Z Den Haagu, kde žiji, je to nedaleko, jen pouhých 250 km (ze záp. Čech 700 km). Pravda není to coby kamenem dohodil, ale zvědavost a chuť vidět tyto údajně nejhodnotnější skály v Belgii zvítězila. Původně jsme sice měli jet do Fontainebleau, ale zprávy o deštích v této oblasti vystrašily mé kolegy Holanďany (jsou vystrašení téměř ze všeho) tak, že se rozhodli jet do nedalekého Freyeru, přestože dostat se do této oblasti pro ně může znamenat jisté útrapy.

Belgičané jsou hákliví na větší počet účastníků ve skupině, která vždy musí žádat několik týdnů dopředu o povolení navštívit skály, ale především jsou vysazeni na Holanďany, jež jsou v této oblasti tak trochu diskriminováni. A tak nakonec holandská skupina, pro zjednodušení ji budeme nazývat skupina B, se rozhodla dále pokračovat do Berdorfu. Jenže jádro výpravy ve složení lékárník Honza, Štěpán (potah), Jana (náčelník) a pomocný učitel Jirka se rozhodlo odolat nástrahám omezení a vydalo se prozkoumat tento klenot belgického lezení. Honza se Štěpánem si zde vylezli své první cesty v životě a Jana s Jirkou se snažili zmapovat celou oblast a poznat, co který jednotlivý sektor nabízí. Tak jsme se přesouvali z jednoho sektoru do druhého, až z nás palčivé slunce vysálo všechnu energii. Byl to příjemný den.


Freyer lze jednoduše charakterizovat a přiblížit všem lezcům, kteří kdy navštívili Srbsko, jako strukturou velmi podobnou, do čtrnácti sektorů (některých až 120m vysokých stěn) zformovanou oblast. Stěny jsou vesměs kompaktní  a velmi vysoké - v některých sektorech si můžete vylézt i 3 délkovou cestu. I ostatní sektory nabízejí celkem slušné sportovní lezení v pevné skále. Místo Berounky se pod stěnami line řeka Meuse a stejně jako Srbsko je Freyer oblíbeným výletnickým místem. Podobnost s materiálem Českého krasu je veliká. Někde najdete jako v Krasu oklouzaný povrch stupů a chytů, avšak na rozdíl od Srbska, je myslím, kvalita cest lepší a je také možné si zkusit velké množství tvrdých cest ( v hlavním sektoru vedoucích v táhlých břichách). Jen tak zhruba je možné nastínit, jak asi vypadá tento na místní poměry velký skalní ráj. Okolí, přestože je roubeno dvěma středně frekventovanými silnicemi, je velmi příjemné a řeka v mírně zátočině podtrhává malebnost tohoto zákoutí.


Tipy: Pro návštěvu je dobré vybrat všední den, neboť o sobotách a nedělích budete mít pocit, že se lezení věnují všichni obyvatele Belgie. Vezměte si dostatek vody, k autům je to daleko.
Camp: Velká loučka pro stan( 100,- BFr = 100 Kč/ noc ) a  voda přes cestu v hospodě
Perlička: Nedaleko odtud je pěkná Rocher du Roi Albert s pěkným lezením, kterou si velmi oblíbil belgický král Albert, ale protože se zde zabil, je zde z piety zakázáno lézt.
Poděkování: Na závěr bychom chtěli poděkovat našim sponzorům firmě Havlík za zapůjčení lezeckého materiálu a morální podporu.
Průvodce: koupíte ho přímo v hospodě Le Chamonix, cena záleží na rozsahu a datumu vydání a pohybuje se od 595,- BFr, 395,- a 250,- .

Jestliže budete mít cestu, tak hurá do Freyeru.
Příjezd: viz mapka
Kraj:      Namur
Řeka :    Meuse
Výška :    120 m
Počet cest: 521
Obtížnost :  3a - 8b+


Sektory:
(čísla souhlasí s mapkou)

1.Le Ecole 20 m, J
20 m vysoké, poloha 200 m po proudu od stěny Mérinos. Je možné nahození lan z vrchu. Méně významná stěna.
Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup doleva dolů dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou. Stěna nejdále po proudu.

2.Fissures Georget  20 m, J
vysoké, poloha 50 m po proudu od stěny Mérinos. Také velmi časté jištěni TR, pro začínající lezce možné nahození lan z vrchu. Méně významná stěna.
Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup stejně jako k Ecole, doleva dolu dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou.

3.Dessin Mérinos směrem k Meuse 80m,J
Mérinos je čekárna Freyeru. To znamená, že se zde potkává velké množství lidí a je zde řada lehčích oblíbených cest a tak je velmi časté stání front na cesty. Zejména o slunných víkendech je zde hlava na hlavě. Je třeba upozornit na to, že zde lezou velmi nezkušení lezci, tak se mějte na pozoru před padajícím materiálem (při naší návštěvě jsem za jediný den slyšel zvonit dvě osmičky odněkud shora 100m stěny).
Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup stejně jako k Ecole, doleva dolů dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou.

3.Dessin Mérinos severní stěna 80m,S
Pěkná převislá plotnovitá stěna. Je zde koncentrováno několik spíše kratších cest. Některé cesty byly znovu přejmenovány. Zleva doprava La Chipie, La Garce, Les Casse-Pieds a Traversé du sagittaire, La Naphtaline, L Eucalyptus, La Nicole, Le Capricorne a Le scorpion.

Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup stejně jako k Ecole, doleva dolu dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou. Viz mapka.

4.les 5 Ânes JZ
Pěkná vertikální skála s atletickými cestami.
Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup stejně jako k Ecole, doleva dolu dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou. Stěna je první , kterou budete míjet.

5.Tete du Lion sever 25m,S
Něco přes jednu délku vysoký masiv charakteristického tvaru připomínající lví hlavu.
Čenich má však ponořen pod vodu a tak tento masiv ukončí vaše putování podél vody.
Přístup:
Z parkoviště asi 500m směrem na Dinant až za stánek a jeho pozemek, na hranici lesa sestup doleva dolů dobře viditelnou, avšak bez orientačních značek značenou cestou. Pak u řeky se vydejte proti proudu a první masiv, na který narazíte je Tete du Lion.

5.Tete du Lion jih 30m J
Nádherná plotnovitá stěna s opravdu ukázkovými cestami za vápencové bočáky a spoďákovité šupiny. Mezi relativně dobrými chyty jsou relativně žádné stupy. Trochu olezené, ale pěkné.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant druhou vyšlapanou cestou dolu klikatici se značenou sestupovkou až pod stěny k řece a pak podél řeky až nakonec ke skále, která spadá do řeky. To je Lion.

6.Pape
Pape je pěkná menší oblast. Nic zde není pod šest a je zde několik nových linií.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant před stánkem sestoupit po klikatém strmém sestupu k Meuse a podél řeky (100m) dolů po proudu ke stěně.

7.Pucelle
Malý, ne příliš významný masiv.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant před stánkem sestoupit po klikatém strmém před vrcholem Al Legne, dolů (75 m) podél malé strouhy po vaší pravičce. Skála Pucelle je druhá z prava.

8.Autours
Tento malý masiv byl prozkoumán řadou lezců, kteří zde zanechali několik cest však žádné jištění, vždyť jistit z vrcholu je tak jednoduché. Bouldery, kolmé stěny, převisy a dokonce archeologické odkrytí, které na pravé straně otevřelo nový lezecký prostor - senzační převis.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant před stánkem sestoupit po klikaté strmé cestě  před vrcholem Al Legne, dolů (40 m) podél malé strouhy po vaší pravičce. Skála Pucelle je první zprava.

9.Al Legne 120m, J


Nejpůsobivější sektor Freyru se svoji 120 metrovou stěnou jistě zaujme každého.
Tato stěna má bohatou historii. Belgičané tvrdí, že zde je dokonce několik prvovýstupů od jejich panovníka krále Alberta. Al Legne nabízí asi nejlepší lezení v oblasti, rozhodně si zde vybere každý. Jsou zde až tří délkové cesty, mající již charakter horského lezení a také řada sportovních prásků.
Skálu lze virtuálně rozdělit zhruba do 4 sektorů: stěna směrem k Meuse, jižní stěna vlevo, centrální a pravá.
Část u řeky tvoří plotnovité více-délkové lezení s několika sportovními cestami v prvních délkách,  centrální část je více sportovní s táhlými převislými prásky a zcela nahoře naleznete několik pro začátečníky vhodných cest.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant před stánkem sestoupit po klikaté strmé cestě až dolů k Meuse. Pro lezení v centrální stěně, či v horním sektoru opusťte klikatý sestup v adekvátní výši doprava.

10.Fromage
Skála situovaná podél cesty z Meuse asi tak na polovině cesty mezi Al Legne a La Jeunesse.
Přístup:
Z parkoviště asi 300m směrem na Dinant před stánkem sestoupit po klikaté strmé cestě až dolů k Meuse Pak proti proudu 300m, první skála, kterou potkáte.

11.Louis-Philippe
Tento cliff kolmý k Meuse se skládá ze 3 sektorů. Nejlepší lezení je v centrální stěně.
Přístup:
Nejlépe sestupem, ktery odbočuje doprava, když jdete cestou na tábořiště (150m dolů).

11.Louis-Philippe
Horní část
Dlouhý hřeben kolmo k řece je dvojčetem předchozího sektoru je o dvacet metru dále. Nabízí velmi dobré lezení na jižní straně a to i když mírně prší. Na severní straně jsou také nějaké cesty, ale jsou více méně mechovaté. Většina cest je do 50m a přibližně na 15 expresek.
Přístup:
Podobně jako předchozí. Viz mapka.

12. Jeunesse
Část k řece
Méně významná stěna.Nejnižší část hřebenu, načervenalé plotny lehce převislé.

12. Jeunesse
Jižní část
Méně významná stěna.
Pozor: hnízda vos, včel a i dokonce sršňů.

Foto: JirkaS, Štepán Janda, Honza Šonský