Čau Davide
Vůbec mi to neseplo když jsem s tebou naposledy mluvil a říkal jsi,že jedete tam k nám na písky...
Vidím,že tvůj Anděl Strážnej se neflákal,tak hlavně,ať se dáš brzo do kupy a všechno funguje,jak má.Martin
Cau Davide, dyt si mi nedavno volal, clovece ... Myslel jsem, ze chces jet lezt. Sam maje v krcni pateri ctyri srouby drzim palce pro plnou rekonvalescenci a co nejblizsi navrat do skal. Prejeme brzke uzdraveni.
přeji také brzké uzdravení. Před 2 lety jsem dal podlahu v Rájci a skončilo to dvěmi zlomenými obratly, teď po dvou letech jsem v cajku a už i bez šroubů. Co se týče písku, tak už na něm nelezu na prvním no skoro vlastně vůbec nelezu, protože nehodlám zažít co jsem zažil. Hlavně jsem zjistil, že Jura je tisíckrát hezčí a cesty tam nedělaj pomatenci, který si honěj triko tím, že daj kruh co nejvějš a pak se smějou když někdo v tý cestě bojuje o holej. A hlavně pravděpobnost, že na písku něco urveš, ušlápneš a pod. je hraničící téměř z jistotou.
Caute Johny, tak to jsme na tom stejne, ja slitl na Suskach 10let dozadu, cca 30m dolu, cestou se mi vyrvalo 6 smyc a vzal me nastesti kruh. Zaplat panbuh za jistice a meho kamarada, ktery uz neni mezi nami, ze srdnate skocil z predskali dolu a tim mi zachranil zivot, proletel sem tesne nad zemi. Do ted si ten pocit pamatuji, zada v haji asi tak mesic, nastesti nic nekruplo, nebo jsem o tom mozna nevedel.
Kazdopadne od te doby jsem sice na pisku par OS dal, ale i nadale vzpominam na tuhle mega drzku. Holt jsem uz proste starej srab, ale na pisek casto nevyrazim, pouze sportovne odjistene cesty s vyssim grade, to mozna jo. Kazdopadne se podepisuju pod to, co jsi napsal - Jura je moje srdcova zalezitost a navzy zustane, po letosni zime se k ni jeste pripojila Siruana.
Davide, gratuluji a hlavne at se hodis do cajku. Veliky respect zachranarum.
tak to mě říkali v oddíle něco a zakládání smyček, ale docela by mě zajímalo, kam by jí Ti chytráci v hladké plotně dali, tak že 1.možností jištění byl až kruh, ke kterému jsem už nedolezl, prý jsem něco ušlápl, sám si pamatuji pouze jak v té plotně ladím a pak až jak ležím na zemi, co bylo mezi tím mozek vymazal.
Pro Johny 25. Neznám tě, ale vždy když tady píšeš, neopomeneš zdůraznit jak jsi spadl, písek je šit a Jura gut. Jo, tvůj názor,ale už je toho nějak moc, ne? S tvou psychikou to muselo dost zacloumat nebo nebyla nejpevnější už před pádem. Možná i proto jsi spadl.
Juru mám rád, ale vždy ji beru jen jako přípravu,tělocvičnu, abych tam získanou sílu prodal na našem báječném písku, který mám rád.
A o honění trika ve většině případech nemůže být řeč.
Díky za adresu, přečetl jsem si to a klukům celkem rozumím a líbí se mi to.
Nevím Honzo, kolik cest jsi udělal ty. Já jich nemám mnoho. 34 cest od VIIa - IXb. A snažím se dát kruh vždy poze tam, kde už to zavání vyším nebezpečím a taky pouze tam, aby se ke skále hodil. Dost často to znamená, že kruh musíš vyhnat dost vysoko. Ale hlavně jsem na písku, kde vrtat každé tři metry beru jako větší prasárnu než prášit v sedmách.
Přečti si zase ty, v knize Pískaři, článek od Igora Kolera, jak dělal cestu Kalamárka na přenádherné hraně. Četbou se mi tajil dech. Cestu jsem lezl a je to velkolepá cesta s delšímy odlezy, ale zato si tu cestu PAMATUJI.
Nebo cesta Papouščí spára v Ádru má jediný kruh na konci spáry ve 20 m. Ale on se hodí právě jen tam! Lezeš celou dobu žábou, cestou založíš a když to přechází v plotnu, čtyři metry pod vrcholem, je kruh.
Chtěl jsem prve říci, že jsou cesty, kde se prvovýstupci hecovali s kruhem co nejvýš, ale dnes je trend spíše opačný.
A taky se můžeš rozhodnout, co v těch skalách chceš dělat. Tak, jak to dělá Johny, že jezdí jen do Jury.
Johny nic ve zlym. Je to tvá volba a to je ok! Jen nerad čtu, jak to je na písku na houby. Cesta nebo spíše směr je pro mě hlavně výzva. Ten směr mě musí zaujmout. A taky musím vidět, zda se k tomu kruhu dá dostat. Pak mrknu do průvodce, co že to je za klasu. Dost často musím hledat něco jiného...
Nevim, me prijde, ze presne takhlen vznikaj lezecke pomnicky. Borec v nejlepsi letech vydrti vpodstate solo cestu/cast cesty. Pak to sem tam nekdo preleze, ale vetsina lidi se na to radsi vykasle, protoze uz maji v ziovte jine priority nez si rozbit hubu.
At si kazdej dela cesty jak se mu libi, je to jeho vec. Nicmene, ze bych tenhle pristup povazoval za ten spravny to asi ne.
Mě vadí dělání cest stylem: je to lehká cesta do toho je železa škoda, pak se akorát vyšlapávaj schody na těch pár líp odjištěnejch, místo aby se lezlo víc různých cest
To je velmi zjednodušený pohled.
V prvním článku popisují jak dělají VIIb nebo VIIc s kruhy tak, že je to nejspíš podlaha a skutečnou klasifikací okolo VIII něco a v následujícím článku popisují jak lezou v Maďarsku franc. 7c.
Podle mého, pokud jsou to takový pašáci, tak ať udělají cestu s pády na podlahu hodnou jejich výkonnosti, takže tak okolo Xb-c jako Špekoun. Ale to by zase bylo asi dobrodružství moc.
Jak píše Z.N. jsou to krásné cesty. A ještě bych tamty kluky nehodnotil jako lezce podle článku. Není to zrovna skvělý slohový útvar, Kluky neznám, ale kladně hodnotím jejich pokusy ve skalách a proto se mi též líbí. Každý dostane zkušenostmi více rozumu.
je to uz drahnou radku let nazpet a to mi tehdy dal podlahu mezi kameny muj svgr se krerym jsme lezli spoustu let a prozili nadherne okamziky tehdy jen v tatrach-jinam to neslo-a pak na pisku ktery se stal hlavnim lezeckym rajem,jednou na ptackach v rajci mi svagr proste pristal tesne pred nohy kdyz ulitnul asi v 10m tesne pred kruhem aniz by byla moznost cokoliv zalozit,proste sok a on po spouste zlomenin za rok opet lezl ale me kterej si to prozil to zbouralo a do skal me dostali az moje mala decka presto dodnes na to nerad vzpominam,z mych kluku jsou borci ale ja mam od tehdy obrovskou uctu a velky respekt ke vsem skalam co existuji
čau Dejve, dneska mi to trochu vyrazilo dech, když jsem četl, ze jsi to byl ty. Vrtulník jsem viděl, ale netušil jsem že to je někdo koho znám. Dej se prosím tě dohromady a doufám, že se zas uvidíme na písku nebo v Táboře! Myslel jsem, že ty dobrý nepadaj...:-(
Ahoj Davide,
dost dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, o kterýho Davida se to jedná. Že je to ten samej co jsem ho poprvý potkal v Turecku, kde se o mě staral, když jsem tam marodil se zápalem plic, a ten samej kterej se během tří let zlepšil z 6a na 8a+ a pařil s náma v Plzni. Vůbec jsem tě tady na té fotce v tom brnění a zarostlýho nemohl poznat. Jsem moc rád, že tě doktoři smonotovali zase pěkně dohromady.
Osobně se neznáme. Držím ti palce, přeji brzké uzdravení a klaním se odvaze, se kterou se přiznáváš, že jsi udělal chybu. Dokonce nesvaluješ vinu na mizernou skálu, autora cesty a další okolnosti. Je to o to cennější, že poděkování záchranářům a doktorům se tady nevyskytují často a někdy se jim dokonce nadává...
Taky jsem několikrát nalezl, kam jsem neměl. Většinou to dopadlo NÁHODOU dobře (nespadl jsem nebo nejistá smyčka vydržela dlouhý pád) a já měl o malinko víc štěstí (zlomený kotník ani nepočítám). Všichni při lezení na skalách nebo řízení auta děláme chyby, které mohou být (vyjímečně) i fatální. Málokdo má potom sílu a odvahu poděkovat ostatním zůčastněným, že ho nenechali pod skálou nebo na silnici umřít. Naštěstí kamarádi a svědci událostí bývají dnes trochu poučenější než před 50ti lety a hlavně medicína také pokročila. Pro laika je až neuvěřitelné co všechno dokáží doktoři opravit. Doufám, že budeš v pořádku.
Líp než Moták bych to nenapsal; a chci říct v zásadě to samý. Tak se jen připojuju k uznání, přiznání že i já jsem měl párkrát sakra kliku a přání kompletního uzdravení!
Zajimalo by me co to bylo za cestu. Pokud to VIIc od Lukavskyho, tak se ani nedivim. Jeste ted si pamatuju jak jsem z ni pred cca 3 lety musela vycouvat..
Jo, cesty od Lukavskýho zásadně nelezu, pokud to nemám přelezené s lanem shora. Všechno co jsem od něj potkal, mělo podseklou klasifikaci a chybělo tam jištění i v těžkých místech a kruhy byly o půl metru výše, než se daly rozumně cvaknout.
Bohužel přišel v době, kdy si mohl vybírat hezké směry, a tak jich hodně zazdil.
Jemu ta klasifikace přišla akorát. Ty nezajištěný místa nebyly tak těžký, resp. byly výrazně lehčí než klíčová místa cesty. A necítil morálový problém při dolezu ke kruhu. On na ty cesty totiž měl, víš?
(A většinu z nich přelejzá ještě dneska.)
To je hezký, že na to měl, ale když udělal cestu za VI s minimálně VIImičkovými kroky, v celé cestě není možno založit, tak
a) podseknul klasifikaci
b) cestu zazdil pro VItkové a VIIčkové lezce
c) udělal si pomník.
To že dobře leze a leze líp než já, je obdivuhodné. To že umí vysólovat cesty je hezké. To že tím zabil spoustu krásných linií pro ty, kteří sólovat neumí je fakt.
Pro mě jsou jím udělané cesty nehezké, vyhýbám se jim a dávám přednost autorům, kteří měli více rozumu. Toť vše.
David, ty si ma sokoval. V poslednych dnoch som myslel na to, ako som tam pred rokom zuchol ja a tiez sa preletel vrtulnikom, mrknem na lezca a tam ty. Tak zelam skore uzdravenie a musime si uz konecne spolu zaliezt. Myslim, ze je najvyssi cas. Zatial.
čus Davide, brzo se uzdrav a dej se do kupy! lezení je fakt kokotina:-), já jsem si zlomil čtyři žebra, procedníkoval plíci a už se zase těším na lezbu:-) měj se a ať jde to uzdravování rychle Marek
ty voe Kámo tak to čumim, hlavně že tě dali dokupy držim palce ať všechno šlape jak má! Tahle sezóna nám teda dáva ja už začínám lízt tak ať to taky brzo příde. Dáme pak někde pifko ať zapijem to železo v těle. Měj se
Ahoj, tak koukam, ze uz jsi opet v poradku. I kdyz v poho jsi vypadal uz kdyz jsi opoustel aro. Pracuju na tvych radach a zacinam vice trenovat. Drz se a opovaz se u nas jeste jednou obevit.
At to leze. michal
Registrace
Metodika
lezec.cz
Kamarád David nás poprosil o publikování zvláštního poděkování, tak tady je.
GPS a mapové aplikace