Přinášíme zajímavý a rozsáhlý rozhovor s lezcem a sportovním nadšencem Honzou Karešem, o výživě, tréninku a lezení.
Honzo, ty jsi zapálený lezec a zároveň pracuješ jako osobní trenér ve fitcentru. Myslíš, že posilovna může nějak prospět i lezcům?
Když se člověk podívá na to, jak trénují nejlepší současní lezci, zjistí, že skoro všichni trénují i v posilovnách. Necvičí samozřejmě takové cviky jako Schwarzenegger a další kulturisté, ale zaměřují se na trénink celého těla a zejména na zpevnění jeho středu, tzv. core. Většina lezců ale obvykle mimo lezení nedělá nic jiného než kliky a shyby a to ještě často špatně. I já dělal shyby bez pořádné techniky, protože při lezení se to většinou moc neřeší. Tam se člověk hlavně potřebuje přitáhnout a udržet co nejmenší chyt. Je mu jedno, co při tom dělají ramena, nebo jak pracují mezilopatkové svaly. Málokdo si uvědomuje, že když posílí i tyto partie, pomůže mu to, protože tělo je vždycky jen tak silné, jak silný je jeho nejslabší článek.
Chceš tím naznačit, že mezilopatkové svaly u lezců zaostávají? Já myslela, že lezení naopak celá záda krásně rozvíjí...
Než jsem začal dělat trenéra, slyšel jsem neustále od fyzioterapeutů, že mám špatná záda. Bylo to tím, že jsem dělal tisíce shybů, ale dělal jsem je chybně. Zádové svaly se tak sice rozvíjely, ale úplně špatně.
Ale síla, kterou jsi potřeboval pro lezení, tam byla.
To sice ano, ale takový přístup způsobí dysbalance, které dříve či později vedou ke zdravotním problémům.
Dysbalancím lze velmi dobře předcházet chytrým tréninkem v posilovně, ale té se mnoho lezců bojí, protože nechtějí velké svaly. Co bys jim k tomu řekl?
Že pokud člověk nemá přímo somatotyp kulturisty, tak i kdyby se zbláznil, při lezeckém způsobu života mít velké svaly nebude. Když se někdo věnuje intenzivnímu lezeckému tréninku 4x týdně i častěji, kdy by mu měly svaly růst?
Jasně, není tam dostatek času na regeneraci, kterou svaly pro svůj růst potřebují.
Přesně. Já když jsem chtěl přibrat svaly a opravdu jsem se o to snažil, dal jsem si zákaz lezení, jedl jsem každé dvě hodiny a to i v noci, cvičil jsem s co největšími vahami a aerobním činnostem jsem se obloukem vyhýbal. Jedině tak jsem nějaký ten sval přibral. A co by museli dělat lezci, kteří pořád někde běhají, tráví mraky hodin na stěnách a k tomu přijímají minimum bílkovin, to si vůbec neumím představit.
Takže fitka, potažmo velkých svalů, se lezci bát nemusí.
Rozhodně ne. Správně sestavený trénink ve fitcentru jim naopak může v lezení pomoci. Jde jen o to najít správné zařízení, protože většina posiloven je stále ještě vybavena spíše pro kulturistický typ tréninku. Pozitivní zpráva ale je, že většina boulderingových stěn dnes již alespoň základními pomůckami pro funkční trénink disponuje.
Lezení je u nás čím dál víc v kurzu, takže ve všech lezeckých centrech neustále přibývají nové a nové tváře. Dá se obecně říct, v čem tito novopečení lezci, z tvého pohledu lezce a trenéra, ve svých začátcích nejvíce chybují?
To se nedá paušalizovat, každý je jiný. Často ale třeba vidím kluky, kteří lezou půl roku nebo rok a tráví spoustu času na bouldrovce, kde se snaží udržet hrozné nesmysly, místo toho, aby dělali tzv. objem. Člověk, který začne lézt, nemůže chtít, aby po roce udržel jednoprstové dírky. To nikdy neskončí dobře.
Takže jak nejlépe začít, abychom si neublížili?
Stejně jako u každého jiného sportu. Když to přirovnám k běhu, tak je celkem jedno, jaké distanci se chci věnovat, nejdřív musím naběhat kilometry. V lezení je to stejné. Když za mnou přijde začátečník, říkám mu: „Úplně se vybodni na bouldrovku, choď na stěnu a nalez kilometry.“ Člověk se musí dostat do situace, kdy je mu lezení tak přirozeným pohybem, jako když chodí po zemi, navíc prsty i zbytek pohybového aparátu, to vše potřebuje určitý čas k přivyknutí na zátěž. A právě v této fázi mohou hodně pomoci třeba i visy na hrazdě.
Jen visy, ne shyby?
Ano, visy. To je úplně bezpečné a ať mi nikdo neříká, že to není dobrý trénink. Když člověk leze cestu dlouhou 40 metrů, leze ji třeba 15 minut a udržet se čtvrt hodiny ve visu na hrazdě, to dá málokdo.
To ano, už proto, že to musí být dost nuda.
Tak ono se to dá zpestřit. Mohou se u toho zvedat nohy, posilovat šikmé břišní svaly, podsazovat pánev, těch možností je spousta. Pro mě je to taková nouzovka, když nemohu dělat nic jiného.
Takže když to shrnu, začátečníkům bys doporučil cviky na posílení středu těla, visy na hrazdě a nalezené kilometry na stěně. Bouldrovku ne.
Tak já bych doporučil i bouldrovku, ale tam pouze lehké bouldery na šikovnost, nic na maximálku v prstech. Pak je bouldrovka super. Ale i tak bych ji dávkoval tak 2:1 k velké stěně, na které bych se snažil nalézt metry a metry.
Co kampus, ten pro začátečníky asi není vhodný vůbec, že?
I kampus se dá, ale speciální. Já mám třeba na kampusu všechno, včetně boulí. Na boulích člověk prsty neprolomí, ani je nechytí dvěma prsty, takže na nich může trénovat i začátečník. Ale lezení není jen o prstech, jak jsem už říkal, důležité je, aby tělo fungovalo jako celek. Lidé se mi někdy smějí, že i na lezeckém zájezdu dělám po večerech kliky. Já ale vím, že mi to pomáhá. Když dělám kliky správně a pořádně se na jejich provedení koncentruji, mám dobrý pocit, že jsem dobře zpevněný a nemám problémy se zády, jako jsem míval dřív.
Kliky. Lze nějak jednoduše a srozumitelně popsat, jak je dělat správně?
U kliků se dá pokazit hromada věcí, takže je těžké jednoduše popsat správnou techniku. V základu ale klasicky postavíš ruce na šíři ramen a dbáš na to, aby lopatky byly u páteře, s pohybem je pak jakoby roztahuješ od sebe. K tomu se koncentruješ na střed těla. Já dělám kliky tak, že jdu pomalu dolů, tam chvilku podržím a když se vracím, trochu podsazuji pánev, čímž zapojím břicho. Pak si dám výdrž nahoře, dýchám do spodního břicha a jedu zase dolů. Zapomeň ale na to, že takových kliků dáš hodně. Po šesti můžeš být na kaši, ale efekt pocítíš. Všechno vychází ze středu těla. Když jsem si tohle uvědomil a vzal to v potaz při tréninku, spoustu věcí se mi zlepšilo.
Honzo, o tobě se vždycky říkalo, že máš strašnou sílu. Máš na to nějaký recept?
Já se nepovažuji za extra silného. Já se považuji za člověka, který přišel na to, jak rychle zregenerovat. Základem je naučit se odpočinout v dobrém chytu tak, aby když z něj člověk odchází, byl stejně silný, jako byl na začátku cesty.
Jak se dá tohle naučit?
To je otázka tréninku a dýchání. A i tady se dá využít hrazda. Jednoduše musíš zapomenout na ruku, na které visíš, vůbec na ni nemyslet. Pamatuji se na dobu, kdy jsem před MS trénoval na kampusu na třícentimetrových lištách s tím, že jsem měl i lišty pro nohy. Na těchhle lištách jsem dokázal lézt i 17 minut, protože jsem si na nich dokázal odpočinout. Když jsem byl pak na MS úplně na kaši, dostal jsem se do podobné třícentimetrové lišty, jako jsem měl na kampusu a já si na ní dokázal tak odpočinout, že jsem byl schopný pokračovat dál. Jasné je, že když teď tolik nelezu, chyty, na kterých si dokážu odpočinout, se brutálně zvětšily. (smích)
Ne. Zajímavé je, že mám od roku 2000 možná tak o 13 kg víc, ale když porovnám své on sighty, lezu plus mínus pořád stejně. Možná je to zkušenostmi, které jsem nasbíral. Nejsem si totiž jist, jestli kdybych byl stále tak silný a lehký jako dřív, jestli bych lezl výrazně lépe. Vidím to u svých kamarádů, kteří jsou stejně staří jako já a nedělají nic jiného, než jen lezou. Nejsou zas o tolik dál a přitom jsou hubení. I můj přístup k lezení se časem trochu pozměnil. Už nejsem posedlý tím, že musím 5x týdně lézt, jinak bych z toho nespal. Baví mě i jiné věci. Třeba mě baví dělat cesty.
Ale ty tvoje těžké prásky na Sardinii ti musí dát také pěkně zabrat.
Tak já jsem dřív dělal těžké cesty, ale teď mě baví dělat spíš cesty lehčí, protože ty lidé víc lezou a to mě těší. Vždycky si ale samozřejmě najdu i nějakou tu výzvu pro sebe. Mě běžně nebaví RP přelezy, ale u mých cest ano. Motivace přelézt vlastní cestu je pro mě diametrálně odlišná. Tam si čárkuji stupy, chyty, přemýšlím, jak by to šlo vylézt.... Nikde se neskousnu víc než u vlastní cesty. Problém pak ale je, že jak jsem namotivovaný, přijde mi ta klasa obvykle lehčí, než by ve skutečnosti měla být, a když to pak po mně lezou druzí, říkají, že jsem se asi pomátl. Ale to je dáno opravdu tím vyhecováním.
Nesnažíš se tedy „honit si triko“ tím, že podhodnocuješ svoje cesty, abys ukázal, jak jsou pro tebe easy?
Ne. Já totiž ani nejsem příliš soutěživý ve věcech, které se netýkají jen mě. Například různé motivační žebříčky pro mě nejsou vůbec motivační a lézt nevalné 7c, jen abych se posunul v žebříčku, když hned vedle je krásné 7a, mi připadá jako blbost. Proto nejsem ani v žádných shybovacích programech. Já si chci prostě trénovat kdy chci a kolik se mi líbí a ne být ovlivňován nějakými čísly. Pro mě je vždycky důležitý hlavně dobrý pocit.
Honzo, jak už bylo řečeno, jsi nejen lezec, ale také osobní trenér. Orientuješ se tedy ve sportovní výživě?
Patnáct let nedělám nic jiného, než že ji řeším. (smích)
Skvěle. Můžeš tedy z celého toho nepřeberného množství doplňků, které trh nabízí, vypíchnout něco, co by bylo vhodné i pro lezce?
Tak v tomhle mám po svých zkušenostech jasno. Byly doby, kdy jsem bral různé specializované doplňky výživy a zaznamenával si do deníku, co na mě jak působí. Také jsem spolupracoval s nejlepšími biochemiky v Praze a nechával se testovat i krevně, abych zjistil, co opravdu funguje a co ne. Někteří výrobci mě za to chtěli zabít, jiní mi dávali k testování vlastní věci, ale vždy to dopadlo stejně.
Vyzkoušel jsem skoro všechno a když to řeknu jednoduše, vše, co funguje, je doping, to, co nefunguje, se běžně prodává (smích).
Takže doma máš jen látky dopingového charakteru? (smích)
Ne, u mě na stole jsou nejčastěji k vidění tyčinky, sušenky a štrúdly. A pak kafe, mraky. Kofein je totiž dobrý na regeneraci, působí jako stimulant, snižuje bolesti svalů. Takže kafe funguje a také mi chutná. Navíc pomáhá vyplavit endorfiny, takže jsem pak rozesmátý a to je super.
Kafe tě rychle nabudí, ale rychle ti také „dojde“. Co s tím, když lezecký trénink trvá třeba i několik hodin?
Tak já bývám na stěně 2 až 3 hodiny a během toho si dám klidně 3 pressa.
Čím pak nejlépe doplnit energii při takovém delším lezeckém tréninku na stěně?
Mně nejvíc vyhovuje kvalitní proteinová tyčinka, kterou zapiji vodou.
V čem je proteinová tyčinka lepší než obyčejná müsli tyčinka, sušenky nebo ovoce?
V tom, že obsahuje bílkovinu, která pomáhá svalstvo regenerovat už v průběhu tréninku. Navíc, když dělali testy na výdrž, lidé, kteří dostali jen cukr, vydrželi méně, než ti, kteří dostali cukr s bílkovinou. Tím nechci říct, že by byl trénink na sušenkách či hořké čokoládě méně kvalitní, to ne, ale jak jsem precizní, dám si raději něco, co dá mému tělu ještě něco navíc. Takže já si dávám tyčinky, které mají min. 30% bílkovin a dbám na to, aby se jednalo o kvalitní bílkovinu optimálně na bázi syrovátky.
Ok, takže proteinová tyčinka pomůže urychlit regeneraci.
Přesně, navíc sníží glykemický šok, který způsobují jednoduché cukry. Když si dáš třeba jen piškoty, krevní cukr rychle vystoupí, ale díky tomu, že tělo začne okamžitě vyrábět hodně inzulínu, cukr v krvi zase rychle spadne a člověk je brzy unavený. Když se k cukru přidá bílkovina, inzulínová reakce není tak prudká a energie vydrží déle.
Co říkáš používání sacharidových nápojů lezci?
Já to vidím tak, že skoro každý lezec pije pivo, džusy, při lezení si dá banán, sušenky, ráno k snídani müsli, takže se pořád cpe cukry. Proč je tedy přijímat ještě navíc ve formě nápoje, když přece všichni lezci usilují o to, aby byli co nejhubenější? A tloustne se spíš ze sacharidů než z bílkovin. Proto myslím, že po tréninku je mnohem vhodnější dát si kvalitní proteinový nápoj, který je rychle vstřebatelný, plný aminokyselin dobrých na regeneraci a trocha cukru na doplnění energie je tam také.
A opět, nehrozí, že při pravidelné konzumaci proteinových nápojů narostu jako Pepek námořník?
Bez obav. Já vždycky říkám, že ve 100 g masa je 20 g bílkovin a v jedné porci proteinu je také asi
20-30 g proteinu. A bojí se někdo, že z něj bude kulturista, když sní 100 g masa? Ne. Pravda, proteinový nápoj není přímo přirozená potravina, ale na druhou stranu jaký jiný zdroj proteinu můžeme mít tak lehce stále s sebou připravený k použití?
Co další suplementy, které by lezce mohly zajímat. Jaký máš názor třeba na kloubní výživu?
Já mám 31 zlomenin a artrózu v takovém stádiu, že vždycky, když jdu na rtg, lékaři se diví, že ještě chodím. A stejně neberu vůbec nic. Myslím, že pokud má člověk vyváženou stravu, stará se o sebe a zatěžuje svaly tak jak se má, nemůže pro sebe udělat víc. Myslím, že neexistuje nic, co by mi artrózu uzdravilo. Možná že medicína již vyvinula nějaké preparáty, které by mohly pomoci, ale pokud mluvíme o běžných doplňcích výživy, troufám si tvrdit, že tam není nic převratného, co by se nedalo získat z běžné stravy.
Takže žádné geladrinky a condrosulfy u tebe nenajdeme?
Ne. Ono je totiž stejně nejdůležitější, aby si člověk uvědomil, co vlastně chce a všechny věci kolem si udělal co nejjednodušší. Když neustále řešíš, jak vypadáš a myslíš na to, čeho a kolik sníst, kolik spát a kolik pít, kolik a jak trénovat, jak ti mají zbýt ještě myšlenky a energie na vlastní trénink? Lidé, kteří nad tím tolik nebádají a jsou v pohodě, často lezou líp než ti, kteří neustále něco vymýšlejí a jsou ve stresu.
A to je velmi podnětný postřeh. Děkuji ti Honzo za něj i za rozhovor!
supr téma i odpovědi, škoda tý prostoduchý formy dotazů, která to kazí.
chyběj mi články Simči Ulmonový, to byla redaktorka par excellence. Rozhovor byl taky legére, ale u otázky přemejšlela než jí položila.šla do hloubky..
Otázky jsou sice k tématu, ale opakujou se s tím, co už bylo řečený v odpovědi před, a jsou takový rozplizlý. Přijde mi, že dotyčnej u toho myslel na něco jinýho. Nevim, mě by třeba rozhovor s nesoustředěným redaktorem nebavil a asi bych mu taktně naznačil, že číst a psát sice umíme všichni, ale ne všechny by to mělo živit..
jestli ho to tedy živí:), jestli je to jen rozhovor dvou kámošů u stolu, tak je to něco jinýho a moje kritika asi není úplně na místě. Ale to mi nepřijde, to byl třeba rozhovor se špekem, kterej tu proběh a nebyl psanej jako "púopulárně naučnej" zato měl supr atmošku.. Zatímco tenhle vyznívá jako "odborný příspěvek" ale jen z jedný strany no.
ale nechci tepat, jen je to škoda, když člověk vymyslí supr téma, má high level osobnost ale z jeho strany je level jinde.
Rozumím rozladění literárního labužníka, ovšem snad tě alespoň trochu uklidní fakt, že rozhovor byl dobrovolným počinem a nebyl honorovaný. Doufala jsem, že článek čtenářům přinese alespoň letmý náhled do problematiky sportovní suplementace v lezení, což se snad povedlo, navzdory prostoduchým dotazům.
Normálně nereaguji. Ale teď musím reagovat. Lucie, je to skvělý rozhovor. Otázky jsou srozumitelný a přitom ne mělký. Honza odpovídá taky tak, že to má hlavu a patu. Díky moc.
Rozumím rozladění literárního labužníka, ovšem snad tě alespoň trochu uklidní fakt, že rozhovor byl dobrovolným počinem a nebyl honorovaný. Doufala jsem, že článek čtenářům přinese alespoň letmý náhled do problematiky sportovní suplementace v lezení, což se snad povedlo, navzdory prostoduchým dotazům.
Lucko, dobrý to bylo. Stručný otevřený dotazy. Honza víc "pošťuchovat" nepotřeboval. Nejhorší jsou rozhovory, kde jsou dotazy 3x delší než odpověď, příp. v dotazu se chce svými znalostmi "blejsknout" i autor rozhovoru.
Myslím, že rozhovor splnil účel a otevřel spoustu nových témat, na které třeba v předchozích rozhovorech s Honzou vůbec nedošlo.
Díky za rozhovor a hlavně za rady mající hlavu a patu, ze kterých je patrné, že k cíly vedou různé cesty a dogmata (v tréningu a výživě) nejsou na místě. Většinou je nejlepší přístup se selským rozumem.
Chachá, ten týpek mi přesně potvrzuje moje pozorování a zkušenosti, a to mu lezecky nesahám ani po lepičku.
víc Honzů Karešů, možná ze mě ještě něco bude, ej!
Jak přijde člověk ve svých 40(?) ke 31 zlomeninám!? Když k tomu přičtu ještě tu artrózu, pak na první pohled mi přijde, jestli on nedělá něco "špatně".
Ale budiž, se svým tělem ať si každý dělá co chce.
Kamo,vse v mladi-vyskovky,neco z lezeni a zbrklosti atd.Ale vsechny urazy a dny stravene v nemocnici mi take neco daly.Minimalne vic trpelivosti a ze vlastne nikdy o nic nejde a nic se nestane,kdyz nebudu chvili lizt ci cvicit:-))Artroza kotniku po mem uraze,ktery byl v ultra male lezecce pri boulderu v zime pred 20lety a k tomu jen z jednoho a pul metru je bohuzel nejhorsi a jedina vec,ktera me limituje...
google "jan kareš"? google je internetový vyhledávač. najdeš jej na www.google.com nebo www.google.cz
to vyhledávacího políčka zadáš "jan kareš" bez uvozovek. najde ti to odkaz http://www.jankaresfitness.cz/ klineš na něj a tam se dovíš víc informací
Asi mu to nestačilo. Je to přeci, tak skvělé někoho kárat a dávat mu najevo svou neomylnost. On se totiž zřejmě nikdy nespletl, nikdy nic nepřehlédl. Je prostě borec.
Jestli si to dobře pamatuju, tak za několik z nich může asi to, jak spadl ze střechy (několik zlomenin) a na něj spadla lavička (taková ta, co po ní chodí kominíci a co s ním asi ujela, způsobila další zranění, snad ještě horší než ta z pádu). Dobrá historka :-).
Diky za pekny rozhovor! A plne souhlasim s posledni odpovedi - driv jsem trenoval a desne resil co kdy a jak - treninkovy plan, campus, vyziva a tak dal a byl problem se posunout na vyssi latku. Pak jsem se zranil, nekolik mesicu nelezl a prestal to resit a kdyz jsem zacal potom jezdit do skal sem tam o vikendech a lezl si jenom pro radost, za chvilku jsem zjistil, ze jsem silnejsi (paradoxne treba zrovna na campusu), nez pred tim a leze mi to o i bez treninku o dost lip :). A hlavne me to prinasi o dost vetsi radost :). Proste vetsina toho je to v hlave, ne v aminokyselinovejch bobulich a sacharidacich.
Mel bych ale na Honzu jeden dotaz: Rikal jsi, ze proteinovej napoj se neda nahradit, ale co treba takove podmasli? Ja ho po lezeni casto piju, protoze na nej mam chut, ale zaroven mi prijde za tam je docela dost bilkovin 3-4g/100ml, coz v pul litru da taky skoro tech 20g jako ten proteinak a taky cukry ve forme laktozy. plus je to prirodni potravina a snad i lehce stravitelny (pokud nejses k laktoze intolerantni nebo alergickej).
přesně, po tréninku moje tělo chce rychlej cukr a chvíli po něm kvalitní protein, ale v lehký podobě, takže syrovátkovej drink, tyčka někdy podmáslí.
je supr, když o věcech lidi přemejšlej a neberou něco jako dogma, jen proto, že se to tak dělá. Každý tělo je do určitý míra origoš a hlavně není blbý. Hlava si někdy myslí něco jinýho ale tělo většinou ví jak na to i bez hlavy. jen mu to chce dát šanci:)
Podmasli nema stejne slozeni a stravitelnosti ci rychlosti vstrebani stejne jako treba hydrolyzat syrovatky nebo izolat a to nemluvim o slozeni aminokyselin atd.Ja,kdyz trenuji tvrde,tak bud po treninku musim mit co nejcistsi protein s minimem sladidel a pak jdu treba za hodinu na tatarak nebo jdu na tatarak hned,zalezi,jak mam cas:-)Zkousel jsem vse mozne a citim se nejlip a nejvic zregenerovanej,kdyz si dam tohle,nez treba banan s ryzi.Trenuji dost dlouho a vim,ze jen cukry po treninku mi nesedi a hur se drzi i vaha a ted treba pred mojim dalsim pokusem o rekord se mi hodi byt lehci;-)A hlavne se mi potom nechce spat a muzu hned nekoho trenovat ci resit jine veci a jsem svezi;-))
Honzo a jak a s čím pls jíš ten tatarák? Osobně ho také "hodně můžu", vyhejbám se pečivu.. A topinka na oleji to je hůř než jen chleba :) Čas od času udělám vyjímku, ale to proto, že tatarák na paprice mi moc nesedí.. zdar BB
Honzu znám "od malička" a upřímně miluju jeho opravdu lezeckou éru, kdy byl míň svalnatej (upřímně i tehdy hubenej byl svalnatej dost a lámal kdejaké dívčí srdce :-) )...dobu, kdy na Drábkách drtil Píďu, Svítání a Kamikadzi...dobu, kdy dělal shyby na malíčku a místo toho, aby doma chodil,tak zhyboval...dobu, kdy širokodaleko jediná byla stěna u jejich baráku a Honza tam předváděl něco, co nikdo ani nechápal...jojo, je toho hodně...
Takže Honzo, koukej dál tlačit na pilu :-)
Jo a trochu zhubni... :-)
Ať se daří, ty krutore!
Ondráš M.
Takovího trénera bych nechtěl,31 zlomenin,artróza,celá jeho výživa ,je mylná.Je jednoznačně,že výživove doplňky sou pro náročni cvičení nutné,jinak dopadněte jak tréner a výživovy poradce Kareš.
Papir snese vsechno,studii je milion na vse mozne.Na kavu nedam dopustit,sedi mi maximalne,miluju Italii a znam dost lidi kolem me a nekteri si davaji a to nekecam i 18kafi denne a....hadej.Jsou pozitivni,mili a v pohode-to pro me znamena piti kavy:-))Jinak je dulezite pit jen male ci nejmensi espreso ci dolit vodou a bez mleka;-))Pak samozrejme hodne pit.Na tvaroh,mleko,alkohol atd.jsou tez studie a nikdo me ted po zkusenostech co mam nepresvedci,abych to nejedl ci nepil a ze to zkousi:-))Jinak urcite netrpim odvapnovanim kosti,spis naopak a rekonvalescence po zlomeninach byla tak rychla,ze nikdo nechapal,tedy ani ja ne:-))Dobrou noc a at to leze;-)
Nazdar, hele než se takhle do někoho opřeš, není špatné se zamyslet, co o něm víš. Tušíš jak a co se mu stalo za zlomeniny? Čím to, že má artrozu? Úraz se může stát každému a klobouk dolů před Kardou, jak to rozchodil.
Já bych měl jen dotaz/připomínku k těm sacharidům při výkonu. To, jak se ti bude nebude zvedat cukr a vyplavovat nebo nevyplavovat inzulin, nezáleží přeci jen na tom, zda je to sacharid nebo bílkovina, ale na druhu sacharidu a jeho formě. Jasně, když si vezmeš jednoduché cukry, je to jasné (tedy podle množství). Když si vezmeš těstoviny nebo rýži nebo něco jiného, co má glykemický nízký, tak to tak hrozné není. Cukr (energie) třeba z většiny ovoce nebo tmavého chleba či rýže se bude tělem využívat dvakrát tak dlouho, než třeba z tyčinky z burizonů v medu. A možná, když upozorňuješ na ty cukry, by se pro některé lezce hodilo upozornit, že pivo má vyšší glykemický index, než med nebo čistá glukoza.
Ale tiez to nie je take jednoduche ako sa to na prvy pohlad zda. Rychle cukry sa daju "zabrzdit" vhodnymi tukmi (za hrst orieskov, kokosovy olej, mlieko,...) a potom ten GI nie je taky vysoky ako by bol bez pozitia tychto tukov. Naloz samozrejme ale zostane rovnaka.
Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Inzulinový index je vhodný především při hodnocení potravin obsahující vysoký podíl bílkovin (⇒ téměř nulový glykemický index) a jiných potravin způsobujících nepřiměřenou reakci sekrece inzulinu v poměru k jejich sacharidovému zatížení.
Nemáte nápad na proteiňák (ať už přírodního, tedy mléčného charakteru typu podmáslí, nebo umělého charakteru typu proteinový nápoj), v kterém by nebyl kasein? Případně co byste doporučili pro lidi, kteří na něj mají alergii?
Samo ze mam, osobne holduji a peji pouze chvalu na Good Hemp Protein, dale jsou ryzove a sojove (levny a dobry sojovy maji treba v Decathlonu (levny pouze ve Spanu), jen u soji pozor at neni GMO - vlastne to plati u vsech). Co se tyce Good Hemp Proteinu, tak ma svoji specifickou chut, neni v nim nic, nezli konopi, zadne sladidlo, barvivo, proste 100% matka priroda z UK (nema to nic spolecneho s THC). Ovsem mezi treninkama i nadale radeji Palantiose Gain Fair Power, pomer cena/vykon/chut a netreba nabirat svaly.
Určitě co se týká hmoty to má vycyhytané. jen bych ještě zvýraznil jeden zmíňovaný fakt mezi řádky, že je to také o psychice respektive o vyváženosti Já jako celku. Když se budeš snažit udržovat ve středu svoje fyzično je třeba udržovat ve středu i svoji psycho/duševní koncentraci, doporučil bych jogu, nebo třeba jen nějaké náznaky jogických cvičení třeba Tibeťany nebo tak něco, potom nebude člověk trpět přetíženými klouby nebo svaly a únavu jako takovou bude vše držet v harmonii. Celou bytost tzn. ducha/tělo/mysl nebude mít artrozu a podobné neduhy, protože při prvním cvičení pozná náznak problému a ten hned pochopí a srovná ho.
:))Sorry,ale tohle mě pobavilo,takže kdybych cvičil jogu,tak nemám artrozu?Každý relaxuje přeci jinak a pro mě je relax např.lehké lezení atd.Joga není pro každého a musí tě to i bavit,což mě vubec,každý je jiný:)
A vůbec, bylo by ti líp, kdybys nosil batikovaný kalhoty, víc se slunil s fajnky lidičkama na sluníčku, byl v pohodičce, neřešil to.. Sem tam si něco zamumlej, zatoč korálkama a bude to príma :)
Tak tedy to, že jóga sama všechno srovná, považuji za omyl, a to na základě vlastní zkušenosti. Začala jsem s jógou, aby mě nebolela záda a abych dělala i něco jiného než lezení. Jóga mě sice docela chytla, ale na záda mi nepomohla a ještě mi zvýraznila problémy dané vrozenou hypermobilitou. Na záda mi pomohla kvalitní fyzioterapie (a ne jeden cyklus) a až přitom jsem pochopila (mi byly vysvětleny) i některé věci, které mi dřív při józe unikaly. Něco z jógy cvičím pořád, ale už si dávám pozor. Samozřejmě, že součástí jógového cvičení je i pozornost vůči vlastnímu tělu a princip nenásilí, a snažila jsem se na to vždycky dbát, ale stejně mě to jako začátečnici a mírně pokročilou nevyvarovalo některých chyb. Naopak bez fyzioterapeutického vedení bych měla asi permanentní bolesti bederní páteře.
Ono především záleží kdo tě učí jógu cvičit, mnohdy jsou lektoři ne úplně kompetentní. Cílem cvičení ásan není být co nejvytahanejsi do všech směrů, ale mít tělo funkční. Bohužel zrovna při těch problémech s bedry je potřeba cvičit "jinak", tzn. hlavně neprotahovat hamstringy, ale zaměřit se hlavně na břicho, bedrokyclostehenni svaly a hlavně dělat všechny predklony přes kulatá záda. Pak to problémy s hyperlordozou a bolesti beder zpravidla dlouhodobě vyřeší. Souhlasím, že když se cvičí blbě, může se to akorát zhoršit, třeba zrovna ty hamstringy pracuji v opozici vůči bederním svalům. A čím víc hamstringy uvolnis, tím více se pánev preklapi a bedra "zakusuji". Blbé je že mnoho lektorů nemyslí a tupě aplikují něco na lidi, kteří potřebují úplně něco jiného. Jsi-li pražská, doporučuji Dalibora (www.ashtanga.cz). Dost zkušenej a pohodovej člověk, žádný "guru" samozer. Tělo má zvládnuté dobře a zrovna ta bedra se u něj dost řeší a má to zmáknute.
Jinak si ale troufám tvrdit, že i s tou artrozou lze něco dělat. Za cca 7 let ode dneška nebudeme mít v těle žádnou buňku stejnou jako dnes. A tudíž pracuje-li člověk především s hlavou atd., leccos lze preprogramovat. Ale nečekám, že mi to bude někdo věřit.
Je to tak, jóga vyřeší všechny problémy světa! ;) Tohle, co tu říkáš, opakuje mnoho jogínů. Je to takové jejich zažité moto, přičemž jejich tělesné stránky často zrovna nevypadají, že srší zdravím. Na mě to trochu působí jako výplach mozku..
To s těma buňkama - raději si zjisti jak to je a jak to myšleno. Zdegenerovaná buňka jistě není stejná jako ta původní (třeba ta před 7 lety) :).
Ale víra hory přenáší a i u sebepodivnějších věcí se najdou případy, kdy ty podivné věci pomohly. Hlava důležitá je, ale je jedno jestli ji používáš v józe nebo třeba pokud budeš věřit, že když ráno uděláš trojitou piruetu a zazpíváš si hymnu a obložíš si bolavá místa slaninou.
Nemám nic proti józe, jen mě vždy pobaví to přesvědčení těchto skupin (jóga, taiči, ....), že to vyřeší úplně vše.
Rozhodně si nemyslím že jóga vyřeší všechny problémy světa, ale bolavá bedra a artrozu často ano :-) Právě proto že ta zregenerovana buňka není totožná s tou zdegenerovanou, tos napsal dobře . víra je nutná, nikoliv postačující podmínka..
Však určitá forma brainwashe je základem tohohle vesmíru, buď jsem zarity materialista a pak plno věcí odmítám vnímat nebo jsem zaryty idealista a pak mám často problém platit složenky, anebo cokoliv mezi tím.. ;) mějte fajn den, ať to leze či shybuje a tělo v rámci možností nebolí..
Sorry, blbě jsem četl - k těm buňkám - stejně se nám to nakonec smrskne v dilema zda-li je vědomí produktem hmoty anebo naopak.. Anebo ještě nějak úplně jinak...howgh.
Samozřejmě věřím, že existují jogíni, kteří tomu, jak odpomoct bolavým bedrům rozumí a můžou ti to vysvětlit, o tom ani trochu nepochybuju. Ale velice silně pochybuju o tom, co zaznělo v prvním příspěvku a v co skutečně věří nemálo praktikujících (jako Tolték výše), že se stačí naladit na svoje tělo a všechny problémy odhalíš a vyřešíš. Když neodhalíš a nevyřešíš, tak holt nejsi dostatečně pokročilý. Musím říct, že když jsem s jógou začínala, tak jsem taky trochu věřila, že se stačí soustředit na tělesné pohyby, pomocí cvičení si některé věci "osahat" a pak si prostě pomoct sám. Nevím, možná to někdo dokáže, ale mně se to nepovedlo, i když jsem se snažila. Dokonce jsem ani nedokázala odhalit, co mi vlastně škodí.
Až budeme všichni od mala fungovat jako Yogíni, možná bude pro nás Yoga odpovědí na vše, ale v naší kultuře to prostě úplně nelze. Obecně máme blíže k západnímu stylu pohybu a cvičení tedy k Pilates, ale o to tu nyní asi nejde..(pohledů na věc je více a nejde říct který je ten nejlepší, nicméně určitě by to byla zajímavá debata :)
Souhlasím s popsaným nápravným cvičením a primárně budováním svalové rovnováhy, jen bych možná lehce rozporoval tvrzení, že protažení hamstringů vede k hyperlordóze. Hamstringy jsou svalová skupina, která má velikou tendenci ke zkracování a proto je velmi důležité jí protahovat.(samo všeho moc škodí - nechceme hypermobilitu ale rovnováhu, proto je třeba radit a posuzovat problémy individuálně a vyhnout se zaručeným radám tipu neprotahuj zadní stehna apod. )
Za problémy v bederní páteři může mimo jiné tzv. dolní zkřížený syndrom - ochabující břišní a hýžďové svaly a jejich funkci přebírající (a přetěžované)vzpřimovače trupu a bedrokyčlostehení.
Vždy je důležité odhalit příčinu a tím i směr kterým postupovat k nápravě.
Břéťo souhlasím, že je potřeba se dívat na ten problém individuálně a na tělo jako na celek.
Problémy s bedrama mohou mít mnoho příčin, případně jejich kombinací - klidně i vyjetá meziobratlová plotýnka, obratel, hnutý kyčle + SIčka, hnutá kostrč a vznikající přepětí atd.
Mně jen šlo o to poukázat na zažitou představu, že jóga je o maximální hypermobilitě. Ten příklad s hamstringama jsem uvedl jako klasický příklad, jak může cvičení jógy bez přemýšlení problém akorát zhoršovat. Mé zkušenosti ze cvičení jsou takové, že mnoho holek má k té lordóze sklon a to protahování hamstringů často škodí. Dogma to samozřejmě není. Jak to je konkrétně u Kláry se můžeme akorát dohadovat. Je potřeba se dívat na všechny svalové skupiny kolem, ze všech stran, i na kostru atd.
S tím pilates vs. jóga - asi záleží co od toho cvičení chceme, v tomhle asi také nemá cenu moc paušalizovat.
Honzo díky za názory. Dá se toho hodně vzít pro práci s dětmi. Jen mě zaráží, jakou sis vypěstoval závislost na kofeinu. Já jsem se jí docela dlouho odnaučoval, ale je to možné i bez něj. Závislost, jakou si pěstuje mladá generace na nejrůznějších energetických nápojích a právě třeba kávě není správnou cestou. Tělo si rychle zvykne a bude vyžadovat stále vyšší dávky na to, aby fungovalo. Vyváženou stravou lze docílit zcela stejného účinku. Nechci tvrdit, že regeneruji stejně rychle, jako před dvaceti lety, ale nejrůznější očistné kůry pracují jako "vyplachovač" a zároveň omlazovač organismu velmi dobře.
Velký respekt k tomu, cos dokázal (a těším se na to, co ještě dokážeš)!
Díky Petře,ale jsem závislý asi jako každý Ital:)Kafe mi chutná,nenakopává skoro vubec,mám ho rád a dělá mi dobře.Max 6-8 kafí v tréninkový den či busy den není fakt určitě moc:))Určitě s ním nehodlám přestat,není duvod a je duležité,aby bylo malé:)Jinak je mi skoro 41,tak nevím co ještě dám.Hlavně mít čas a sílu na hodně pěkných prvovýstupu na Sardinii-to chci nejvic ze sportovního hlediska,zatím to nevychází...
Zajímavý rozhovor. Ještě zajímavější je, jak dotazovaný trvá na tom, že vyzkoušel všechno možné, vyvažuje proteiny, cukry, ale na klouby nic nejí :)), přitom má pokročilou artrózu! To tedy nemáte!!! Kdybyste ji měl, bolestí nevyjdete schody a nepochybně byste si cestu ke kolegenní bílkovině, glukosaminu nebo chondroitinu našel. Měl jsem před lety (35) velké problémy s klouby a po cca dvou letech se z toho dostal. Rozhodně nestačí jen běžně jíst (např. tlačenka plná kolagenu je tak obtížně stravitelná, že si z ní tělo účinné látky vezme minimum). Takže především hydrolizovaný (předtrávený) kolagen - i tyhle doplňky stravy fungují, chce to jen trpělivost. Honzovi přeju, ať se mu skutečná bolestivá artróza co nejdéle vyhýbá ;-).
moja je doktorka veterinářka a říkala mi, že se kloubní výživa používá i u zvířat když je třeba, a že to pomáhá. takže myslím že to preventivně bude pomáhat i u lidí (nebo minimálně v akutním stádiu)
To vstřebávání kolagenu z různých preparátů bude asi dost individuální. Navíc, podle mě , to není doloženo žádným seriózním výzkumem. Alespoň o tom nevím. Třeba se jednou dojde k tomu, že na klouby nejvíc pomáhá kofein.
Chtěl bych říci, že korelace mezi pokročilostí artrotických změn (na RTG) a klinickou symptomatologií (bolí, zlobí jinak...) je poměrně volná. Takže na jedné straně budou výrazně trpící lidé s lehkou artrózou, tak na druhé straně relativně málo příznakoví lidé s pokročilými kloubními změnami (celkově vzácnější, ale častěji právě u sportovců).
Dále neexistuje jediná tvrdá studie, která by potvrdila význam a přínos "kloubní výživy" u osteoartrózy.
Za třetí přiměřená konzumace "pressované" kávy má spíše pozitivní zdravotní dopady (vč. prevence rakoviny tlustého střeva, ve které mimochodem celosvětově vedeme).
Ostatní nechávám stranou...bylo by to na přednášku :-)
Sranda je,ze v pondeli jsem se stal tvari nove kloubni vyzivy.Budu ji tedy asi muset ted sem tam brat:-)Jinak doktori se divy,ze jeste chodim a doporucuji trvale noseni ortezy po magneticke rezonanci...Vim,opravdu,co je artroza;-)
Psat tu o priznivych ucincich kavy,studiich atak,nema cenu myslim.Vzdy se najde protistudie,at kazdy dela ci ji a pije,po cem mu je dobre,ne?:-)Ja napsal jen to,s cim mam zkusenosti za 25let trenovani sebe a stovek klientu,nerikam,ze neco vim,jsou to jen me postrehy;-))
A kam ste to teda všetci s týmlezením a trénovaním dotiahli,keď máte artrózy v stupni, že sa lekári čudujú, že ešte chodíte..ako tak čítam, z väčšiny z vás budú mrzáci.
Nejsou všechny tyhle kloubní preparáty jako geladrink a podobně založeny na tom, co je vlastně vývar třeba z kloubů nebo kůží a podobně? Jinými slovy - nenadělá občas domácí tlačenka (když jako základ uděláš vývar z prasečích nožiček a kůží) nebo vepřové koleno stejnou službu? Kolagen, nebo jak se to jmenuje... tedy, začínám slintat, domácí tlačenka...
To byl hezkej článek. Děkuju za něj. Líbil se mi přesah ke kávě a hlavně, že autor nenabízí zaručený nejlepší způsob tréninku, ale zmiňuje platný fundamenty. Nejdřív vytrvalost, potom maximálka, nejdřív všeobecně rozvíjející cvičení, pak speciálně. Najít nejlepší poměr mezi intenzitou a dobou zátěže, počtem opakování a dobou odpočinku a ještě dobou na regeneraci mezi jednotlivými cykly je alchymie a neznám trenéra, kterej by tvrdil, že na to kápnul.
Iíhahááá:) onehdá jsem to koupil, ale... Podle jednoho známýho profouse to lidský tělo neni schopný vstřebat. Takže pak babo raď.. Když se dojebeš, už to možná žádný prášky nespasej :(
já už o tom alavisu slyšel z více stran, prý se to už pár let používá..je někdo kdo to zkoušel a pozoroval fakt výsledky??teda kromě pevných kopyt, lesklé srsti a řehtání:D
Registrace
Metodika
lezec.cz
Přinášíme zajímavý a rozsáhlý rozhovor s lezcem a sportovním nadšencem Honzou Karešem, o výživě, tréninku a lezení.
Zdroj: 
GPS a mapové aplikace