Společně s kámoškou Dančou jsme naplánovaly další z čistě holčičích víkendů v Itálii. Překvapivě ani tentokrát nešlo o nákupy v Miláně či návštěvu termálních lázní.
Říká vám něco spárové lezení? Zkusíte si to poprvé, hrozná bolest, vykroucené zápěstí a kotníky, máte pocit, že se v té spáře nedá udržet, a že když spadnete, určitě si některou z těch zaklíněných končetin zlomíte. Jak tohle sebetrýznění může někoho bavit? Sledujete ty šílence okolo, co se v tom vyžívají bez rukavic. No jo jenže dáte jeden pokus, druhý, třetí a ono to najednou začne malinko jít a hrozně to chcete vylézt. Pak se to podaří, ruce rozdrápané do krve, ale ten požitek se nedá popsat. Hned chcete další!
Naše srdce nás táhnou do Valle dell’Orco, do místa, kde ono pověstné tradiční italské lezení začalo. Ten příběh máme rády: Na začátku 70. let se pár týpků z Torina, konkrétně Giancarlo Grassi, Gianpiero Motti a Mike Kosterlitz, inspirovalo yosemitskými lezci a začali s tradičním lezením v Evropě, nedaleko jejich domoviny. Vytvořili hnutí "Il Nuovo Mattino" neboli "Nové ráno", a tím se ocitli v opozici proti do té chvíle populárnímu alpskému lezení za užití technických pomůcek neboli "hákovačky". “Il Nuovo Mattino” představilo úplně nový, volný styl lezení, náročných cest, bez použití technických pomůcek a bez nutnosti dosažení vrcholu. To bylo v té době nemyslitelné. Lezeckým hřištěm nových průkopníků se stalo právě Orco, jedno z nejhlubších a nejdivočejších italských údolí.
V Orcu se leze zásadně spárami a po vlastním - kromě štandů ve starých orcovských klasikách žádné nýty nenajdete. A právě za těmi legendárními cestami jsme se sem vypravily.
Jednou z nich je 5 délek (6a+) cestou Locatelli na Sergent. První délka v koutě za 5c nás hned ujišťuje, že povídačky o tvrdé orcovské klase nejsou jen prázdné fráze. Danča nadává a já ještě s optimismem tvrdím, že se jen potřebujeme rozlézt a půjde to lépe. Jen si říkám, jak asi bude vypadat ta nejtěžší délka? Dala zabrat! Žádná pořádná spára, všechny chyty obráceně, jištění nejisté! - naštěstí jen kousek. Máme to za sebou a říkáme si, teď už jen ta sranda za 4c. To jsme ale nic netušily! Celá délka v komíně a na závěr výlez asi 30 cm širokou skulinou. Nadávám jak špaček. Sundavám helmu a friendy ze sedáku a pasíruju se přes prsa tou škvírkou. Zaseknu se nebo mě pustí? To byly nervy! Danča je nadšená, tohle je prý její disciplína! Být ale trošku obdařenější nebo si dát větší snídani, tak tam jsme ještě teď.
Na vrcholu si konečně užíváme trochu toho holčičkaření, děláme obligátní selfie a pro jistotu ihned postujeme na Instagram. O první lajk se postará brácha, s komentářem: "Ajaj, to se zas budou kluci večer v hospodě předhánět, kdo zaplatí hamburger."
Mrkví tipy:
1. Další námi ozkoušené cesty jež můžeme doporučit:
Přímo u parkoviště cestou na Sergent se nachází známý boulder, spára jež byla poprvé v 70. letech přelezena vědcem Mikem Klosterlitzem, který o pár let později v roce 2016 získal Nobelovu cenu za fyziku. Kolem boulderu se v sezóně v podvečer srocují lezci všemožných národností, vaří večeři, popíjejí víno a hecují se na boulderu. Pohoda tu stříká ze všech stran. Komu by to nestačilo, může skočit do přilehlého kempu a nechat si tam od majitele připravit čerstvě vyloveného pstruha z jezírka na grilu s hranolkama. Za 10 eur, večere jak fík.
...tohle mi nemůžete dělat, jak se teď mám soustředit na práci...??? ty fotky na závěr, omg, uff... no nic, další pracovní den v háji. Špagát jim dejte!
Nevím, jakou techniku používáš Ty...a asi raději vědět nechci :))) ale u mě to zatím celé - zřejmě - zpracovává tectum a výsledkem je tato mimovolná odpověď na jednoznačně pozitvní zrakový podnět.
Tak to poradíme Márovi, až bude referovat o nějakým prvovústupu, aby do toho článku začlenil k fotkám z hor i nějaký fotky. Bude to mít pak celkově lepší kvalitu, to je jasný. Sponzoři to určitě ocení.
A kdo kde psal, že v tomhle článku vidí nějaký?
Čti znovu v kontextu celé diskuse.
Bylo tady několik poznámek o těch holkách. Slint apod. Někdo dokonce navrhl, že by měl článek vyhrát lano. Je jasný, že tady chalpi jsou ovlivněný ponejvíc těma holkama. Víc než kvalitou samotnýho článku. Někdo poznamenal, když to parafrázuju, že bychom měli hodnotit články o výhru lana podle samotný kvality článku, spíš než podle toho, jak jsou ty holky na fotkách pěkný.
Někdo zase oponoval, že atraktivita fotografií je součástí kvality článku.
No a na to zase někdo poznamenal, když to parafrázuju, že to tak vždycky být nemusí. Podobně jako by kupř. Márův článek nebyl o nic kvalitnější, kdyby tam měl "atraktivní" por. fotky. Prostě poznámka na zamyšlenou, že tahle logika není obecně platná.
Nic o tom, že na lezci potažmo v tomhle článku je nějaký p.
na první fotce ja jednoznačný gastro- a pak na jedné z dalších ještě ty ruce ve spáře - taky - navíc perverzní. No a myslím, že při troše fantazie se najde i na ostatních fotkách ;-)
...minimálně z politických důvodů (hezký holky lezoucí po vlastním) by si to lano zasloužilo ;-)
...abych jen nechválil: v článku postrádám telefonní čísla ;-)
Přidávám se k zástupu obdivovatelů. rád bych ale jen skromně dodal že fotkám ještě chybí ke kráse menší citlivost a větší rozlišení. fotky zbytečně šumí. klidně tam mohly být delší expoziční časy protože scény jsou vesměs statický a na kvalitě nemá smysl v dnešní době šetřit... Obzvlášť když se fotí něco pěkného.
foto je evidentně z telefonu .. v tom bude asi zakopaný pes... děvčata by si zasloužila jako sponzorský dar k lanu malý kompatní fotoaparát.. z něj to ale zase hned nepostneš na instáč ... :| ... :D
podle mě, nechci nikoho manipulovat, ale fakt ajsou fakta, za poslední dobu nejlepší byl, je a bude report Český úder ve slovenských horách"... už jenom jeho sociální dopad = diskuze, která se pod ním rozběhla jen poladila už tak vtipný článek
to právě vidím jinak,mě vůbec nezajímá podrobnej výčet materiálu a vybavení, značek čelovek,a kam vklouznul jakej freind od BD ,pokud je toho příliš docela mě to odrazuje od dalšího čtení,stejně tak výčet toho kolik kdo posekal čísel za den.to není to co očekávám od dobrého článku,ten musí mít něco navíc,minimálně příběh, atmosféru,literární úroveň, nebaví mě číst manuály ani etikety o složení výrobku.ale na druhou stranu chápu že někdo je založenej jinak a má rád něco jinýho.docela by mě zajímalo jak to kdo bude hodnotit a kdo rozhodne o nejlepším článku,nezáviděníhodná práce.a těším se na diskuzi
po vyhlášeni,
A že je těch sponzorů "úder" plnej! Dobře, že jsi nečetl dál. Dokonce autoři přihazovali nějaké značky, které je podporují i do debaty pod článkem. Je fajn, umět se rozhodnout podle prvních pár řádků. Šetří to čas.
v porovnání s předchozím článkem "výlet ze řeckým sluncem" je tento článek pohoda,.skromné ,výstižné a krátké,samozřejmě foto útočí na mužské rozhodovací schopnosti,ale holky nemůžou za to že se "docela" povedly a když k tomu ještě slušně lezou,proč to neprodat..
Cau, napisu to sem, kdyz uz je to clanek. Loni jsem si koupil pruvodce na Val di Mello a chtel jet na zulu po vlastnim, ale ted me docela oslovilo i Orco. Kterou z techto oblasti vybrat pro nekoho kdo leze na sportovkach do 7a a trad cesty tak do 6b?
Obojí stojí za vyzkoušení, obojí patří mezi TOP, ale jsou to charakterem odlišné oblasti. Hlavně tim kolik chceš nachodit před lezením a po něm.
Orco: ortorula, vše cca 20-60 minut od parkoviště, většinou po vlastním.
Val Torrone: jdeš tam 3-8h podle počasí, tempa a bloudění, jsi fakt v horách, na kvalitní žule, lezení po vlastním, často i štandy z vlastního, někdy je to hodně nakombinovaný, záleží co si vybereš.
Dole v údolí je to trochu odjištěnjší, ale tam to znám míň.
T. (jinej, kterej se tu takhle podepisuje cca 10 let)
V Orcu jsem nebyl ale z vyprávění si myslím že to bude fakt hlavně o spárách a plotny jsou jen doplněk. Dole v Mellu to je přesně obráceně. Je to hlavně o plotnách. Pokud chceš spáry musíš nahoru, například ke Gianettce a to je s batohem plným frendů pořádná procházka. Zde se nabízí spíš srovnání třeba s Enverskou u Chamonix. Oproti Enversce je Gianettka výrazně níž položená a tudíž je zde tepleji- i v září může být vedro. Je zde víc lehkých cest, štandy vždy s nýty a stěny často taky (např. Kdyby byla Guy Anne nad Gianettkou tak by tam pár nýtů nejspíš dali i když se tam zakládat dá). Přístup je asi poloviční a bez ledovce. Dá se říci, že pokud jsi absolvoval lezení v italským Bergelu, a lezlo se ti dobře, tak máš šanci si zalézt i na Enversce.
No já nevim. Byly tu už lepší články. Fotky za mě spíš blbý. Asi jakože legrace, ale myslím, že ne zas tak moc velká. Nepíšou si holky ty komenty samy? Nebo jejich kámoši?
Za mne je článek takovej běžnej průměr a fotky vypadají od dvou modelek, co vyrazily na skály. Ty pózy tam jsou znatelný a jde na fotkách spíše o to, co mají na sobě nebo jakou mají (zatím ;-) ) figuru. Do booku pro agenturu možná zajímavé, než jim případně přidělí profi fotografa, ale to je tak vše.
To je dobrá paranoia :-)
Holky neznám, nikdy jsem je neviděl, a je mi i jedno, jestli si ty komenty píšou sami. Myslím, že jen chtěly lezeckému světu sdělit: vyrazily jsme samy, vylezly jsme to po vlastním a nezabily se u toho. Užily jsme si to.
Nic víc :-)
Nehodnotím úroveň článku (dobrý / špatný). Koukám na fotky, a říkám si: super lezení..
hele, jasně. lezou o pár stupňů líp než já. lezou po vlastním. jsou mladší. hezčí. navíc a hlavně to jsou holky, a hezký. skvělý!
kdyby to byl podobně literárně kvalitní a informačně bohatý text bez fotek a vo chlapech, tak po tom neštěkne pes, dokonce bych se vsadil, že by se objevil koment, že to nikoho nezajímá.
ale nebojte se, Vy voškliví puberťáci, co si ještě nevrzli, a dědci plesniví, co si už nevrznou, i na ně jednou dojde, za čtyřicet let z nich budou (v nejlepším případě) dvě starý tchyně.
Hlavně ne tak vážně, si vem až sem dorazí další stupeň genderove korektnosti, tak za některé komentáře výše budou i postihy. A lezec dostane ocenění sex. prasatko a vypadne ze seznamu přijatelných médií a zakážou ho.
ten druhy odstavec je presny :D boli to jak svina, ale ta vyzva nejde odmitnout!
Napsane je to ctive, ale bylo by fajn dozvedet se neco i o tech tezkych delkach :)
Registrace
Metodika
lezec.cz
Společně s kámoškou Dančou jsme naplánovaly další z čistě holčičích víkendů v Itálii. Překvapivě ani tentokrát nešlo o nákupy v Miláně či návštěvu termálních lázní.
GPS a mapové aplikace