Nejprve se všichni sešli u teprve nedávno znovu objevených skal
Polínko, trochu se popolezlo, ale hlavně se opět uskutečnil nevídaný závod Polínský pes, kdy se všichni ženou jako šílení od silnice ke skalám. No a světe div se, ten kdo doběhl první, tak vyhrál. Já jsem tedy nebyl ani mezi běžícíma ani mezi přihlížejícíma, ale myslím, že stejně zase vyhrál pes.

Algena předává diplomy
No a navečír se všichni přesunuli do nedaleké country hospody/stodoly ve vesnici. A tam už jsem teda byl. A bylo to tradičně velký. Účast byla sice o něco slabší než minulý rok, ale hlavní persony (Algena, Maruška, Vaník,
Neznámá lezkyně, John a další a další alegorické vozy) přítomny byly a to bylo hlavní. Pivo teklo proudem, kytary a bendža hrály sice falešně, ale o to víc nahlas (naštěstí je většinou svým řevem Algena s Johnem přeřvali) a písně jako:
Ua, Ua, Ua aáááá Uauauaááááá Uaáááááá Ua aááá zněly až do brzkého rána.

Filozofické debaty na téma život, vesmír, bůh a vůbec někdy po půlnoci

Ráno se posnídalo pivo a rum a jelo se domů. Takže zase za rok.
(Fotos by Standa)