Nemohu a ani nechci hodnotit situaci u sousedů, a vlastně ani nechci příliš hodnotit dění ve svazu našem mateřském. Alespoň ne tady a teď. Zejména pak proto, že jsem k hodnocení dění v ČHS osoba poněkud příliš zaujatá. Byl jsem však požádán editory stránek Lezec.cz o informace z místa dění. Pokud však mohu soudit, jednání se výbušným v žádném konkrétním bodě nestalo (a to je dobře).
Tak tedy, k čemu ta letošní, podotýkám nevolební (výkonný výbor – dále v textu jen VV, je volen na dva roky) a tím pádem ta „méně významná“, VH ČHS, vlastně byla?
Nepředcházely ji veliké diskuse. Návrhy a vize se objevovaly prakticky jen
tady na Lezci, kde rovněž proběhl předvalnohromadní
on-line rozhovor se svazovou předsedkyní Alenou Čepelkovou, a na svazových stránkách, kde informace k VH sekretariát soustřeďoval do
jednoho odkazu.
Samotná VH probíhala netradičně v poměrně svižném tempu, ale nedošlo k žádnému zásadnímu zvratu, což ostatně asi nikdo ani neočekával. Valná hromada, i když se pochopitelně našli i delegáti s poněkud odlišným názorem či pojetím, v podstatě dala na vědomí, že žádné opravdu zásadní změny netřeba očekávat ani připravovat.
Částečně pochopitelně i proto, že opravdu vytříbené názorové proudy, jsou zde pouze dva a ty jsou se svými představami od sebe natolik vzdálené, že jediným možným kompromisem je zachování stávajícího stavu. Proud aktivní a dravý podporující větší „sportovnost“ svazu a příklon k závodnímu pojetí, již tradičně nemívá na VH masovou podporu, zatímco proud „tradicionalistů“, který je spíše nakloněn pojetí ČHS jako obdoby širokého, všeobjímajícího a hlavně na členský servis soustředěného spolku, jak je známe z alpských zemí, má značnou opozici ve VV a stávajících „odborných komisích“, k jehož uklidňujícím slovům obvykle nakonec přihlédne většina delegátů. V zásadě jde o dva neslučitelné pohledy, které nemají šanci na sebeprosazení, a nechceme-li nechat dojít k štěpení na zcela nezávislé subjekty, bude tomu tak i nadále. Jednotlivé VH tedy lze hodnotit jako kompromis v zásadě přijatelný, s tím, že každý ze zmíněných proudů zde má šanci „vybojovat“ nějaké to vítězstvíčko, ze kterého se po zbytek roku může těšit. A k tomu nám VH je. Ne, nechci tím říct, že účast je tedy vlastně zbytečná. Není, bez účasti by se možná svaz stal něčím, co si mnozí z nás nepřejí. Ať již patří ke kterémukoliv z uvedených proudů. A nakonec, i z průběhu takové normální VH lze mít i docela optimistický celkový dojem. I když, možná to bez hlubšího zamyšlení nad dosaženými výsledky není možné.
Co se tedy na VH odehrálo:
1. Výše členských příspěvků
Před VH bylo předloženo několik návrhů na výši (zvýšení) členských příspěvků. Varianta předložená Výkonným výborem (VV), počítala se značným nárůstem příspěvků u individuálních členů (kteří nejsou členy ČHS prostřednictvím tradičních oddílů, u ostatních bylo počítáno s nárůstem o 100,- Kč.
Po návrzích a diskusních příspěvcích předložených na místě, se však jako o prvním hlasovalo o návrhu na zamítnutí všech návrhů, tedy aby se o výši členských příspěvků na této VH vůbec nerozhodovalo. Tento návrh prošel s tím, že VV do příští VH předloží dostatečně podložený a propočítaný návrh, zohledňující zde přednesené příspěvky a návrhy. Další diskuse se tak stala zbytečnou.
Zvýšení příspěvků na rok 2007 tedy neprošlo, i když v budoucnu bude asi nutné.
Na druhou stranu zde zůstává poněkud nevyjasněný problém, kterým je stále poměrně vysoká částka vždy v rozpočtu naplánovaná pro „sportovní, výkonnostní a jiné vrcholové“ lezení, kterému se ovšem věnuje výrazně menší část členské základny. Toto lezení je dotováno částkou cca 2 mil., tedy většinou z výnosu z podílu ČHS v Sazce a.s., zatímco velká část členské základny by tyto finance ráda viděla alespoň v nějaké míře přesunuté do oblasti tzv. „členského servisu“, tedy např. na přejišťování skal, profesionální vyjednávače s orgány ochrany přírody apod. Nikdo nezpochybňuje částky, které do výkonnostního sportování proudí v podobě účelových a vázaných dotací, avšak disproporce v rozdělení příjmu ze Sazky je, evidentně i dle mínění části delegátů VH, zarážející.
2. Individuální členové a nové stanovy ČHS
Spor byl v případě „individuálů“ již v předstihu veden o tom, zda jim zvednout příspěvky dle návrhu VV, nebo nikoli. V principu však jde o spor, zda na úkor těchto členů podporovat oddílové členství. Resp. zda „individuálům“ znepříjemňovat život tak, aby si radši hledali oddíly, neboť oddíl, jako tradiční základní svazová složka je jaksi zavedenější a „umíme s ní vycházet“, zatímco individuální člen je jaksi nevypočitatelný. Překvapivě mnoho „tradicionalistů“ (viz výše, jedinců, kteří chtějí svaz v zásadě ne jako sportovní organizaci, ale organizaci servisní) však stojí v pevném šiku za „individuály“. Snad proto, že tuto formu členství považují za projev normálnosti u občanského sdružení. Tento spor, resp. problém s členstvím dvojí kategorie nakonec na VH vůbec nebyl řešen, neboť úzce souvisí s problematikou nových stanov, a ty, přestože nový návrh byl v předstihu představen oddílům, byl stažen samotným předkladatelem, tedy Výkonným výborem, na návrh Revizní komise a koneckonců i doporučení právníků ČSTV. Stejně tak se dále nejednalo o návrzích na jinou výši příspěvků, a postavení individuálních členů tak zůstává zcela beze změny.
Samotné stanovy budou podrobeny širšímu posouzení, na jejich dopracování bude vytvořena pracovní skupina (komise). V rámci této činnosti však bude tato skupina stát před širším úkolem, a to vyjasnit, kam vlastně má ČHS kráčet, co má poskytovat členské základně, a tedy vlastně k čemu všemu nám vlastně je, jaké priority si stanoví, neboť to všechno by stanovy měly v určité míře odrážet. Věru, nezáviděníhodný úkol.
3. Činnost Metodické komise
Práce metodiků byla podrobena kritice z nejrůznějších úhlů pohledu. Řada výtek byla zcela protichůdných. Byla zde však jistá část diskusních vystoupení i návrhů na usnesení, které se zabývaly dlouhodobě neplněným úkolem MK, tedy vydáváním metodických příruček, skript atd. To se částečně vyřešilo slibem bezprostředního vydání (s termínem počátku distribuce v září t.r.) překladu metodické brožury, s dotací ve výši 100.000 od ČHS. Takto by tedy měla vyjít metodická publikace v nákladu cca 2.000 kusů, a za cenu cca 100,- Kč pro oddíly.
Bohužel, nakonec poněkud zapadl návrh na vydání učebních podkladů pro instruktory, tedy souhrnných skript, obsahujících to, co se na kurzech instruktorů učí a hlavně, z čeho jsou frekventanti kurzů zkoušeni. Zde se jeví dluh MK ještě větší, než v případě metodicky zaměřené publikace pro širší okruh čtenářů. Instruktoři dostávají na výběr seznam literatury. V té si sice mohou nastudovat např. řadu způsobů navázání, avšak nebudou vědět, který z nich považuje MK za ten doporučený, tedy nepřipadá v úvahu se na kurz a zkoušky připravit v předstihu. Skripta zde citelně chybí, ošetřena je z tohoto hlediska pouze výuka zdravovědy (v podobě starších skript, a jejich aktualizací).
4. Rozpočet na rok 2006
Rozpočet, který po dlouhé době z hlediska většiny „věčných kritiků“ vzácně vyrovnával výdaje v „části sportovní“ a „části servisní“, byl podle předpokladu poměrně hladce schválen. Vzhledem k možnosti rozpočet navýšit, neboť od doby jeho vytváření se poněkud změnily podmínky (příjem od Sazky bude nakonec větší, než se předpokládalo), byly navýšeny prostředky o 100 tisíc v kolonce komise ochrany přírody (na vznik profesionálního vyjednávacího týmu s ochranáři a právních služeb v této oblasti atd.), o dalších 100 tisíc komisi metodické (na již výše zmíněnou dotaci metodického titulu na náš trh), a 40 tisíc na soutěže, které nejsou zahrnuty v tradiční činnosti soutěžních komisí (jak bylo v nadsázce uvedeno „mimo stopu a strop“), ovšem poslední položka bez vymezení, kdo by měl o přidělení těchto prostředků rozhodovat, jakým mechanismem, ba ani rámcově o jaké soutěže by se vlastně mělo jednat.
V poněkud nervózním duchu (před snahou všech přítomných se již rychle rozejít) proběhla, jako ostatně obvykle řádka poměrně divokých hlasování o podobě zápisu z VH. Tedy co VH schválila a na čem se usnesla. Tyto oficiální závěry budou jistě zítra k dispozici na svazových stránkách (
www.horosvaz.cz), zmínka by snad měla být pouze o tom, co z hlasování úplně vypadlo, nebo hlasováním neprošlo. Neprošel návrh na zavedení instruktora „základních horolezeckých dovedností“, „nižšího stupně“ apod. jak byl tento pokus k návratu instruktorů čtvrté třídy nazýván. Zda to je, či není dobře, těžko rozhodnout, ovšem na volání oddílů právě po podobném kádru „proškolených“ jedinců, pomocníků oddílového instruktora, lze oddílům jen doporučit, aby si takové jedince vyškolily oddíly samy. Dále bylo zcela zapomenuto na návrh usnesení podaný v diskusi, jímž by byl VV zavázán k nezvyšování členských příspěvků, ale hledáním rezerv v rozpočtu komisí alpinismu a soutěžního lezení. Tento návrh zapadl společně s (nehlasovanými) protinávrhy k výši členských příspěvků. I zde je vlastně otázkou, zda to tak nakonec není lépe, neboť tento návrh v podstatě obsahoval zablokování případného zvýšení příspěvků i do budoucna. Okrajově zde byla projednávána i otázka koupě objektu pro potřeby ČHS (resp. konkrétní „boudy“ u Sušek). Minulá VH však VV dala jednoznačný mandát právě ke krokům v této oblasti. Tedy koupi objektu, bude-li to pro ČHS výhodné. Tento mandát trvá, a na případné využití a rentabilitu právě uvedeného objektu je zadána studie. Rozhodovat bez ní, je, pochopitelně, nesmysl. Tato otázka, jako ostatně mnoho dalších, tak zůstává otevřená.
Co říci závěrem? VH snad nepřinesla nic nového, avšak minimálně v několika bodech zavázala stávající vedení k podstatné aktivitě. V rámci příprav návrhu stanov bude nutné vyjasnit, k čemu má svaz sloužit, jaká práva a povinnosti budou mít jeho členové a co těmto členům bude zajišťovat. Zavázala vedení k opatrnějšímu postupu při tvorbě rozpočtu v souvislosti s navyšováním příspěvků. Bude nutné precizně prokázat, že toto zvýšení opravdu bude sloužit členské základně, a nikoli konzervaci stávajícího stavu a podpoře výkonnostního a závodního lezení, tedy řádově několika stovkám jedinců. A v neposlední řadě postavila MK před nutnost alespoň částečně splnit svůj slib (opakovaný na několika VH v minulosti), týkající se vydávání metodické literatury.
Z hlediska závazků směřovaných směrem k VV, tak lze jistě hovořit o jistém posunu. Úkoly, které právě z této VH vyplynuly, ať již v oblasti tvorby stanov, jednání s ochranáři a zajištění bezproblémového hřiště pro náš sport, nebo oblasti finanční, jsou jistě pro VV značnou výzvou.
Martin Otta, šéf komise alpinismu předává ocenění za výstupy roku...
Ocenění: Výstupy roku
Pracovní předsednictvo: J. Novák, A. Čepelková, I. Novák; stojící tajemník svazu,
Jindra Pražák
A dvě fotky "skalního šrotu" a železa, které na základě doporučení BK nyní používá VK
při přejišťování
Zdravice předsedy SHS JAMES Pavla Vaška
T. Frank podává návrh v rámci diskuse
Fota: Tomáš Kublák