Není to tak dávno, co jsme vás informovali o vytrženém jistící borháku na skalách v německé Frankenjuře. A již je zde další případ.
Minulou středu došlo na Ammerthaler Wand poblíž Ambergu k závažné nehodě.
V důsledku zatížení při lezení na top rope se při odsednutí lezce zlomil slaňovací borhák. Jedná se o doposud ojedinělý případ, který však může mít důsledky pro všechny horské sporty, protože dosud byl moderní lepicí borhák z nerezové oceli považován za nejdůvěryhodnější zabezpečovací prostředek, který je v současné době k dispozici.
Dva lezci z oblasti Nürnbergu lezli ve středu 29. července ve večerních hodinách na top rope laně ke slaňáku, který je společný cestám Hey Ho let’s go, 5-
a Crazy, 6-
na Ammerthaler Wand. Podle svědectví si 32 letý lezec odsedl asi dva až tři metry pod vrcholem této asi 13 m dlouhé cesty. Po zatížení se zalepený slaňovací bh., který trčel mírně ven ( jak je vidět z nákresu) ze skály a tudíž byl více namáhaný na ohyb, zlomil takže horolezec spadl z výšky asi deseti metrů na jeho 42 letou jističku. Padající způsobil jističce vážné zranění, zatímco sám utrpěl mírné zranění.
Objevují se již první názory a komentáře. Některé volají po dodělání řetězů na všechny dolezy, jiné mají na věc realističtější pohled. Jako například, že vždy docházelo k nehodám v důsledku destrukce různých jistících bodů, skalních hodin a postupových jištění a vždy tomu tak bude. A že je zcestným přístupem, zajišťování cvičných skal na úroveň jištění na cvičných stěnách v hale. Nebo by snad nyní mělo být v Juře nainstalováno 10 000 řetězů? se ptá komentující s nickem Bernd Eberhardt a dodává: když se podívám na počet nehod v tomto roce, nemyslím, že je to správná cesta. Lezení zůstává sportem se zbytkovým rizikem, pokud to tak nechcete, nejezděte ven.
Pragmatičtí a zkušení lezci navrhují, když už lézete na rybu, tak kromě slaňáku si procvakněte i poslední postupové jištění a buďte na pozoru u více ze skály trčících slaňáků.
Já to mám jednoduché. Někde udělat jištění pořádné, tedy několikanásobná bezpečnost a slaňáky na dvojitých řetězech, a někde to vyřezat a nechat lezení úplně po vlastním :-)
já když jsem s lezením začínal před mnoho lety, pamatuji si jedu poučku, když lezeš s horním jištěním, nechávej poslední dva jistící body (vratný bod a poslední postupové jištění). na skále i stěně jsme tuto poučku dodržovali. pokud k tomu na skále nejsou vhodné možnosti, jistím shora. jenže dnes je jiná doba...
Nic než souhlas. My to praktikujem i na lezecké stěně a vtloukáme dětem do hlav. Včetně kontrol lezec -jistič. Už 2x jsem osobně opravoval jističe. A dobré je, když si to kontrolují i děti.
.
Problémem ovšem je, likvidace "ryby" Někdo prostě musí vycvaknout HMS, slanit a sebrat expres. A jsme opět u problému.Jistou pomůckou je, nechat všechny expresky a sbírat při slanění. Ovšem to jen zmírní délku pádu.
V tomto případě evidentně chybně osazený borhák. Oko borháku by mělo být opřené o skálu a borhák celý zalepený až po oko.
Co se týče slaňáků, za mě je to jednoznačné už x let. Dva nezávislé body, pokud jeden selže, jistí to druhý. Slaňování z jednoho bodu zvyšuje riziko, je to stejné jako při výškovkách, kdy by měla být dvě na sobě nezávislá jištění pro slanění, ale kdo to dělá, že:-)? Takže je to vždy do prvního průseru, pak už si dotyčný, pokud to přežije, dá pozor. A pokud se leze na rybu je víc než vhodné mít procvaknuté ještě jedno jištění pod slaňákem a to vybrat až při posledním spouštění.
Pokud je to provedeno dle obrázku, mám zato, že je to špatně. Jednak má bejt BH dostatečně dlouhej, jednak by měl bejt osazenej šikmo, kdy rozklad sil umožní udržení i při uvolněném BH. Byl jsem svědkem toho, kdy na takto uloženém ale uvolněném BH borec slanil....
.. o ktorom sa vedelo:
..." im Jahr 2002 gesetzt und steht bei Kletterern schon viele Jahre in der Kritik."
Takže pindy na nete namiesto výmeny, resp. pridania 2. bh na vratný bod
Šak píšu že to tam bylo roky a vědělo se o tom. Ten bh čuměl ze skály fakt hodně a pružil i při odsedu. Místňáci na tom odvážně rybařili jakobynic, ani neměli přicvaklej předposlední.. My tam lezli tlustej otestoval jestli drží a hubeňour pak opatrně slanil holotropně dýchaje.
Akorát moc nechápu co na tom němčouři tak vyšetřujou. Vysunutá tyčka namáhaná na ohyb navíc s vrubem a minimálně tisíce cyklů zatížení 200kg (při puštění/ zaseknutí klidně i víc). Tohle rupnout muselo.
mi připadá neuvěřitelná. asi blbě koukám nebo něčemu v popisu nerozumím, ale to skoro vypadá, že vroubky pro zdrsnění dříku v díře někdo udělal rozbruskou, a že si na to vzal kotouč zasraný od uhlíkové oceli. to byl nějaký originál výrobek, nebo nadšenecké samodomo?
zdrsňování dříků se vždycky dělalo i u samodoma, ale na to, aby kutil místo rozbrusky zvolil obouchání kladivem na rohu kovadliny (nemá-li lis na omačkání), nemusí jeden bejt žádnej zvláštní strojař se specializací technolog obrábění. a na potřebnosti osazení až po oko taky není potřeba žádná juniverzita.
podobné problémy byly zhruba před 20 lety s tzv. Sigi-borháky (okolí hochkoenigu), to byla samodoma podvyživená a smrkaná někde v garáži
Ve všem máš pravdy, ale stejně je mi divná jedna věc - teď jsem doma něco stavěl a jen tak pro zajímavost jsem si počítal závitové tyče, abych věděl, jak moc to mohu zatížit. Klasika, 4.8 nebo 8.8, co jdou běžně sehnat. A i u desítky jsem se dostal na dost velké hodnoty. Pokud se bavíme o tom, že ve slaňáku člověk jen visí (plus mínus, něco navíc tam bude, ale určitě ne velké pády), tak i když to bylo udělané blbě, tak zatížení 100kg by to snad ani nemělo poznat, natož aby to pod tím prasklo. Jasně, působí tam nějaká páka a podobně, ale...
Nikdo neví kolik do něj bylo napadáno, odsedáno apod. ono se to vše nasčítá a pak stačí málo. U nás svého času Janzen dával samodomo borháčky z nerez kulatiny a všechny se v průběhu pár let změnily z oválu na slzu a bylo jen otázkou času, kdy některý praskne.
a praskl? tipoval bych, že ne. samozřejmě podvyživenost, která se při odsednutí prohýbá o jednotky milimetrů a při pádu se rozteče moc důvěry nebudí a nezaslouží si než vyměnit za něco macatějšího.
"nerezová kulatina" nalezená někde po ponkem v bedně odřezků je zpravidla nějaká "sedmdesátka", a má to docela velikou plastickou rezervu a tažnost, a velmi pravděpodobně to bylo spíš tak, že borháky z podvyživené kulatiny změnou na slzu pouze optimalizovaly svůj tvar na zatížení střihem (smajlíék pro nechápavé). pokud se na "nerez" nezaútočí nějakým brutální vrubem (rozbruska nebo prasecké svařování), tak lomu předchází poměrně ukrutná schopnost snášet velmi surové deformace.
Moc vědu v tom nehledej - čuměl daleko ven, pružilo to viditelně i při odsednutí, tak byla jen otázka času kdy se udělá únavová trhlina a nakonec to rupne. Slaňák kde se rybařilo, takže zatížení ca 150 kg a desítky cyklů denně (tuhle cestu furt někdo leze)
Očko pádem natažený do slzy je oproti tomu víceméně bezpečný - jen to "tvářením" nabere výhodnější tvar a pak se to už němění.
No tak tohle je odvážné tvrzení. To, že se očko deformuje, znamená, že při zatížení určitým směrem někde vznikla tak vysoká síla, že byla překročena mez kluzu. Po změně tvaru se zatížení rozložilo jinak, takže se mez kluzu již nepřekračovala, ale podle mne znamená, že někde bylo něco špatně a že se pohybujeme už za hranou bezpečnosti, protože rozdíl mezi mezí kluzu a mezí pevnosti už moc velký nebývá.
Ono když to tak vezmeš, tak při výrobě se taky překročí mez kluzu ;) A je velký rozdíl jestli očko natahuješ do oválu nebo tyčkou vikláš (jako kdyš lámeš drát - párkrát tam - zpět a prdne). Pokud bys ovál zase sklepal do kruhu tak po několikátý taky rupne, ale pokud se natáhne a nechá se tak to docela drží...
Tak to je jasné, krásným příkladem je drát. Když z něj uděláš kolo a zabereš, tak se splácne do oválu a drží. O tom žádná. Ale toto je trochu jiný případ a kdyby nic jiného, závisí na tom tvůj život. A když nevíš, co za materiál bylo použito, jak s ním bylo/bude nakládáno a další věci, tak bych na to život nevsadil. U věcí jako je jištění má být vše dimenzováno od začátku dostatečně, ne že uděláš jištění a pak si to bude pár let sedat a tvarovat :-) Tedy bych si alespoň já myslel. Ono jištění je cosi z oblasti zábavy a přistupujeme k tomu velmi ledabyle, ale přitom je to z hlediska významu stejné, jako třeba brzdy u auta nebo závěsný systém výtahu či lanovky. Kdyby někomu někdo dal v novém autě brzdový pedál, který by se deformoval, se slovy "to párkrát zabrzdíte, slabá místa povolí a ono si to sedne, to určitě vydrží" tak byste ho všichni hnali. Ale přitom se klidně pověsíte a svěříte život něčemu, o čem vůbec nic nevíte a jste spokojeni, že se to deformovalo jen trochu, teď už to bude ok... :-)
aha, to jsem nevěděl, to se ke mě nedoneslo. nicméně zalepení bylo asi kvalitní. beze srandy. porušení prasknutím oka zalepené kulatiny je scénář, který bych neodhadoval. spíš nějaké vyštípnutí půlkužele pod zalepením.
závitové tyče, co koupíš v železářství, mají válcovaný závit. to (velmi laicky a zjednodušeně) odpovídá svojí povahou dříku omačkanému lisem nebo obouchanému na hraně kovadliny, a z hlediska iniciace trhliny není vrub tak dramatický, jako vybroušené vruby (nebo řezaný závit).
Spíš než teď živelně něco měnit bych dal pravidlo, že od teď se budou dávat dva borháky s řetězem. Osobně s tím mám problém hlavně u nás na labáku. Dolezu nahoru, doberu tam dalšího a když si uvědomím v jakém to drží materiálu, jaká muže nastat chyba při osazení a podobně, tak mi z toho není nejlíp
pásek a kšandy. jistě dva borháky spojené řetězem mají význam někde v rozchrastu a skále porušené neviditelnými poruchami, ale u kompaktní pískovcové plotny? jistě to má smysl pokud je jeden bod rozpěrný a druhý lepený (nýt a borhák na štandu po klasicku dělaných vícedélek), ale dvě lepená jištění dvacet centimetrů vedle sebe lepené z jedné kartuše jednou špičkou?
V Labáku mě ještě víc něž pouhý jeden slaňovací borhák děsí umístění slaňovacího borháku do hrany tenké pískovcové desky. Výrazné např. Levý břeh Pozor na trpaslíky, Bestseller. Pokud se vylomí jen borhák, může vás ještě zachránit dopad na jističku velmi statné postavy, pokud se uloupne celá deska /Bestseller/, pak jste si pořídili statnou jističku zbytečně.
Nedivim se že rupnul. On dřík čuměl ze skály asi 3 cm a byly tam i vroubky. Takhle tam byl spoustu let, i se na to upozorňovalo na frj.com.... Bál jsem se do něj i opatrně odsednout a radši jsem si ho přijistil... Na 99% tam bude únavová trhlina jak se na něm roky rybařilo, holt tyčka vysunutá ven dost pruží a nevydrží to věčně.
Tady má vinu ten co to osazoval a současně správce skal který o tom věděl a vykašlal se na výměnu. Taky lezec, který si tohle nechal jako jediný jištění při rybaření - na první pohled bylo vidět že je špatně osazený.
Je někdo, kdo tohle bude sledovat do konce? Celkem by mne zajímalo, v souvislosti s předchozí debatou o bezpečnosti a odpovědnosti, jak toto budou Němci řešit. Pokud to bylo špatně udělané a ví se, kdo to dělal, a pokud o tom jako o problému věděl i správce oblasti, bylo by zajímavé vědět, zda to skončí u soudu a jaký bude výsledek.
ono v každé zemi je to nějak. a obecně "my češi" jsme v evropě naprosto na špici s údržbou jištění - a snad proto, že máme skal tak málo a z toho valná většina toho lepšího (=písky) je sešněrovaná pravidly ohledně způsobu prvovýstupů a vzdálenosti mezi voky (a je téměř konsensus, že to tak má zůstat).
obecně v evropě jsou skály spíš považované za "zónu divočiny", kde je každý odpovědný sám za sebe a každý, kdo chce dělat takovou nebezpečnou aktivitu, si musí sám posoudit stav fixního jištění. snad s výjimkou soukromých či spolkových "klettergarten" hned nad pískovištěm.
To je všechno možné a asi i pravda, ale šlo mi to, zda to bude vyšetřovat policie a k jakým závěrům dospěje. Případně zda zraněný nepodá kvůli špatně osazenému slaňáku oznámení na neznámého pachatele. nechci rozvířit debatu na téma zda tu odpovědnost je, nebo ne, to jsme už probírali, tak to prosím nekomentujte, jen by mne zajímalo, jakou bude mít celý případ dohru. Totiž tady už ani nejde o nebezpečnost lezení jako takového, protože se nezranil lezec, ale jistič, který nic nebezpečného nedělal. A z hlediska pojišťovny to také může být zajímavé, protože teoreticky lezec už nemohl udělat více, toto nebyla jeho chyba, které mohl předejít, jen je otázka, zda podle nějaké metodiky neměl mít ten slaňák zálohovaný ještě jedním jištěním... Vidím zde několik zajímavých a sporných bodů, jen by mne zajímalo, jak se to bude vyvíjet a po čem poškozený, policie a pojišťovna půjdou a s jakými výsledky. Ostatně to by mělo zajímat i naše lidi z ČHS a všechny, kdo ve skalách něco osazují.
Někdo to blbě osadil, jinej o tom věděl a nepředělal nebo aspoň neuříznul, další k tomu dolezl, zhodnotil to jako OK a namontoval tam jištění na rybu + nepřijistil za předposlední.. Tohle bych shrnul jako nešťastnou náhodu. Ale dnes je v módě hledat viníka za každou cenu :/
V každým případě se hodí být opatrný, slepě nevěřit všemu co je stříbrný a mít AV (jedna z mála pojistek která dobře řeší odpovědnost za škodu)
Tak částečně s tebou souhlasím, ale nic to nemění na tom, že i když se nám něco nebude líbit, že z prvního hlediska v tom zůstaneme. Stačí, když se pojišťovně nebude chtít platit a bude si myslet, že by mohla ušetřit, pokud najde viníka nebo se jí podaří zatáhnout někoho alespoň do spoluúčasti. Teď se to řešilo i tady u nás, není to tak dlouho (projeté lano to bylo?). Takže já nikomu nic špatného nepřeji, jen by bylo fajn vědět, co každému z nás reálně hrozí.
Reálně hrozí že když tě soud určí jako viníka tak bez AV (nebo podobná pojistka odpovědnosti) zatáhneš komplet škodu včetně záchranky a léčení. Z nešťastný náhody se moc vyrejžovat nedá... A osobně si myslim, že pojišťovny by měly plnit z pojistnýho a ne pojistný vybrat a pak místo plnění jen předat fakturu viníkovi (kterýho hledaj za každou cenu i v případech kdy je to hyenismus, viz ten chudák co mu projelo lano při spouštění (poprvý vyšlo lano s rezervou, podruhý na stejným místě se lezec převázal dál od konce a lano nevyšlo)
Jenže z hlediska dopadu na život je jedno, zda je to hyenismus, nebo sptávná věc, právní řád toto nezná. Buď te soud vinným uzná, nebo ne. Buď dostaneš trest, nebo ne. Takže nechci rozebírat morální nebo etickou stránku věci, jde mi jen výsledek v reálném životě.
Výsledek je ten, že přestože poškozený si platí svoje zdravotní pojištění i svoje pojištění úrazu, tak pojišťovna neplní z toho co dostala, ale jen předá fakturu viníkovi (který se hledá za každou cenu i když to s rezervou patří mezi nešťastný náhody).
= je dobrý nic si nepamatovat a matroš někdo stáhnul dolu... Děcka zdrhnou do lesa lozit, někdo se zrakví a rodiče budou cálovat stovky tisíc, to mi nepřijde jako v pohodě.
Důležitý je oboje. Jedna věc je aktuální legislativa a její možnosti a druhá věc je změna legislativy. Stav kdy pojišťovna neplní z pojistnýho ale jen předá fakturu mi nepřijde v pohodě.
Nechápu, proč to pořád opakuješ. Z hlediska debaty o možnosti postihu je to fakt nepodstatné, a legislativu na základě této diskuze nikdo měnit nebude. A kromě toho, systém, kdy jsi pojištěn a pojišťovna jen předá fakturu, vůbec špatný není, právě naopak. Pojištěn jsi ty jako lezec. Pokud spadneš a skončíš na vozíku, máš, pokud jsi spadl (nebo máš horší následky) vinou někoho jiného, právo na odškodnění. Bez pojištění by ses musel soudit s viníkem, dlouho, nákladně a ze socky bys ani nic nedostal. Takhle ti to zaplatí pojišťovna, hned a vše, a pak se s viníkem soudí ona. Mě to přijde naprosto v pořádku a fér.
Metodika hovorí o štande/vratnom bode z dvoch bh, takže páchateľ toho paškvilu, čo mu trčal driek bh 2 cm nad skalu je minimálne na 50 % vyvinený.
https://www.horosvaz.cz/res /archive /004/003911.pdf ?seek=1321355173
in :
https://www.horosvaz.cz/ doporuceni-informace/
metodika-doporuceni/
To je metodika pro Frankenjuru platná v době osazení toho slaňáku??
Naopak ten co bh osadil blbě je hlavní viník. Pak ten co ho špatně vyhodnotil a namontoval pro rybaření bez přijištění dalším bodem (když se nechal spouštět tak to byla jeho věc, ale za jištění druholezce odpovídá on. Zrakvenej byl ten dole pravděpodobně on, tak si za to víceméně může sám... Ten bh byl jasně nedůvěryhodnej a nepřijistil ho ničim dalším..
Na metodiku osazování v Juře z vysoka serou. A protože tam po tom zkurvenym jištění už leze každej idiot jako v ČR tak se občas stane úraz. Normální člověk by z tohohle háku totiž jen tak neslaňoval.
Kdo postavi tolik kriminalu? Jedu autem a silnice taky nic moc kdo pak bude hradit skodu kdyz se rosekam? V pohode ano bude lip Silerka vytiskne nekryty penize a vsichni budou pojisteni na kde co na veky veku Amen.
Mějte se na pozoru. V Jure to je někdy opravdu divočina. Některé borhaky, kruhy či co jsou často ve velmi špatném stavu. Myslím, že místní správci oblastí to mají dost u prdele.
Takova nehoda se ale muze stat vsude, nejenom na TR. Kdyz se prevazujete u slanaku tak v nem sedite jen v odsedce nebo jako cca 99% sportaku jen v preskach. Ano, Nemci treba maji taktiku ze odsednou, protahnou lano nadvojito kruhem, udelaji uzel a pres karabinu se zapnou uzlu do lana a teprve potom odvazou lano a odsedku ale treba pri slanovani je toto jaksi nepouzitelne. Kdyz vidim na Rovisti nektere jednobodove slanaky ale "zatka" (napr. v Care ktera se lezu furt a furt) tak se taky modlim. Reseni je, jak pise Vlk, dva nezavisle body.
Kdo to ale udělá? Správce skal? Kde na to vezme čas? To má jako místo lezení koukat na ostatní lezce a sám zadarmo hákovat ve svém volném čase? Ono se snadno diskutuje od klávesnice, ale v reálu je to jiné. Pokud by měl mít správce nějakou zodpovědnost za případné zranění, nikdo to nebude dělat, to by byl jednou nohou v kriminálu.
Já bych zavedl něco jako kartičku oprávněného osazovače. Každý by měl možnost absolvovat školení o osazování materiálu a pak by dostal kartičku a pak by mohl ve vlastní režii pro svou vlastní bezpečnost osazovat jištění na cestách, kde leze. Do nějaké míry by na to mohly být poskytovány nástroje a materiál se zvazu. Jako hlavní překážku tady vidím to, že si nějaký správce uzurpoval moc určovat a osazovat jištění, no následně to fláká, jelikož, chudák, není za to placen, a odpovědnosti se stejně vyhýbá, no když jde o buzeraci lidí, kteří by rádi měli lepší jištení, tak na to čas, chuť i energii už má, masochista jeden. Oblíbenou disciplínou takových lidí je taky pílení dle nich nadbytečných nebo nebezpečných jištení, na co už čas mají a zřejmě jim to vůbec neubralo z času, který mohli strávit pořádným odjišťováním. No vidíme, že i při takovém systému kontoly bezpečnosti se chybička vloudila, bylo by fakt horší, kdyby se kompetence osazovat jištení po školení dala masám? Nemyslím, oni taky mezi sebou můžou sdílet informace, postupy, ne jak správce, který býva někdy obrněn svým přesvědčením o nadrazenosti a neomylnosti a hlavně pořád nemá čas.
To je dobrá úchylka, víš jak by to vypadalo, kdyby si každý osazoval, jak by chtěl. No a pak tu máš kslály v ZCHÚ a tam to bývá občas trochu složitější s osazováním, něke si to OP více hlídá, aby nebylo železa ve skále moc a někde jsou benevolentnější, ale jen než do toho začne někdo vrtat, to pak jsou nekompromisní.
... ozval se někdo správcoidní, že? No jak jsem psal, když jde na vypilování a zakazování osazování, tak najednou je na to energie dost. Je tady autorita diktovat, jak má skála vypadat, ale odpovědnost za bezpečnost nulová. Není to nevyvážené? V tomto mi správcové oblastí přijdou jako bacharové ve veznicích. Více je trápí, jak to vypadá, než to, jak vypadá člověk po selhání jištění. Toto mi přijde jako větší úchylka - neuróza - skála je nad člověkem. Člověk jakoby dostane moc nad oblastí a vesele si diktuje, co a jak. Tady píšeme o Frankenjuře, kde není nějak speciální skála. A přijde mi jako mylné argumentovat tím, že někdy to někdo neregulovaný přežene. Myslím, že ve většině případů by to šlo v rámci normy, která je stanovena.
To si jen myslíš, každý má jiný úhel pohledu, kdyby se to začalo praktikovat na píscích to by bylo veselo:-). Co se děje v Juře je mi fakt jedno. U nás jsou omezení i ze starny OP, záleží na oblasti, ale vražd tu máme pomálo a všeobecně se o nich ví.
Tak tady se píše o Juře. Písky si netroufám řešit, natož lézt. Taky nesouhlasím s tou rádoby ochranou přírody, která se odbavuje na pidi množstvích železa, no přitom toleruje klidně o pár metrů dál kamenolomy, těžbu dřeva a podobně, až z ní někdy mám takový dojem, že se tam spíš odbavujou zahořklí lidé užívající si moci nebo taky lidé beroucí podíly na ziscích z industriálních aktivít, kteří nechtějí, aby jim tam lidé překáželi. Tož, podle mě je vidět, že problém neudržování jištění sahá vysoko a někdy je to nakonec tak, že sice se zrakví několik lidí zbytečně, no mocipáni jsou spokojeni s tím, jak to mají formálně pod kontrolou a nikdo kromě správce do toho nekafrá.
Tady je ale situace taková, že už máme sportovku, ale nejsou všude řetězy na koncích, tak otázka je, jak to řešit, je tady tvrzení, že to nelze, jelikož správce to nestíhá, tak já navrhuji povolit lidem po zaškolení si ty řetězy doplnit. Když si mnoho lidí doplní řetězy pro svou vlastní bezpečnost tam, kde lezou, tak pak bude situace o něco lepší.
Doplňovat cokoliv do skály na divoko je hloupost. Na druhou stranu správci jsou překvapivě taky lidi a tak by bylo nejlepší se osobně domluvit s konkrétním správcem v konkrétní oblasti, případně předsedou OVK, pokud se správcem nebude řeč. Třeba by pomocnou ruku užil (ať už při vrtání samém, nebo někde jinde s tím, že pak na to vrtání bude mít víc času), případně info o tom, co by bylo podle tebe vhodné upravit a proč. Jinak ČHS každoročně pořádá několik metodických seminářů k osazování fixního jištění. V kostce mi to přijde jako snaha o vylamování otevřených dveří.
No nedavno jsem v Prihrazich slanoval z takove male vezicky. Slanak vypadal jako poradne jeta vyvrtka na vino a cely se prohybal pri odsednuti. No nejak jsme se dolu potrebovaly dostat, ale stazeny pulky teda byly...
Nedávno Bavoráci dávali řetězy na Kaitersbergu. Brigáda jak v akci Z. Výsledkem je pěknej hnus. Osobně jsem nikdy nepochopil význam řetězů. Ovšem na horském hřebeni v 1000 m je to asi 20x větší pěst na oko než nějaký bílý chyty. Podobně by to působilo ve Frankenjuře, kde jeden čas místním kochákům vadila i stálá presa, že jim kazí výhled z oblíbené lavičky. Občas mi při převazování zamrazí, ale pokud je slaňák kvalitně osazený, což teda nebyl tento případ, vždy mě uklidní, že ty borháky dole vydržely mnohem větší zatížení při chytání pádů než je pouhé odsednutí a spuštění/slanění. Osobně jsem jen pro 1 BH s majlonou.
Evidentne spatne osazeny borhak.
Nejjistejsi jisteni = vlastnorucne osazeny vklinenec! a to od doby co lezu evidentne dodnes. I kdyz stejne jako u bh zalezi na tom , kdo osazuje...
jestli jste do ted netusili souvislost s Hitlerem, tak kdyby jeho deda kdysi padnul za fuhrera, tak by na tu pani mozna spadnul nekdo uplne jinej, pokud by tam teda pod tim jinym co by spadnul za nej, vubec nejaka spolulezkyne byla.
Mno nevim, testoval úplně jiným zatížením než bylo na místě..
Nemáte někdo Wo pro borhák tj. dvě tyče nad sebou? Ale hrubým odhadem při běžným rybaření tam bylo napětí v ohybu kolem 250 MPa tj. velice pravděpodobně nad mezí únavy v ohybu. A ještě tym byl vrub.. = tohle prasknout muselo...
Protože věc řeší policie, předpokládám, že provedou spektrální analyzu složení materiálu - stanovení normy oceli a krystalografii v bízkosti lomu. Bylo by dobré zjistit jejich resumé.
jj to souhlas. Ještě dodám, že pokud je bh osazený správně, tak je zatížení ohybem ani ne třetinové oproti tomu 20mm čumícímu ven (rameno 35mm oproti 15mm viz nákres z frj.com).
na fjcom je " Der Umlenkhaken der Route ´Hey Ho Let´s Go´ (5-) an der Ammerthaler Wand steht ein gutes Stück aus dem Fels heraus. Bitte vor Gebrauch auf Lockerung prüfen. Meldung vom 06.08.18"
teoretický príspevok od Ťéši je fajn, ale pre prax / začiatočníka sú dôležité aj :
- čo píše sprievodca ? Sú to nové bh, alebo staré vraždy ?
- je štand/vratný bod z jedného, alebo 2 bh
- je bh osadený správne ? ( 2 cm vonku !!!) v návode a metodikách je oko bh opreté o skalu, resp. osadené do žliabku.
Záver : ak po 16 rokoch reportovali, že bh trčí von, bol pravdepodobne x-krát cyklicky zaťažovaný a teda nebezpečný. Neleziem tam, alebo nejako priistím zhora a pod.
Grafiku na fjr vidím ako výstrahu pred opakovaním takýchto fyzikálnych experimentov. výrobcu bh a vŕtača by sa síce zišlo nakopať, ale za pád si môže lezec.
My východne od historických zemí sme mali aj väčšie **joviny, ale sporadicky ( smrťák kvôli hmoždinke) shorturl.at/dlpHL
no vono to W pro dvouhlavňový dřík je sice spočítat jednoduché (ono stačí vzoreček pro I kruhu, vynásobit dvěma a přičíst 2x plochu kruhu krát poloměr na druhou, a pak to všechno vydělit průměrem kruhu, čili steinerova věta), ale problematika je dosti složitější a rozhodně nějaký spočet napětí jako M/W je pro tento případ školometsky teoretický a bez nějaké poučenější použití nějakého druhého řádu přinese hámotiny.
možná by mělo jakýs-takýs smysl to počítat jako vetknutý rám, ale to se mi ručně věru nechce. ale zvládla by to určitě nějaká primitivní prutovka z poloviny devadesátek běhající pod dosem, samozřejmě s normálovkou a smykem. a to se ještě nezatěžuji tím, že tam bude nějaké "předpětí" jak se to nepřesně vyrobené nabouchalo do skály a nějaká reziduální napětí od ohýbání zastudena a nějaká rezidua od sváření a chladnutí. jo a nějaké ty píky napětí na těch vrubech, kterých geometrie a technologie vzniku je neznámá.
Tam byl na 99% tenhle viz odkaz, tj. vrub bouchlej lisem. Podle fotky to je celkově podobný spíš kruhový tyči než vetknutýmu rámu (dvě 8mm kulatiny jsou spláclý víceméně do kruhu), což mi hrubým odhadem vychází při rybaření napětí v ohybu 250 až 390 MPa (zatížení 200 a 300 kg, těch 300 kg udělá 100 kg lezec + nějaká dynamika).. Čim dál víc se mi potvrzuje že to rupnout muselo a jediný problém byl ve špatném osazení...
Vygooglit fotku: AustriAlpin Glue 8x75mm
no dobrá, když dělám odhad napětí já, tak dělím sílu mezi spodní a horní hlaveň 50/50% (horní hlaveň je delší a nese tedy míň, ale zase to počítám jako nejjednodušší konzolu), síla při rybaření a měkkém odsedu dejmetomu 400 kg, na jednu hlaveň tedy 200 kg (2kN), moment setrvačnosti kruhového profilu 8 mm 1/4pí* r na čtvrtou, vzdálenost krajních vláken od neutrálné osy r, W= 1/4pi*r na3, tedy 402 mm3, moment 35mm*2kN=70Nm, napětí tedy 70/402*10 na9 Pa = 174 MPa (ohyb). ještě je tam nějaký smyk, smyková síla 2kN, plocha pi*r2 = 201 mm2, napětí 2/201*10 na9 = 10 MPa (a na to se můžeme směle vykašlat) to je ovšem bez vrubu, a ten peak od vrubu si bez znalosti přesné geometrie a technologie vzniku vrubu můžu leda tak cucat z prstu, dvojnásobek, trojnásobek? mez pevnosti nerezu třídy sedmdesátky je 700 MPa, mez kluzu zhruba 85%. furt je to nějaký podezřelý.
pozn. ten odkazovaný borhák má dříky slisované dohromady do elipsy, tohle je nějaký neslisovaný borhák, něco jako tuzemský koubácký, ovšem s vruby (koubácký má vzadu svar a roztažené hlavně).
To seš optimista jak výpočtem tak pevností, spousta nerezu má mez pevnosti kolem 500 MPa a kluz kolem 200. Mez únavy je ještě níž klidně kolem 150... Navíc není vyloučený, že občas do toho žuchnul někdo s průvěsem.. Vrub byl určitě bouchlej lisem z výroby, na fotce lomu je krásně vidět jedna půlka :D (to lesklý nahoře jakoby srpek měsíce) Jsem si ho měl vyfotit, prohlížel jsem ho tam sice důkladně, ale tak před 2 lety.. Spláclý to bylo, je to vidět i na fotce že dotyk tyčí je přímka. Únavovej lom "půlměsíc" tam taky vypadá že je, horní prut - nahoře tmavší, pak světlejší, pak do cihlova a nakonec konečný odlomení. Ten spodní tvarově podobně, ale má divnou barvu (odraz/ nasvícení od oranžový mikiny??) Asi se to šířilo na etapy během několika let a střídalo se běžný rybaření a občas odsed s průvěsem nebo spouštění kus svižně a zaseknout..
když půjdu do železářství a koupím si nejlevnější tyčovinu, bude to A2(A4)-70. třída 50 sice existuje, ale moc se nevyskytuje, a pokud nechci nějak speciálně obrábět, tak není důvod ji používat. borhák je jako dílenský výrobek dost primitivní, zastudena ohnuté, v lisu zmáčklé.
kolik tam běhalo napětí koncentrované okolo vrubu a jak moc se tam uplatní únava, to si hádat netroufám.
U A2-70 bude mez únavy ca 200-300MPa u hladký tyče a vrub to sundá tak na 150-200 (válcovanej závit bude mít mez únavy jen 80-100 MPa). Takže u takhle vysunutýho to únavu nesplní. Uvidíme co z němčourů vypadne, ale tipuju že problém nebyl v materiálu ale čistě jen v osazení...
záleží, jestli na tu únavy půjdeš strojařsky nebo stavařsky. já umím jakžtakž jen ten stavařskej přístup, otázkou je, který přístup pro oko ve zdi je správně - tam budou spíš jen desetitisíce cyklů než miliony, přece jenom to není podvozek mašiny.
To by mělo vyjít stejně ;) Když si tu "spláclou osmičku" zjednodušim do obdélníku 7x14, v místě vrubu 7x13, tak mi to na ohyb vychází při zatížení 200kg napětí 350 MPa, při 300kg už 500 MPa + je tam ten vrub. A řekl bych že to sedí, protože ten bh viditelně pružil i při odsednutí (35mm vysunutej a pružil tak o 1mm), a to vážim 65 kg i se sedákem... Si vem 10mm tyčku, zapíchni do díry aby čuměla 20 cm ven a chvíli s ní lomcuj, prdne to poměrně rychle... V materiálu bych fakt problém neviděl, ten byl naopak spíš kvalitní...
v čem se asi shodneme: podobně blbě osazené oko je past a časovaná bomba, která může bouchnout pod kýmkoli. když něco podobného objevíme, tak co nejopatrněji dolů, a nerybařit na tom. a někomu říci, a v případě své domovské oblasti nebo v zóně divočiny aktivně řešit. v krajním případě ukroucením montpákou z auta.
pripájam sa.
Akurát že obyčajná montpáka z osobného MV je málo, ( mojich) úradníckych ručičkách nestačí.
Po skúsenosti so zlou špičkou ( = statickým zmiešavačom ) bežne nosím na sedačke 3/4 m pajcer.
Ale vážne : Fischer mi zostal ružový, vytiahnuť bh som už nedokázal. Točil sa doookola bez problémov. Musel som priniesť fxeu.
Podla nákresu si tiež myslím že bol zle osadený borhák, telo nemá čo trčať zo skaly.
Ale som za názor že by mali byť zlaňáky z 2 bodov. Aj keby bez reťaze nech si každý spojí sám ako v Tatrách. Tiež ma to sralo v Labáku 50 m nad zemou a zlaňuješ z jedného posraného borháku. Keď už cestu niekto robí, tak nech to spraví poriadne. Nie dať kvalitu na úkor kvantity. (nehovorím o počte postupových istení)
Má číhajícího kámoše, na Oberoderwitzer Spitzberg viz 6. foto článek https://www.hory info.cz/view.php?cisloclanku=2008 040013 (dvě mezery; díky Vorel)
Jak bylo řečeno výše, dobré je osazování slaňovacích míst řetězy s dvojím kotvením. Pochopitelně i zde je otázka spojovacího kruhu, když ten je vadný ani řetězy nepomohou. (Řešením je nezakládat lano do kruhu, ale použít obou mailonek...) Řešením je též osazování dvou BH (hlavně na štandech při horním jištění a ty pak užít při slanění). Jinak je dobré ponechávat expresky a vybírat je až při likvidaci cesty posledním slaňujícím lezcem (Je tu alespoň potenciální možnost zachycení se lana.Každopádně se tím zkrátí délka pádu). Jsou známy případy, kdy se padající lezec zachráníl zachycením se sousedního cizího lana. Je to drsné, ale foto zedraných rukou už tu na Lezci kolovalo.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Není to tak dávno, co jsme vás informovali o vytrženém jistící borháku na skalách v německé Frankenjuře. A již je zde další případ. 
Zdroje: 
GPS a mapové aplikace