceme,ne?"
Promin, ale jizliveji napsane uz si to nedokazu dost dobre predstavit :) Kdyz to ctu, tak z toho vidim, ze rovnou predpokladas, ze nezaplatili, treba jsi to tak nemyslel, ale z toho textu to vyzniva dost nepekne.
Nejsme na schůzi KSČ nebo SSM kde se řešily soukromé pocity a stavy zcela veřejně. Je to jejich problém a jejich pohled na svět. Vylezli pěknou cestu a basta. Po ostatním je každému prd.
Ne tak docela.
Nelezou ve vzduchoprazdnu a nemuzou zcela ignorovat mistni zvyklosti, zejmena jsou-li vnimani jako (reprezentativni) vzorek jiste spolecnosti (v tomto pripade ceskych lezcu).
Predstav si situaci v obracenem gardu - horda amiku prijede do Adru, prelezou libovolnej mistni prask (aby nedoslo k omylu: pred lezeckym vykonem ty dvojky se v ucte sklanim) ..a zabivakujou pod milencema & postvou ochranare na vsechny co maj jen naznakem neco spolecnyho s lezenim.
Beránku, ty seš takovej vlezlej všeználek a učitel. Rád poučíš, i když to od tebe nikdo nežádá. Proč si nepřiznáš, žes to posral...přestaň se vymlouvat jako malej- to, cos napsal-no prostě to bylo dost ošklivé. Nikoho to nezajímá.
Milý (ne) příteli - nesmrtelný blázne, někdo zná a někdo ne, někdo se pokouší jisté věci dát dál aby z toho další generace něco měly. Něco vím a něco jsem se za ta lěta co chodím po naší hornaté zeměkouli (a to je už pár desítek let) naučil a dovoluji si, když už žijeme v těch demokratických sférách, sem tam i položit třeba i netypickou otázku. A to se ti nelíbí? To máš ale smůlu, mně se zase třeba nelíbí, že tady ztrácím čas na odpověď nějakému anonymovi, který se skrývá za dvěslova jako vdova za závoj a který možná nemá ani šajnu oč jde. Doufám, že nebudeme poměřovat co kdo zná a co kdo učí, anebo jseš tak silný v kramflecích, že můžeš uvést nějaký konkretní příklad Tebe se týkající? Jsem přesvědčen a poučen životem, že od tebe žádnou konkretní odpověď tady na tomto serveru číst nebudeme, možná snad vulgarity, které nejsou hodné homo sapiens.
To TOA, znovu opakuji, nejsme na schůzi ani u psychologa. Co je to za móresy předpokládat, že někdo něco neudělal i když měl a Beránkův příspěvek to tak myslel.
Prostě vylezli kopec a na sestupu přespali v bivaku. Nic víc a nic míň. Neudělali na rozdíl od těch Tvých amíku nic co by bylo v rozporu se zákony či dobrými mravy.
Jestli má někdo pocit, že se dopustili faulu, měl by ( kór když se ohání věkem ) formulovat své pochybnosti trochu jinak a né útočně a slovní útok to byl to mi nikdo nevymluví i když to balí do jiných pohnutek.
Oni ti hypoteticti amici taky neudelali nic proti svejm dobrejm mravum.. v americe vypada zakaz taboreni /bivakovani uplne jinak, kdo se ma v tech stredoevropskejch cedulich vyznat. A vylezli tezkej prask a to je jediny co se pocita...
A kdo neco namita, je zaujatej.
Nezklamals- blah blah blah, jsem uz starej, blah blah blah, léta chodím po horách a něco jsem se naučil, blah blah blah , a proto vás budu poučovat, a kdyžtak pošlete peníze převodem, protože si vás už teď paušalizuju jako skorozloděje. A taky obvyklé řečičky těch "starých"- nesmířených s fungováním netu o anonymech. Beránku, zamysli se, vím, že je to ve tvé pýše těžké, ale prosím- zkus to. Já jen doufám, že až budu ve tvém věku / 40,50, 80let? /, že nebudu pro okolí tak otravný, zapšklý mudrlant, z města Semtamšátrám.
...mám dojem, že se tady sebemrskačsky pasujeme do role nějakých horolezeckých avarů, šel jsem na ten kopec přes carrelku, chata-bivak byla úplně plná, navečer došel správce, otevřel pokladničku, aby zjistil, že víc jak polovina lidí nezaplatila, češi jsme tam byli toliko dva, jinak lidé z celé evropy, správce zaplikoval pojetí kolektivní viny a všechny nás seřval, nikdo však nervy neztratil a dodatečně nezaplatil...
kurec synci, neserte se furt autorum clanku do drobnych detailu a mozna chybicek. budme radi, ze nekdo neco napise a podeli se o sve zazitky tady na lezci.
serte se do tohoto clanku, az to kluci prihlaci do fotograficke souteze, nebo do souteze v ceskem jazyce.
diky chlapum za pekny clanek a zprostredkovani fajne akce.
paráda kubo ,super načasování v letošním divokým počasí.dost odvahy a trocha štěstí.velká gratulace.doufam že bude nějaká prezentace v ultra antu.nebo na kozelce.
Nerad bych panu Beránkovi křivdil, ale podle fotek to je opravdu on, koho jsme potkali v doprovodu šesti či sedmi klientů na bivaku Rossi e Volante. Bylo to jistě plánované přespání, protože do večera bylo daleko a počasí bylo pěkné.
Nevím, jestli jsou nějaká pravidla pro používání bivaků obecně - možná by to tu mohl někdo znalý popsat. Když jsem se na to ptal o den později horského vůdce ze Slovenska, kterého jsme potkali, tak nám tvrdil, že by bivaky neměly být takto využívány ke komerčním aktivitám.
Kamaráde, to jsi skutečně střelil vedle, protože jsem nikdy tam a hlavně nikdy za celý můj „horolezecký život“ neměl na laně klienta, k tomu nemám oprávnění. Nechci se totiž třást hrůzou anebo vztekat a při tom mít zodpovědnost za někoho, s jehož názory a chováním se neztotožňuji. V tomto bivaku je podle cizojazyčných údajů jenom 6 míst na spaní, takže horského vůdce se sedmi klienty (tedy celkem 8 osob) pokládám za hlupáčka. Jestli se tam platí anebo jestli je to zadara nevím. Ale to tam někde bude asi napsáno.
Vela alpskych bivakov som nepobehal, ale na Rosi e Volante som nahodou spal a tento bivak vobec nie je brany ako nudzovy. Vsetci co tam prisli (miestni, svajciari, francuzi) jasne planovali prespanie v bivaku. Kasicka na peniaze tam bola a vsetci sme poctivo hadzali.
= biv.Rossi e Volante : potvrdzujem Ericove info - v inom termine. Spali a dookola srali 4 noci, cvakali sme.
Mimochodom, odvtedy uvazujem o kupe tichsieho plynoveho varica.
Pěkný článek, rád si přečtu další takové.
Pro mne je tato hora velkým cílem a tohle je článek který zase o kousek rozšíří moje info o hoře a výstupu.
Co se diskuse týče - hodně lidí se tady hádá (to je škoda) a reaguje na připomínku o tom zda platili na Solvejce - pro mě úplně nové info a vím, že když bych jel beru franky i nahoru! Opravdu to nepůsobí tak že by autorovi chtěl někdo křivdit!
Hoši, velká gratulace! Cesta stále patří mezi sny řady českých horolezců včetně mě. Severka Matterhornu (a to ještě v daných podmínkách) je velký zásek do trámu.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Dlouhodobě sledovaná předpověď hlásí periodu slušného počasí, takže se rozhodujeme vyrazit. Výletu jako vždy předchází důsledná příprava.
GPS a mapové aplikace