Centrální vrcholová komise (CVK), společně s Bezpečností komisí ČHS pořádala druhý seminář o bezpečném osazování fixního jištění ve skalách.
Seminář se letos konal v obci Škrovád (Slatiňany), východně od Prahy poblíž Chrudimi. Primárně byl určen pro správce skalních oblastí, tak aby mohli vykonávat svojí práci zodpovědně a s ohledem na omezenou životnost skalních útvarů co nejvíce trvale. Tentokrát se ho zúčastnilo asi 60 lidí.
Dělníci skal sledují ukázkové osazení borháků.
Kolem jedenácté ráno se kolem místního restauračního zařízení začaly seskupovat hloučky. Malé parkovišťátko praskalo ve švech a z jednoho otevřeného auta se rozdávali stříbrňáky jako o život. Jirka Rosol, předseda CVK, se nestačil ohánět. Postupně se přesouvaly doslova metráky materiálu z jeho auta do jiných kufrů. Doufáme že všechny vydané borháky, kruhy a lepidla, dojdou svého poslání a přesunou se do skal.
Vlk, Jiří Rosol a řetěz alá Moravská Kras.
Začátek semináře odstartoval Ťéša v místní skalní oblasti, jak jinak než vrtáním. Zkušebně se osadily tři borháky (různé typy, pomocí ampule i pistole) a jeden kruh. Zajímavostí bylo, že použité lepidlo v tubě bylo prošlé. Při trhací zkoušce se tento handicap výrazně projevil.
Zajímavou novinkou je pomůcka pro prvovýstupce na písku – mechanická kotva.
Aby bylo možné udělat cestu v jediném dni, může prvovýstupce použít tento způsob jištění. Osazení se provádí do díry stejného průměru jako budoucí kruh. Pomůcka se vloží do otvoru a utáhne se imbusním klíčem. Není tedy nutné čekat na vytvrdnutí lepidla a oko je možné ihned zatěžovat. Po přelezení je nutné pomůcku vyjmout a osadit fixní kruh do chemické malty.
Josef Straka (Raveltik) převádí vyjmutí prvovýstupáku.
Teoretická část v místní restauraci se mírně protáhla. Diskutovalo se o osazování kruhů do betonu, o geologických pochodech (přednášel odborník Radek Mikuláš) a dotačních možnostech ČHS.
ČHS prodává svým členům dotované borháky za 30 Kč a dotované kruhy za 50 Kč. Podmínkou pro jejich použití je dodržení platných pravidel lezení a nahlášení prvovýstupu na web ČHS. Také ostatní pomocný materiál je prodáván za zvýhodněnou cenu, kterou má ČHS od dodavatelů. Na základě jejich požadavku však není možno tyto ceny zveřejnit a zájemcům budou sděleny na požádání.
Veškerý materiál nárokujte u správce skal nebo Oblastní vrcholové komise, ve kterých hodláte provádět nové výstupy. V některých oblastech se konzultaci nevyhnete, např. v Českém Ráji a v Adršpašsko – teplických skálách jsou možné prvovýstupy jen po předchozím souhlasu správy CHKO, o který se žádá prostřednictvím vrcholové komise. Podmínky pro prvovýstupy ve všech oblastech jsou podrobně uvedeny na webu ČHS, Skalní oblasti ČR .
Ťéša upevňuje trhací soupravu k testovacímu borháku.
Trhací zkoušky, které proběhly asi dvě hodiny po osazení. Nejprve žulový patník s borháky. Zatížení bylo vertikální (tedy přibližně takové jaké probíhá při pádu lezce). Přenosový bod tvořila ocelová hrazdička o průměru 10 mm.
*) při tomto tlaku nevydržela hornina. Borhák by nedeformovaný, lepidlo drželo jak v hornině, tak na dříku. **) při tomto tlaku se začal borhák deformovat. Oko se ohnulo a začalo pákové vytahování z otvoru. **) při tomto tlaku se začala malta praskat.
Trhací souprava běží na maximum.
Trhací zkoušky kruhu, proběhly pouze v horizontálním směru (tedy takové, k jakému by mohlo dojít při štandování a odtlaku lezce od skály).
Očekávaný tah
Výsledný tah
Pozinkovaný kruh 20cm, prošlá tuba Fischer
3t
> 3t *)
*) oko kruhu bylo mírně deformováno. Vetší tah nebyla trhací souprava schopná měřit.
Podívejte se na video z trhacích zkoušek:
6,3 MB
14,5 MB
11 MB
13 MB
Použití prošlých chemických prostředků je pro borháky zcela nevhodné. U masivnějších dříků (například kruhy od délce > 25cm) byl úbytek pevnosti nahrazen plochou. Přesto se použití takového lepidla vyhněte, není zaručena časová stálost takového spoje.
Takto vypadá spoj uvnitř horniny.
Článek komentovali, redigovali a fotografie poskytli:
Vladimír Wolf (OVK Jižní Morava)
Jiří Rosol (CVK ČHS)
Vladimír Ťešitel (BK ČHS)
Jake vrasneni myslis? Pokud si vybavuji tak skrovad je platformni krida tj. nezvrasnena.
A recentni vrasneni neprichazi v uvahu, veskera deformace je krehka a pripadneho pohrbeni do duktilnich podminek se nejspise lidsky druh nedozije(ty ani tve potomstvo urcite ne). Takze co se tyce "nejakeho vrasneni" muzes byt v klidu.
Jo? Tak se podívej třeba na Hrubici co dělá eroze - některý kruhy už docela koukaj ven :-)
Asi rozebírali spíš jak vybrat vhodný místo pro osazení jištění než nějaký vrásnění.
Zkoušeli 2h po osazení...-nemá náhodou lepidlo plnou pevnost až po delší době (aspoň 24h)?
Borhák se při zatížení 1t ohýbá -z jakýho bláta byl, z drátu do betonu nebo co??
Pěknej článek a určitě užitečnej seminář :-)
To byl ale Fixák a k tomu ještě záměrně špatně osazený. Rozdíl mezi Fixákem a borhákem (jestli chceš slovíčkovat tak borhák Fixe a borhák Raveltik) je v konstrukci oka. Borek má oko, které vychází z dříku dolu, může se tak opřít o skálu. Fixák má oko na obě strany (jako když ohneš dva dráty k sobě).
Podívej se na poslední fotografii, borhák je vlevo (ten s hrazdičkou, prasklá hornina) a fixák je vpravo.
Pokud se fixák nedostatečně zapustí, je oko ve vzduchu a nemá se o co opřít, nejprve dojde k ohnutí (jako hřebík) a následné vytažení pákou. Podívej se na třetí video, tam je to slovně komentováno.
Pravda je, že existují vysikopevné oceli i s vyšší mezí kluzu (to je napětí kdy dochází k ohýbání), ale je třeba si uvědomit, že na borhák se kaldou i jiné požadavky než jen pevnost. Především odolnost proti korozi. Nerezové oceli jsou prostě méně kvalitní, než vysokopevné uhlíkaté. Také technologie výroby se podepíše. Borhák je svařovaný, a uhlíkaté oceli se svařovat nedají.
Uhlíkové oceli se nedají svařovat (i ty dráty do betonu jsou uhlíková ocel ;-), nerez méně kvalitní (jak v čem), vysokopevné oceli i s vyšší mezí kluzu - to jsi myslel stejný materiál, ale tep.zpracovaný na vyšší pevnost/tvrdost?
Pokud by se takhle ohýbal správně osazený borhák, tak by materiál moc vhodný nebyl-malá pevnost..
Kdyby se uhlíkové oceli nedali svarovat, svareci by prisli o praci?:-)) Je to spis naopak. Problem je u nekterych legovanych (i nerezovych) a vysokopevnostnich oceli (patentovy drat apod.) Vseobecne uhlikove oceli maji dobrou svaritelnost, jsou ponekud "mekci" a maji nizsi pevnost nez legovane.
Milý Stipe, nevím, jak jsi přišel na to, že se uhlíková ocel nedá svařovat. Tyto ocele/třídy 12xxx/se používají ve strojírenství jako spojový pevnostní materiál a vaří se samozřejmě naprosto běžně. Je jen nutné dodržet technologický postup, který je danný pro různý obsah uhlíku v materiálu a hloubku svařování. Také mi není jasné. proč by nerezová ocel/třídy 15xxx/měla být jakkoli nekvalitní. Takovou blbost může říci jenom naprostý laik. Od třídy 11 a výše se nedá s určitosti hovořit o nějaké nekvalitě. každý materiál se prostě jenom používá k účelům, pro něž je nejvhodnější a věz, že pevnost v tahu u nerezu při průměru 12mm /unese několik tun/je naprosto dostačující. Bát se tedy, že je nerez nějaký šunt, je vzhledem vynikajícím vlastnostem/odolnost proti korozi/vůbec není na místě.
Co je to za blbý řeči? Od kdy je dvanáctka nějaká uhlíková ocel? Uhlíková ocel má mít aspoň 0,9% C, aby to stálo za řeč. A nerez je bahno, teda alespoň z pohledu nás leteckých konstruktérů.
Ty vole, balsa má taky spoustu uhlíku a svařovat se nedá.
Jestli ty seš leteckej konstruktér, tak nás ochraňuj Bůh.
Spíše to bude tím nárazem do hlavy, když jsi letěl z prásku kokotom dolů.
Seš fakt hustej a hodně se vyznáš. Se předveď. Né?
Ono to s tím svařováním není tak triviální a mohli bychom se o tom docela dlouze hádat. Např. jestli skutečnost, že mám v předsíni horské kolo s duralovým rámem znamená, že se dural dá svařovat. Nebo naopak to, že na letadle je z duralu kde co, ale svařovaného není nic, znamená, že se dural svařovat nedá. Ale není tenhle server o lezení?
Ono to nefunguje tak, že čím větší číslo tím líp. Já jsem se původně do přednášky o materiálech pouštět nechtěl, ale dobrá: Zjednodušeně řečeno, funguje to tak, že čím víc uhlíku, tím vyšší pevnost, mez kluzu je výš, horší svařitelnost ... prostě vždy něco za něco. Proto je běžné, že nerezy mají mez kluzu položenou níž, než normální oceli. Příklad: Nerezová 17ka má mez pevnosti třeba 700 MPa, ale mez kluzu jenom 200 MPa. Naproti tomu dobrá betonářská ocel má mez pevnosti 550 MPa, ale mez kluzu třeba 500 MPa (ono taky co se děje po překročení meze kluzu málokoho v případě železo-betonu zajímá, neboť beton má pro plastické deformace malé pochopení). No a nějaká středněuhlíková 12ka pak pevnost 800 MPa a kluz 600 MPa. Vypadalo by to, že nejlepší bude udělat kruh z té dvanáctky, jenže pokud ho zatlučeme u moře do útesu a necháme ho tam 50 let, tak nám zrezaví už za deset a navíc ho budeme muset vykovat, protože takovou 12 050 normálním způsobem nesvaříme ani kdybysme se podělali a to se svým půl procentem uhlíku, ještě není žádná frajerka. Jistě existují speciální technologie svařování, povrchové úpravy proti korozi atd... , ale není to všechno blbost, když nám ten nerez stačí? Zatlučeme ho až po ucho aby se neohýbal a máme po problému. Však do toho kruhu nic co váží tunu věšet nebudeme.
Parada, debata o materialech se hodi. Na horosvazu je v navodu na kruh uveden material 11 375 a tusim v textu je tam vyslovne varovani pred 11 373. Lec podle evropskych norem se tyto materialy nerozlisuji a shodne se nazyvaji S235. Takze 11 375 zkratka nejde koupit. Cily jak moc to doopavdy vadi, protoze z ceho jsou asi v lepsim pripade vyrobeny vsechny mozny kruhy ?
Nejde o materiál. Tyto borháky se musí zapustit do skály a dost výrazně. Při zatížení jedné tuny by se onhul i ten Raveltik, pokud by nebyl opřený.Mluvil jsem už s Vlkem a říkal, že toto nesprávné osazení zvolili při zkouškách schválně, aby bylo jasné, že takto ne.
Podle fotky až tak vysunutej nevypadá - zdá se, že je zasunutej až po oko, tak mě to ohýbání trochu zmátlo ;-) Takže kraj díry se ještě upravuje, aby oko bylo částečně utopený?
U Raveltiku je vhodné upravit jen spodní okraj díry případně prostor pod dírou pro správné dosednutí oka na skálu. Spodní hrana díry se musí mírně seseknout z důvodu vytvoření prostoru pro materiál sváru. V případě, že se toto neprovede, dosedne svár na okraj díry a celé oko není opřené o skálu, ale cca 1 mm od ní. A to je špatně.
zatím jen k manometru. Pro úsporu peněz jsem zatím použil manometr ze starých zásob - zadarmo. Trhačku jsem cejchoval na jeřábový váze díky laskavosti fy. Voest Alpine Pardubice
Chtěl bych využít zdejší diskuse. Nedávno jsem si z legrace chtěl něco spočíta, nemohl jsem ale najít dovolené napěti ve střihu a tahu, jelikož jsem neznal přesný material, z čeho jsou ty Raveltiky nebo Kouba borháky. Nevíte?
dovolený napětí a výpočet únosnosti voka je jistojistě zajímavá věc, ale pouze teoreticky (máš tam moc parametrů, který bys musel nějak nastavit, musel bys nějak smysluplně modelovat pružnej odpor šutru, jít na to s nějakým druhým řádem a iterací). výsledek z trhání (respektive soubor výsledků statisticky vyhodnotitelný, tedy vždy minimálně 3 zkoušky ke každé variantě) je mnohem lepší. už stará moudrost praví "jen blázen složitě počítá něco, co si může jednoduše změřit".
jinak předpokládám že je to obyčejná "ádvojka" nebo "áčtyřka".
Přesně tak, při osazení je nutné dbát na zapuštění oka do skály. Mimochodem i u ostatních borháků s "rovným" okem je vhodné udělat drážku, tak aby se kulatý profil dobře opřel a borhák neměl tendenci se otáčet (například při zatížení do strany).
Návod na osazení je na webu ČHS (PDF, 300 kB). Na stránce č.2 jsou obrázky. I když si nejsem úplně jistý tím náklonem. Prosím ověř si to dotazem na BK. Osazení je možné pouze pomocí katuše (ampule je zakázána - fixákem nelze dostatečně otáčet, nedojde tak k promíchání složek chemické malty).
Uvedené rozměry jsou pro 8cm fixák, Hloubka: min. 85 a max. 90 mm, průměr 12 mm.
Doufám že tam byl i Z. Konečný zvaný Janzen. Protože za vraždy který ještě v nedávné době osazoval po krase by se mu měly useknout ruce a pokud se někdo na těch jeho udělátorech zrakví tak by ho měli zavřít.
Janzen tam nebyl a nevěřím, že ho v jeho věku někdo předělá, na to ho znám dost dlouho :-)), občas bych ho za ta jištění také zabil, něco jsem opravil a nad zbytkem, co s tím se dohodneme s Pavlem až bude mít víc času.
No von teď zase začal lézt, tak se bojím aby ty svoje konzerváky a doma svařený nesmysly zase někam nezačal dávat ...
Ty jeho rádobyberany co tehdy dal do Číny (na�těstí u� to je pryč - díky Vlku) by se mu měli vrazit tím zpětným háčkem do prd*le aby ho to navěky pře�lo.
Tak to asi myslíme ten stejnej, je určitě taky dělanej podomácky a přišel mě trochu nedůvěryhodnej, stejně jako ten pojistnej řetízek, kterým je pojištěnej slaňák, asi by to vydrželo, ale norma to zrovna není.
Taky nepovazuju za nejstastnejsi, kdyz se vic lidi podepisuje jednim Nickem, obzvlaste zavedenym. Casto jsou pak cizi nazory prirazovany k urcite osobe.
Zkousel to video nekdo prehrat? Asi ne, protoze to proste nejde. Myslim, ze nemam tak stary software, aby to nekdo tak blbe udelal, ze to neprehraji ani na jednom prehravaci. S pak bezte vite kam...
Na začátku roku jsem dal požadavek na dotované kruhy pro prvovýstupy v Labáku.Správci oblasti jsem ukázal kde chci cesty dělat.Dodnes jsem od tebe nedostal žádnou odpověď.
Stejný byl i tvůj přístup při výměně kruhů na současných cestách.Nábídl jsem se že zdarma budu měnit kruhy jestliže mě bude poskytnut materiál.
Od Ládi Nehasila jsem obdržel 10 kruhů + vrták s tím že mě bude dodána vytahovačka (kterou jsi údajně ty zničil) nemluvím o lepidle ,které jsem ochoten si kupovat sám.
Víš sám že situace hlavně u starých tradičních cest ja v Labáku na špatné úrovni a věřím že ji začnete proaktivně řešit.Paradoxně moderní sportovní cesty jsou dnes bezpečnější s neschválenými borháky od kouby než klasiky.
Co se týká prvovýstupových jištění.Je výborné že jste vymysleli něco co již 2 roky používám.
20 kotva se dá koupit v každém větším marketu (já osobně užívám 10 s planžetou od raveltiku- místo borku)+ 20 kotvu od Hilti.
Na schůzi jsi také sliboval že místo Kouby bhk bude dodán Raveltikem nový druh.
V současnosti je třeba v Labáku vyměnit okolo 3 000 bhk.To ale pro tebe asi není důležité.
Stavím se k tvému působení na postu předsedy VK velmi kriticky co se týká teorie (nová pravidla pro písek obzvláště část o boulderingu,vzdálenosti jištění).Jsem zvláště zvědav na to jak ČHS a ty jako domácí budete reagovat na Boulder contest 16.6.2007 na Sněžníku když máte ty nová pravidla.
Praktickou výměnu na tvém domácím písku velmi oceňuji neb vím jaká je to dřina.
David Peterka
Mohli by jste mi prosím dát alespoň nějaké vodítko?
Jako například to, v jakých přehrávačích jste se pokoušeli video přehrát, jaký operační systém používáte a jaký typ prohlížeče? Je mi líto, ale nemám křišťálovou kouli abych viděl až k vám do desktopu.
mám windows XP professional,přehrávám to v tom, v čem se to stáhlo - Windows Media Player, jde mi jen zvuk a prohlížeš používám Mozilla Firefox.Tak mi porad, vodítko už máš.
Řešením vašeho problému je instalace příslušného kodeku - tedy jakéhosi filtru. Nejjednodušší cesta, jak se na platformě Windows dobrat výsledku je instalace některého ze souhrnných balíků kodeků.
Poté budete moci přehrát téměř každý videosoubor i pomocí vašeho oblíbeného WMP.
Pokud nemáte možnost na počítač cokoliv instalovat. Mohu směle doporučit výborný přehrávač MPlayer, který stačí pouze stáhnout a rozbalit. Pomocí zástupce na ploše, je možné přetahováním spouštět videosoubory, hudební soubory, ... zkrátka cokoliv vás napadne. Vhodné je svou "instalaci" doplnit balíčkem kodeků (ke stažení na stejné stránce jako vlastní přehrávač).
Pred instalacema baliku "vsech" kodeku jako je All-In-One a podobne, bych spis durazne varoval! Mozna to bude fungovat a mozna se uz neprehraje nic. Dost casto to pokazi jiz nainstalovane kodeky. Lepsi je sehnat konkretni kodek co chybi - autor videa muze rict jaky to je.
Na kodovani videa pro web se me zatim nejvice osvedcil klasicky Windows Media Video 9. Je na bazi mpeg4 a lze ho prehrat na vsech Windowsech od Win 98 (stahnou si ho) po Win2000 az XP (oboji ho maji v sobe v ramci Windows Media Player 9). Nemusi se nic instalovat (vyhodne pro lidi s omezenymi pristupovymi pravy v praci). Ostatni platformy jako Linux a MacOS ho take prehraji (viz. poznamky u http://www.lezec.cz/clanek.php?key=5735).
DivX a XviD jsou samozrejme fajn, ale musi se sahnout a instalovat.
No ja instaloval vzdycky jen baliky kodeku a nikdy jsem nemel problem. Jde doinstalovavat jednotlive kodeky, ale ktery je ten pravy se zjistuje blbe, bud od autora, nebo napr. Gspotem, ktery taky neumi poznat vsechny...
Rozhodne bych neodrazoval od instalace baliku kodeku. Kdyz to nebude fungovat, tak proste zkuste jiny balik. Prace je to na par minut.
Mas pravdu, ze s temi kodeky muzes mit na pocitaci pekny bordel. Ale nez to resit, tak je skoro jednodussi mit dva oblibene baliky kodeku a v pripade potreby jeden balik odinstalovat a nainstalovat druhy.
A nebo zkusit nejake prehravace, ktere dokazi nektere formaty prehrat bez kodeku (mplayer, bspalyer...).
Mám trošku jinej dotaz.
Pokud vím, tak chemický kotvy jsou hrozně drahý jedna stojí přes kilo, ale nevím kolik jste s tím schopni osadit borků. Ve stavebnictví se ještě používá jinej materiál a to je lepidlo na vlepování ocelových zábradlí do balkónů, vlepování výztuž atd...
Je to od firmy SIKA a 10kg stojí asi 700,- S tímhle množstvím jste schopni osadit celej kras. Zajímalo by mě, jsetli to už někdo zkoušel nebo nějak testoval.
Já bych to právě naopak vyzkoušel, alespoň co se testu týče, protože to jsou lepidla na bázi cementu a jako plnivo je zde použita určitá frakce křemíkového písku. Výrobce na tyhle materiály samozdřejmě mají atest a jak jsem již psal používá se to na vlepování ocelové výztuže do betonu a tam jsou podle mě hodně velká napětí. Pokud by jste chtěli, mám teďka nějaký v práci můžu zdarma poskytnout, nemám s tím problém.
PS: Nejsem Dealer těchto produktů, pouze s nimi pracuji.
Správci horte sa do skal a fofrem přejištěte všechny ty miliony cest. Nechte staré rezavé skoby prvovýstupců, to jako pro nostalgii, a těsně vedle dejte sichr lepeňáky. Tak to dělaj v Rakousku a je to moc fajn. Ale pozor. Tam kde existuje možnost založit nedávejte nic nového. Byla by to neúcta k prvolezci. Udržíme si lezecký skalní ráj a nebo vyrobíme tělocvičny pod širým nebem? Věřím, že to dobře dop=adne.
Dík Klasik
Spis bych doporucil system HILTI HIT RE500 lepici hmotu na kotvy do betonu. Je to dvouslozkova hmota, ktera se do otvoru vtlacuje pistoli. Je to lacinejsi a unosnost je stejna jako u epoxidovych ampuli. Jednu kartusi pouzijete na vice borhaku. Ja bych se toho nebal jako kolega, protoze i ampule Fischer nejsou nic jineho nez ampule z kotev do betonu, ktere se pouzivaji v stavebnictvi. (nic spoecialne vyvinuteho pro horolezce:-))
Pánové, zajímalo by mne jestli existuje nějaké doporučení na úhel pod jakým je vhodné lepené kruhy osazovat do měkkého i tvrdého pískovce a někdo prováděl srovnávací testy. Co jsem se díval třeba na Oybině, tak tam jsou nové nerezové kruhy často osazeny se sklonem mírně dolů a používají tam nějaká hodně světlá lepidla. U olovem temovaných kruhů jsme byli zvyklí vždy dát nějaký sklon. Je vhodné dávat podobný sklon lepeným kruhům?
ahoj všem je dobře, že někdo takovou práci dělá aspoň je lezení bezpečnější a co si budem povídat skála je skála. díky všem za vaši ne zrovna marnou práci a taky čas, který tím trávíte, takže ještě jednou díky hoši!
Registrace
Metodika
lezec.cz
Centrální vrcholová komise (CVK), společně s Bezpečností komisí ČHS pořádala druhý seminář o bezpečném osazování fixního jištění ve skalách.
GPS a mapové aplikace