Otevírám na Lezci nové téma a byl bych rád, kdyby se k němu lépe informovaní vyjádřili, zejména trenéři a závodníci. Lezení na špičkové úrovni je sport jako každý jiný. V honbě za úspěchem jsou někteří sportovci ochotni použít zakázané prostředky. Co je tedy doping?
1. užití prostředku (látky nebo metody), který je potencionálně škodlivý zdraví sportovců nebo je schopný zvýšit jejich výkon, nebo obojí.
2. Přítomnost zakázané látky v těle sportovce nebo důkaz o jejím užití nebo důkaz o užití zakázané metody.
Seznam zakázaných skupin látek a metod dopingu:
I. Zakázané skupiny látek:
A. stimulancia: amfetaminy, kofein, kokain, efedriny
B. narkotika: morfin a jeho deriváty (např. heroin, methadon)
C. anabolické látky
D. diuretika
E. peptidové hormony  a podobné látky (EPO, STH, ACTH, inzulin)

II. Dopingové metody:
A. krevní doping
B. podání umělých přenašečů kyslíku nebo plasmaexpanderů
C. farmakologická, chemická a fyzikální manipulace

III. Skupiny látek zakázaných za určitých okolností:
A. alkohol
B. kanabinoidy
C. lokální anestetika
D. glukokortikosteroidy
E. beta-blokátory

Tolik definice dopingu a seznam. Zpátky k lezení. Je lezení čistý sport? Na vrcholných soutěžích jako je Světový pohár, ME, MS či Rockmaster se provádějí dopingové kontroly. U nás byly zatím zveřejněny jen dva pozitivní nálezy: Iwona Marczis, nález efedrinu, a Chris Sharma, nález THC (1,9-?-tetrahydrocanabiol), zřejmě z jointa. Ale o jiných nebyla v našem tisku zmínka. Jestli ČHS kontroluje naše závodníky, jak to funguje u ostatních svazů, to nevím. Zpátky k provinilcům, efedrin se vám dostane do těla ani nevíte jak. Iwoně prý nosními kapkami, ale stačí jakýkoli prostředek na tišení bolesti, třeba nurofen apod. Co se týká Sharmy, k tomu se dostaneme později. To byli závodníci, je ale mnoho lezců, kteří nezávodí a přitom podávají vrcholné výkony v jakémkoli odvětví horolezeckého sportu. O využívání velkého počtu preparátů ve výškovém horolezectví by mohl nejlépe napsat Mudr. I. Rotman, který se problematikou výškového horolezectví zabývá. Lezce, kteří nezávodí, nikdo nekontroluje a mohou do sebe sypat co chtějí. Mnozí z nich jsou reklamními idoly. Další kapitolou je masové používání výživových doplňků. Těm a látkám zakázaným za určitých okolností se chci věnovat v tomto článku.

Výživové doplňky

Výživové doplňky obsahují látky tělu vlastní a nejsou zakázány. Dříve se považovalo za doping i podání těchto látek v abnormálním množství. Kauza o megadávkách kreatinu ve fotbale proběhla nedávno v deníku Sport. I požívání těchto látek představuje určité riziko. Nikdy nevíte, co vlastně berete. Preparáty pro růst svalů mohou obsahovat i nelegální anabolika.  Navíc se u těchto látek silně projevuje placebo efekt, protože jejich účinek lze na rozdíl od léčiv jen těžko zjistit. Proč jsou tyto láky užívány? Zde jsou některé důvody: oddálení únavy, urychlení regenerace, zvýšení objemu a intenzity tréninku, nárůst svalové hmoty a úprava vnitřního prostředí (např. hyperhydratace).  Vyjádření Americké společnosti pro sportovní medicínu: „Při konzumaci rozmanité a tedy vyvážené stravy je nepravděpodobné, že byste trpěli nedostatkem potřebných živin, který by mohl oslabit optimální sportovní výkon.“ Pro každého je jednodušší spolknout hrst tablet, než sestavit kvalitní jídelníček. Kdo by se také staral o to, co má jíst, kolik a kdy.
Zde je stručný přehled běžně užívaných látek, účinky, jejich využitelnost a má vlastní osobní zkušenost:
Kreatin: V současnosti běžná záležitost téměř ve všech sportech. Je jakýmsi přenašečem energie s velkým účinkem na anabolické procesy ve svalu. Současně s ním je třeba požívat polysacharidy. Je to vlastně takový nabíječ svalů glykogenem. Podporuje tvorbu beztukové svalové tkáně a zvyšuje sílu a vytrvalost. Studie ukázaly nárůst svalové hmoty o 2 kg za 4 týdny. Dá se užívat v rovnoměrných dávkách při tréninku, před závody se dávkování mění. Nesmí se užívat současně s kofeinem. Osobní zkušenost: při rovnoměrném dávkování o trochu lepší regenerace,  přibral jsem 5 kg za 2 měsíce, po vysazení váha za měsíc v normálu. O dávkování před závody by mohla více prozradit H. Lipenská, viz. rozhovor v Montaně.
Pyruvát (kyselina pyrohroznová): Podílí se na vzniku acetyl-koenzymu A , který vstupuje jako palivo do Krebsova cyklu. Prý „o více než 40% zvyšuje odbourávání tuku, o 20% výkonnost a zabraňuje úbytku svalové hmoty“, ale také prý „poškozuje ledviny a způsobuje zažívací potíže.“ Tuk spaluje více i bez cvičení. Užíván v silovém i vytrvalostním tréninku, jednak hodinu před výkonem anebo během dne. Existuje i sloučenina kreatin-pyruvát, má mít silnější účinky než  směs obou látek. Osobní zkušenost: průvan v peněžence, pár lidí shodilo.
Inosin: Nukleotid, který způsobuje v krvi zvýšenou tvorbou 2,4-bisfosfoglycerolu zlepšuje uvolňování kyslíku z vlásečnic do tkáně, podobný efekt má jen pobyt ve vysokých horách. Po zákazu anabolik nejoblíbenější doplněk. Osobní zkušenost: velice dobrá, běh, kolo, běžky, lezecká vytrvalost – vše lepší. Není drahý.
Aminokyseliny: BCAA (valin, leucin, isoleucin), glutamin a další: urychlení regenerace, při těžkém tréninku mají zabránit úbytku svalové hmoty, zvyšovat imunitu. O AMK v lezení by lépe mohl vyprávět R. Tomanec, co v Ospu nechodí s A. Huberem na večeři do baru a dá si dávku aminokyselin. Osobní zkušenost: průvan v peněžence.
Proteinové nápoje: Účinky: urychlení regenerace, nárůst svalové hmoty, atd. Velké zkušenosti s nimi mají kulturisté. Osobní zkušenost žádná.
Polysacharidové nápoje ( různé přísady: vitamíny, kreatin, atd.): zdroj energie před a po tréninku, urychlení regenerace. Osobní zkušenost: je to jako jedno jídlo navíc, přiberete.
Vitamíny: V dnešní společnosti je užívání vitamínů v megadávkách běžné. Pro lezení je vhodný zvýšený příjem vit. C, kvůli šlachám a kloubům. Riziko komfortního metabolismu.
Preparáty pro výživu kloubů: Pokud je neužíváte spolu s většími dávkami vit. C, jsou jejich účinky minimální. Osobní zkušenost: Preventivní užívání leze do peněz, vyplatí se při rizikovém tréninku prstů. Lepší je trénovat s rozumem a jíst sulc nebo tlačenku.
Lecitin: urychluje regeneraci, podporuje nervovou činnost, chrání játra, zvyšuje imunitu. Osobní zkušenost: Dobrá. Dá se říct, že funguje.
Jak už bylo řečeno, tyto doplňky většinou bezprostředně neovlivňují sportovní výkon, jen vám umožní více dřiny. O tom, zda je to také doping, si udělejte jasno sami. Já osobně lezu stejně blbě, ať už "sypu" nebo ne. Druhá vatianta je podstatně levnější.

Látky zakázané za určitých okolností

K těm jen krátce. Co vás tak může potkat při lezení na závodech i ve skalách.
Alkohol: Droga jako každá jiná, ale spolu s nikotinem jediné legální drogy. V některých sportech zakázán. Ve sportu má až na zmírnění předstartovních stavů jen negativní účinky. Narušuje koordinaci pohybu, zhoršuje rovnováhu a prostorovou orientaci, prodlužuje reakční dobu, vše podstatné pro lezení. Zhoršuje i vytrvalostní a silové schopnosti. Pořekadlo „Jak piješ, tak lezeš.“ neplatí přímo úměrně. Naštěstí ti, co toho v noci nejvíc vypili, do skal ani nedojdou. Krom toho opilý lezec ohrožuje především sebe, opilý jistič už ne. Takže před lezením maximálně jedno pivo pro ono zmírnění „předstartovního stavu.“
Kanabinoidy (THC): U nás nelegální droga. Zakázaný prostředek v některých  sportovních disciplínách, jak už víme i v lezení, Formuli 3000 a snowboardingu. Nejedná se o látku přímo povzbuzující při výkonu, ale je postihována jako společenské zneužívání drogy. Nežádoucí účinky pro sport jsou tyto: snížení pozornosti, halucinace, zhoršení koordinace pohybů, zvýšení krevního tlaku a potíže spojené s kouřením, při dlouhodobém užívání může dojít k nižší produkci testosteronu. Prý poškozuje pověst sportovců a sportu jako kladného činitele v harmonickém rozvoji člověka. Jestli chcete být špičkovým závodníkem, nehulte. Jinak si myslím, že občasná konzumace  menšího než velkého množství marihuany  je pro harmonický rozvoj lepší než jakékoliv množství legálního alkoholu. Možná nemá bezprostřední účinky, ale druhý den se mi leze nebo běhá lépe než obvykle.
Tak to je zatím vše. Kdo ví víc, nebojte se to napsat. Nejsem biochemik, uváděné informace nemusí platit.